Předchozí (148)  Strana:149  Další (150) |
|
|||
149
|
|||
|
|||
Nesvorný, nerovný, nesrovnalý, ungleich;
nesjednocený, rozbrojný, roztržitý, bouřlivý, uneinig, missheilig. V. N-ným býti s kým, mezi sebou. Št. Vz stran přísloví: Ďábel, Hrnec, Hrýzti se o co, Kočka, Kůň, Les, Muška, Ocet, Pes, Podrývati, Pokoj, Prače, Prst, Rána, Rozkmotřiti se, Sídlo, Štír, Štít, Troubiti, Úhoř, Vařiti. Ne svůj = cizí, fremd. A dlužen jest
žalobník neb póvod následovati správně soudu soupere svého, totižto má jeho v tom právě hledati, pod kterýmž sedí; nález za- jisté od nesvého soudce vynesený nedrží, t. j. moci nemá. JCB. 285. Inkompetent. Bude ne jeden ne na své děti (na cizolož- ňata) pracovati. Št. — Jí., sobě nepodobný, změněný, verändert, nicht derselbe. Dostal zimnici, cele byl již včera jako nesvůj. Na Mor. Nesyt, nesýt, a, m., žráč, Nimmersatt,
m. Kom. — N., pták, vz Nejesyt. Nesyta, y, m., dle ,Despota', veliký jedlík,
nedožrout, vlčí střevo, nedosyta, Nimmersatt, Vielfrass, Fresssak, m. Naper se toho, nesyto. Sych. Vz Nesytý. — N., y, f., ves u Trut- nova, Nimmersatt. PL. Nesytka, y, f., nesýtka, můrka, komár
večerní, phalaena. Krok., Kts. N. včelová, sesia apiformis, der Bienenschwärmer, čle- novec. Frč. 180., Schd. II. 515. N. topolová, s. asiliformis, Raubfliegensesie; dubová, s. cyni- piformis, Gallenwespensesie ; olšová, s. culici- formis, Schnackensesie; rybizová, s. tipuli- formis, Johannisbeersesie; buková, s. ichneu- moniformis, Schlangenvespensesie; švestková, s. myopaeformis, Kopffliegensesie; pryšcová, s. tenthrediniformis, Schlupfwespensesie ; ma- liníková, s. hilaeiformis, Blumenbienen. Km. 1878. 247. — Jí., neduh, když má kdo pořád hlad, Unersättlichkeit, f. Ja. Nesytosť, i, f., obžerství, lakota, Uner-
sättlichkeit, f. V. Nesytový, nesýtový, Nimmersatts-. N.
vole. Br Nesytý; nesyt, a, o, nenasycený, unsättig.
V. Nesytý nepotáhne. Prov., Jg. Ač žebrák syt, ale mošna nesyta. Mus. — N., nenasy- telný, unersättlich. N. vole, střevo (o obžer- ných). V. N. žrout. Us. Stran přísloví a po- řekadel vz Čert, Dno, Drozd, Jezero, Měšec, Oko, Peklo, Pohltiti, Prst, Vydříti. Nešanobník, a, m., der nicht schont. Na
Slov. Plk. Nešanovati, šp. z něm., nicht schonen,
nešetřiti. Us. Neščapaný, eufem. m.: nešťastný. Ve
Zlinsku na Mor. Brt. Neščestí, n., zastr. = neštěstí.
Nešejda, y, f. a m., nejápa, ein unge-
schickter Mensch. Rk. Nešetrnosť, i, f.,bezohlednost'; nespořivosť.
Stran přísloví vz Šetrnost'. Nešetrný, bezohledný, nespořivý. Rück-
sichtslos, indiskret. Nešidlo, a, n., nešika, y, m., nejápný,
nezpůsobilý člověk, ein ungeschickter Mensch. Us. Nešika, vz Nešidlo.
Nešikovnosť, i, f., Ungeschicktheit. Rk.
