Předchozí (157)  Strana:158  Další (159) |
|
|||
158
|
|||
|
|||
Nevěstíce, e, f., die Braut. Č.
Nevěstička, y, f., das Bräutchen. Koll. —
N. = dívčinka, ein Mägdlein. Na Slov. Nevěstin, a, o, co nevěsty jest, Braut-.
N. lůže, komora, V., závoj, vůz, stůl (za kterým ona sedí). Us. Nevěstinka, y, f., holde Braut, f. Dch.
Nevěstka, y, f., v širším smyslu slova =
ženština, jež mimo sňatek manželský maně vchází v sňatky pohlavní, v užším pak smyslu, která za zisk propůjčuje se mužům k těles- nému obcování, S. N., kurva, die Hure. N-ky chovati. Stele. N-ky svůj stud mrhají. Kom. N-ky se přidržovati. Štelc. N-ky násilí netrpí. Rb. — Vz Rb. 269., Šmolka a S. N. Nevěstkář-, e, m., kurevník, ein Hurer. V.
Nevěstný, nenáviděný, nemilý, gehasst.
Lex. vet. Nevěstský, vz Nevěstčí. 2. V dobrém
smyslu, k nevěstě se vztahující, Braut-. Nej. Nevětrný, windlos, dobrých větrů ne-
mající. N. šachta. Jg. Nevhod, adv., zur Unzeit. V.
Nevhoda, y, f., nevhodnosť, nevčasnosť, Un-
zeitigkeit, Beschwerlichkeit; nevrlosť, Gräm- lichkeit, üble Laune, f.; nehoda, Ungemach, n. Jg. Nevhodie, indignatio. Padělaná glossa
v MV. Pa. Nevhodně, nevčasně, unzeitig; nevrle,
mürrisch. V. Nevhodnosť, i, f., nevčasnosť, Unzeitig-
keit, f.; nevrlosť, nepřívětivosť, üble Laune, Unfreundlichkeit, Missmuthigkeit, f. V., Kom. Nevhodný, nevčasný,nepříležitý, unzeitig,
beschwerlich, V.; nevrlý, nesnadný, nepří- větivý, zamračený, mürrisch, grämlich, mis- muthig. N. člověk. V. Nevídáno (ne-vídáno, co málo kdy lze
viděti). Ve všiej zemi nevídáno takého (hada). Dal. 113. Vz Bohdá. Prohrála! Nevídáno šestáku! Us. u Nimburka. Nevídaný, neobyčejný.
Neviděti, vz Viděti. Co nevidět, ehestens.
Dch. —- čeho. Tu nevídať ani ptáčka. Nebolo vídať. Ht. Sl. 172. Neviditelnosť, i, f., die Unsichtbarkeit.
Neviditelný, unsichtbar. Us.
Nevidkosť, i, krátkozrakosť, die Kurz-
sichtigkeit. Č. Nevidký, krátkozraký, kurzsichtig. C.
Nevidomky, ungeschaut. N. jen vejce se
kupují. Č. 332. Nevidomý, unsichtbar. Obraz Bohan-mého.
ZN. — N., navidoucí, nicht sehend, blind. Ustrne se nad n-mým ubohým mrzákem. Us. u Jič. Ltš. V ta doba vzchopě sě otec jeho n-mý poběže proti synu svému. Jir. Anth. I. (3.). Nevidy, dle Dolany, ves n Rokycan. PL.
Nevina, y, ť., nevinnosť = vlastnosť
toho, kdo je prost vší viny, kteréhokoliv provinění. Vz S. N. Die Unschuld. N-nu svou přednésti, V., ukázati, Kram., provoditi. Ottersd. Přeci ním n. nalezena jest při mně. Br. Lidé n-nu svou rozpáleným železem neb studenou vodou zpravovali. V. N. se klevet nebojí. Ros. Rukojemstvím n-ny své netvrď. Pr. Bude bydliti v městě, donadž nestane k soudu, svú nevinu očišťuje. Vz Nevinnosť. |
Nevinen, vz Nevinný.
