151

Neštovičina, y, f., das Blattergift; der
Impfstoff. Rk.

Neštovičný, Blattern-. N. důlek, D., na-
kažení, Zlob., lišej. Ja., koření (roupové
korení, krtičník), Čern., Byl.

Neštudovati, z lat. Tom' já také roz-
umím, jak (= ač) sem neštudiroval. Us.
v Zlinsku na Mor. Brt.

Nešusta, y, nešoust, a, m. a f., ein
schmutziger Mensch, eine Schmudel. Us.
v Krkonš.

Nešvára, y, f., nešvara, nečistota, špína,
špinavosť, die Unsauberkeit, Schmutzigkeit,
der Schmutz, Unflath, Jg.; der Unfug. Rk.
Od nešvar a nečistot očistiti. Br. N-ry vy-
kliditi. Kom. N-rami obvinutý. Kom. N.
hříchů. V. V koupelích nešváry a špíny smý-
vají se. Kom. — N., y, m. a f. = nešvárný
člověk, nešvárna žena, špindíra, necuda, ein
schmutziger Mensch, eine Schmudel. Jdi n-ro!
Us. - Jg.

Nešvařeti, el, ení, unrein, unsauber werden.
Ros.

Nešvařiti, nešvářiti, il, en, ení, nešváru
dělati, nečistiti, sudeln, verunreinigen. Ros. —
se, unrein werden. Jg. — v čem. Rk.

Nešvárně, nečistě, unrein; nebedlivě, le-
nivě, träg, langsam. N. jíti. V., I).

Nešvárnice, e, f., necuda, eine Schmudel.

Nešvárník, a, m., špinavec, ein schmut-
ziger Mensch. Jg.

Nešvárnosť, i, f., nečistota, Unreinigkeit,
D., Lom.; lenivosť, die Faulheit, Ungeschick-
lichkeit. V.

Nešvárný, špinavý, neplechý, nečistotný,
unrein, unsauber. Jg. — N., lenivý, nebedlivý,
váhavý, nemocný, träg, langsam, unordent-
lich. N. běh měsíce, Reg. zd., služebník, V.,
rodiče. Rvač. — v čem: v chodu. V. —
k čemu: k střelbě. Pulk. — N., nezpůsobilý,
ungeeignet, ungeschickt.

Neť, vz Neti.

Netahal, a, netahálek, lka, m., kůň
tahati nechtějící. Us. Dch.

Netáhnouti, nul a Ы, žen, utí, žení, nicht
ziehen. Vz Táhnouti. — N., nepřechodné:
neváhati, nemeškati, nedlíti, nelenovati se,
nicht zögern, nicht säumen. Jg., Výb. I. 172.
Netáhl k boji se přiblížiti. Troj. — N. =
sotva, kaum. Netáhne toho pomysliti, tak
uzře list v jejich hlavách (sotva to myslil).
Leg. Netáhneť jeho (kabátu) zedrati. Žk. 354.
— Pozn. Tohoto slovesa užívalo se velmi
zhusta v strčešt. s následujícím ,az' k ozna-
čení dvou dějů rychle po sobě jdoucích.
Netáhl toho dořieci, až ještěr z jezera se
vykolubil. Pass. Netáhl se pomodliti, až se
všecky modly zlamachu. Pass. Neb netáhneť
den býti, ažť král zvie náš do země své
příjezd. Troj. Výb. II. 78. Netaže toho do-
říci, žák se chtieše hněvy stéci. Žk. 181. —
Kat. 2871., 3040. — Nyní bychom vazbu tu
dobře napodobiti mohli slovesem stihnouti.
Nestihl toho doříci, již se ještěr z jezera
vykolubil. Nestihl se pomodliti, všecky modly
se zlámaly. Brt. (Km. 1874. str. 625. Vz tam
a v Jg. více příkladův).

Netajený, unverholen. Vz Tajiti. Dch.

Netajiti se, vz Tajiti.

Ne tak-jako, jako více (spíše). Vz

Věta spojovací. Klade se, když se z věcí spo-
jených na prvou menší váha klade nežli na
druhou, lat. non tamquam, nicht sowohl-als.
K vítězství ne tolik bojovníků, jako dobrý
řád a smělost' napomáhá. Zk. — Ne tak, na
Mor. — nerci-li, vz Neřku-li. Ten iným chla-
póm poradí, ne tak tobě. Brt.

Netalie, e, f., m. Italie, v obec. mluvě.
Vz Ne, 21.

Netamornosť, i, f. = nemotornosť, Plump-
heit, f. Us.

Netamorný = nemotorný, plump. Us.
v Bosk.

Neťapa, y, m., der Dümmling. Rk.

Netata, nětata, netota, y, f., chvojka
klášterská, juniperus sabina, der Säbenbaum.

Netažný, který netahá, ungebraucht zum
Zuge. N. dobytek. — N., líný. N. člověk.
Jg., Rk.

