150

Nešporní, Vesper-. N. kázání, hodina,
žalm, slavnosť. Jg. Oběť jitřní, nešporní. Bj.
Vz Nešpor.

Nešporovati, svačiti, jausen. Na Slov. Plk.

Nešpule, vz Nyšpule.

Nešť, v obecné mluvě m. nech-ž-ť (ch se
vysulo). Gb. Hl. 117. Vz Nechati. — Vem to
nešť. Us. Neštisi = buď si. Jir. Boží nešť,
vz Nekňuba.

Nešťápený (nešťávený), mírnější než zpro-
padený, eufemismus. N. chlapče. Na Mor.
Brt., Kd.

Nešťastně, unglücklich. N. se zvésti, V.,
se vdáti, něco zaříditi, pochoditi.

Nešťastnice, e, f., eine Unglückliche. Zlob.

Nešťastník, a, m., Unglückskind, n., Un-
glücksvogel, Unglücksstifter, m. D. Silný
vítr komáry pudívá a n. bez prospěchu dni
prožívá. Pk.

Nešťastnosť, i, f., neštěstí, Unglückselig-
keit, Unseligkeit.

Nešťastný; nešťasten, stna, o, bídný, v ne-
štěstí jsoucí, unselig, unglückselig, unglück-
lich. N. člověk. N-né dítě, co z tebe bude,
unglückseliges Kind. Dch. N-ný také dům
bývá, kde kohout mlčí a slepice zpívá. Koll.
N. každého prostředku se chytá, vz: To-
nouti, Topiti se; stran pořekadel vz ještě :
Břeh, Bolesti, Brla, Cibule, Čáp, Hrách, Hůř,
Kec, Kolečko, Koráb, Kostka, Kráva, Kříž,
Míchal, Mošna, Nahý, Neštěstí, Pes, Popáliti
si co, Psí, Seděti na čem, Sedlák, Šev, Štěstí,
Trám, Trh, Váha, Várka, Vyhráti, Výskati,
Zem. — v čem. Paní v milovníciech n-ná.
BN. — N., neštěstí přinášející. N. posel,
hvězda, znamení, clen, peníze, lakomství, D.,
noviny, V., chvíle, doba. Dch. N. příhoda
se mu přihodila. Har. Na n. konec přijíti.
V. N. konec vzal. Us. Chlapec nezbedný
mívá konec nešťastný. Jg. Veliké mysli jest,
kdo šťastné i nešťastné věci jednostejně sná-
šeti může. Kom. — komu. To místo Čechům
n-né jest. Jg.

Nešťavnatý, saftlos. Dch.

Neštěmice, Nestomitz, ves u Ústí n. L. PL.

Neštěstí, i, n. (dříve: neščestie, nezčestie),
das Unglück, Unheil, der Unstern. V pl. něm.
Unglücksfälle, nešťastné případy. Bs. N. pří-
lišné, pouhé, veliké, ohromné. Us. N-stím
potlačený, ztížený; v n. postavený. Jg. V n.
uvésti, uvrci; na n.; n. sobě uhoniti; n. mi
nastává; neštěstí n. stíhá. D. V n. nebo do
n. přijíti; v n. vězeti, býti; n. snášeti, vy-
státi. V. N-stím jiných se káti sluší. Kram.
Na nás vše n. se svalilo; n. na ni zhusta
doléhají. Kram. Zázrakové n. znamenající.
Kom. Žádné n. mne nepotkalo. D. Šťastný
jest kdo, přej; neštěstí má, lituj. Kom. Budiž
to za všecko n. (říkáme, když se škoda ně-
jaká, života se dotýkající, stane). Ros. Štěstí
když chřestí, tuť třeští, boj se neštěstí. Jg.
Kdo je v n., všichni se ho štítí. Č., Lb. Pří-
lišné štěstí, pouhé n. Jg. Po n. bývá štěstí.
Jg. N. vždycky hotovo. Č. N. na hotově jest.
Lb. N. všude chodí. Jir. dh. Valí se jak
hromada n. Ve Zlínsku na Mor. Brt. Když
n. jednou na koho se počne valiti, nepře-
stane, až ho i potlačí. Sl. N. nikdy nezahálí.
Č. Jedno n. druhé stíhá. Č. Zřídka jedno n.
samo přichází. Č. N. netřeba hledati (volati),

