192

Br. — se na koho čím, se nač, več,

k čemu = nabízeti se, vtírati se, sich drän-
gen, eindringen. V. Na Říimany válkou se
nutkal. V. Nemá se ve všecky úřady n. V.
Lid se v to vždy nutkal, aby z obce úřed-
níci voleni byli. V. Sám se k tomu nutká.
Ros.

Nutkavý, zwingend, nöthigend. V novém
zákoně není přikázání n-výeh. 1522.

Nutknouti, vz Nutkati.

Nutknutí, n., pobídnutí, die Nöthigung.
Zák. sv. B.

Nutno, vz Nutný.

Nutnosť, i, f., nevyhnutelná potřeba, die
Nothwendigkeit, Zwangslage. N. nastává,
lépe: Nastává nevyhnutelná, neodkladná nebo
pilná potřeba. Bs. Nenahlížím n. věci té. Nt.
Eine Nothlage ist nicht immer eine Zwangs-
lage. Nutnosť není vždy nueenosť. Dch. —
Měst. bož., Pal.

Nutný; nuten, tna, tno; nutně; nevy-
hnutelně potrebný, nothwendig, dringlich,
pressant. Losům nutným se upírati ne-
chtěl. Mus. Takovou prozřetelnosť ukládá
Rekům nutná potřeba. Johanit. Že přihází
se všecko z nutné potřeby. Měst. bož. Nutná
záležitosť, lépe: pilná, neodkladná; nutná po-
třeba, lépe; nevyhnutelná, silná (Km.), 8b.,
Š. a Ž., nuzná, V. — Nutno; slova toho
užívá se velmi často i tam, kde nevyhnu-
telnou potřebu označiti není, za slova: třeba,
potřebí, dlužno atd. Za: ,Nutno něco učiniti'
velmi často postačí: třeba, potřebí něco uči-
niti, aby se něco učinilo. Báťo, třeba mi
s tobú mluviti co s' tajného. Dal. 109. —
>S tím se shodují Sb., Š. a Ž.

Nuzácký, elend, armselig. Us.

Nuzáctví, n., das Elend, die Armseligkeit.
Rk.

Nuzák, a, m., nuzník, chudák, ein blut-
armer Mensch. Jg. Jaký nářek ten n. vede.
Sych.

Nuzař, e, m. = nuzák. D.

Núze, vz Nouze. — N. nenie sestra ani
bratr. Prov., Mus. — Kat. G95., BO.

Nuzení, n , vz Nuziti. Bez bolesti a n.
Boč. ex.

Nuzenina, y, f., necessitudo. Kom.

Nuzerov, a, m., ves v Sušicku. Tf. 288.

Nuzeti, 3. os. pl. ejí, el, ení; znuzeti,
nuzívati = nuzným býti počínám, arm,noth-
diirftig werden. V. Kdož dává chudému, ne-
budeť nuzeti. Ben. V. Lépeji jest umříti,
nežli n. Smrž. —čím. Lidé hladem nuziechu.
Pass. 3G5.

Nuzice, ves v Milevsku. Tk. I. 3G1. Vz
Nuzovice.

Nuzič, e, m. Z ruky nuziče. Ž. k. 77. 42.
Č. Vz Nuzitel.

Nuzín, a, m., ves u Vimberka. Tk. III.
50., PL.

Nuzina, y, f. = nouze, die Armseligkeit,
Noth. Jg.

Nuzitel, e, m., kdo nuzí jiného, Bedrücker,
m. Br.

Nuzitelka, y, nuzitelkyně, ě, f., die Be-
drückerin. Jg.

