156

Neužitečný, unnütz, unnützlich. Vz Uži-
tečný.

Neužiti, neužívati. — čeho. Vz Užiti.

Neužívaný, ungebräuchlich. Vz Užiti.

Neva, y, f., řeka v Rusích. Vz S. N.

Nevábný, reizlos. N. řeč, krajina. Novější.

Nevada, y, f., jeden ze států severo-
amerických. Vz S. N.

Nevadnosť, i, f., die Fehlerlósigkeit. Jg.

Nevadný, bez vady, fehlerlos. N. oběť.
Hlas.

Nevado, a, m., špan., sněžník, sněžka,
vrch sněhem nebo ledem pokrytý. Rk.

Neváhavý, bystrý, unsaumselig. V.

Neválečný, unkriegerisch. N. život. Jel.

Nevařený, ungekocht. Vz Vařiti.

Nevařiti, il, en, ení. — s kým = nesou-
hlasiti, nebýti s ním za dobré. — Vz Vařiti.

Nevášnivosť, i, f., Unleidenschaftlichkeit,
f. Jg.

Nevášnivý, unleidenschaftlich. Br.

Nevaza, y, f., modrák, die Kornblume.
Na Slov.

Nevázanec, nce, m., ein toller Mensch.
Div. z och.

Nevázanost, i, f., die Ungebundenheit.
V tom domě panuje veliká n. Us. Vz ná-
sledující.

Nevázaný, ungebunden. N. řeč. Kom.
Z prosté řeči (z nevázané) vázanou dělati
(verše skládati). Kom. N. kniha. — N., zdi-
vočelý, prostopášný. N. živobytí. D. N. huba.
N. jazyk (prostořeký), lose Zunge. Dch.

Nevážení, n., das Nichtwägen, Nicht-
schöpfen; die Nichtachtung. V.

Nevážený, ungewogen, ungeschöpft; un-
geachtet. V.

Nevažitelniny, pl., f., Imponderabilien.
S. N.

Nevážitelný, unwägbar. Presl.

Nevážiti si čeho, nicht achten. Vz Vá-
žiti. — na koho. Na Fariseje n. (nenáviděti
jich). Plác.

Nevážlivý, kdo neváží koho, čeho, nicht
achtend, unbedächtig. N. lid obecný. Kram.
Rozpustilý a n. člověk. Lom. Nepřítele svého
n. (neváží ho za nic). Judit.

Nevážně, lehce, všetečně, unbedächtig,
frech, verwegen. N. něčeho se dopouštěti. Br.

Nevážnosť, i, f., lehkost váhy, geringes,
kleines Gewicht; Unwichtigkeit, Gering-
fügigkeit. N. dukátu. Jg. — N., nešetrení,
die Verachtung. Býti v n-sti. Jg. V n-sti
někoho míti. Br. — N., lehkomyslnost, drzost,
všetečnosť, die Verwegenheit, Frechheit. Té
bouřky příčina byla n. a rozpustilost'. V. —

Jg.

Nevážný, lehký, netěžký, nicht schwer;
unwichtig. N. dukát, mince. V. — N., lehký,
jalový, nestydatý, leicht, luftig, gemein, nichts-
würdig, leichtfertig. V. Lidé nevážní. Br.
N. tlachač. — N., nešetřící nikoho, nicht
achtend, nicht ehrend. — koho (gt.). Boha
nevážní. V. — N., lehkomyslný, všetečný,
drzý, opovážlivý, frech, unbesonnen, vewegen.
V. N. skutek, V., řeči. Záv. Obřež sobě
nehty, nevážná chasa říká, abys se v zadek
nezdrápal. Prov., Jg. Konšelé s lidmi neváž-
nými řadovati nemají. Kol. 3. — v čem:
v mluvení. V.

Nevcehle, ves u Telče na Mor. PL.

Nevčas (ne-v-čas), ne vhod, zur Unzeit.
Někomu přijíti nevčas. Přichází n. V čas
i n. D. N. se chlubí. Ráj. Nemá sě toho n.
(v nenáležitou dobu) muž dopustiti. Št.

Nevčasně, unzeitig, zur Unzeit. Byl.

Nevčasnosť, i, f., die Unzeitigkeit, un-
rechte Zeit. Ros.

Nevčasný, nevčas jsoucí, nečasný, unzeitig.
V. N. smrť, Reš., horlivosť, choulostivosť,
Kom., stud, chvála, porod. Jg. Nevčasné
horlivosti nám se protiví. Kom. — Jg.

Nevčelice, ves u Blatné. PL.

Nevdákati. ,Nevdákaj'! okřikuje muž
ženu, stará-li se pořád, jak to bude dále.
Ve Zlinsku na Mor. Brt. Tu máš, jdi a ne-
vdákej (= nežebrej). Mrk.

Nevděčenství, n., nevděčnost, der Un-
dank. Bel.

Nevděčně, nerád, ungern. N. je oslyšal.
Háj. — N., bez díků, undankbar. N. si po-
čínati, k někomu se míti. Ros. — Jg.

Nevděčnice, e, f., eine Undankbare. Us.

