148

Nestojte, vz Nastojte.

Nestor, a, m., král pylský v Řecku. Vz
S. N. — N., nejstarší známý dějepisec ruský.
Vz S. N.

Nestoriani, přívrženci Nestoriovi v 5. stol.
Vz více v S. N.

Nestoudně, nestydatě, unverschämt. V.,
Br. N. odpovídati, si počínati. Us.

Nestoudnice, e, f., eine Unverschämte.
Ctib.

Nestoudník, a, m., ein Schamloser. Rk.

Nestoudnosť, i, f., nestydatost, die Un-
verschämtheit. V. V n-sti vycvičený. Tabl.
N. složiti. Hlas.

Nestoudný, nestydatý, unverschämt,
schamlos. V. Hanebný a n. život. V. N-né oči
n-ného srdce jsou znamení. Km. N. skutek
těla. Rvač. Jsou tak nestoudní, že . . . Br.
N. nevěstky. Lom.

Nestrannosť, i, f., Unparteilichkeit, Neu-
tralität, f. D.

Nestranný, unparteiisch, unparteilich,
neutral, parteilos. V. N. svědek, pozoro-
vatel. Us. Nestranně něco pozorovati, n-ně
o něčem souditi. D.

Nestranství, n., lépe: nestrannosť. Jg.

Nestrastný, ruhig, ohne Mühsal. V.

Nestrašlivý, smělý, nebázlivý, nichtfurcht-
sam. N. srdce a mysl míti. V. N. zvíře. Tkadl.

Nestrašovice, ves u Breznice. PL.

Nestravitelný, unverzehrbar. N. síra. Ráj.

Nestrávný, který se nestráví, unverdau-
lich. N. strava. Koub. — N., skoupý, karg.
V., Star. let.

Nestředmost', nestřídmosť, nemírnosť,
i, f., nemírné si libování v jídle a pití, die
Unmässigkeit. MP. 152. Nejhlavnější formy,
v nichž se jevívá, jsou: labužnictví a opil-
ství. MP. 152. Více lidí od nestředmosti než
od meče hyne. Jg., Lb. Vz Míra. — V., Br.

Nestředmý, nestřídmý, nemírný, un-
mässig. N. život. V. N-mě jísti. D.

Nestřesk, u, m., zastr. = netřesk. Aqu.

Nestrestatelnosť, i. f., die Straflosigkeit.

Jg.

Nestrestatelný, straflos. Scip.

Nestřídmosť, atd. vz Nestředmost atd.

Nestrpělný, nestrpitelný, nesnesitelný,
unerleidlich. Hus., Plk., Sal.

Nestrpení, n. N. odkladu. Vz Strpěti.
Jg. Sbr. sp. 202.

Nestrpěli, vz Strpěti.

Nestržený, Sal., unabgerissen. N. víno
(na droždí), unabgezogen. V.

Nestud, u, m., neházen, die Schamlosig-
keit. ZN., V. Z vilstva a n-du. ZN. Všechen
nestud jest smrť všech ctností. Boč. z rkp.

Nestuda, y, m. = nestyda. Ros., Ld.
v Záři.

Nestudnice, vz Nestoudnice.

Nest-us, a, m., řeka Thracie.

Nestvořenosť, i, f., das Unerschaffene.
Puch., Ráj.

Nestvořený, unerschaffen. Kom.

Nestvůra, y., f., netvora, Missgestalt, Un-
form, f., Ungeheuer, n. V.

Nestvůrnost', i, f., Unförmlichkeit, Miss-
gestalt, f. V.

Nestvůrný, škaredý, nepodobný, nesličný,
unförmlich, missgestaltet. V.

Nestyčnosť, i, f., die Inkonvenienz. Rk.

Nestyd, u, m. = nestud. Puch.

Nestyda, y, m. a f., nestydatý člověk. Tys
n. Us. Ein schamloser, unverschämter Mensch,
eine Schamlose. Vz Hambous. Hladové břicho
nestyda a syté ještě víc. Č. 121. Hlad jest
nestyda. Č. 191.

Nestydák, a, m., ein Schamloser. Us.
v Plzeňsku. Dušek.

Nestydatě, nestoudně, schamlos. N. sobě
vésti, V., se chovati, si počínati.

Nestydatec, tce, m. = nestyda.

Nestydatost', i, f., protřelosť čela, nestoud-
nosť, nekázeň, dotíravosť. Unverschämtheit,
Schamlosigkeit, Dreistigkeit, Frechheit, Zu-
dringlichkeit, f. V. Má dar n-sti. Ros., C.
Mírný n-sti v slovích utíká. Kom.

Nestydatý, nestoudný, necudný, dotíravý,
schamlos, unverschämt, frech, dreist, zudring-
lich. V. Čelo vyvraštěné a vypuklé n-tého
ukazuje. Kom. N. ženky, lidé, ústa, čelo, lež,
kurva, V., šeptání v chrámu páně. Sych. N.
jako pes, Us., ako pes, suka. Mt. S. N. mlu-
vení. Výb. II. 168. Vz stran přísloví: Čelo,
Déšť, Oko, Pes, Prah, Stud.

