180

jednom místě shromážděného), dle čehož
synové se sskr. sunav-as pův. sunu-sa-s se
srovnává. Gb. v S. N. Jsou-li ve větě kromě
podmětu ještě jiné nominativy, náležejí
k němu bezprostředně jakožto přívlastky,
přístavky, přísudky, které s ním v myšlení
v jediný pojem splývají a jež toliko v řeči
ve více částí rozkládati musíme, poněvadž
řeč obměnám pojmů nedostačujíc opisováním
pomáhati si musí. — V přísudku klade se
nominativ 1. po časoslovech býti, trvati,
ostati, zůstati, slouti. Bylina ta vždycky
zůstává zelená. To město Praha slove. —
2. Po časoslovech středních stavím se, činím
se, dělám se, rodím se, ukazuji se. Udělej
se nemocen. Ukázal se křiv. Před Bohem
se spravedliví činili. Staví se neslyše, ne-
vědom.— 3. Po časoslovech trpných: nazý-
ván jsem, jmenován jsem, učiněn jsem, —
jmenuji se, nazývám se atd. Alexander na-
zván jest Veliký. — 4. Když se jméno pří-
davné jako přísudek doplňovací k časoslovu
přičiní: Chodí bos. S koně spadl mrtev na
zemi. Tu na železné líse nah přivázán jest.
— Pozn. V prvních třech případech klade
se místo nominativu i instrumental. Zk. —
Vz Mkl. S. 344., Býti, Instrumenta). — Nom.
stává také za vokativ hlavně při vlastních
ženských jménech. Anna, pojď sem. Vn. Nom.
za vokativ na Slovensku, když se k někomu
řeč obrací: pán súsed ako sa majú (pane
sousede, jak se máte)? Šb. — Nom. při
zvolání radostném, vz Zvolání. — Nom.
se klade za akkusativ v obec řeči východ.
Čech. Podíváme se na vojáci. Šb. Šli na
brouci. Vz Akkusativ (na konci). — Nom.
cum infinitivo. Čisti se býti mněli. Br. Vz
Věta podstatná spojková. — Nominativ
osobných zájmen, jako v latině a řečtině,
jen tenkráte se klade, má-li osoba se zvlášt-
ním důrazem vyznačena býti. Já čtu, ty
hraješ, on zpívá. Vn. — Nom. pl. I. sklo-
nění měl ve strč. pravidelně -i, později teprv
-ové. Kt. — Ve slovech označujících ne-
životné bytosti nominativ v 16. stol. vyhy-
nul a klade se místo něho akkusativ: duby
m. dubi. Vz Mkl. S. 344. — Brousek. Nom.
klade se nyní nezřídka, určuje-li se místo:
Představenstvo obce záborské, okres kutno-
horský, pokládá za svou povinnosť chybně
m. ... okresu kutnohorského nebo : v okresu
kutnohorském pokládá atd. Starosta obce
Lochov (m. Lochova n. lochovské). — Rov-
něž chybno jest nominativem list datovati po
způsobu cizím: Praha, dne 26. května 1878.
(m: V Praze, dne ...). Brs. 112. — Chybně
klademe též v oznámeních: Předplatili se pá-
nové: Eiselt, Praha; Budil, Beroun atd. (m.
v Praze atd.) — Nom. chybně se klade
s infinitivem závislým na slovese býti: Jest
slyšeti modlitba (m. modlitbu). Brs. 112. —
Chybně též bývá nominativ v nápisech: Pan
Fr. Novák, Praha m.: Panu Fr. Novákovi
v Praze. Bž.

Nonae, Nony, pl., f., v římském kalen-
dáři v měsících březnu, květnu, červenci a
říjnu den sedmý, v ostatních měsících den
pátý. Rs. v S. N.

Nonchalance (nonšaláns), fr., nedbalosť.
Rk.

Noni-us, u, m., drobnítko, nástroj k zdrob-
ňování stupňův. N. podélný, předbíhavý,
dobíhavý, kruhový. Ck.Vz KP. II. 132., 172.

Non plus ultra, lat., nic nad to, vý-
borné. Rk.

Nopál, u, m., vz Kaktus, Kk. 223.

Nopálovitý. N. rostliny. Vz Schd. II. 298.,
Kk. 223, Nopál.

Nopálový červec, coccus cacti, Scharlach-
schildlaus, f. Čl. 49.

Nopovačka, y, f., která smeti ze sukna
již váleného zvl. ocelovým pružným nástro-
jem (Nappeissen) vybírá. Vz Nopovati. Nvk.

Nopovati sukno, fr. noper, něm. noppen

= ze sukna uzly, smeti vybírati. Nvk. Vz
Nopovačka.

Nora, y, f., jáma, brloh, Höhle, f., v MV.
padělaná glossa, Pa.; na Slov. studánka,
Brunn, m.

Norák, a, m. = krocan. U Příbora. Mtl.

Noratec, tce, m. = nosatec, motyka. Us.

Norberčany, dle Dolany, Norbičov, a,
m., něm. Nürnberg, ves u Hranice na Mor.
PL.

Norc, e, m., norek, Nurz (V.), Sumpfotter.
Linn.

Nordický, z něm., severní.

Nördlingen, Nordlinky, dle Dolany, mě.
v Bavorsku. Vz S. N.

Noře, e, f. ?, zastr., hlubina, potopení, der
Abgrund, die Tiefe. St. skl. II. 54.

Nořec, rce, norek, rka, m., potápěč, der
Taucher. N., z koř. nr, stb. ponréti = pohrou-
ziti se. Gb. Hl. 146. — Nořecký, Taucher-.
N. zvon, potápěcký. Sedl.

Norej-a, e, f., mě. v Noriku. Norejan.
Norejský. N., nyní Neumarkt ve Štýrsku.

Norek, rka, m., nořec. — N., nurek, pták
vodní, mergus Merganser, die Tauchgans. —
N., uria, pták vodní, nejesytový. — Jí.,
ssavec z rodu tchořů, mustela lutreola, der
Steinhund.

Noření, n., das Tauchen. Us. — N. ledu,
der Eisgang. Na Slov. D.

Nořice, e, f., plch, mus noricus, der Bilch.
N. na kožichy se hodí. Kom.

Nori-cum, ka, n., země norická, obsa-
hovala Korutany, Solnohradsko, čásť Ba-
vorska, vých. cíp Tyrolska, horní Rakousy
na pravém břehu Dunaje, čásť dolních Rakous
a Štyrska. Vz S. N., Noreja. — Noričan, a, m.

Norimberk, Norinberk, Norberk, Norn-
berk, Normberk, a, m., mě. v Bavorsku,
Nürnberg. — Norimberčan, a, m. — Norim-
berský atd. Vz S. N. Obnovena jest rada na
obojím městě pražském během normberským
i. e. volbou měšťanstva a ne ustanovením
královým. Vz Gl. 181.

Nořín, a, m., ves u Vys. Mýta. PL.

Nořiti, il, en, ení = topiti, potápěti, tauchen.

— co kam: do vody, pod vodu; se pro
kotvici. Us. — se (také = téci). Kat. 2321.

Nořizov, a, m., Noscherau, ves v Brněnsku.

Norma, y, f., lat., pravidlo, předpis, die
Norm, Regel, Vorschrift. — N., v knihtiskař -
ství, skrácený název knihy na první straně
každého archu pod řádkami. — N., den vy-
znamenaný, v němž nesmějí se konati žádné
slavnosti ani hudby. — Ad normam, dle před-
pisu. Rk.