159

Nevlídka, y, m. = nevlídný, ein unfreund-
licher Mensch. Nebývaj n-kou. Reš.

Nevlídně, nepřívětivě, unleutselig. V. N.
k němu se ukázal. V. N. do nás rýpáte. Sych.

Nevlídník, a, m. = nevlid. Sych.

Nevlídnost, i, f., nepřívětivosť, neochot-
nosť, nemilosť, tvrdosť, nepřátelství, Unleut-
seligkeit, Unfreundlichkeit, f. Jg. Stěžoval
si na n. hospodského. Us.

Nevlídný, nevlídný, nepřívětivý, ne-
přátelský, nemilý, neochotný, zasmušilý,
unleutselig, unfreundlich. V., Jg. Vz Ne-
vlídnost'. N. povaha. V.

Nevod, u, nevůdek, dku, nevůdeček,
čku, m., síť k lovení ryb. N. neb vlak jest
veliká síť, z nití (z motouzu) upletená, obyč.
pět sáhů dlouhá, navlečená na obrv (žíni,
tlustou šňůru), která je upevněna na žezle
(sochůrku); její konce slovou traky a tam,
kde se na levé a pravé straně n-du scházejí,
je provázek (láno) přivázán. Na svrchní obrvi
jsou plaváky (plavci, dřevěné koule), které
na vodní hladině plovou; na zpodní pak
obrvi jsou železné kroužky, želízka nazvané.
Tyto svou tíží obrv ke dnu rybníka nebo
řeky táhnou. Třísáhová taková síť slove
vatka. Vnitřní prázdnina n-du, kde ryby
jsou, slove ,jádro'. Rybáři rosdují (rozvinou)
nevod a od zadu loviště volně zastupují
(vláčejí) jej za provázky v stejném kroku
k stavidlu. Přední lovec slove předák a zadní
zadák.... Z n-du ku kraji přiraženého (při-
taženého) vybírají se ryby keserem, do dře-
věných říčic (úhrabečnic) se vyklopují a do
kádí brakují (vybírají) dle velikosti a druhův.
Vz Jadření, Kroužek, Natažený (v Dodatcích),
Přiraziti, Zátah. S. N. (Šp.) Vz KP. III. 387.
Fischgarn, grosses Teichnetz, Zuggarn. Jg.
Z nevůdku ryby do kádi dávati. V. Svému
n-du kaditi (svého zisku hleděti). Br., Č.
Sítí a nevodem nebo smykem v rybníku
loviti. Kom. Ryby nevodem zahrnouti, V.,
zatáhnouti. Jg. S n-dem choditi (lotry ho-
niti, stíhati). Cyr., Šm. Před n-dem (sakem)
ryb nelov. Č. 264. N. duchovný zajde nás
a my zlí a dřéve než nás vytáhne na břeh,
možem dobrými býti. St. N., veňž sě veliký
národ ryb sebral. M. — N. ptačí, druh síti
na ptáky podobný nevodu na ryby. Šp.

Nevoda, y, f., mělká voda, seichtes Wasser.
Us. Sml.

Nevodář, e, m. Vz Tk. I. 375., 381. Kdo
nevody dělá, der Zuggarnmacher. Troj. —
N. strážce městský, ein Scharwächter. D.

Nevodič, e, m. Vz Vodič. N. elektřiny.
Vz KP. II. 196.

Nevodina, y, f., bezvodné místo, wasser-
loser Ort. Blúdili na púšči v n-ně. Ž. kap.
77. 40.

Nevodný, unwässerig, ohne Wasser. Krab.

Nevojice, ves v Brněnsku. PL.