Nestydkosť, i, f., nestydký, vz Stydkosť,
Stydký.

Nestydlivec, vce, m., pentapetes. Rostl.

Nestydlivý, nestydatý, unverschämt. N.
dcera, Reš., mysl, Ctib., neštěstí. Tkadl.

Nestýskavě, bedlivě, unverdrossen. V.

Nestýskavosť, i, f., bedlivosť, Unverdros-
senheit, f.

Nestýskavý, bedlivý, unverdrossen. V.

Nesuchyně, ě, f., ves u Rakovníka. PL.,
Tk. III. 59.

Nesulovice, ves na Mor. Tk. I. 437.

Nesvá, vz Svá, Nesvůj.

Nesvacený = nesvěcený. N. voda. Št.

Nesvačily, dle Dolany, ves a) u Ml. Bo-
leslavi, b) u Březnice, c) u Hořic, d) v Bu-
dějovsku, e) u Pelhřimova. PL.

Nesvačilov, a, m., ves v Hradecku. Tk.
I. 156.

Nesvár, u, m., nesvornost, váda, die Un-
einigkeit. Na nesváru býti, uneinig sein. Us.
Prach. N-ry plésti. Nej. Lépe: Svár.

Nesvatebný, unhochzeitlich. St. skl. N.
roucho.

Nesvatosť, i, f., die Unheiligkeit.

Nesvatý, unheilig. Bibl.

Nesvěcenec, nce, m., Unheiliger. Aqu.

Nesvěcený, vz Svěcený.

Nesvědomí, vz Svědomí.

Nesvoboda, y, f., die Unfreiheit. V n-du
se uvozují. Br. Z n-dy někoho vyvésti. Háj.
V n. se podrobiti. V. N. učí svobodě. Č. 280.

Nesvobodenství, n. = nesvoboda. 1443.

Nesvobodný = poddaný, unfrei. D.

Nesvornosť, i, f., nerovnosť, nesrovnalost,
die Ungleichheit. Pro tu n. (nerovnosť stavů)
mnoho zlého se přihází. St. — N, nesjed-
nocenosť rozbrojnosť, roztržitosť, Uneinig-
keit, Zwietracht, Misshelligheit. D. Rozsevač
n-sti. V. Různice a n-sti aby nepodcházely,
není možné. Kom. Upadnouti v n. Har. N.
v městě. V. N-sti mezi lidmi nastrojovati.
V. V n. uvésti. V. Příčinu dal k n-sti naší.
Sych. Vz Cizozemec.



