170

Brt. Vz také přívlastek. — S predložkami: k.
K ničemu způsobili nejsou. V. On k ničemu
není, se nehodí. V. K ničemu jinému tato
práva nevedou, než aby každý ctně živ byl.
Pr. měst. To je člověk budiž k ničemu (ne-
motora, líný).'Na Mor. a v Čech. Brt., Lb. —
Na nic = v niveč, v záhubu, zu Grunde.
Na nic přišel. D. Na n. přivésti. V. Byl na
nic uveden. Mor. Brt. — Na nic = k ni-
čemuž hodný, špatný, zlý, nichts nütze, übel,
schlecht. To víno je na nic. Na nic mu to
sluší; na nic býti; na nic zníti; na nic psáti:
s někým na nic nakládati; na nic býti na
nohy; na nic noc míti. D. Mně je na nic;
udělalo se mi na nie. Us. To je na nic hodné.
Mor. Brt. — Pro, za. Pro nic za nic nedám
sa bit. Na mor. Zlínsku. Brt. — S. S nic ne-
býti (nic nemoci učiniti, nichts vermögen, im
Stande sein). Nemoha já na ten čas s nic
jiného býti. V. By sebou o zem bil, s nic
býti nemůže. Prov., Jg. S ničím. — V. V nic
(v niveč) obrátiti, zu Nichte machen. V. V nic
přijíti. V. V ni v čemž. BO. — Za nic =
für nichts. V. Za nic se trápí. Pro nic za
nic. Br. Za nic nestáti. V. Za nic něco po-
ložiti. Zav. Za nic, nic nevážiti, nepokládati;
za n. neměti. V. Dnové moji za nice jsú.
BO. — V s lok. V ničem není zkušen. Pešin.
V ničem mne nevinil. Dal. — O ničem ne-
vím. D. — Z. Z ničeho, aus nichts. Z ničeho
nic není. Jg. Z ničehož nic se ohlédne a
vidí. Us. Také na Mor. Brt. Udělá z lejna
muškát, z ničehéhož svádu, z černého bílé a
z bílého černé. Prov., Jg. — Nic ve větách
záporných, vztahuje-li se k výroku,
má u sebe časoslovo záporné. Nic o tom
neříkej. D. N. z toho nepojde. 1). On ještě
nic nejedl. V. Tobě do toho nic není. Us.
Nic bez ničeho není (vz Pracovitosť); Ni
u strýce, ni u děda, kdo nic nemá, tomu
běda (vz Chudý); Kdo nic nemá, přeje si
něco, kdo něco má, přeje si všecko (vz
Lakomý). Lb. Kdo chce příliš mnoho, ne-
mívá nic. Pk. On ze sebe nic nedělá. Dch.
On mu neřekl nic o peníze. Svěd. Nic neslyší ;
n. neváží, neplatí. V. Nic se tak tence upřísti
nemůže, aby toho lidé při slunci spatřiti
nemohli. V. Nic bez práce nepřichází lidem.
Jg. Nic nepomůže; nic na tom není. V. Kde
nic není, tu ani smrť nebéře. V. O to nic
není. Po tom nic není. V. Nic mi do toho
není. D. Již do něho nic není. V. Vz Ne
10. Pozn. — Ale někdy stává kladné
časoslovo ; nic má moc v tomto případě
tvrdicí do sebe, znamenajíc vůbec vše to, co
není a jako subst. se váže. Kdo v nic obrátí
řeč mou ? Br. Bůh všecko stvořil z ničeho.
Kom. Téměřť jsou mne již v nic obrátili.
Br. Víno je na nic (naproti tomu: víno není
nanic). Za nic se trápí (ale: za nic se netrápí).
Mkl. S. 187. Zalíbila se na nic chlapu zlatá
Berona. To je nic po něm člověk = ničema.
Km. Bude nic píti (nebude zhola píti). Har.
Z něčeho nic udělati (v niveč obrátiti). V.
Nic prospěje. Ps. ms. Nic vážený. V. A což
z toho všeho nic má býti. Přítel, proňžto
málo nebo nic činíme. GR. — Ne nic =
něco, etwas, dle latiny. Jg. Vz Ne. O vy-
kládání ne nic promluvím. Vš. — Nic stává
u záporných časoslov obyčejně v nomina-