samo od sebe přijde, Č. Líná ruka (huba)
holé (hotové) n. Jg. Blaze je tomu, kdo se
cizím n-stím kaje. Jg. Šťastný jest ten, kdo
cizím n-stím umí se káti. Č. N. ne po horách,
než po lidech se tluče (nechodí po horách,
ale po lidech). Rvač., Jg., Č. Tak hle n. ne-
chodí toliko po lidech, ale i po horách i po
králích. Pam. Kut. N. po horách nechodí,
ale po lidech. Lb. V n. se rozum poznává;
štěstí rozum odnímá, n. přidává; N. na koni
přijíždí a pěšky odchází. Pk. Štěstí se trousí,
n. sype. Hrš. Snáze n. trpělivě snášeti, nežli
v štěstí se nepodnášeti. Koho se n. chopilo,
ten i nos utíraje palec si vymkne. Pk. Žádné
n. není samo, vz stran přísloví: Bída, Psota.
Z n. cizího lidé rádi se těšívají, vz stran
přísloví: Bolesť, Čert, Dub, Dvůr, Hoře,
Sokol, Škoda. V n. mysli nepozbývej, vz
stran přísloví: Bláto, Mysl, Naděje, Posví-
cení, Voda, Zlo, Zlý, Zoufati. V štěstí ne-
doufej, v n. nezoufej. Č. N. přede dveřmi.
Us. Stran přísloví vz ještě: Bíti čím o co,
Břeh, Cesta, Devátek, Hlava, Hnízdo, Hodina,
Holičky, Hůl, Chytiti, Jícha, Kázati, Klička,
Kostka, Kráva, Krev, Kříž, Lep, Metla, Na-
jíti, Napřáhnouti, Nešťastný, Nůž, Opak, Pa-
lice, Pánvice, Pes, Povříslo, Račí, Selhati,
Srsť, Strouhati, Svět, Šev, Štěstí, Trhati,
Vějička, Vyhřáti, Zem, Znik, Žbánek, Žel
a hlavně: Nesnáze.

Neštisi = buď si. Us. ve vých. Čech. Jir.
Vz Nešť.

Neštovice, e, neštovička, y, f., v obec.
mluvě našťovice, v již. Čech. naštojice, variola,
die Blatter. — N. z nežitovice, od ,nežit.'
Jg. N., vřídek n. puchýř na svrchní kůži. N.
jsou choroba horečnatá, nakažlivá, za které
na kůži jakož i začasté na slizovkách (bla-
nách slizních) nežity (odtud ,nežitovice, ne-
štovice') povstávají, v nichž nakažlivina ve
způsobe hnisu jest. S. N. — N. proditá (která
ven teče), noční malá (která v noci se vy-
ráží), bílá (perlička), horká n. palčivá, čer-
vená dětská (osýpka), dětská (osutiny, ospice,
na Mor. osýpka), kraví n. kravská, dobrá,
špičatá, V., černá (jsou-li puchýřky krvavé),
Lk., modrá, Ctib., bradavicovitá (stvrdne-li
obsah neštovic), planá (variolois), prázdná,
kulatá. Vz více v S. N. N. na dásních, po-
větrná (na místě hnisu vzduchem naplněná),
Jg., hnisovatá, D., fíková v tajných místech,
V., krevní. Ras. U ocasu ptáka: neštovička,
netyje, tučník; v hubě koní: puchýř, zájed.
Šp. N-ce jalové (větrné), drobné, hnisavé,
pravé, stýkavé, slité, krvavé nebo krví pod-
lité (podešlé), vodnaté, různé, snětivé, pu-
chýřkovité, puchýřité, hnojící se. Lk. Dubo-
vého listu voda jest dobrá, kdož má mnoho
červených neštoviček. Čern. N. mi na tváři
vyskočila. D. N. míti. Us. N. se zvrhly (zme-
taly). Lk. N. se mu na těle vyhodila, vy-
pryskla, vyvrhla. Lk. N. sázeti (očkovati), pro-
píchnouti, prodíti; n-cemi očkovaný; očko-
vání, sázení n-vic. Šp. Od n-vic zďobaný.
Us. Důlek od neštovic na Slov.: rap, rapa-
vina, rapina. Plk., Bern. N-ce dostati; n-cemi
se osypati. Rk. Stran přísloví vz Hrách, Str-
niště. — Vz Nežit, Chrásta. — N., osýpky na
bukovém listí. Kda. — N., papula, Blatter,
na rostlinách. Vz Kk. 8.