175

Nitucha, y, f., cistela, hmyz, der Kegel-
käfer. Krok.

Nívа, niva, nivka, y, f. = orané pole,
role, zvl. novina, das Ackerland, Feld. To
naše niva rodí-—:jest můj los; to je náš
způsob; tu vidíte naši moudrost'. Mus. Na
nivě ležeti, zůstati = na bojišti (strč.). Háj.,
Dal. Pšeničné nivy, Weizenfluren. Dch.

Nivař, e, m., sedlák, der Bauer. Zlob.

Niveau (nivó), fr., vodováha, vodorov-
nosť, hladina vodní. Rk. Wasserspiegel; Richt-
wage.

Niveč, ve frasi: v niveč (ne: v nivec)
= v nic. Vz Nic. In ein Nichts, zu nichts.
V n. obraceti, obrátiti něco, se obrátiti. D.,
V. Všecko se v niveč obrátí a jako voda
splyne. V. Zase v niveč se navrátím. V.
Obrátil v n. nepřátely. BO.

Nivellační váhy, vz Váhy.

Nivellement (nyvelman), fr., nivellorání,
měření svahu. Rk. N-ní slove v měřictví vý-
konném vyhledávání rozdílu výšek neb hlou-
bek dvou bodů nad nebo pod společnou
hladinou (niveau) t. j. plochou vodorovnou.
Rozdílu tomu ku vzdálenosti obou bodů při-
rovnanému říká se, hledíme-li od bodu vyš-
šího k nižšímu, svah a při řekách obyč.
spád, pročež n. též svahoměrstvím se zove.
Vz S. N., KP. IL, 97. — Nivellovací tyčka
(svahoměrná), nástroj (svahoměr). Nivellir-.
Nz. — Nivellovati = svah, spád, spádnosť
měřiti, nivelliren, ebnen. Nz.

Nivné, ého, n., plat z nivy, Pachtzins.
Vz Gl. 180.

Nivní, nivný = polní. Vz Niva. Acker-.

Nivnice, dle Budějovice, ves v okr.
uherskobrodském na Mor. Vz S. N., Žer.
Záp. I. 57.

Nivník, u, m., Chrysanthemum, die Wucher-
blume. Plk.

Nivstvo, a, n., das Gefilde. Rk.

Níz, i, f., rus., nízké místo, das Nieder-
land. Jg.

Nizamové, turecké vojsko řadové po
europsku zřízené. S. N.

Nízce, nízko, niedrig; komp. nížeji, níže,
níž, v již. Čech. nýž, Kts.; superlt. nej-
nížeji, nejníže, nejníž. N. smýšleti (nevysoce,
pokorně, poníženě), V.; n. smýšleti o někom.
V. N-ko státi, se ukloniti, se kořiti; psáti
(sprostě), D., Háj., ceniti. Dch. Tři zlaté a níže
pod to. V. Stúpi najnížeje dolov. Rkk. 18.
Níže povím; o němž níže. Kom. Níže pode-
psaný, psaný, znamenaný. D. On sto let
stáří jest, bratr jeho ne mnoho níž. Kom.
My v nízce jsme a chtěli bychom vzhóru. Št.
— Níže s genitivem označuje předmět, pod
nímž něco jest. Poníže (níže) mlýna hustá
vrbina. Na Slov. Ht. Rána v břiše níže ža-
ludka. Sal.

Nízkomluv, u, m., slovo, výraz, jehož
pronesení a vyslovení sprosťáctvím zapáchá
a jež cit slušnosti uráží, Dysphemismus.
Opak: lepomluv. Hý.

Nízkosť, i, f., nevysokosť, Niedrigkeit, f.
N. rodu, mysli, V., vody, hlasu, tonu. Us.

Nízký; nízek, zka, o; komp. nižší; su-
perlt. nejnižší, vz -eký. Nizíčký, nizoučký,
nizounký, nizoučičký = nevysoký, niedrig.

