157

vědoucí, od nevěděti, nicht wissend. Nevěda,
že tam jest, hledal ho jinde. Us. N-da zlého
se dopustil (N-douc zlého se dopustila). Kom.
Řekl to nevěda. D. Dělati se n-da. V. Činil
se n-da. V. Kteří se nevědouc činíte. Cic.
div. 58. Aby, žádný nevěda neupadl v po-
kutu. Vl. zř. Úvod. Dělal se, jakoby nevěda.
Mřk.

Nevědec, dce, m., nevěda, der Unwissende.
Mus.

Nevěděný, der unbewusste, anonyme. Troj.

Nevěděti, nicht wissen. Vz Věděti. Nevím
jak = náramně. V již. Čесh.Kts. Neví ani
sem ani tam. Vz Nesnáze. Č. To bych ne-
věděl, dát mu to do tlamy! Dch. — od
čeho. Od hněvu neví, co činí. Us.

Nevědky, adv., nevěda, nenadále, unver-
hofft, unversehens. Přepadli je n., když se
právě o kořist' dělili. Us.

Nevědomě = nevěda, nevědouc, unwissend.
V.

Nevědomec, mce, m., Unwissender.

Nevědomí, n., nevědomosť, Unwissen-
heit, f. Z n. V. Z n. to učinil. Jel. N-mím
se vymlouvati. Br. Nevědomie každý hriech,
každú vinu vymlúvá. Vš. VIII. 26. — čeho.
N. budoucích časův. Jel.

Nevědomky, z nevědomí, tajemně, un-
wissentlich, ohne Wissen, unvermerkt. V.
N. do domu se vkradl. Jg.

Nevědomosť, i, f. Die Unwissenheit, Un-
kunde, ignorantia. Jg. Žádné věci pojetí n.
jest. Kom. Z n-sti hřešiti. D. N. hříchu ne-
činí. Ros., Pr., Lb. N. čeho: práva. V. —
V theol. rozeznává se trojí n. a) nepřemožná
(i. invincibilis), b) strojená a pitvorná (i. af-
fectata) a c) přemožná (i. vincibilis). Sš. L.
128.

Nevědomý; nevědom, a, o; tajný, unbe-
kannt, unbewusst. V. To mi n-raé není.
Solf. — komu. Nám jsi n-dom (neznámý).
Víd. nov. — N., který neví, unwissend. —
čeho. Jsem toho nevědom (neznající). D.
Dne i času nevědomého. GR.

Nevěhlasno = nemoudrost', Unklugheit, f.

Nevěhlastvo lidí neumělých, Unverstand,
m. Výb. I. 585.

Nevcklov, a, m., mě. u Benešova. Vz S. N.,
Tk. I. 431., III. 59., 118. Nechce se čertu do
N-va. Č.

Neveklovice, ves u Mnichova Hradiště.
PL.

Nevelený, nekázaný, ungeheissen. D.

Neveliký, malý, klein. Trh za n-ké peníze.
V.

Nevěra, y, f. V. N., v theol. nebytí víry
křesťanské v podmětu víry schopném, der
Unglaube, infidelitas. MP. 75. Jest trojí: 1.
záporná (i. negativa vel materialis), 2. trpná
(i. privativa vel passiva) a 3. kladná (i. po-
sitiva vel formalis). Vz více v MP. 75. Hře-
šila n-rou, neb nevěřila řeči boží. Tkadl. N.
se svému pánu do ňader vrací. Pk. Vz S.
N. — N., řevnivost., die Eifersucht, das Miss-
trauen. Puch. — N., nevěrnosť, die Untreue,
Wortbrüchigkeit, Treulosigkeit. Ve zboží sobě
poručeném pánu svému n-ru učiniti. Pulk.
K vám se nevěrou nestydíme, neb ji od vás
vždy vidíme. Dal. Shledána naň n-ra. Jv.
Prvá nevěra, s hospodú svú léhati; druhá n.,

chtěl hospodu zabiti; třetí n., jež hospodu
zradí na bezživotí. Arch. I. 468.

