147

Vz Cizoložník. — co, koho. Strom nese
ovoce. V. Voda nese člověka. Us. Slepice
nese vejce. Kom. Nezdá sě práce, nésti práci
k vóli přietele; Ktož by nesl válku. Št. Ta
osoba vám ví, jakou medicínu každá bylina
nese. Us. Rychn. Milá vodu nese. Er. P. L
100. Ten skutek těžce nesl král. V. Pakli
se vyvede ten, ktož jest haněl, pokuty žádné
nenese. Vl. zř. 440. Úředníci o to práci ne-
súce darmo pracovati nechtie. O. z D. Větev
nemóže nésti ovotcie sama ot sebe, jediné
ač ostane na kmeni. ZN. Dům nese užitek.
Ten dům mnoho nese. Us. Něco těžce n.
Plác. Hlavu vysoko n. (o pyšných). Šm. Hora
stříbro nese. Vys. N. válku, práci, náklad, Št.,
pokutu, hanbu, smutek, V., trest, D., úroky,
břímé, smýšlení, Us., škodu, V., útraty, něčí
vinu, D., křivdu. Puchm. Kam tak spěšně
neseš kroky ? L. — čeho, šp. m. co, pojíť
se nésti vždy s akkusativem. Nésti vodu,
ne vody; těžce to (ne: toho) nesl; Kterak
může nésti tělo škody (šp. m. škodu); Podnik
ten nese hojného ovoce (šp. m. hojné ovoce).
Brt. Vy nesete té těžké viny (šp. m. vinu).
Brs. 87. — co (se) na čem: něco na zádech,
na hlavě, na rukou, na ramenách, Us., na srdci.
V. Pěna se na svrchku vody nese. Jg. Něco
na sobě n. V. Hlavy na kopiech. Rkk. Mnoho
květů na jednom prutu nese. Byl. Na tom
spisovateli to těžce nesu. Br. Škodu na svém
statku a životě n. Lk., T., V. N. ujmu na
zdraví. Byl. Podobenství na sobě n. V. Na
tej našej střeše laštovečka nese. Mor. P. 285.
Těžce na svém srdci to snášeli. Bart. Koni
oves na vopálce n.; Nosí péro na rameně;
Synáčka na ruce nosila. Er. P. 413., 248., 493.
Velmi těžce to na nás nesli. Ler. Podobu
něčí na sobě n. V. To podobu toho na sobě
nese. V. Biskupský úřad na sobě nésti. V.
Na koni se n. (jeti). Na Slov. — co v čem :
v ruce. Us. V srdci jsem tě nosíval; Nese mu
ho ve fěrtoušku. Er. P. 448., 167. Krátkosť
řeči zatmělosť v sobě nese. Pr. měst. Tahů
voje, bitvu v sobě nesú. Rkk. 18. To zákon
v sobě nese. Us. — co, se kam (nač, na
koho, do čeho, k čemu, v co, proti
čemu) : jídlo na stůl. Us. Něco na prodej n.
Er. P. 9. Andělé nesú tělo na tu horu. Kat.
3466. Otjide ot nich a nese sě na nebe. ZN.
Vladaře ustanovili, aby na židy oko nesli a
v poddanosti je zdržovali. Pl. Phil. Obzvláště
naň oko nesl (ho pozoroval). V. Pomstu i pa-
hubu voji moji na niej nesú. Rkk. 17. Zřeni
na koho n. Šm. Psa do lázně n. Chč. 450.
Labe do moře se nese. V. Tělo k hrobu n.
Kom., Er. P. 203. Nesl se k němu s úctou,
er benahm sich gegen ihn achtungsvoll. Dch.
Nosúce hlavy křesťan vz ( = na) výš k chá-
movu stanu. Rkk. 51. Želeje toho, že se tak
nesú (chovají) proti svěcení a řádu svému.
M. J. z Pr. 17. Lásku k někomu n. V. K do-
konalosti se n. Proch. Dolů ke dnu se n.
V. Vše k tomu se nese, aby smlouva nebyla
učiněna. Ml. Lépe jest ženu k hrobu nésti,
než se s ní k oddavkám vésti. Prov., Jg.
Každý tvor přirozeně se k tomu nese, by
sobě pohodlné věci liboval. Kom. Veškeré
snahy lidské k blaženosti se nesou. Ml. Koráb
po větru se nese. Bs. Mysl naše k tomu se
nese. Kom. Holúbek nesa v koráb zelenú