tivu, v geuitivu tam, kde něco důrazněji
zapírati třeba. Ničeho není naskrze, zhola
nic není. Ht. — Nic stává často u přechod-
ných časoslov záporných v akkus. místo v ge-
nitivu. Nic nemám. Nic více nevybírejte než
to. Ale cheme-li nic důrazněji jakožto před-
mět vytknouti, klade se do genitivu. Ničeho
nebude míti v ruce své. Ničeho nevezme při
smrti. D. Vz předcházející (,nic´ ve větách
záporných), Ne, Co. — V záporných větách
klademe místo a nic raději: aniž co. Aniž
jest co nového pod sluncem. Br. — Nic se
někdy k podmětu, je-li v záporných větách
v genitivu, pro důraznosť připojuje. Nic
těch proměn není v Bohu (těch proměn není
v Bohu). Št. Nic překážek, nic obtíží při
tom není. Dch. — N. = ne, docela ne, nicht,
gar nicht; stává na konci věty, zvláště po:
-li, -čili. Sluší-li daň dáti, čili nic (m.: čili
ne). Koho klamáme? Boha jistě nic. Pakli
nic. D. Tři zlaté a více nic. Jsi-li ty Bůh
můj, čili nic. V. Uvažuje, co dobré bylo
činiti a co nic. V. Jedni prolezli, jiní nic.
Kom. Nic se nerozpakuje, nic neodkládá.
Kom. Proč nic ( — ne) ? Jdi a rozmluv s ním.
Bart. Kr. 248. 2. Až potud vycházeti budeš
a dále nic. Br. Kázali sobě takové meče
dělati, nic kratší ani delší. Háj. Dlúhých
rokóv nic nedává (smrť). St. skl. I. 132. Kdo
3000 důchodů měl, málo sobě ho vážili a
nic jej za možného pokládali. Har.— V zá-
porných větách stává co místo nie před
infinitivem. Nepotřebí nám o tom co mlu-
viti (lépe: nic mluviti). Cf. Není ti třeba říct
nic nikomu. Er. P. 1.37. a. — Vz Věta zá-
porná. Cf. Ht. Brus 266.-268. Jak ve Zlin-
sku na Mor. ,nic' opisují: Nemá dobytka ani
chłpa, obilí ani kláska, zelí ani mačinky,
mléka ani kanútky, ani kanútečky, ani ka-
pečky, ani krapečky, chleba ani odrobinky,
múky ani omeliny, slámy ani zbla, ani paz-
dérka, sena ani otrusiny, ani perútky, drév
ani oteřiny, nemá kusa rozumu, maka nic
mu neostalo, pracha maka tom' nerozumím.
Vydělal na kočku zvonec. Ani střelená ani
ťatá sa ho nechytne. Dostaneš třetinu po
staříkovi. Tedy jediný pojem ,nic' označen
tu způsobem dvacaterým (a počet ten nebylo
by nesnadno od jinud více než zdvojnásobiti)
a to názorně, obrazně, říkajíc makavě. Po-
mysleme si nyní, že spisovatel ve všech
těchto a podobných případech užije neur-
čitého slabounkého slovíčka ,nic', abychom
pochopili, jaký to ohromný rozdíl mezi
pustým suchopárem slohu umělého a mezi
květnatým luhem jadrné reci prostonárodní.

2. Nic, nic bílé, kysličník zinečnatý (v lé-
kárnách), ale Často prodává se týmž jménem
sádra a látky hlinité. S. N.

Nicae-a, e, f., mě. v Bithynii. -- Nicaejský.
N. koncilium, r. 325. Vz S. N.

-nice, přípona jmen podstat.: štěp-nice,
kost-nice, led-nice, piv-nice. Němci mají
složeniny. Ht. Vz Tvoření slov, -ník.

1. Nice, zastr. = nic. Však mi nesmí nice
řieci. Žk. 276.

2. Nice, adv., cernue, prone, tief, gebeugt,
niedrig, nieder. Herkules pobil Paridova děda,
k tomu zabil dva strýce, pro něž leží Troje
nice. St. skl. Dle Er. jest to: nice, e, f.,