149

Nesvorný, nerovný, nesrovnalý, ungleich;
nesjednocený, rozbrojný, roztržitý, bouřlivý,
uneinig, missheilig. V. N-ným býti s kým,
mezi sebou. Št. Vz stran přísloví: Ďábel,
Hrnec, Hrýzti se o co, Kočka, Kůň, Les,
Muška, Ocet, Pes, Podrývati, Pokoj, Prače,
Prst, Rána, Rozkmotřiti se, Sídlo, Štír, Štít,
Troubiti, Úhoř, Vařiti.

Ne svůj = cizí, fremd. A dlužen jest
žalobník neb póvod následovati správně
soudu soupere svého, totižto má jeho v tom
právě hledati, pod kterýmž sedí; nález za-
jisté od nesvého soudce vynesený nedrží,
t. j. moci nemá. JCB. 285. Inkompetent.
Bude ne jeden ne na své děti (na cizolož-
ňata) pracovati. Št. — Jí., sobě nepodobný,
změněný, verändert, nicht derselbe. Dostal
zimnici, cele byl již včera jako nesvůj. Na
Mor.

Nesyt, nesýt, a, m., žráč, Nimmersatt,
m. Kom. — N., pták, vz Nejesyt.

Nesyta, y, m., dle ,Despota', veliký jedlík,
nedožrout, vlčí střevo, nedosyta, Nimmersatt,
Vielfrass, Fresssak, m. Naper se toho, nesyto.
Sych. Vz Nesytý. — N., y, f., ves u Trut-
nova, Nimmersatt. PL.

Nesytka, y, f., nesýtka, můrka, komár
večerní, phalaena. Krok., Kts. N. včelová,
sesia apiformis, der Bienenschwärmer, čle-
novec. Frč. 180., Schd. II. 515. N. topolová, s.
asiliformis, Raubfliegensesie; dubová, s. cyni-
piformis, Gallenwespensesie ; olšová, s. culici-
formis, Schnackensesie; rybizová, s. tipuli-
formis, Johannisbeersesie; buková, s. ichneu-
moniformis, Schlangenvespensesie; švestková,
s. myopaeformis, Kopffliegensesie; pryšcová,
s. tenthrediniformis, Schlupfwespensesie ; ma-
liníková, s. hilaeiformis, Blumenbienen. Km.
1878. 247. — Jí., neduh, když má kdo pořád
hlad, Unersättlichkeit, f. Ja.

Nesytosť, i, f., obžerství, lakota, Uner-
sättlichkeit, f. V.

Nesytový, nesýtový, Nimmersatts-. N.
vole. Br

Nesytý; nesyt, a, o, nenasycený, unsättig.
V. Nesytý nepotáhne. Prov., Jg. Ač žebrák
syt, ale mošna nesyta. Mus. — N., nenasy-
telný, unersättlich. N. vole, střevo (o obžer-
ných). V. N. žrout. Us. Stran přísloví a po-
řekadel vz Čert, Dno, Drozd, Jezero, Měšec,
Oko, Peklo, Pohltiti, Prst, Vydříti.

Nešanobník, a, m., der nicht schont. Na
Slov. Plk.

Nešanovati, šp. z něm., nicht schonen,
nešetřiti. Us.

Neščapaný, eufem. m.: nešťastný. Ve
Zlinsku na Mor. Brt.

Neščestí, n., zastr. = neštěstí.

Nešejda, y, f. a m., nejápa, ein unge-
schickter Mensch. Rk.

Nešetrnosť, i, f.,bezohlednost'; nespořivosť.
Stran přísloví vz Šetrnost'.

Nešetrný, bezohledný, nespořivý. Rück-
sichtslos, indiskret.

Nešidlo, a, n., nešika, y, m., nejápný,
nezpůsobilý člověk, ein ungeschickter Mensch.
Us.

Nešika, vz Nešidlo.

Nešikovnosť, i, f., Ungeschicktheit. Rk.

