182

Kosák = nosáč. — N., u, m., nástroj,
kterým se uhlí z popela vyhrabuje. — N.
u kamenníka, klín čtyřhranný, napřed oce-
lový hrot, druhý konec má ucho pro násadu.
KP. III. 70. Keilhaue, f.

Nosákov, a, m., ves u Votic. PL.

Nosál, vz Nosák. — N. společný, nasua
socialis, druh medvědův. Vz Frč. 390.

Nosalka, y, f., die Retorte, Kolbenflasche.
Rk.

Nosalov, a, m., ves u Bělé. PL.

Nosatec, tce, m., špičatá motyka, nosák,
die Spitzhacke. V. Vz Motyka. Zkují meče
své v radlicě a kopie svá v nosatcie. BO.
Obostřil svú radlici aneb svój n-tec a sekyru
a motyku. Bj. Rozkujte pluhy v meče a n-ce
v sudlice. BO. — N. na kámen, špičák, die
Spitz-, Keilhaue, v hornictví. D., Am. —
N. kатеппíkův, špičaté kladivo, vz Nosák.
V. — N., brouk s rypákem. N. hrachový,
bruchus pisi. Vz Frč. 184., 185., Schd. II.
510. Vz Hmyz.

Nosatěti, ěl, ění, eine grosse Nase be-
kommen, D.

Nosatina, y, f., hlavní zahnutý paprslek
u bran, ku kterému se připřahá. Koubl.

Nosatý, grossnasig. V., Kom. N. člověk.
N. pták, geschnäbelt. Kom. N. klín, Nasen-
keil, m. N. kroužek. Bur.

Nosce, e, m. a f., nosící, nositel, nositelka,
der Träger, die Trägerin. Slúha tvá, nosce
této koruny. Výb. I. 602.

Nosean, u, m., nerost, vz Bř. N. 178.

Nosec, sce, m. = zobec, zobák (ptačí),
der Schnabel. Rkk. 28. — N., částka lisu
tiskacího, která se zastrkuje do skoby, der
Träger, die Schnalle. Techn. III. 438.

Nosecí (m. nosící) co k nošení jest, Trag-.
N. lůžko, Kom., sesle, oltář, sedlo. D.

Nosejček, čku, m. = nosíček, v obec.
mluvě, vz Nos.

Nosek, sku, m., malý nos, Näschen, n.
D. — N., zob, pysk ptačí. — N., ska, m. =
nosáč. — N., všetečný, nasenwitzig. Jg.

Nosetín, a, m., ves u Sedlce v Buděj. PL.

Nosi = nosím. Kat.

Nosící zbraň (ten, kdo ji nosí), tragend.

Nosicí, Trage-. Vz Nosecí.

Nosič, e, m., Träger, m. N. pytlů, mrtvých,
umrlých, V., jídel, D., břemen, zavazadel,
listů, V., raněných, der Blessirtenträger. Čsk.
N-či na nosidlech nosí. Kom. — N. elektrický,
Elektrophor, m. N. v horn., der Tragstempel.

Nosíček, čku, m., nůsek, vz Nos. N.
také = země, která mezi spáry jelena v stopě
vzhůru vystupuje. Šp.

Nosička, y, f., která nosí, die Trägerin.
D. — N., včela robotní, která med snáší,
die Arbeitsbiene. V.

Nosidlář, e, m., der Senftenträger. Rk.

Nosidlné lože. Tragstuhl, m. ZN.

Nosidlník, a, m., der Lastträger. Er. Reg.
I. 78.

Nosidlo, a, n. a nosidla, del, n., nosítko,
nosítka, trůky, eine Trage, Tragbaare; Trag-
bett, Sänfte; Tragbrett. V. Nosiči na n-ách.
popruh na krk zavěšujíce, nosí. Kom. David
jdieše za nosidly (marami). Bj. N. mrtvých.
V. N. hnojná. V. — N-a na zvěř = čtyr-

hranná síť, která má po 2 stranách tyčky
n. sochůrce. Šp.