rožďku. Št. Směr jeho proti tomu se nese.
Dch. Nesl meč proti mně. — co komu :
pivo, chléb etc. Us. — co po čem. Po všech
jeho věcech oko nesl (vz Nésti co na koho).
Plác., V. — co za kým. Rúčí konie neste
v patách za nimi našu krutosť. Rkk. 13. Něco
za někým n. Har. Jak za mnou má milá
šátek ponese. Er. P. 217. — koho přes co.
Kristoforus za obyčej přes řeku lidi nosieše.
Pass. 573. — co před čím: nebesa. Chč.
305. — co pro koho. Smutek pro někoho
nositi. Er. P. 188. — co s kým. S někým
jeho neštěstí n. Br. Nese to tak s sebou
způsob světa. Kom. To s sebou zkázu církve
nese. Kom. Čas to s sebou nese. V. — co
proč (instr. příčiny). Často si velikou práci
nesl mým kázáním. Št. kn. šest. 18 . . . že
mdlobú Jhežíš jeho (kříže) nésti nemožieše.
Pass. 299. — co za koho: kříž. Pref. 361.
A za ciesaře ji (pannu) nésti. Kat. 236. Dřéve
(než) za muž jsem nešena, to se stalo. Kn.
rož. 122. Sich verheirathen. — co zač. To
jsem sobě za veliký hřích nesl. Pass. 876. —
se. Sprostě, čistě se n. (choditi). Us. Páry
vzhůru se nesou. Kom. Kůň ten dobře se
nese (chodí). Us. — se, co jak (kam). Ne-
moudrého skutek jest bez naměření někam
se n. Š. a Ž. Fěrtoušek na ruby budu nosit.
Er. P. 156. Šavli po straně nositi. Er. P. 218.
Dobrou a pokojnou myslí něco n. V. — co
z čeho. Kdo z věci užitku očekává, z té
také škodu nese. Er. — co kde (pod čím,
při čem). Já hocha daremného pod kram-
flíkem nosím. Er. P. 221. Galgan při vrchu
lístičko nese menší. Byl. Při boku meč n.
V. — co odkud kudy. Nesl chléb od peci,
okolo našeho domu, mimo náš dům, aby
si něco vydělal. — jak daleko. Ta ručnice
na sto kroků nese. Šm. — s adv. Něco ne-
libě, Ler., těžce, bezděky, lehce, protimyslně,
dále, trpělivě. Us. To dělo daleko nese. Us.
Pěkně se nositi. Er. P. 239. Vz Nésti se. —
Přechod. nesa často = s. Nesa zbraň do
boje táhl (se zbraní). Vz Nositi.

Nestihlosť, nestíhlosť, i, f., Unergründ-
lichkeit, Unbegreiflichkeit, f. Jg.

Nestihlý, nestihlý, nestižitelný, uner-
gründlich,unbegreiflich. N. soud boží, Pref.,
skutek, Štelc., milosrdenství, moc, Lom.,
počet, Br., moudrosť, Záv., prudkosť. Jel.
Nestihlým rozením zplozen. Ž. Benešov. —
čemu: rozumu n. V. — v čem: v mou-
drosti, dobrotě. Br. — N., necenitelný. veliký,
unschätzbar. N. škoda, platnosť, Plk., vír,
zámutek. V.

Nestihnutý = nestižený. Výkl. pís. Šal.

Nestižený, nevystižitelný, unbegreiflich,
unergründlich. N. moudrosť. Br. — čím:
myšlením, Ben. V., trestem (unerreicht, nicht
bestraft). J. tr.

Nestižitelnosť, i, f., nestihlosť, neobsá-
hlosť, die Unbegreiflichkeit. Br.

Nestižitelný, nestihlý, neobsáhlý, unbe-
greiflich. N. věci božské, cesta, velebnosť
božská, V., rychlosť, Jel., soud boží. Br. —
čemu: rozumu. V.

Nestížný, ohne Schwierigkeit. V.

Nestlačený, nicht zusammengedrückt.
Byl.

Nestoj, e, m., perpetuum mobile. Sedl.