Nešikovný, ungeschickt. Rk.

Neškaredice, ves u Kutné Hory.Neškodlenství, n., nevinnosť. Ž. kap.

77., 72.

Neškodně, ohne Schaden. N. v nohu byl
raněn. Háj.

Neškodnosť, i, f., die Unschädlichkeit. Us.

Neškodný, co není na škodu, unschädlich,
harmlos, unnachtheilig; čistý, hrubý. Ros.
N. rozkoš. Dch.

Nešlechetenství, n. (zastr.), nešlechet-
nosť, i, f., nešlechetná mysl i skutek, pře-
vrácenost, nevážnost, lehkomyslnost, zlotřilost,
šibalství, hanebnosť, zlosynnosť, Ruchlosig-
keit, Missethat, Unthat, f., Laster, Buben-
stück, n. V. N. spáchati, provésti; nešlechet-
nostmi se zmazati, zprzniti; obrátiti se od
n-sti života; všelikými n-stmi oplývati. V.
Pro tu n-sť na kata odsouzen byl. Kom.
N-sti proti někomu činiti. Bel.

Nešlechetně, hanebně, neprávě, lasterhaft,
unedel. N. činiti, dělati. V.

Nešlechetnice, e, f., die Niederträchtige.
Rk.

Nešlechetník, a, m., Bösewicht, m. Zlo-
třilý n. V.

Nešlechetnosť, vz Nešlechetenství.

Nešlechetný, nevážný, hanebný, nepo-
ctivý, lotrovský, bezectný, unedel, lasterhaft,
böse, verbrecherisch. N. člověk, jednání. V.,
D. N. skutek spáchati. V. N-tným rozkošem
povolovati; n-tné věci o někom roztrušovati.
V. Lichvou z lichvy dlužníka sžírati n. skutek
jest. Kom. N-tného skutku se dopustiti. Kom.
Pes psa jí, oba nešlechetní, a jeden druhému
škoditi hledí. Mus. — Jg.

Nešlechta, y, m. a f., ein Unedler, eine
Unedle. Mus. VI. 184.

Nešlechtěti, ěl, ění, zvrhnouti se, aus der
Art schlagen. Lex. vet.

Nešlechtilý, nešlechtický; nespanilý,
nezdvořilý, unedel. Jg.

Jíešmastera, y, m., člověk neúhledný,
nevkusný. Us. u Jil.

Jíešmastrný, nevkusný, neúhledný, ne-
hezký. Us. Jil.

Nešoupný, neohrabaný. N. dívka. Us.
Turn.

Nešoust, a, m., ein Schmutziger. Us. Turn.

Nešoušný, nešoustný, nebedlivý, un-
fleissig, V.; špinavý, schmutzig. Reš.

Nešov, a, m., ves v Chebsku. PL.

Nešpice, Nispitz, ves v Brněnsku. PL.

Nešpor (strč. mešpor), u, m., více v pl.
nešpory, z lat. vesper = večer; nešpor
z mešpor (Gb. Hl. 94.), jako nedvěd z med-
věd. Ht. — N. a) čas prostřední mezi po-
lednem a večerem, die Vesperzeit. Okolo
nešporů. O nešpořích. Pref. — N., die Vesper,
nešporní zpěvy v kostele, konané o západu
slunce, od 7. stol. již před západem slunce
mezi 2. a 3. hod. odpolední; v dobu postní
odbývají se od mnohých řádů duchovních
již dopoledne. Vz S. N. N. hymna. Sš. Hc.
30. Ve vsi, kdež ani kázanie bývá, ani ne-
špora. St. Na n-ry jíti, zvoniti; nešpor zvo-
niti. Har. Při n-řích býti. Nešpor za dušičky.
V. — N., nešporní strana světa, mezi po-
lednem a večerem, der Südwest. Ros. —
N., svačina. Na Slov., Plk. Das Vesperbrod,
Jausen.