N. dům, pahrbek, D., slepice, bez, V., kůň,
místa (nížina), Kom., hlas.Troj. Nízkým hlasem
odpověděti. Troj. N. břeh, zvuk, cena, Nt,,
dobytek = drobný, zvěř (drobná; ne: malá,
vz Malý). Us. — N., sprostý, nepatrný, cha-
trný, menší moci, menší vážnosti, der nie-
dere, untere. N. úřad, právo, řád, místo,
školy, bohové, duchovenstvo, kovy, zavo-
lání (stav), rod. V., Kom., Jg. Člověk niž-
šího řádu, stavu, rodu. V. Od nižších až do
nejvyšších. Har. Buď nižším vlídný a pří-
větivý. Kom. Vy jste z nízka a já jsem z vý-
sosti. ZN. Lidé z nejnižšího stavu; nižším
býti druhého. Nt. — N., nešlechetný, unedel.
N. mysl, smýšlení. Jg. Užitek špatný a zisk
nízký, mrzký. Nízkými prosbami koho pro-
siti. Bart.

Nízobýl, e, m., antichorus, rostl. lipovitá.

Nízota, y,f., nizosť, nízkosť, die Niedrig-
keit, Tiefe. Člověk před Bohem se stavě
snadno n-tu a nicotu svou poznává. Sš. Ob.
169. Vejdu v nizosť země. Žl. K. G2. 10.

Nizotlak, u, m., der Niederdruck. Tpl.

Nizoučký, nizounký, sehr niedrig. Rk.

Nizovec, vce, m., der Bewohner des
Niederlandes.

Nízozemě, pl., f., Nizozemí, Nizozem-
sko, a, n., Niederlande, též Holandsko. Vz
S, N., Tk. I. 290., 318. Do Nizozemí, v Nizo-
zemích. Zlob. — Nizozemec, mce, m., der
Niederländer. Zlob. — Nizozemský, nieder-
ländisch.

Nizza, y, f., město v jihových. Francouz-
sku. Vz S. N.

1. Niž, akkus. sg. fem. zájmena ona, po
předložkách: na niž. Vz On. — 2. Niž =
aniž, weder. St. skl.

1. Níž, i, f. = nízkosť. Kat. 1850.

2. Níž, instr. sg. fem. zájmena ona, po
předložkách. Pro moc, již (ne: níž) vlád-
nouti neumějí. Zav. Ale: Žena, s níž se po-
vadil, odešla. Vz On. — 3. Níž, vz Nízce.

Nižádenský rod, Th., šp., nyní: střední
rod.

Nižádně, nepořádně, na nic, nichtig. Ros.

Nižádnosť, i, f., nepořádnost', die Nichtig-
keit. Ros.

Nižádný, žádný, vz toto. (Zastr. ižádnv.
Vz Gb. Hl. 117.; Arch. für slav. Philol. II.
708. (Prk.) a Listy filolog. 1877. 312.) Kei-
ner, Niemand. Nižádným způsobem. D. Usne-
seno, aby žádný ven ze země k soudům po-
tahován nebyl o nižádnou věc, ani od ni-
žádného. V. Nižádnou mocí. Jg.

Nižavina, y, f. = nížina, Niederung, f.
Us. Jg.

Nížbor, Nížburk, u, m., zámek u Křivo-
klátu, Nischburg. — Nížbořan, a, m.; pl.
-né. — Nížborský. Vz S. N.

Níže, vz Nízce.

Nížebohy, dle Dolany, ves u Mělníka.
PL., Tk. III. 50.

Nížen, žně, f., bolax. Rostl.

Niží = nižší (zastr.), niedriger. St. skl,
Znaji, že nejsem niží vás. BO. Budu tebe
vyší a ty budeš niží. BO.

Nížina, y, f., od níž jako výšina od výš;
ale i: nížina, poněvadž před příponou-ina
dlouhá kmenová samohláska se krátívá:
důl — dolina, mýdlo — mydlina, býlí — by-