	148

	Nestojte, vz Nastojte. Nestor, a, m., král pylský v Řecku. Vz S. N. — N., nejstarší známý dějepisec ruský. Vz S. N. Nestoriani, přívrženci Nestoriovi v 5. stol. Vz více v S. N. Nestoudně, nestydatě, unverschämt. V., Br. N. odpovídati, si počínati. Us. Nestoudnice, e, f., eine Unverschämte. Ctib. Nestoudník, a, m., ein Schamloser. Rk. Nestoudnosť, i, f., nestydatost, die Un- verschämtheit. V. V n-sti vycvičený. Tabl. N. složiti. Hlas. Nestoudný, nestydatý, unverschämt, schamlos. V. Hanebný a n. život. V. N-né oči n-ného srdce jsou znamení. Km. N. skutek těla. Rvač. Jsou tak nestoudní, že . . . Br. N. nevěstky. Lom. Nestrannosť, i, f., Unparteilichkeit, Neu- tralität, f. D. Nestranný, unparteiisch, unparteilich, neutral, parteilos. V. N. svědek, pozoro- vatel. Us. Nestranně něco pozorovati, n-ně o něčem souditi. D. Nestranství, n., lépe: nestrannosť. Jg. Nestrastný, ruhig, ohne Mühsal. V. Nestrašlivý, smělý, nebázlivý, nichtfurcht- sam. N. srdce a mysl míti. V. N. zvíře. Tkadl. Nestrašovice, ves u Breznice. PL. Nestravitelný, unverzehrbar. N. síra. Ráj. Nestrávný, který se nestráví, unverdau- lich. N. strava. Koub. — N., skoupý, karg. V., Star. let. Nestředmost', nestřídmosť, nemírnosť, i, f., nemírné si libování v jídle a pití, die Unmässigkeit. MP. 152. Nejhlavnější formy, v nichž se jevívá, jsou: labužnictví a opil- ství. MP. 152. Více lidí od nestředmosti než od meče hyne. Jg., Lb. Vz Míra. — V., Br. Nestředmý, nestřídmý, nemírný, un- mässig. N. život. V. N-mě jísti. D. Nestřesk, u, m., zastr. = netřesk. Aqu. Nestrestatelnosť, i. f., die Straflosigkeit. Jg. Nestrestatelný, straflos. Scip. Nestřídmosť, atd. vz Nestředmost atd. Nestrpělný, nestrpitelný, nesnesitelný, unerleidlich. Hus., Plk., Sal. Nestrpení, n. N. odkladu. Vz Strpěti. Jg. Sbr. sp. 202. Nestrpěli, vz Strpěti. Nestržený, Sal., unabgerissen. N. víno (na droždí), unabgezogen. V. Nestud, u, m., neházen, die Schamlosig- keit. ZN., V. Z vilstva a n-du. ZN. Všechen nestud jest smrť všech ctností. Boč. z rkp. Nestuda, y, m. = nestyda. Ros., Ld. v Záři. Nestudnice, vz Nestoudnice. Nest-us, a, m., řeka Thracie. Nestvořenosť, i, f., das Unerschaffene. Puch., Ráj. Nestvořený, unerschaffen. Kom. Nestvůra, y., f., netvora, Missgestalt, Un- form, f., Ungeheuer, n. V. Nestvůrnost', i, f., Unförmlichkeit, Miss- gestalt, f. V. Nestvůrný, škaredý, nepodobný, nesličný, unförmlich, missgestaltet. V.	Nestyčnosť, i, f., die Inkonvenienz. Rk. Nestyd, u, m. = nestud. Puch. Nestyda, y, m. a f., nestydatý člověk. Tys n. Us. Ein schamloser, unverschämter Mensch, eine Schamlose. Vz Hambous. Hladové břicho nestyda a syté ještě víc. Č. 121. Hlad jest nestyda. Č. 191. Nestydák, a, m., ein Schamloser. Us. v Plzeňsku. Dušek. Nestydatě, nestoudně, schamlos. N. sobě vésti, V., se chovati, si počínati. Nestydatec, tce, m. = nestyda. Nestydatost', i, f., protřelosť čela, nestoud- nosť, nekázeň, dotíravosť. Unverschämtheit, Schamlosigkeit, Dreistigkeit, Frechheit, Zu- dringlichkeit, f. V. Má dar n-sti. Ros., C. Mírný n-sti v slovích utíká. Kom. Nestydatý, nestoudný, necudný, dotíravý, schamlos, unverschämt, frech, dreist, zudring- lich. V. Čelo vyvraštěné a vypuklé n-tého ukazuje. Kom. N. ženky, lidé, ústa, čelo, lež, kurva, V., šeptání v chrámu páně. Sych. N. jako pes, Us., ako pes, suka. Mt. S. N. mlu- vení. Výb. II. 168. Vz stran přísloví: Čelo, Déšť, Oko, Pes, Prah, Stud. Nestydkosť, i, f., nestydký, vz Stydkosť, Stydký. Nestydlivec, vce, m., pentapetes. Rostl. Nestydlivý, nestydatý, unverschämt. N. dcera, Reš., mysl, Ctib., neštěstí. Tkadl. Nestýskavě, bedlivě, unverdrossen. V. Nestýskavosť, i, f., bedlivosť, Unverdros- senheit, f. Nestýskavý, bedlivý, unverdrossen. V. Nesuchyně, ě, f., ves u Rakovníka. PL., Tk. III. 59. Nesulovice, ves na Mor. Tk. I. 437. Nesvá, vz Svá, Nesvůj. Nesvacený = nesvěcený. N. voda. Št. Nesvačily, dle Dolany, ves a) u Ml. Bo- leslavi, b) u Březnice, c) u Hořic, d) v Bu- dějovsku, e) u Pelhřimova. PL. Nesvačilov, a, m., ves v Hradecku. Tk. I. 156. Nesvár, u, m., nesvornost, váda, die Un- einigkeit. Na nesváru býti, uneinig sein. Us. Prach. N-ry plésti. Nej. Lépe: Svár. Nesvatebný, unhochzeitlich. St. skl. N. roucho. Nesvatosť, i, f., die Unheiligkeit. Nesvatý, unheilig. Bibl. Nesvěcenec, nce, m., Unheiliger. Aqu. Nesvěcený, vz Svěcený. Nesvědomí, vz Svědomí. Nesvoboda, y, f., die Unfreiheit. V n-du se uvozují. Br. Z n-dy někoho vyvésti. Háj. V n. se podrobiti. V. N. učí svobodě. Č. 280. Nesvobodenství, n. = nesvoboda. 1443. Nesvobodný = poddaný, unfrei. D. Nesvornosť, i, f., nerovnosť, nesrovnalost, die Ungleichheit. Pro tu n. (nerovnosť stavů) mnoho zlého se přihází. St. — N, nesjed- nocenosť rozbrojnosť, roztržitosť, Uneinig- keit, Zwietracht, Misshelligheit. D. Rozsevač n-sti. V. Různice a n-sti aby nepodcházely, není možné. Kom. Upadnouti v n. Har. N. v městě. V. N-sti mezi lidmi nastrojovati. V. V n. uvésti. V. Příčinu dal k n-sti naší. Sych. Vz Cizozemec.