171

postavení tváří k zemi. Nenie toho dóstojná,
byť hlédala na mé líce, ani z jasna ani z nice.
Kat. 776. Hleděti z nice = z pokorna, po
očku. Gb. k Smilovi, v. 1381. I pade A. nice
na svú tvář. BO. Vz Nicí.

Nicehlav, a, o = mající hlavu sklonenou,
gesenkten Hauptes. Stál n. Ms. z 15. stol.

Niceti, nicí ležeti, kloniti se k zemi. Výb.
I. 353., 271. Auf dem Gesichte liegen, nie-
derwärts schauen. Poklonichu se Bohu ni-
ciece tváři na zemi. BO. Obličej moj nicieše
při zemi. BO.

Níceti, z niknouti, germinare. Ht. Gb. Hl.
110., 144.

Nicí, adj., tváří k zemi ležící, auf dem
Gesichte liegend, skloněný, hluboký. Chodí
nicí. Výb. I. 232. Před někým n. padnouti.
Šm., D. Padl nicí na zemi. BO. Ležela nicie.
BO. Nicí se poklonichu. BO. Vz Nice. —
Jí. dlan, ruka (jež jest pod prsty až do
klubu). Vz Sal. 242. a Nika.

Nicka, y, f., nie, nulla, nula, die Niete,
Nulle. Místo vyplní se nickou. Sedl.

Nickamínek, nku, m., skalice, Vitriol.
N. modrý, bílý, zelený. Chym. — N., a, m.,
člověk nepatrný, ein Unbedeutender. Us.

Nicli, nicliž, nichts denn. N. neprospěje?
Nicliž mimo to ? Odp. Nic na prosto. Kom.

Nicméně, nic méně = a však proto, ale
však, však přece, přes to, nichts desto we-
niger, doch, indessen, demungeachtet, diess-
falls. V. Vz Věta připouštěcí. Kůň okrocen
bývá — bez uzdy nicméně jsa plaší se. Kom.
Těch v světě povýšených nicméně i lidu
obecného. Háj. Nic méně aby týž zákon jak
k spamatování tak i k srozumění snadnější
byl. V.

Nicohlav, u, nicohlávek, vku, m., hřeb,
kterým zadní díl vozu s předním čili obrtlík
s nápravou spojen jest, svorník, svěrák, po-
věrák, nicohlav ník, der Spann-, Schlossnagel.
Us. Jg. — N., ve mlýně hřeb dřevěný, bez-
hlavý, aby se nesvezl koš ze štalce. Us. —
Též hřeb u kola vodního, kde se hřídel za-
tahuje. Jg.

Nicohlavník, u, m. = nicohlav, svorník. D.

Nicol, u, m., hřeb od vozu, nicohlav. Us.

Nicosť, i, f. = nicota.

Nicota, y, f., das Nichts, Unding. Dch.
Logická nemožnosť sluje nicotou. Marek.
Samé n-ty, lauter Nullen. Dch. Polská pě-
chota — nicota, č. 463.

Nicotář, e, m. Nihilist, m. Rk.

Nicotářství, n. = Nihilismus. Rk.

Nicotný, nichtig. Jeho činnosť je zcela
n-tná, ist ganz null. Dch.

Nicoucí. Nic n. = docela nic, gar nichts.
Us. N. jest veškerá moc naše. Mus. III. a. 34.

Nicponina, y, f., daremnice. Na Slov.

1. Niče (ni-če) = nic, zastr., nichts. Slo-
žený tvar niče (ničeso, nič'so, ničs) skloňuje
se jako prosté ce. Vz Kt. 51. N. vázáno jsouc
lokalem s předložkou v, klade tuto po ni
aneb ji před oběma členy opakuje: Neb si
mne ni v čěm nevinil. Dal. V ni v čěmž
nejsú podobny k našim penězóm. Pass. Cf.
Ně v čem lepší. Št. (Jir. Nákr. 88.). V strč.
má niče v gt. a dat. také tvary dle ,Nový':
ničehéhož, ničemému. Bž. Ml. 129. Vz Nic.
Netbám já na hanbu niče. St. skl. Sestra

bratru to povědě: Juž jáz nejsem ničse tobě,
každý jměj péčiu o sobě. Dal. 17. Za niče
jmajiu. Ps. ms. — Kat. 70., 137., 241., 790.
atd., ZN., BO.