Netbajieše = nedbala; netbajta, dual,
nedbejte. Kat.

Netbatelný, zastr. = nedbalý.

Netbavý (zastr.) = nedbalý. Výb. I. 777.
— v čem. A v dobrém bydle netbavu býti.
St. — s inft. Byl netbav káti se hřiechóv.
Št. N. 182.

Nětco = něco, zastr. Ep. Pog. 24. atd.

Netečník, a, m., der Indifferentist. Rk.

Netečnosť, i, f., nevšímavosť, nečinnosť,
nedbalosť, Lässigkeit, Indolenz. Ž netečnosti
doma zůstal. — Netečný, nevšímavý, nečinný,
nedbavý, lässig, gleichgültig. — k čemu. Ke
všemu jsou neteční. — N., nedojímavý, kdo
není snadno schopen dojmů. S. N. V lučbě
slovou netečnými látkami ty, jež s jinými
velmi nesnadno aneb vůbec se nespojují. Vz
S. N.

Netěchovice, ves v Budějovsku. PL.,
Tk. I. 361.

Neteknouti, vz Netknouti.

Netělesnosť, i, f., Unkörperlichkeit, Gei-
stigkeit, f. Jg., Hlas.

Netelesný, unkörperlich, geistig. D. N.
svět. Víd. list.

Netělný, beztělný, unkörperlich. N. duch.
Scip. — N., netělnatý, hubený, mager. N.
člověk. Us. Hý. Vz Tělný.

Netělo, a, n., der Geist. Koll.

Neteř, vz Neti.

Něterdy = některdy, někdy. St. N. kř. 325.

Něterý (zastr.), některý. St. skl. O některú
věc. Št.

Netěš, e, f.,Netiesch, ves u Roudnice. PL.

Netev, vz Větev.

Netěžina, y, f., hmota, při které žádné
tíže nepozorujeme, světlo, elektřina, teplo
atd. Č.

Neti, z neptb, lat. neptis; p se vysulo.
Gb. Hl. 112. Die Nichte. N., gt. neteře, ne-
teři, neteř, neti, neteři, neteří; pl. neteře,
neteří, neteřím, neteře, neteře, neteřích, ne-
teřmi; jako: máti. N., dcera ze sestry. MV.

Netík, u, m., rostlina kapraďovitá, adi-
anthum. — N., vlas ženský, adianthum ca-
pillus Veneria, das Frauenhaar. Čl. 170., Kk.
91., Schd. 261., mužský, callitriche verna;
černý, asplenium trichomanes.

Netín, a, m., něm. Nettin, ves v Jihlavsku.
PL.