Nosisko, a, n., veliký nos, grosse Nase.
Zlob.

Nositel, e, m. N. a zástupce jisté idee,
der Träger. Pal. Radh. III. 158. N. myšlénky.
Dch.

Nositelka, y, f., die Trägerin. Jg.

Nositelnosť, i, f. N. lodi, die Tragfähig-
keit, Tragkraft. Vz Nosivosť.

Nositi, 3. pl. -sí, nos, (v obec. mluvě: noš)
nose (íc), il, šen (sen), šení (sení); nosívati,
tragen. Vz Nésti. — Co se nosí, drať sa
musí. Mt. S. — co, koho: dlouhé vlasy. Us.
Jelen krásná parohy nosí. Rkk. 25. Smutek
po někom n. Vrat. 160. Vstávej hore vodu;
nosit. Zpěv. I. 171., 296. Kde ťa šlak nosí
(= kde se touláš) ? Na mor. Zlínsku. Brt.
Také v Čech. — co kam (do čeho, nač,
k čemu). Obilí do stodoly. Kom. Dříví
do lesa, vodu do řeky nosí. Do lesa dříví
nevoz a do moře vody nenos. Jg. N. něco
na půdu, na prodej, Us., pokrmy na stůl.
V. Meč k loupeženi n. Chč. 445. Co mě
nosil k mej panence. Er. P. 153. — co, se
na kom, na čem. Roucho na sobě. Kom.
Braň na sobě n. Rkk. 25. Nosí na obou (dvou
i. e. ramenech = člověk úlisný; s oběma
stranami sobě protivnými držící). Jg., Č. Na
jazyku nosí med, v srdci kryje jed. Jg. N.
se na koni = jezditi. Na Slov. — co kde.
Co v srdci nosíme, o to se bojíme. Č. Plod
v životě n. Lk. Hněv v srdci. V. Něco v srdci
n. Er. P. 117. Něco okolo něčeho n. V. Ruce
za pasem n. (zaháleti). Č. Oheň za ňadry n.
(zlé svědomí). Č. Tajně u sebe nóž nosieše.
Dal. 141. Mozek nad kloboukem n. (o pyšném).
Č. — co v co: krmě v oběť n. Ml. — se,
s čím po čem: n. se s obrazy po domech.
Plk. — co s kým: dříví s bratrem, něco
s sebou n. D., V. — co za kým, za čím:
jídlo za nádenníkem. Us. —koho jak: dítě
andělíčkem n. Vz Andělíček. — se po kom.
Nosí sa po ňom (nakládá s ním zle). Mt.
S. — se s adv.: krásně, čistě, pyšně se n.,
Us., švárně, po polsku, Šp., po pansku, po
sedlcku. Hý.

Nosítko, a, n., vz Nosidlo.

Nosivosť = nositelnosť, snad lépe než
nákladnosť lodi. Loď má n. 2000 tun. Mš.
Často stačí: loď nese, veze, unese, uveze.
Mřk.

Noska, y, f., Mels, ves u Viškova. PL.

Noskov, a, m., ves v Táborsku. PL.

Noskytl, a, m., nestyda, ein Unverschämter.
Us. Bolesl.

Nosní, od nosu, Nasen-. N. díra (chřípě),
kosť, ozher (sopel). Jg. — N., Last-, lépe:
nosný. Jg.

Nosník, u, m., der Trag-, Kragstein. Tpl.

Nosnosť, i, f., úrodnosť, plodnosť, Frucht-
barkeit, f. — N., Lastbarkeit, f. Jg.

Nosný, kdo rád nosí, plodný, úrodný,
Trag-, tragbar, fruchtbar. V. N. slepice, Leg-
henne; pupenec, pole. D. — N., soumarní,
Last-. D. N. pás, v horn., die Traggurte.

Nosohlas, u, m., der Nasenlaut, Rhinesmus.
Šm. Vz Nosovka.

Nosook, a, m., die Seeschere (pták). Rk.

Nosorožci, Nashorn-.