Nevděčník, a, m., ein Undankbarer. Jg.

Nevděčnost', i, f., nepříjemnost, Unan-
nehmlichkeit, f. N. novin. Jg. — N., neše-
tření dobrodiní, die Undankbarkeit, der Un-
dank. N. jest mrzká vada. Ros. Káral je z n-sti
mnohých dobrodiní jim od Boha učiněných.
V. N. k něčemu prokazovati. Br. N. vše
dobré dusí. Smil v. 323.

Nevděčný; nevděčen, čna, o-, nepříjemný,
unangenehm. N. novina, odplata. Háj. Kdo
nevděčnou pánům pravdu hude, houslemi
o hlavu míti bude. Scip. Neznámost jest n.
hosť. Jg. — N., komu nevděk jest, undankbar,
ingratus. Dobře činiti n-mu. V. Sloužiti n-mu,
složiti dobrodiní u člověka n-ného. V. N-ému
Čiň co čiň, nic mu vděk není (a by mu i kyjem
dal; by mu pak i za krk pěstí dal; a by mu
i na krk tlapil; a by mu i pecky na hlavě
tloukl; by mu klíny na hlavě tesal). Jg.,
Č., Lb. N. žaludek (nerád toliku pokrmův).
Unwillig. Jel.Stran přísloví a pořekadel vz
ještě: Bláto, Čert, Dobrodiní, Poděkování,
Studánka. — čeho. Velikých ctí nevděční
byli. Petr. Jsú jeho daru n-čni. Smil v.
139. — čemu, komu. Nevděční byli tomu,
kterýž způsobil jim život. Ben. — k čemu.
Nejsme nevděčni k zásluhám oněch dřevních
vydavatelův. Novotný bibl. — za co. Rk.

Nevděčstvo, a, n., nevděk, der Undank.
O 7 vstup.; nevděčstvie. M.

Nevděk, adv., unlieb, zum Missvergnügen.
To jest jim n. Kom. K čemuž se přimluvil
Fariseům nevděk. Br. Jemu n. to učiním.
Sych.

Nevděka, y, f., nevděk, der Undank. Koll.

Nevdoja, nevdojak, adv., nenadále, un-
versehens, unvermerkt. Na Slov.

Nevěcnosť, i, f., Sachlosigkeit, Absurdität,
f. Mus. I. 103.

Nevěcný, slovo novější, sach-, gehaltlos.

Jg.

Něveč = v něco. Pís. br.

Nevěčný, zeitlich, nicht ewig. V.

Nevěda, y, m., dle ,Despota´ nedouk, ein
Unwissender. Marek. N-dou, odvěce, a ne-
doukem ještě jsa se tážeš. Sš. Oa. 239. —
N., přechodník: neveda, douc, douce; ne-