Nuziti, nuz, il, en, ení; znuziti, nuzívati =
nuzným činiti, trápiti, hubiti, arm, dürftig
machen, plagen; nutiti, nöthigen, drängen. —

abs. Svornosť tuží, sváry nuzí. C. 112. —
koho, co. Nuzíš robotně své tělo. St. skl.
Nuzí stranu chudší. Hus. Pravda ve všem je
nuzí. St. Nuziechu nás Egyptští (affligere).
BO. Nuziechu město ot země i ot moře (ve-
xabant). BO. — co na kom. Či jsem ten
byl, na němž ktožby své pokorné nuzil
prosby (nadarmo užíval). Mus. II. c. 9G. —
koho pro co. Poznali, že ho pro veliké
milování tuhy nuzic (nuzí). Leg. koho
k čemu (nutiti). Rkp. Kron. Trub. —koho
čím. Boč. N. koho mečem, hladem. Št. —
co z čeho. Sami z své dobré vóle nuzie
svá těla. Št. — se kde při čem. Venkovští
pak lidé s ženami a dítkami, jsouce chleba
žádostivi, po lesích a horách bídně při hladu
se nuzí. 1639. Nách. 198.

Nuzně = přinuceně, gedrungen; 2. bídně,
nothdürftig, arm, elend, jämmerlich. V. N.
se oháněti. D. — Kat. 3022.

Nuzník, a, m., bídník, chuďas, ein dürf-
tiger Mensch. Nebylo n-ka mezi nimi. Sš.
Sk. 53. Mnoho řemesel uměti jest n-kem
býti. Reš. Z hloupa hrdí a honosní n-ci tak
činí. Reš. — N., špatný řemeslník. 1551. —
N., nuzitel. Jg.

Nuznosť, i, f., nutnost. V. — .N, potreb-
nosť, chudosť, bídnosť, nuzina, die Dürftig-
keit, Armseligkeit, Noth. Us. — Jg.

Nuzný; mizen, zna, o, nevyhnutelný, nu-
tící, nutný, dringend, nothwendig. Bart. Bliž-
ního v nuzné potřebě nenechávejme vězeti.
Reš. Svědkové, kteří by náhodou k nemoc-
nému přišli, v nuzné toliko potřebě (im Noth-
fall) také kšaft vysvědčiti mohou. Kol. 5(5.
N. potřeba, v největší nuzné potřebě. V. N.
potřeba práva lomí. Prov., Jg. — N., po-
třebný, chudý, bídný, dürftig, nothdürftig,
bedürftig, arm, elend, jämmerlich, kümmer-
lich. V. N. stav. D. Péče o nuzné. Us. Nuzným
podávej. Kom. A nezavřeš ruky své před
nuzným bratrem svým. Br. Prodávají spra-
vedlivého za peníze a nuzného (nevinně tr-
pícího) za pár střevíců. Amos. 2. G. N-nému
i kousek za celý krajíc. Pk. N. život vésti.—
od čeho. Člověk ode všeho n. V. — Stran
přísloví a pořekadel vz: Apoštolský, Děravý,
Fara, Fatka, Groš, Chlup, Chudoba, Chudý,
Kapsa, Kněz, Košťál, Koza, Kytle, Mlátiti
z čeho, Mošna, Nemanice, Peníze, Placka,
Posvícení, Prázdný, Rak, Sebe, Sedlo, Smrť,
Síti, Žába. — N., trápící, quälend. A když
byl nad nuzným uhlím stažen a oheň ve
všecky údy žieše (Vavřinec). Boč exc.

Nuzosť, lépe: nuznosť. Jg.

Nuzota, y, f. = nuznosť. — N., nuzný
lid. Lpř.

Nuzov, a, m., vz Nemanice. — N., ves
u Písku. PL.

Nuzovati = nuziti, soužiti, elend machen,
plagen. — koho. Aqu. — se s čím: s ná-
kladem. Kateř. Žer. — se, bídu trpěti, Noth
leiden. Us.

Nuzovice, Nuzice, dle Budějovice, jméno
smyšlené. Do Nuzovic a Chudobic táhnouti.
Č. Do Nuzic se dostati. Reš.

Nuž, vz Nu.

