155

Neurčitý, neurčený, unbestimmt, un-
gemessen. Neurčité číslovky, vz Číslovka.
N. člen, číslo, počet, veličina, součinitel,
rovnice (diofantova, diofantská), Nz., odpo-
věď. — Neurčitý způsob časoslova, vz Infi-
nitiv.

Neúročný, abych toho neuřkl, dass ich
nicht beschreie, unbeschrien, Gott behüts.
Lékařstvím na hrdle zavěšeným uřknutí se
zahání, ale ne slovíčkem neúročný. Kom. N.
kráva, hovádko. Us. na Mor. Vz Neúroku.

Neúroda, y, f., špatná žeň, špatná úrod-
nosť polí; rok neúrodný, Misswachs, m.,
Missjahr, n. D. Odkudž n-dy na zemi pochá-
zejí. Br.

Neúrodnosť, i, f., die Unfruchtbarkeit.
Kom.

Neúrodný, neplodný, unfruchtbar, un-
tragbar, gelt. V. N. rok, strom (nenosný),
počasové, rolí, štěp. V., Kom.

Neúroku, a neoroku, na Mor.; neúroky,
na Slov. = požehnej Bůh, dass ichs nicht be-
schreie. Neúroku, to je pěkná kráva. Na Mor.
Každý, zvl. člověk cizí, dívá-li se na doby-
tek, na malé děti, na kvas atd., musí říci ,ne
úroku.' To je ne úroku krásné telátko. To
těsto ne úroku krásně kyne. Na Mor., Brt.
Vz Neúročný.

Neurologie, e, í., z řec., nauka o nervech.
Vz S. N.

Neurostlý, klein gewachsen. V.

Neurozenosť, i, f., unedle Herkunft.

Neurozený, unedel geboren.

Neurvalý, neústupný, unabreissbar. Us.

Neúslednosť, i, f. = nedůslednost' (nové).
Krok.

Neúsledný = nedůsledný (nové). Jg.

Neuslyšný, unerhörbar. N. modlitby. Scip.

Neusnák, a, m., lagopus, skřemenáč, das
Waldhuhn. D.

Neuspořádaný, vz Nepořádný.

Neustále, bez ustání, bedlivě, unablässig,
immerfort. V. N. pracovati. Kram. N. na mne
nabíhá. Ros.

Neustalosť, (neustálosť, Ros.), i, f., ne-
unavenosi, Unablässigkeit, Rastlosigkeit, f.
N. při vykonávání vůle boží. Br.

Neustalý (neustálý, Ros.), ustavičný, be-
dlivý, neunavený, unermüdet, unablässig,
rastlos, unaufhörlich. V. Ta holka byla taková
n-lá, že až hrůza. Us. u Dobrušky. Vk. N.
práce, n. klání v bocích. Sych. — v čem.
N. jest v tom (pilný). Ros. On je n. ve svých
věcech. Ros. Mysl naše v tom jest n. Kom.

Neustati: od čeho. Šm. Vz Ustati.

Neustavičnost', i, f., vrtkavosť mysli, ne-
stálost, Unbeständigkeit, Unablässigkeit, f.,
Unbestand, m. N. povětří. Sych. Jeho n.
hanbu mu přinesla. Kom. Kde jest horlivosť
a svár, tu jest n. i každý skutek zlý. Štr.

Neustavičný, lehký, vrtkavý, unbestän-
dig, unstät.V., Tkadl. N-ční časové. Dal. c. 102.

Neustavičství, -stvo, a, n., zastr. = ne-
ustavičnost'. Št.

Neustavnosť, i, f., nestálost, die Unbe-
ständigkeit. Tkadl. I. 38. — Neústavnosť,
i, f. nedostatek ústavy n. smýšlení ústavě
příznivého, der Mangel, die Störung, Ausser-
achtlassung der Verfassung, Konstitution.
Viniti koho z n-sti. Us. Hý.

Neustavný, nestálý, neustavičný, netrvalý,
unbeständig, unbeharrlich. Jg. — U novějších
spisovatelův n. = ustavný, beständig, unab-
lässig. V neustavném trvá zápase. Hlas. —
Neústavný, proti ústavě čelící, inkonstitu-
tionell.

Neustrašenosť, i, f., die Unerschrocken-
heit. Jg.

Neustrašený, unerschrocken. — v čem.
Sami neustrašeni jsouce v skutcích strašných.
Ráj.

Neústrojba, y, f., neustrojení, das Unvor-
bereitetsein. Každý ku své nestačí a k n-bé
prohlídaje. Sš. I. 80.

Neustrojený; -en, a, o. Stran pořekadel
vz: Pátek, Sobota, Zelí.

Neústrojný, anorganisch. Dch.

Neustupa, y, f., ein Hartnäckiger. Rk.

Neústupně, tvrdošíjně, hartnäckig, un-
nachgiebig. N. na svém státi. V. N. na něco
doléhati. Jel. N. odporovati. Kom.

Neústupnosť, i, f., tvrdošíjnost, zarpu-
tilosi, svémyslnosť, spurnosť, vzdorovitosť,
Halsstarrigkeit, Hartnäckigkeit, f., Eigensinn,
m. V.

Neústupný, vz Neústupnosť. — N., zar-
putilý, tvrdošijný, spurný, halsstarrig, eigen-
sinnig. V. N. muž, nemoc, rada. Jg. Jiná
jest stálým, jiná neústupným býti. Kom.
Jest také medvěd n-pný. Jg. Stran prísloví
a pořekadel vz: Kolek, Palice, Proceniti,
Snovati, Srdce, Šíje, Tvrdočel. — v čem.
N. v privilegiu. Kom.

Neustupov, a, m., mě. v okr. votickém.
Vz S. N.

Neustupovati čeho: svých práv a svobod.
Let. 292.

Neušlapaný. N. cesta, ungetreten.

Neušutný, nestydatý, unverschämt. Us.

Neutichlý, stets rege. N. moře. Us. Dch.

Neutralisovati, neutralisiren.

Neutralita, y, f., z lat., nestrannosť, Neu-
tralität, f. Rk.

Neutralní, z lat., nestranný, obojetný. —
N., kdo vzhledem ke dvěma protivným stranám
nepřidržuje se ani té ani oné strany. Vz S.
N. Neutral.

Neutr-um, a, n., lat. N. genus, rod střední.
Vz Rod.

Neuvadlý, nicht verwelkt. N. květina, Us.,
svědectvie, immarcescibilis. ZN.

Neuvěření, n. Až k n. veliký. Věc ta
až k n. dosahuje. Šm.

Neuvěřímo. Až do n-ma = tak dalece,
že by člověk ani neuvěřil. Cf. Do nedozírama
daleka = kam nelze dopatřiti. Brt.

Neuvěřiti, vz Uvěřiti.

Neuzdravitelný. N. nemoc, unheilbar.

Neuznalec, lce, m. = neuznalý. Krok.

Neuznalý. To je n. člověk! Undankbar,
unerkenntlich. Krok.

Neužilec, lce, m., skrbec, der Knicker. V.

Neužilosť, i, f., skouposť, die Kargheit. V.

Neužilý, adv. neužile, skoupý, skrbný,
lakomý, karg, knickerig. V. — komu. Svému
bližnímu neužilý (novější). Jg. — ke komu.
Rk.

Neužitečník, a, m., der Taugenichts. Na
Slov.

Neužitečnosť, i, f., die Nutzlosigkeit.