191

Numanti-a, e, f., mě. v star. Španělsku.
Vz S. N. — Numanťan. — Numantský n.
numantijský.

Numerace, e, f., z lat.. počítání, číslování,
nauka o soustavném vypisování a vyslovo-
vání čísel. S. N. Die Numeration, Zählung,
das Aussprechen der Zahlen.

Numerale, e, n. N. (nomen), lat., jméno
číselné, číslo, číslovka, das Zahlwort. Vz
Číslovka.

Numero, a, n., it., z lat., číslo, počet,
die Zahl, Nummer; rozměr. Sub. n. = pod
číslem, unter der Zahl, der Zahl nach.

Numerovati, počítati, zählen; číslicemi
znamenati, numeriren, mit Ziffern bezeichnen.

Numer-us, u, m., počet, blahoměrnosť,
v prose a předkem v řečnictví as to, co
v poesii rhvthmus jest, tok řeči takový, aby
lahodil a tím bezpečněji mysl dojímal. Vz
S. N.

Numidi-a, e, f., krajina v severní Africe,
asi nynější Algírsko. Vz S. N. — Numiďan,
a, m. — Numidský n. numidijský.

Numismatický, numismatisch. Rk. N.
sbírka. N1.

Numismatika, y, f., z lat-řec. numisma,
mince, penězoznalectví, pěnězověda, véda,
která se obírá mincemi hledíc jak k jich
technickému a řemeslnému způsobu, tak
i k jejich historické podstatě a významnosti.
Vz S. N. Numismatik, Münzkunde, Münz-
wissenschaft.

Numitor, a, m., starší syn Proka, krále
albanského v Italii. Vz S. N.

Nummulitové či eocenové pásmo. Vz
Bř. N. 267.

Nunati, pohrávati, poskakovati, hüpfen,
treiben. — kde. Ten se nanunal v hospodě.
Jg.

Nunci-us, a, m., lat., vyslanec, posel, zvl.
papežský. Rk. Vz S. N. Nuntius, Gesandter
(des Papstes).

Ňuně, ěte, ňuňátko, a, m., děťátko. Us.
u Vorlíka.

Nunovati, vtírati se, dringen. Č.

Nunva, y, f. = nunvice.

Nunvář, e, m., kdo klestí, vyřezává svině,
hříbata atd., der Schwein-, Sauschneider,
Wallacher, Ausschneider der Füllen. D.

Nunvařiti, il, en, ení, ein Schwein aus-
schneiden, verschneiden. Rk.

Nunvářský, Schweinschneider-, Walla-
cher-. N. živnosť.

Nunvářství, n., die Schweinschneiderei,
Wallacherei.

Nunvice, e, f., řezaný vepř, řezanice, míška,
die Geize, Gelte, Mumme, Nonne, verschnit-
tene Sau, ein Borg. — N., z střlat. nonna,
nunna, monialis, vz Gl. 181., mniška, die
Nonne. Dal.

Nunviti, il, en, eni; nunvovati; vynunviti,
vynunvovati = řezati, klestiti vepříky, hří-
bata atd., ausschneiden. — koho: vepříka,
hřebce.

Nupa, y, f., petuina, rostl.

Nupaky, dle Dolany, ves u Řičan. PL.,
Tk. III. 53.

Nůrati. Nůrá = hledá, co neschoval. Na
mor. Zlínsku. Brt.

Nurek, rka, m., člověk obojího pohlaví,
obojúdec, der Zwitter, Hermaphrodit. Též
nadávka. Na Mor. Hý.

Nůrek, rka, m. = morčák, die Taucher-
gans, mergus merganser. Palliardi.

Nurta, y, f., hloub, die Tiefe. Krok.

Nůsek m. nosek v čapínůsek. Vz Nos.

Nůsle, gt. Nůslí, f., ves u Prahy, dříve
dle Tk. I. 38.: Neosvětely, z toho vznikl
později tvar: Neosely, Neosly, Nuosly a ko-
nečně Nůsle. Vinnice nad Neosly. Záp. mě.
1448. Vz Tk. I. 618., II. 543., III. 655., Tf.
267. V Nuslích mívají každoročně v úterý
po velikonočních svátcích ševci pražští ve-
likou slavnosť, která fidlovačka sluje a ku
kteréž mnoho lidí chodívá.

Nůšař, e, m., der Korbmacher. Jg.

Nůšařka, y, f., die Korbmacherin. Jg.

Nůšařský, Korbmacher-.

Nůšařství, n., die Korbmacherei. Jg.

Nůše, e, f., nůška, na Mor. noša, Brt.,
od nes (nés-ti). Gb. Hl. 100. N. trávy
(vz Nářitek), jablek, vajec atd. N. na trávu.
Us. N. na úhrabky, plevy. Us. N. plná písku.
Lom. Hokyně vejce, máslo v nůši na zádech
k trhu nosí. Us. N. dříví (svazek dříví, jenž
by se do nůše vešel). — N. (zastr.), nosidlo
ku přenášení člověka, die Senfte. Br.

Nůška, y, f., vz Nůše. — N., košíček,
Korb, m. V.

Nut, u, m., nucení, die Nöthigung. Bez
musu a nutu. Sš. II. 227. — N., loutka, drážka
(žlábek v podlažním prkně). Us. u tesařův.

Nutace, e, f., z lat., die Nutation, viklání,
chvění (v geogr.). Š. a Ž.

Nuthobel, u, m., šp. m. loutkač, drážkač.
Us. u tesařův.

Nuticí, Zwangs-.

Nutič, nutitel, e, m., der Zwinger,
Nöthiger. Mudr.

Nutička, nutitelka, y, f., die Zwingerin,
Nöthigerin.

Nutírna, nutkárna, y, f., der Zwinger,
die Nothkammer. Us. Jg.

Nutiti, nuť, nutě (íc), il, cen, cení; nutí-
vati, nöthigen, zwingen, zwängen, dringen,
auffordern. V. — abs. Potřeba nutí. V. To
se nestane, leč bych byl nucen. D. — koho
k čemu: k milosti, k oplácení, V., k jídlu,
k pití. Nt. Tvá povinnosť tě k tomu nutí.
V. — se nač, na koho, k čemu, več.
Jg. — se kde, v čem. J. tr. — se do
čeho. Do smíchu se nutím. Er. P. 162. —
aby. Nutil ho, aby se vrátil. Troj. — Vz
Nutkati.

Nutkání, n., das Drängen, Nöthigen. Bez
n. nic neučiní. Ros.

Nutkati; nutknouti, knul a kl, ut, utí;
nutkávati = nutiti, pobízeti, ponoukati, nö-
thigen, zwängen. Jg. — koho. Mne n. ne-
přestávají. Rvač. Když paní jeho nutkala
jej. Št. — koho k čemu (čím): k posluš-
nosti. Kom. N. k jídlu. D. Někoho k čemu
mocí. Brikc. K dílu. BO. Aby ho k tomu
nenutkali. V. — s inft. Proč mne nutkáte
pověděti. Sokol. — na koho (naléhati).
Buřiči naň tuze nutkali. Plác. — se oč.
Když ste nás sami za výklad nežádali, o to
se sami tak proti vůli vaší nutkati nechceme.
Sl. 174. — aby. Nutkali lid, aby odešel.