Neviniti se k někomu, vz Viniti se.
Nevinnák, a, m., der Unschuldige. Na
Mor. Rk. Nevinňátko, a, n. N. jako kuře. Pk. Ein
Unschuldiger. Nevinně, bez viny, unschuldig, züchtig.
Že jest se nám n. (bez naší viny) od něho ublížilo. Apol. — N., ěte, nevinňátko, a, n., nevinné dítě, unschuldiges Kind. Pref., Kom. Zítra máme nevinňátek (den, slavnosť). Jg.
Nevinnec, nce, m , ein Unschuldiger. Koll.
Nevinnosť, i, f., vz Nevina. — N., pa-
nenská nevědomosť a nedotknutosť, co se týká poměrů pohlavních. Hš. Vz S. N. Die Unschuld. Nevinný; nevinen, nna, nno, bez viny,
unschuldig. Aqu. — Jí., kdo se přiřčené ne- pravosti nedopustil. Za n-ého uznati, vyhlásiti, D., prohlásiti. Us. Byli za nevinné propuštěni. Br. N-ého žádné právo odsouditi nemůže; N-ého chrániti, vinného trestati sluší; N-ní nemají stíháni ani trestáni býti; Bůh n-né krve nenechá bez pomsty; Lépe vinného pustiti, nežli n-nému ukřivditi. Rb. — Vz Rb. 269. — čím. Nevinenť jsem já krví spravedlivého tohoto. Ben. V. —čeho. Když by póvod utonul, tehdy pohnaný má se vrátiti a toho nevinen býti. Řád práv zemských dle Rozprav br. Jirečků. Ve Vídni 1860. str. 92. (Ht. Brs. 243). Ht. uvádí tamtéž ještě jeden příkklad z Kat. dle Erb. vydání: ,tyto sluhy takej muky neb túhy nevinny jsúc,' (vv. 2670.—2673), ale věc, zdá se, jinak se má, jestiť tam psáno: ,nechtieci, by tyto sluhy takej (má býti: ,kterej') muky neb túhy, nevinny jsúc, pro ni došly'; ge- nitiv ,túhy´ patří k ,došly' a ne k: ,nevinny', — od čeho. N-ný já jsem od krve sprave-
dlivého tohoto. Pref. 364. Vz ostatně Vinný. — N., dobře zachovalý, rechtschaffen. Jg. •—
N., čistý, keusch, züchtig. Nevinný, čistý anděl. Plk. N. dítě. Us. Nevinný (dobrý) jako kuře. Č., Rb. str. 269. Neviňoučký, gar unschuldig. Rk.
Nevizu = nevidím. Kat.
Nevkus, u, m., die Geschmacklosigkeit.
Rk. Nevkusný, geschmacklos.
Nevkvapky, adv., nekvapně, behutsam.
N-ně vyšel. Št. Nevláda, y, f., slabosť v údu, die Kraft-
losigkeit. N. v ruce. Jg. — N., anarchie. Ráj. Nevládyka, y, m. K té přísaze mohou
i n-ky přijati býti. Vš. Nevlastenec, nce, m., Nichtpatriot, m.
Nevlastně. Slova toho zle a n. užívají.
V. Uneigentlich. Nevlastní, neosobní, obecný, uneigentlich.
V. — N., svobodný, frei. Reš. — N., co do rodu, Stief-. N. syn (pastorek), dcera (pa- storkyně), bratr, sestra (polosestří), dítě (pa- storm), otec (otčím), matka (macocha). J. tr., D., V. Nevlastnosť, i, f., Uneigentlichkeit, f. Jg.
Něvlazto, a, n., člověk, který přijda ne-
promluví. U Opavy. Pk. Nevlid, a, nevlida, y, nevlidec, dce,
m. = nevlídka. Ros. |
||
|
|||
Předchozí (157)  Strana:158  Další (159) |