Nevěrec, rce, m., der Ungläubige. D.

Nevěrečnosť, i, f., nevíra, der Unglaube
(nové). Jg.

Nevěrečný, nevěřící, ungläubig (nové). Jg.

Nevěřící Tomáš. N. pohané. Jg. Nicht
glaubend, ungläubig.

Nevěřitelnosť, i, f., die Unglaublichkeit.

Jg-

Nevěřitelný, unglaublich. Jg.

Nevěřiti komu. Neverím mu ani ako
máčný mak. Mt. S. Vz Věřiti.

Nevěřivec, vce, m., ein Ungläubiger.
Měst. bož.

Nevěřivý, ungläubig, misstrauend. Rk.

Nevěrně, bez víry. N. s kým zacházeti.
V. Untreu, treulos.

Nevěrnice, e, f., eine Ungläubige; Treu-
lose. Jg.

Nevěrník, a, m., nevěrec, ein Ungläubiger.
D. — N., ein Treuloser. Dal.

Nevěrnosť, i, f., zpronevěřilosť, Untreue,
Treulosigkeit, f. N. čeládky. D. N. manželská.
Us.

Nevěrný; nevěren, rna, o; nevěřící, un-
gläubig. V. — N., víry nedržící, untreu,
ungetreu, treulos, bundbrüchig, wortbrüchig.
Kom. V n-ný pláštěk se odieti. Dal. N. če-
ládka (která krade), Us., zbroj (která spouští
nevčas), Vus., citování (místa knihy), Plk.,
úmysl, zakrytí. Pulk. — komu. Alx. 1103.
On jest mi nevěren. Us. Kdo nevěren Bohu,
nevěren také lidu. Pk.

Nevěřúcie = nevěřící. Kat. 2918.

Neveselec, lce, m., ves u Vimberka. PL.

Neveselý; nevesel, a, o, unlustig, un-
freundlich. Jest tam neveselo. Us. N-lého
pohledění, vzezření. V. N-lo se mu na srdci
udělalo. Šm.

Nevěsice, ves u Březnic. PL.

Nevěsť = neví, nevieste = nevíte. Výb. I.

Nevěsta, y, f., zasnoubená ženichovi. O pů-
vodu vz S. N., Gl. 180., Km. I. 718.; dle Prk.
Přisp. k nauce o tvoř. kmenů 25. = nena-
mluvená, nevdaná. Braut, f. Št. Proti ženichu
a mladé nevěstě. ZN. Je n-stou. Us. Družba
n-stu vede k oddavkám. Jg. Piješ jako n.
(málo, upejpavě). Jg. Někomu n-stu namlu-
viti. Jg. Každá nevěsta sedmkrát se zblázni.
Č. N-u zalikovati, vz Zalikovati. Zdráhá
se co sedlská nevěsta. D., Lb. Vz Upejpavý.
N. škrabala hrnce (říká se, když v den sva-
tební prší, že n. byla mlsná). Na Želivsku
a jinde. Sř. Čeká na nevěstu s bohatým —
hrachem. Vz Ženitba. Č. Vz více v S. N. —
N., žena synova, die Schwiegertochter. Zeť
а n. Vz Tchán. Svekrev se svú nevěstú a
nevěsta se svú svekrví. ZN. — N., mladá
n., na Slov. = mladá paní, junge Frau, junges
Weib. Plk. — N., káď, do které jirchář kůže
z valchy přišlé, aby pařením zjemněly, klade,
die Braut. Plk.

Nevěstčí, nevěstský, nevěstky se týkající,
Huren-. N. dům, Bart. 86., hospodář, místo.
Po nevěstčích domech se toulala. Jel. V oděvu
nevěstčím. Lom. Něvěstčí čelo, šperky =
nestydaté. Ros.

Nevěstí, co nevěstě náleží, Braut-. N.
stoudnosť. Jg.