	156

	Neužitečný, unnütz, unnützlich. Vz Uži- tečný. Neužiti, neužívati. — čeho. Vz Užiti. Neužívaný, ungebräuchlich. Vz Užiti. Neva, y, f., řeka v Rusích. Vz S. N. Nevábný, reizlos. N. řeč, krajina. Novější. Nevada, y, f., jeden ze států severo- amerických. Vz S. N. Nevadnosť, i, f., die Fehlerlósigkeit. Jg. Nevadný, bez vady, fehlerlos. N. oběť. Hlas. Nevado, a, m., špan., sněžník, sněžka, vrch sněhem nebo ledem pokrytý. Rk. Neváhavý, bystrý, unsaumselig. V. Neválečný, unkriegerisch. N. život. Jel. Nevařený, ungekocht. Vz Vařiti. Nevařiti, il, en, ení. — s kým = nesou- hlasiti, nebýti s ním za dobré. — Vz Vařiti. Nevášnivosť, i, f., Unleidenschaftlichkeit, f. Jg. Nevášnivý, unleidenschaftlich. Br. Nevaza, y, f., modrák, die Kornblume. Na Slov. Nevázanec, nce, m., ein toller Mensch. Div. z och. Nevázanost, i, f., die Ungebundenheit. V tom domě panuje veliká n. Us. Vz ná- sledující. Nevázaný, ungebunden. N. řeč. Kom. Z prosté řeči (z nevázané) vázanou dělati (verše skládati). Kom. N. kniha. — N., zdi- vočelý, prostopášný. N. živobytí. D. N. huba. N. jazyk (prostořeký), lose Zunge. Dch. Nevážení, n., das Nichtwägen, Nicht- schöpfen; die Nichtachtung. V. Nevážený, ungewogen, ungeschöpft; un- geachtet. V. Nevažitelniny, pl., f., Imponderabilien. S. N. Nevážitelný, unwägbar. Presl. Nevážiti si čeho, nicht achten. Vz Vá- žiti. — na koho. Na Fariseje n. (nenáviděti jich). Plác. Nevážlivý, kdo neváží koho, čeho, nicht achtend, unbedächtig. N. lid obecný. Kram. Rozpustilý a n. člověk. Lom. Nepřítele svého n. (neváží ho za nic). Judit. Nevážně, lehce, všetečně, unbedächtig, frech, verwegen. N. něčeho se dopouštěti. Br. Nevážnosť, i, f., lehkost váhy, geringes, kleines Gewicht; Unwichtigkeit, Gering- fügigkeit. N. dukátu. Jg. — N., nešetrení, die Verachtung. Býti v n-sti. Jg. V n-sti někoho míti. Br. — N., lehkomyslnost, drzost, všetečnosť, die Verwegenheit, Frechheit. Té bouřky příčina byla n. a rozpustilost'. V. — Jg. Nevážný, lehký, netěžký, nicht schwer; unwichtig. N. dukát, mince. V. — N., lehký, jalový, nestydatý, leicht, luftig, gemein, nichts- würdig, leichtfertig. V. Lidé nevážní. Br. N. tlachač. — N., nešetřící nikoho, nicht achtend, nicht ehrend. — koho (gt.). Boha nevážní. V. — N., lehkomyslný, všetečný, drzý, opovážlivý, frech, unbesonnen, vewegen. V. N. skutek, V., řeči. Záv. Obřež sobě nehty, nevážná chasa říká, abys se v zadek nezdrápal. Prov., Jg. Konšelé s lidmi neváž- nými řadovati nemají. Kol. 3. — v čem: v mluvení. V.	Nevcehle, ves u Telče na Mor. PL. Nevčas (ne-v-čas), ne vhod, zur Unzeit. Někomu přijíti nevčas. Přichází n. V čas i n. D. N. se chlubí. Ráj. Nemá sě toho n. (v nenáležitou dobu) muž dopustiti. Št. Nevčasně, unzeitig, zur Unzeit. Byl. Nevčasnosť, i, f., die Unzeitigkeit, un- rechte Zeit. Ros. Nevčasný, nevčas jsoucí, nečasný, unzeitig. V. N. smrť, Reš., horlivosť, choulostivosť, Kom., stud, chvála, porod. Jg. Nevčasné horlivosti nám se protiví. Kom. — Jg. Nevčelice, ves u Blatné. PL. Nevdákati. ,Nevdákaj'! okřikuje muž ženu, stará-li se pořád, jak to bude dále. Ve Zlinsku na Mor. Brt. Tu máš, jdi a ne- vdákej (= nežebrej). Mrk. Nevděčenství, n., nevděčnost, der Un- dank. Bel. Nevděčně, nerád, ungern. N. je oslyšal. Háj. — N., bez díků, undankbar. N. si po- čínati, k někomu se míti. Ros. — Jg. Nevděčnice, e, f., eine Undankbare. Us. Nevděčník, a, m., ein Undankbarer. Jg. Nevděčnost', i, f., nepříjemnost, Unan- nehmlichkeit, f. N. novin. Jg. — N., neše- tření dobrodiní, die Undankbarkeit, der Un- dank. N. jest mrzká vada. Ros. Káral je z n-sti mnohých dobrodiní jim od Boha učiněných. V. N. k něčemu prokazovati. Br. N. vše dobré dusí. Smil v. 323. Nevděčný; nevděčen, čna, o-, nepříjemný, unangenehm. N. novina, odplata. Háj. Kdo nevděčnou pánům pravdu hude, houslemi o hlavu míti bude. Scip. Neznámost jest n. hosť. Jg. — N., komu nevděk jest, undankbar, ingratus. Dobře činiti n-mu. V. Sloužiti n-mu, složiti dobrodiní u člověka n-ného. V. N-ému Čiň co čiň, nic mu vděk není (a by mu i kyjem dal; by mu pak i za krk pěstí dal; a by mu i na krk tlapil; a by mu i pecky na hlavě tloukl; by mu klíny na hlavě tesal). Jg., Č., Lb. N. žaludek (nerád toliku pokrmův). Unwillig. Jel.Stran přísloví a pořekadel vz ještě: Bláto, Čert, Dobrodiní, Poděkování, Studánka. — čeho. Velikých ctí nevděční byli. Petr. Jsú jeho daru n-čni. Smil v. 139. — čemu, komu. Nevděční byli tomu, kterýž způsobil jim život. Ben. — k čemu. Nejsme nevděčni k zásluhám oněch dřevních vydavatelův. Novotný bibl. — za co. Rk. Nevděčstvo, a, n., nevděk, der Undank. O 7 vstup.; nevděčstvie. M. Nevděk, adv., unlieb, zum Missvergnügen. To jest jim n. Kom. K čemuž se přimluvil Fariseům nevděk. Br. Jemu n. to učiním. Sych. Nevděka, y, f., nevděk, der Undank. Koll. Nevdoja, nevdojak, adv., nenadále, un- versehens, unvermerkt. Na Slov. Nevěcnosť, i, f., Sachlosigkeit, Absurdität, f. Mus. I. 103. Nevěcný, slovo novější, sach-, gehaltlos. Jg. Něveč = v něco. Pís. br. Nevěčný, zeitlich, nicht ewig. V. Nevěda, y, m., dle ,Despota´ nedouk, ein Unwissender. Marek. N-dou, odvěce, a ne- doukem ještě jsa se tážeš. Sš. Oa. 239. — N., přechodník: neveda, douc, douce; ne-