173

robotu za rychtáře svého. Us. (Hradec). —
3. co komu: sklenici (připiti mu, zutrinken).
Div. z och.

Nikola-os, a, m., jm. řecké, Mikuláš.

Nikoli, nikoliv, nikolivěk, žádným
obyčejem, docela ne, mit nichten, gar nicht,
durchaus nicht, keineswegs. Dědictví i si-
růbata účastníci jsou, nikoli pak postranní.
Kom. Mírný nepomlouvá: k hanění nikoli
nemlčí. Kom. — Místo nikoli klade se: od-
stup to, vzdal se to ode mne, daleko budiž
ode mne, daleko jest toho. Vz Věta podstat.
spojková.

Nikomede-s, a, m., jm. řecké. Vz S. N.

Nikomedi-a, e, f., hl. mě. Bithynie. Vz
S. N.

Nikopol-is, e, f., mě. v Akarnanii. Vz
S. N.

Nikotin, u, m. (C₁₀ H₇ N), alkoloid, ob-
sažený v listech rostliny tabákové (nicotiana).
Vz S. N., Šfk. 622.

Nikte, zastr. = nikdo. Kat. 179., 226., 302.
atd., Dal.

Niktej, zastr. = nikdo. M.

Nikterak, nikterakž, žádným způsobem,
nikolivěk, auf keine Art. Aby jim n. nepře-
káželi. Mus. Do jámy upadl a niktěrakž ne-
mohl vyniti. GR.

Nikteraký, vz Nikdo. Keinerlei.

Nikterý, ani který, nižádný, keiner. Ze
i jeden muž nedal své cnej paniej zlé zlým
užiti, ni který chtěl jie tiem uhaniti. Dal. 23.
K nikterémuž z nich nepřistoupili. St. skl.
Vz Nikdo. Ve větách záporných klademe
místo a nikterý raději: ani který. Nemohu
se postiti, ani na kterou pouť jíti. St. skl.

Nikto, vz Nikdo.

Nikudy, nikady, žádnou cestou, nirgends-
durch. V.

Nil, a, m., řeka v Aegyptě. Vz S. N.

Nílеk, lka, m., chelifer, pavouk. Krok.

Ním po předložkách místo: jím (instr. sg.
zájmena: on, ono). On jím praštil o zem (ne:
ním). Házel míčem, až jím okno roztloukl
(ne: až ním). Ale: Já s ním půjdu. Vz On.
Cf. Brs. 13.

Nima, dual. instr. pl. zájmena: on. Žeby
tudy mezi nima (dvěma) tajná závisť zrůsti
měla. V. Vz On.

Níma, y, m., člověk němý, ein Stummer. V.

Nímati se, vz Nimrati se.

Nímavý, langsam. Rk.

Nimburk, a, m., Nymburk, mě. u Po-
děbrad, Nimburg. Až do 13. stol. nazýval
se: Svinibrod.Vz S. N., Tk. I. 618., II. 467.,
III. 654.; Tf. 390. — Nimburčan, a, m., pl.
-né. — Nimburský. Připijme si n-skou, po
nymbursku (sklenicí po hlavě). Vz Opilec.

Nimb-us, u, m., jasný věnec nebo záře
okolo hlav svatých; záře svatosti. Rk. Hei-
ligenschein, Strahlenkranz.

Niměřice, ves v okr. boleslavském. Vz
S. N.

Nimi, instr. pl. zájmena on, po předložkách,
místo: jimi. On jimi házel (ne: nimi), Ale.
On s nimi šel. Vz On, Ním.

Nimra, y, m., nimrač, der Herumwühler.
N. v jídle.

1. Nimračka, nimralka, y, f., die Wüh-
lerin. Rk.

2. Nimračka, y, f., langsame Arbeit. Rk.
Nimrák, a, nimráček, čka, m., kdo se
nimrá. Us. — N. = nimra.
Nimrati se, mimrati se, nímati se,

nípati se (vz N) = přebírati se v něčem
váhavě, dloubati se, zdlouha činiti, herum-
wühlen, stochern. — se v čem. On se v tom
nimrá. Nípati se v jídle, v tváři, v nose. Jg. —
se s čím. Co se s tím nimráš? Us. — se
kde. Jehně z bujnosti se okolo matky ní-
pající vlnu její žvýká. Svob.

Nimravosť, i, f., das Herumwühlen. Jg.

Nimravý, herumwühlend. Jg.

Nimrod, a, m., vnuk Chamův, veliký
lovec. Vz S. N. — N., vášnivý lovec. Us.

Niněchov, a, m., ves u Mělníka. Tk. I.
87., III. 131.

Niněra, y, f., houslový klavír, kobylí
hlava. Vz Nástroj. Hraje jako na niněru -
špatně, břinká, vrzá. Kts.

Ninive, a, n., starodávné hlav. mě. říše
assyrské. Vz S. N. — Ninivan, a, m. —
Ninivský. Vz KP. I. 113.

Ninkovice, ves v Budějovsku. PL.

Nin-us, a, m., zakladatel prý říše assyrské. —
N. = Ninive.

Niob-a, y, f., dcera Tantalova a Dionina,
provdaná za Amfiona, krále thebského. Vz
S. N.

Niobi-um, a, n., prvek kovový. Vz S. N..
Šfk. 297.

Nípati se. Vz Nimrati se.

Nisa, Nysa, y, f., mě. a řeka Neisse ve
Slezsku. Vz S. N., Tk. I. 432.

Nisajský. N. rovina. Nisajští koňové v Asii,
v medské krajině Rhagianě u chvalinských
průsmyků.

Nístěj, e, f., ohniště, sedliště. Herd, m.,
Feuerstätte, f. V. N. sopky. A budouť vcházeti
i na lud tvůj a do nístěje tvé. Br. I vzcházel
dým z ní jako z niestěje. BO. Dým veliké
niestěje. ZN. Vz Niestěj. — N., kamna, prsk,
průchod do kamen, Kamin, m. Tkadl. — N.,
pec. Jg. Der Backofen. V. — Vz Nístěn.

Nístějka, y, f., dříve hrad u Vysokého.
Vz S. N. — N. — pec u kamen, prsk. Us.
u Dobré. Stf.

Nístějový, Herd-. N. půda. Techn.

Nístěn, ě, f. = nístěj, prsk. Us. u Branné.

Nis-us, a, m., král megarský.

Nišpule, vz Mišpule, z lat. mespilus.

Ništiti, il, ěn, ění = ničiti, mařiti, vernich-
ten. Č.

Niť, i, f. Chč. 444. Der Faden, Zwirn.
Nitka, das Fädchen. (V obecné mluvě podlé
,Daň': niť, ě, pl. nitě). Pl. niti, instr. nitmi,
lok. nitěch; dle Kost. N. lněná, šicí, křížová,
V., Jg., hedvábná, sirná, krajková, k pletení,
Kh., bílá, černá, šedá, režná, anglická, točená,
navlíknutá, Us., překroucená, voskovaná,
stejná, trvanlivá, spuchřelá, Šp., stříbrná
(Silberfaden), zlatá (Goldf.), příční (útek,
Querfaden); konec, úplet nití, Š. a Ž., cív-
ková, Spulenzwirn. Dch. N. z koudele se-
tkaná (torta). BO. Niti plátěné. BO. Klubko
nití. Obchod s nitmi. Po niti, fadengerad. Šp.
Niti táhnouti (přísti). V. Navití nití (klubko).
V. Niti vytahovati, voskovati; nitmi šíti,
lemovati, obšívati. Sp. Niti do klubka sví-
jeti; konec niti. Us. Visí na tenké niti (nitce).