Nůž, (dříve: nóž), gt. nože, nožík, u,
nožíček, čku, m. Nůž, nože, krátí ů, vz Ů.
N., náčiní ostřím, břitem opatřené, které



	192

	Br. — se na koho čím, se nač, več, k čemu = nabízeti se, vtírati se, sich drän- gen, eindringen. V. Na Říimany válkou se nutkal. V. Nemá se ve všecky úřady n. V. Lid se v to vždy nutkal, aby z obce úřed- níci voleni byli. V. Sám se k tomu nutká. Ros. Nutkavý, zwingend, nöthigend. V novém zákoně není přikázání n-výeh. 1522. Nutknouti, vz Nutkati. Nutknutí, n., pobídnutí, die Nöthigung. Zák. sv. B. Nutno, vz Nutný. Nutnosť, i, f., nevyhnutelná potřeba, die Nothwendigkeit, Zwangslage. N. nastává, lépe: Nastává nevyhnutelná, neodkladná nebo pilná potřeba. Bs. Nenahlížím n. věci té. Nt. Eine Nothlage ist nicht immer eine Zwangs- lage. Nutnosť není vždy nueenosť. Dch. — Měst. bož., Pal. Nutný; nuten, tna, tno; nutně; nevy- hnutelně potrebný, nothwendig, dringlich, pressant. Losům nutným se upírati ne- chtěl. Mus. Takovou prozřetelnosť ukládá Rekům nutná potřeba. Johanit. Že přihází se všecko z nutné potřeby. Měst. bož. Nutná záležitosť, lépe: pilná, neodkladná; nutná po- třeba, lépe; nevyhnutelná, silná (Km.), 8b., Š. a Ž., nuzná, V. — Nutno; slova toho užívá se velmi často i tam, kde nevyhnu- telnou potřebu označiti není, za slova: třeba, potřebí, dlužno atd. Za: ,Nutno něco učiniti' velmi často postačí: třeba, potřebí něco uči- niti, aby se něco učinilo. Báťo, třeba mi s tobú mluviti co s' tajného. Dal. 109. — >S tím se shodují Sb., Š. a Ž. Nuzácký, elend, armselig. Us. Nuzáctví, n., das Elend, die Armseligkeit. Rk. Nuzák, a, m., nuzník, chudák, ein blut- armer Mensch. Jg. Jaký nářek ten n. vede. Sych. Nuzař, e, m. = nuzák. D. Núze, vz Nouze. — N. nenie sestra ani bratr. Prov., Mus. — Kat. G95., BO. Nuzení, n , vz Nuziti. Bez bolesti a n. Boč. ex. Nuzenina, y, f., necessitudo. Kom. Nuzerov, a, m., ves v Sušicku. Tf. 288. Nuzeti, 3. os. pl. ejí, el, ení; znuzeti, nuzívati = nuzným býti počínám, arm,noth- diirftig werden. V. Kdož dává chudému, ne- budeť nuzeti. Ben. V. Lépeji jest umříti, nežli n. Smrž. —čím. Lidé hladem nuziechu. Pass. 3G5. Nuzice, ves v Milevsku. Tk. I. 3G1. Vz Nuzovice. Nuzič, e, m. Z ruky nuziče. Ž. k. 77. 42. Č. Vz Nuzitel. Nuzín, a, m., ves u Vimberka. Tk. III. 50., PL. Nuzina, y, f. = nouze, die Armseligkeit, Noth. Jg. Nuzitel, e, m., kdo nuzí jiného, Bedrücker, m. Br. Nuzitelka, y, nuzitelkyně, ě, f., die Be- drückerin. Jg. Nuziti, nuz, il, en, ení; znuziti, nuzívati = nuzným činiti, trápiti, hubiti, arm, dürftig machen, plagen; nutiti, nöthigen, drängen. —	abs. Svornosť tuží, sváry nuzí. C. 112. — koho, co. Nuzíš robotně své tělo. St. skl. Nuzí