2. Niče = niká (niknúti; niku, ničeš). Kat.
2134.

Ničema, y, m., dle ,Despota', člověk ni-
čemný, ničemník, ein Nichtswürdiger. Jg.
— Stran přísloví a pořekadel vz: Cucek,
Čert, Ďábel, Dobrý, Drahý, Komár, Kostel,
Koupiti koho, Mošna, Oštěpačka, Ras, Ře-
men, Řešeto, Svatý, Šibenice, Utéci, Útěk,
Vymlouvati se.

Ničemně, daremně, nichtsnützig, schlecht,
eitel. Velmi n. se má (dnu maje v nohou).
Žer. — Ničemnice, e, f., nichtswürdiges
Weib. — Ničemnický, ničemný, nichts-
würdig. N. člověk. V. — Ničemník, a, m.,
ein nichtswürdiger Mensch, Taugenichts. —
Ničemnosť, i, f., daremnosť, marnosť, lehko-
myslnost, Nichtswürdigkeit, Nichtigkeit, Arm-
seligkeit, Niederträchtigkeit, f. V.

Ničemný, daremný, nanicovatý, marný,
nichtswürdig, nichtig, nichtsnützig. N. věc,
V., tovaryšstvo, Kom., řeč, srdce (nesmělé),
člověk, V., dělník. D. — k čemu. Kleštěnci
k plození dítek zhola ničemní. Scip.

Ničera, y, f. = nicota. Us.

1. Ničeti, 3. os. pl. -čejí, el, ení, zničeti =
v nic se obraceti, nichts werden. — bez
čeho. Ryby bez vody ničejí. Na Slov.

2. Ničeti, el, ení, nicí ležeti, nakloněn
býti, se kloniti, gebeugt sein, am Gesicht
liegen. — k čemu. Nalezl ji, ana klečící
k zemi niczeše. Leg. 67. — na čem: na
modlitvách všicku noc nyczal (ničal). Leg. —
kde. Ay tož diable pyšný nyczyš (ležíš)
pod nohú mladé dievky. Leg. — čím. Poklek
hlavú dolóv nicieše. Dal. 36.

Ničí (ne něčí). Koupil jsom zahradu tvý
tety a tvýho švagra. A čí eště? Už ničí
jinou. Us. na Plaště, Plzeňště a Příbramště
a jinde. Prk. Niemands, Keines.

Ničitel, e, m., der Vernichter. Měst. bož.

Ničitelka, y, ničitelkyně, e, f., die Ver-
nichterin. Jg.

Ničiti, il, en, ení; zničiti = v nic obrátiti,
vernichten. Jg. — co čím: zemi válkou. —
co proč: ze vzteku, ze zlosti. — co jak
kde. V naší krajině vše bez rozmyslu ničil.
Us.

Ničivý, vernichtend, destruktiv. Rk.

Ničom, v obecné mluvě m. ničem, instr.
sg. slova: nic. Vz Nic.

Ničse = nice, nic. Dal. Vz Niče, Nic.

Niéce (nyés), fr., neť, dcera bratrova nebo
sestřina. Rk. Die Nichte.

Niederlande, něm. Nizozemí. Vz Nízo-
země.

Niestěj, e, f. = pec. Když v niestěji mnoho
drev surových nakladú. Št. Vz Nístěj.

Nihilism-us, u, m., zvláštní druh misti-
cismu. Vz S. N.

Nihlov, u, m., hlubina (lesní), Waldtiefe,
f. Jg.

Nich, gt. pl. m. jich. Vz On.

Nijak, z nijako, nijakž = nižádným způ-
sobem, nikoli, keineswegs, auf keine Weise.
V. Nemohou před Bohem nijakž obstáti.
Reš. Nijakž se odměniti nemůžeme. Kram.