160

vražu'; bylo-li slovo ,vraža' a máme-li posud
slovo ,nevražiti', bylo také sloveso ,vražiti.'
Bdl. Sehr hassen, gramfeind, aufsässig, ge-
hässig sein, verfeinden. D. — na koho
proč. Proto s ní býti nechtěl, že nevražil
na bratra jejího. V. Na něhož všichni pod-
daní jeho pro tyranství nevražili. V. Soused
na souseda nevraží. Reš. Na mužské pohlaví
nevražily. V. N. na něco a v nenávisti to
míti. V. — koho. Má počestně živ býti a
jiného nevražiti. Br. Vz Vraža,

Nevraživě, aufsässig, feindselig. Pal. Cho-
val-li se lid táborský ku knížeti n., chovali
se k němu hejtmané táborští chladně. Mat.
lidu. 1871. 6. Boček od Jandy.

Nevražnosť, i, f. = nevražení. Jg.

Nevražný, feindselig, aufsässig. Ros.

Nevrhlec, hlce, m., nezdara, ein abartiger
Mensch. D., Sych.

Nevrhlosť, i, f., nezdařilosť, Abartigkeit,
ť. — N. = nevrlosť. Us. v Hradec.

Nevrhlý, nezdařilý, nerůdný, svrhlý, ab-
artig. — po kom. N-hlý po otci syn. Na
Mor. — N., nevrlý, mürrisch. Us. v Hradec.

Nevrhuouti se po čem: po semenu,
abarten. Šp.

Nevříti, nevru, el, ení, zanevříti = na ně-
koho nevražiti. — na koho. D. — Vz Vříti,
Nevražiti.

Nevrla, y, nevrlec, lce, nevrlík, a, m.,
nevrlý člověk, Grämmling, Murrkopf. Sych.,
Us.

Nevrlák, a, nevrlec, lce, nevrlík, a,
m., ein Murrkopf.

Nevrle, nevrlým způsobeni, mürrisch. V.
Nevrle vyhlížeti.

Nevrleti, el, ení, mürrisch werden. D.

Nevrlosť, i, f., vz Nevrlý. Verdriesslich-
keit, üble Laune, Missmuthigkeit, Empfind-
lichkeit, f., Unmuth, Missmuth, m.

Nevrlý, ne-vr-lý, kořen vr (vř-íti): mr-
zutý, nevhodný, nedobromyslný, zamračený,
mürrisch, missmuthig, missvergnügt, übel ge-
launt, unmuthig, grämlich, unwillig, wurmig.
V., Jg. Všecken jsi nevrlý. V. N. broukání.
Kram. Jest nevrlý jako staré schody. Vz
Mrzutý. Č., Pk. Stran pořekadel vz: Hněvivý,
Chroust, Medvědí, Moucha, Nežit, Sojka,
Ustati. — N., nehybný. Na mor. Zlínsku.
Brt.

Nevřova, y, f., Nýřany, ves v Plzeňsku.
PL.

Nevrstevný, celitý, massig.

Nevsadichu = nevsadili.

Nevšední, neobyčejný, nicht alltäglich,
nicht gemein. N. šlechetnost', člověk. Sych.
Člověk n-ho nadání; práce n. ceny. Us. Hý.

Nevšelijak, nicht allerdings. Kdo z ci-
zího návodu (zlého se dopustil), n. vymluven
jest. Kom. Jan. 871. — N., auf eine nicht
gemeine Weise.

Nevšelijaký, nevšeliký, nevšední, nicht
gemein. Pass.

Nevšímačnosť, nevšímavosť, i, f., Ge-
ringschätzigkeit, Gleichgültigkeit, f. Us. Jg.

Nevšímačný, nevšímavý, -čně, gering-
schätzig, gleichgültig, unachtsam, achtlos.
Us. N-čně mě přijal, přivítal. D. N. smrť.
D. Vz stran přísloví: Nevšímavý. Jg.

Nevšímaný, ungeachtet. Jg.

Nevšímati si čeho, nicht beachten. Vz
Všímati si.

Nevšímavosť, i, f., vz Nevšímačnosť.

Nevšímavý. Vz Nevšímačný a stran pří-
sloví: Bláto, Hněv, Kohout, Makový, Noha,
Péče, Pes, Podej, Slunce, Umříti, Vlůni,
Voda a hlavně: Nedbalý.

Nevšová, é, f., ves u Uher. Brodu na
Mor. PL.

Nevtip, u, m., der Unwitz. D.

Nevtipa, y, m., ein unwitziger Mensch,
Dümmling. Ros.

Nevtipnosť,i, f., Unwitz, m., Begriffstützig-
keit, Dummheit, f.

Nevtipný, hloupý, tupý, unwitzig, be-
griffstützig, dumm. V. Vz Vtipný.

Nevůdce, e, m. N. elektriky, lépe: ne-
vodič, Nichtleiter, m.

Nevůle, vz Nevole.

Nevybitý, vz Vybiti.. — N. člověk, un-
geschliffen, ungezogen = bloud, hrubý. V.
Mládenec n. (nevycvičený, nezkušený, un-
erfahren). Aesop.

Nevybojovatelný, uneroberlich, unbe-
kämpfbar. Us.

Nevybytý, vz Vybyti. Otec na místě dětí
n-tých může viniti a zase viněn býti. Kol. 14.

Nevycepovanosť, i, f., Ungeschliffenheit, f.

Nevycepovaný, neohrabaný, neučesaný,
nemotorný, hrubý, ungeschliffen, plump, mas-
siv. Ros., D.

Nevycválenec, nce, m., ein ungeschlachter
Mensch. Leta n-sti, Flegeljahre, n. Rk.

Nevycválený, ungeschliffen, roh. Rk.

Nevycvičený, nevyučený, ungeübt, un-
gelehrt. — v čem: v umění literním. V.

Nevyčetlý, nevyčtený, kdo účtů ještě
neučinil. Že mi úředníka mého n-tlého drží.
Půh. brn. 1452.

Nevydržení. To je k n., lépe: Toho
nelze vydržeti. Pk.

Nevyhladitelný, unverwischbar. Dch.

Nevyhlazený, ungeglättet. V.

Nevyhnutelnost, i, f., Unvermeidlichkeit,
Unausweichlichkeit, f. Jg.

Nevyhnutelný, unvermeidlich, unum-
gänglich, unausbleiblich. N. potřeba, moc,
V., příčina. Br. Udatný nebezpečenstvím
n-ným bez strachu jde vstříc. Kom. — Jg.

Nevyhnutný = nevyhnutelný, unaus-
weichlich. Mus. VII. 15.

Nevyhoblovaný, ungehobelt. Vz Hoblo-
vati. — N., nezdvořilý, nevybitý, plump,
ungehobelt. V. N. knot. Ros.

Nevýhřevný, unheizbar. N. pokoj. Us.

Nevychovaný, unerzogen. Jg.

Nevyjasněnost, i, f., Unaufgeklärtheit, f.

Nevyjasněný, -ěn, a, o, unaufgeklärt.

Nevyjasnitelný, unerklärbar. D.

Nevykonatelný, unleistbar. D.

Nevykysalý. Tolik hlav n-lých dohromady
jste shloučili. Koule.

Nevymáchaný, unausgespült. N. prádlo.
N., nectný, hanebný, nevymytý. N. huba.
Schandmaul, n. D., Sm.

Nevýměrný = neuměrný. N. dobrota.
Rkp. z 14. stol.

Nevymluvitelnosť, i, f., Unverantwort-
lichkeit, ť. — N., nevypravitelnosť, Unaus-
sprechlichkeit, f.