stranu chudší. Hus. Pravda ve všem je nuzí. St. Nuziechu nás Egyptští (affligere). BO. Nuziechu město ot země i ot moře (ve- xabant). BO. — co na kom. Či jsem ten byl, na němž ktožby své pokorné nuzil prosby (nadarmo užíval). Mus. II. c. 9G. — koho pro co. Poznali, že ho pro veliké milování tuhy nuzic (nuzí). Leg. koho k čemu (nutiti). Rkp. Kron. Trub. —koho čím. Boč. N. koho mečem, hladem. Št. — co z čeho. Sami z své dobré vóle nuzie svá těla. Št. — se kde při čem. Venkovští pak lidé s ženami a dítkami, jsouce chleba žádostivi, po lesích a horách bídně při hladu se nuzí. 1639. Nách. 198. Nuzně = přinuceně, gedrungen; 2. bídně, nothdürftig, arm, elend, jämmerlich. V. N. se oháněti. D. — Kat. 3022. Nuzník, a, m., bídník, chuďas, ein dürf- tiger Mensch. Nebylo n-ka mezi nimi. Sš. Sk. 53. Mnoho řemesel uměti jest n-kem býti. Reš. Z hloupa hrdí a honosní n-ci tak činí. Reš. — N., špatný řemeslník. 1551. — N., nuzitel. Jg. Nuznosť, i, f., nutnost. V. — .N, potreb- nosť, chudosť, bídnosť, nuzina, die Dürftig- keit, Armseligkeit, Noth. Us. — Jg. Nuzný; mizen, zna, o, nevyhnutelný, nu- tící, nutný, dringend, nothwendig. Bart. Bliž- ního v nuzné potřebě nenechávejme vězeti. Reš. Svědkové, kteří by náhodou k nemoc- nému přišli, v nuzné toliko potřebě (im Noth- fall) také kšaft vysvědčiti mohou. Kol. 5(5. N. potřeba, v největší nuzné potřebě. V. N. potřeba práva lomí. Prov., Jg. — N., po- třebný, chudý, bídný, dürftig, nothdürftig, bedürftig, arm, elend, jämmerlich, kümmer- lich. V. N. stav. D. Péče o nuzné. Us. Nuzným podávej. Kom. A nezavřeš ruky své před nuzným bratrem svým. Br. Prodávají spra- vedlivého za peníze a nuzného (nevinně tr- pícího) za pár střevíců. Amos. 2. G. N-nému i kousek za celý krajíc. Pk. N. život vésti.— od čeho. Člověk ode všeho n. V. — Stran přísloví a pořekadel vz: Apoštolský, Děravý, Fara, Fatka, Groš, Chlup, Chudoba, Chudý, Kapsa, Kněz, Košťál, Koza, Kytle, Mlátiti z čeho, Mošna, Nemanice, Peníze, Placka, Posvícení, Prázdný, Rak, Sebe, Sedlo, Smrť, Síti, Žába. — N., trápící, quälend. A když byl nad nuzným uhlím stažen a oheň ve všecky údy žieše (Vavřinec). Boč exc. Nuzosť, lépe: nuznosť. Jg. Nuzota, y, f. = nuznosť. — N., nuzný lid. Lpř. Nuzov, a, m., vz Nemanice. — N., ves u Písku. PL. Nuzovati = nuziti, soužiti, elend machen, plagen. — koho. Aqu. — se s čím: s ná- kladem. Kateř. Žer. — se, bídu trpěti, Noth leiden. Us. Nuzovice, Nuzice, dle Budějovice, jméno smyšlené. Do Nuzovic a Chudobic táhnouti. Č. Do Nuzic se dostati. Reš. Nuž, vz Nu. Nůž, (dříve: nóž), gt. nože, nožík, u, nožíček, čku, m. Nůž, nože, krátí ů, vz Ů. N., náčiní ostřím, břitem opatřené, které