Nevole, e, f., nechtění, nechuť, Unlust, f.,
Ekel, Widerwillen, m. S nevolí = bezděky.
V. Buď mu to k vůli nebo k nevoli. Šm. —
N., mrzutost, Verdruss, Ärger, m., Aerger-
niss, f., der Unwille. N-li někomu činiti. Br.
N-li mimo se pustiti. D. N-li s někým (mezi
sebou) míti. Pr. Plný n-le; n-li komu učiniti.
Nt. — N., nouze, bída, Noth, Widerwärtig-
keit, f., Ungemach, n. Jedna n. mnoho jiných

přináší. Prov. Jg. — N., různice, sváda,
rozepře, svár, Hader, m., Uneinigkeit, Zwie-
tracht, Fehde, f., Unwesen, n. V n-li s někým
vjíti. Háj. N. mezi nimi vzrostla. Háj. Nevole
přetrhnouti, Br., zastaviti, Háj.; nevoli ztro-
piti, zbuditi, mezi stranami smluviti; v n-li
s někým býti; n-le vyzdvihnouti, porovnati,
V., začíti. Štěstí. N-li odložiti; skrze domácí
n-le zemdleni byli. V. N-li s kým míti. Nt.
Jedna n. mnoho jiných přináší. Pk. N.
o statek povstati chce. Žer. L. I. 131. Stran
pořekadel vz ještě: Hospoda, Kostelíček,
Krčma. — N., nevolnosť, otroctví, die Sklave-
rei. Svobodu zamítá a smutné nevole žádá.
Gníd. U věčnou n-li zajatí. Br. Vz S. N.

Nevolenství, n., nevolnost, nevole,
nesvoboda, Sklaverei, f. Plk.

Nevolice, ves u Domažlic. Vz Tf. 331.

Nevoliti se, il, ení = nevole míti, ein-
ander entgegen sein. Sami mezi sebou po-
čali se n. Plác.

Nevolnice, e, f., otrokyně, Sklavin; bíd-
riice, eine Elende. — N., odbojnice, eine
Empörerin. Na Slov.

Nevolnický, otrocký, Sklaven-. Us.

Nevolnictví, n., die Leibeigenschaft, Skla-
verei, u starých Čechů člověčenství. Vz S. N.

Nevolník, a, m, otrok, vězeň. D. — N.
smyslův, chtíče. Jg. — N.,bídník, ein Elender.
Koll. — N., protivící se, ein Empörer. Na
Slov.

Nevolno, nevolně, eng, ängstlich. N-no
jest mi (není mi dobře). Us.

Nevolnost, i, f., nechuť, nechtění, nevole,
neposlušnost, Unwille, m., Unwilligkeit, Wider-
spänstigkeit, f. N. koně. Jel. — N., nesvo-
bodnosť, nevolnictví, Unfreiheit, Sklaverei,
f. Ros. Lidem jiným k n-stem poddáni jsou.
Tkad. Hospodář nesmie čeledi něco rozkázati
n. jich vida. Št. — N., těsnost; n. obuvi,
šatu, die Enge. Jg.

Nevolný; nevolen, lna, o. — N., ne po
své vůli jsoucí, bez volnosti, widrig, unan-
genehm, unsanft. N-ně seděti. D. Příkrá a
n. cesta. Cyr. — N., bídný, nuzný, elend.
Plk. — N., nechtící, bezděčný, nicht wollend,
ungern, unwillig. Mají n-né lidi honiti. Rkp.
pr. N-ně jíti, něco činiti (bezděky). Us. —
N., nechuť k jídlu atd. mající, Ekel habend.
Jsem nevolen. Reš. — N., nevlídný, unleut-
selig. Žalan. — N., nesvobodný, sklawisch.
N. sedlák. Baiz. N. soused. Boč. — N.,
těsný, eng. N. obuv; šat. V. — Jg.

Nevonnosť, i, f., Geruchlosigkeit, f. —
N., Gestank, m.

Nevonný; nevonen, nna, o, geruchlos. N.
kořen, kvítí. Byl. D. Dole parno, dušno a
nevonno jest. Pref.

Nevosad, u, m., ves u Olomouce. PL.

Nevosedy, dle Dolany, ves u Strakonic.
PL.

Nevotníky, dle Dolany, ves u Přeštic. PL.

Nevratvice, ves u N. Bydžova. PL.

Nevraždný = nebezpečný. Kat. 831.

Nevrazení, n., sočení, Anfeindung, f.,
Hass, m. V.

Nevražiti (zastr. nevražditi), il. ění; za-
nevražiti = hrozně nenáviděti, nevříti, ne-
přítelem mu býti. V nejstarším Cisiojanu
českém objevila se slova: ,Dal Petr na Matěji'