152

Nětiše, e, f. = Anežka, Agnes. Št. (Sml.),
Gl. 179.

Netklivý, unanrührbar. To je n. Us.

Netknouti se, knul, tekl, utí, nicht an-
rühren. — čeho. Netekla se už jídla. Bož.
Něm.

Netknutý, unberührt. Předešlá nařízení
zůstávají tímto zákonem netknutá, lépe: v pře-
dešlých nařízeních tímto zákonem ničeho se
nemění. Šb., Š. a Ž.

Netlenosť, i, f., nehnití, nepráchnivění,
die Unverweslichkeit. Sš. I. 36.

Netluky, dle Dolany, něm. Netluk, ves
a) v Rakovnicku, b) u Lobosic. PL.

Netolice, dle Budějovice, okresní mě.
v Písecku, vz S. N.; b) ves u Sobotky;
c) ves u Hořovic. PL. Vz Tk. I. 618.

Netolik = ne tak mnoho, nicht so viel.

Netoliko (dříve netolik), nejen, nejedno,
nesamo, nicht nur, nicht allein. V. Netoliko —
ale, ale také, nébrž i. V. Vz Věta spojovací
a: Nejen — ale i. Netoliko ne — ale ani ne,
vz Nejen ne, ale ani ne. Netoliko ho netre-
stal, alebrž se všemi z vězení propustil. V.
Neb ho netoliko Turci ale i Čechové ne-
jednou polem přemohli. V. Jde mu netoliko
o řemen, ale i o celou kůži. Jg. Mne n.
hladem moříš, ale i kyjem chladíš. Rad.
zviř.

Netonice, Netenice, ves u Strakonic. PL.

Netopýr, a, netopýř, e, m., v obec. mluvě
nedopýr; z nekto-ptyr; cf. řec. ѵѵ£, gt. vvxtóí-
= noc, a pbt = řec. nst {níto^ai) = lítám,
tedy = noční pták; k se vysulo. Ht. Skup.
62., Mut. 92., Gb. Hl. 116. Vespertilio, die
Fledermaus. — N-ři řasonosí (vrápenec malý,
podkrovní), holonosí (netop. ušatý, lesní,
hvízdavý, peřestý, pozdní, obecný). S. N.
N. ušatý (ušan nebo srostlouch obecný),
řasonos, upír, kaloň jedlý. Jhl. N. myšový,
velikouchý, brvitý, krátkouchý, chlupato-
blanný, širokouchý, kařelný, valousatý, vroub-
kovaný, celouchý, úzkouchý, malovaný, ku-
latohlavý, holohlavý, krátkochlupý, největší,
nejchlupatější, bělavý, černavý, žlutý, mnoho-
chlupý, psohubý, bělavobřichý, šídlovitý,
nosatý. Jg. N. ušatý, plecotus auritus; lesní,
vesperugo noctula, obecný, vespertilio mu-
rinus. Vz Frč. 396. Ptáci peření a nosatí,
krom netopýře, jenž jest srstnatý a zubatý.
Kom. Co netopýři do toho, že papoušek má
peří ? Kom. Vyhlíží jako n. Vz Hloupý. Lb.
Půl žáby, půl myši — však ti to nesluší
(posmívají se dítky n-ru). V Jičínsku. Sř.
Mají země ty netopýře veliké ; od netopýřův.
Ler. — N., a, m. (nedopýr) = motýl. Letos
lítá zase moc n-rů, bude moc housenek. Us.
v Opočensku. Hrš.

Netopýří, Fledermaus-.

Netopýrotrud, a, m., netopýřavka, y, f.,
nycteribia, hmyz, Fledermausfliege.Krok., Rk.

Netopýrovitý, fledermausartig. Ssav.

Netopýrův, -ova, -ovo. Fledermaus-.

Netovaryšský, nevlídný, ungesselig. V.

Netovaryšství, n., die Ungeselligkeit. D.

Netovice, ves u Slaného. PL.