	151

	Neštovičina, y, f., das Blattergift; der Impfstoff. Rk. Neštovičný, Blattern-. N. důlek, D., na- kažení, Zlob., lišej. Ja., koření (roupové korení, krtičník), Čern., Byl. Neštudovati, z lat. Tom' já také roz- umím, jak (= ač) sem neštudiroval. Us. v Zlinsku na Mor. Brt. Nešusta, y, nešoust, a, m. a f., ein schmutziger Mensch, eine Schmudel. Us. v Krkonš. Nešvára, y, f., nešvara, nečistota, špína, špinavosť, die Unsauberkeit, Schmutzigkeit, der Schmutz, Unflath, Jg.; der Unfug. Rk. Od nešvar a nečistot očistiti. Br. N-ry vy- kliditi. Kom. N-rami obvinutý. Kom. N. hříchů. V. V koupelích nešváry a špíny smý- vají se. Kom. — N., y, m. a f. = nešvárný člověk, nešvárna žena, špindíra, necuda, ein schmutziger Mensch, eine Schmudel. Jdi n-ro! Us. - Jg. Nešvařeti, el, ení, unrein, unsauber werden. Ros. Nešvařiti, nešvářiti, il, en, ení, nešváru dělati, nečistiti, sudeln, verunreinigen. Ros. — se, unrein werden. Jg. — v čem. Rk. Nešvárně, nečistě, unrein; nebedlivě, le- nivě, träg, langsam. N. jíti. V., I). Nešvárnice, e, f., necuda, eine Schmudel. Nešvárník, a, m., špinavec, ein schmut- ziger Mensch. Jg. Nešvárnosť, i, f., nečistota, Unreinigkeit, D., Lom.; lenivosť, die Faulheit, Ungeschick- lichkeit. V. Nešvárný, špinavý, neplechý, nečistotný, unrein, unsauber. Jg. — N., lenivý, nebedlivý, váhavý, nemocný, träg, langsam, unordent- lich. N. běh měsíce, Reg. zd., služebník, V., rodiče. Rvač. — v čem: v chodu. V. — k čemu: k střelbě. Pulk. — N., nezpůsobilý, ungeeignet, ungeschickt. Neť, vz Neti. Netahal, a, netahálek, lka, m., kůň tahati nechtějící. Us. Dch. Netáhnouti, nul a Ы, žen, utí, žení, nicht ziehen. Vz Táhnouti. — N., nepřechodné: neváhati, nemeškati, nedlíti, nelenovati se, nicht zögern, nicht säumen. Jg., Výb. I. 172. Netáhl k boji se přiblížiti. Troj. — N. = sotva, kaum. Netáhne toho pomysliti, tak uzře list v jejich hlavách (sotva to myslil). Leg. Netáhneť jeho (kabátu) zedrati. Žk. 354. — Pozn. Tohoto slovesa užívalo se velmi zhusta v strčešt. s následujícím ,az' k ozna- čení dvou dějů rychle po sobě jdoucích. Netáhl toho dořieci, až ještěr z jezera se vykolubil. Pass. Netáhl se pomodliti, až se všecky modly zlamachu. Pass. Neb netáhneť den býti, ažť král zvie náš do země své příjezd. Troj. Výb. II. 78. Netaže toho do- říci, žák se chtieše hněvy stéci. Žk. 181. — Kat. 2871., 3040. — Nyní bychom vazbu tu dobře napodobiti mohli slovesem stihnouti. Nestihl toho doříci, již se ještěr z jezera vykolubil. Nestihl se pomodliti, všecky modly se zlámaly. Brt. (Km. 1874. str. 625. Vz tam a v Jg. více příkladův). Netajený, unverholen. Vz Tajiti. Dch. Netajiti se, vz Tajiti.	Ne tak-jako, jako více (spíše). Vz Věta spojovací. Klade se, když se z věcí spo- jených na prvou menší váha klade nežli na druhou, lat. non tamquam, nicht sowohl-als. K vítězství ne tolik bojovníků, jako dobrý řád a smělost' napomáhá. Zk. — Ne tak, na Mor. — nerci-li, vz Neřku-li. Ten iným chla- póm poradí, ne tak tobě. Brt. Netalie, e, f., m. Italie, v obec. mluvě. Vz Ne, 21. Netamornosť, i, f. = nemotornosť, Plump- heit, f. Us. Netamorný = nemotorný, plump. Us. v Bosk. Neťapa, y, m., der Dümmling. Rk. Netata, nětata, netota, y, f., chvojka klášterská, juniperus sabina, der Säbenbaum. Netažný, který netahá, ungebraucht zum Zuge. N. dobytek. — N., líný. N. člověk. Jg., Rk. Netbajieše = nedbala; netbajta, dual, nedbejte. Kat. Netbatelný, zastr. = nedbalý. Netbavý (zastr.) = nedbalý. Výb. I. 777. — v čem. A v dobrém bydle netbavu býti. St. — s inft. Byl netbav káti se hřiechóv. Št. N. 182. Nětco = něco, zastr. Ep. Pog. 24. atd. Netečník, a, m., der Indifferentist. Rk. Netečnosť, i, f., nevšímavosť, nečinnosť, nedbalosť, Lässigkeit, Indolenz. Ž netečnosti doma zůstal. — Netečný, nevšímavý, nečinný, nedbavý, lässig, gleichgültig. — k čemu. Ke všemu jsou neteční. — N., nedojímavý, kdo není snadno schopen dojmů. S. N. V lučbě slovou netečnými látkami ty, jež s jinými velmi nesnadno aneb vůbec se nespojují. Vz S. N. Netěchovice, ves v Budějovsku. PL., Tk. I. 361. Neteknouti, vz Netknouti. Netělesnosť, i, f., Unkörperlichkeit, Gei- stigkeit, f. Jg., Hlas. Netelesný, unkörperlich, geistig. D. N. svět. Víd. list. Netělný, beztělný, unkörperlich. N. duch. Scip. — N., netělnatý, hubený, mager. N. člověk. Us. Hý. Vz Tělný. Netělo, a, n., der Geist. Koll. Neteř, vz Neti. Něterdy = některdy, někdy. St. N. kř. 325. Něterý (zastr.), některý. St. skl. O některú věc. Št. Netěš, e, f.,Netiesch, ves u Roudnice. PL. Netev, vz Větev. Netěžina, y, f., hmota, při které žádné tíže nepozorujeme, světlo, elektřina, teplo atd. Č. Neti, z neptb, lat. neptis; p se vysulo. Gb. Hl. 112. Die Nichte. N., gt. neteře, ne- teři, neteř, neti, neteři, neteří; pl. neteře, neteří, neteřím, neteře, neteře, neteřích, ne- teřmi; jako: máti. N., dcera ze sestry. MV. Netík, u, m., rostlina kapraďovitá, adi- anthum. — N., vlas ženský, adianthum ca- pillus Veneria, das Frauenhaar. Čl. 170., Kk. 91., Schd. 261., mužský, callitriche verna; černý, asplenium trichomanes. Netín, a, m., něm. Nettin, ves v Jihlavsku. PL.