Nešikovný, ungeschickt. Rk.
|
Neškaredice, ves u Kutné Hory.
Neškodlenství, n., nevinnosť. Ž. kap. 77., 72.
Neškodně, ohne Schaden. N. v nohu byl
raněn. Háj. Neškodnosť, i, f., die Unschädlichkeit. Us.
Neškodný, co není na škodu, unschädlich,
harmlos, unnachtheilig; čistý, hrubý. Ros. N. rozkoš. Dch. Nešlechetenství, n. (zastr.), nešlechet-
nosť, i, f., nešlechetná mysl i skutek, pře- vrácenost, nevážnost, lehkomyslnost, zlotřilost, šibalství, hanebnosť, zlosynnosť, Ruchlosig- keit, Missethat, Unthat, f., Laster, Buben- stück, n. V. N. spáchati, provésti; nešlechet- nostmi se zmazati, zprzniti; obrátiti se od n-sti života; všelikými n-stmi oplývati. V. Pro tu n-sť na kata odsouzen byl. Kom. N-sti proti někomu činiti. Bel. Nešlechetně, hanebně, neprávě, lasterhaft,
unedel. N. činiti, dělati. V. Nešlechetnice, e, f., die Niederträchtige.
Rk. Nešlechetník, a, m., Bösewicht, m. Zlo-
třilý n. V. Nešlechetnosť, vz Nešlechetenství.
Nešlechetný, nevážný, hanebný, nepo-
ctivý, lotrovský, bezectný, unedel, lasterhaft, böse, verbrecherisch. N. člověk, jednání. V., D. N. skutek spáchati. V. N-tným rozkošem povolovati; n-tné věci o někom roztrušovati. V. Lichvou z lichvy dlužníka sžírati n. skutek jest. Kom. N-tného skutku se dopustiti. Kom. Pes psa jí, oba nešlechetní, a jeden druhému škoditi hledí. Mus. — Jg. Nešlechta, y, m. a f., ein Unedler, eine
Unedle. Mus. VI. 184. Nešlechtěti, ěl, ění, zvrhnouti se, aus der
Art schlagen. Lex. vet. Nešlechtilý, nešlechtický; nespanilý,
nezdvořilý, unedel. Jg. Jíešmastera, y, m., člověk neúhledný,
nevkusný. Us. u Jil. Jíešmastrný, nevkusný, neúhledný, ne-
hezký. Us. Jil. Nešoupný, neohrabaný. N. dívka. Us.
Turn. Nešoust, a, m., ein Schmutziger. Us. Turn.
Nešoušný, nešoustný, nebedlivý, un-
fleissig, V.; špinavý, schmutzig. Reš. Nešov, a, m., ves v Chebsku. PL.
Nešpice, Nispitz, ves v Brněnsku. PL.
Nešpor (strč. mešpor), u, m., více v pl.
nešpory, z lat. vesper = večer; nešpor z mešpor (Gb. Hl. 94.), jako nedvěd z med- věd. Ht. — N. a) čas prostřední mezi po- lednem a večerem, die Vesperzeit. Okolo nešporů. O nešpořích. Pref. — N., die Vesper, nešporní zpěvy v kostele, konané o západu slunce, od 7. stol. již před západem slunce mezi 2. a 3. hod. odpolední; v dobu postní odbývají se od mnohých řádů duchovních již dopoledne. Vz S. N. N. hymna. Sš. Hc. 30. Ve vsi, kdež ani kázanie bývá, ani ne- špora. St. Na n-ry jíti, zvoniti; nešpor zvo- niti. Har. Při n-řích býti. Nešpor za dušičky. V. — N., nešporní strana světa, mezi po- lednem a večerem, der Südwest. Ros. — N., svačina. Na Slov., Plk. Das Vesperbrod, Jausen. |
||
|
|||
Předchozí (148)  Strana:149  Další (150) |