Netřeba, y, f., místo: není třeba. D. Un-
nöthigkeit, keine Notwendigkeit, es ist nicht
nöthig. Drzí vměšuje se, več jemu n. Kom.—
komu čeho. Kněh ti n. D. Netřeba mi lep-

šieho od tebe. Ht. Sl. 209. N. ti ženy. Ht.
Sl. 172. Pravdě netřeba mnohých dokladův.
Mudr. 62. — s inft. Na dobrou koupi n.
kupců pobízeti. V. Chřestu (chrasti) n. se
báti. Na Slov. Netřeba písmem dovoditi, což
očima vidíme. GR.

Netřebice, něm. Nettrowitz, ves u Krum-
lova; b) u Nimburka. PL., Tk. III. 62., Tf. 288.

Netřebný, unnöthig. Us.

Netřeby, dle Dolany, ves a) u Mělníka,
b) u Únoště, c) u Litomyšle. PL.

Netrefa, y, f., netrefení, chyba, Fehl.
Potkal se s netrefou (chybil). Sych., Lb. Vz
Hloupý. — N., m. a f., člověk nezpůsobný,
ein abgeschmackter Mensch. V.

Netrefnosť, i, f., nezpůsobnost. Kom., Br.
Pro jeho přílišné netrefnosti. BN. Ungereimt-
heit, Abgeschmacktheit, f.

Netrefný, kdo netrefí. — N., nezpůsobný,
nehodný, ungereimt, abgeschmackt, unschick-
lich, unförmlich. V. N-fné věci dělati. V.
Nepros za nic netrefného. Plk. N. muž, po-
tvorný. BN. — v čem. V těch věcech jsou
zřejmě netrefní. Jel. — N., nevhodný, nemilý,
nevrlý, mürrisch, böse, unfreundlich. V. N.
obyčej, Br., člověk. V.

Netřesk, u, m., rostlina, hromotřesk, rojník,
sempervivum, die Hauswurz. N. žlutý, s.
soboliferum, obecný n. zední, s. tectorum.
Vz S. N., Čl. 46., Kk. 201., 202., FB. 97.
N. srstnatý, s. hirtum, větší, menší (tajný
mužík), s. album, stromový, s. arboreum. Jg.
Netřesku bradu holí. Mus.

Netřeskovitý, hauswurzartig. N-té rost-
liny. Rostl.

Netřeskový, Hauswurz-. N. tuk. Ras.

Netrestanec, nce, m., koho všecky tresty
nepolepšily. Rb. Ein Unverbesserlicher.

Netrestání, n. Straflosigkeit, í. Pokuta
ukládána, aby n. v svévolnost' nevešlo. Kom.

Netrestanosť, i, f., Straflosigkeit, f.

Netrestaný, nicht gestraft, straflos.

Netrlík, u, m., druh menšího nože. Hank.

Netrn, u, m. Trn netrn jen utíkal. Vz
Trn. Km.

Netroufati si, sich nicht getrauen. Ne-
troufala jsem si jí to říci. Bož. Něm.

Netrpědlný, impassibilis. I vedlé božstvie
z otce narozeného syna, věčného s otcem,
nesmrtelného, netrpědlného, neproměnitedl-
ného buoha. 1485. (Zk.).

Netrpělitelnosť, i, f., Unleidlichkeit, Un-
ausstehlichkeit, f. V.

Netrpělitelný, unleidlich, unausstehlich.
N. bolesť. Sal.

Netrpělivosť, i, f., die Ungeduld, Unge-
duldigkeit. V. S největší n-stí (nedočkavostí)
něco očekávati. Nt. — Netrpělivostka,
y, f. = netrpělivost'. Trakt. 15. stol.

Netrpělivý, ungeduldig. V. Tys n.! Us.
Někteří odkladu n-vi byli. Kom. Lab. 52. —
N., nesnesitelný, unerträglich. Bart. Z nížto
smrad n-vý vycházeše. Příkl. z kron. Horko
n-vé napadlo ciesaře. GR.

Netrpělný, unempfindlich; ungeduldig.
Na Slov.

Netrpnosť, i, f. = netrpělivosť, Ungeduld,
f. — N., necitelnost, Unempfindlichkeit, f. Na
Slov. Zachovávaje svú n. trpědlného, salva
impassibilitate sua passum. 1485. (Zk.).