204

F. I. A. XX. Kverkové tím viceji se k tomu
ponoukají obdarováními a dostačným v tom
jich opatřením. Nar. o h. a k., Pr. I. 89.

Obdarovaný čím. Troj. 274. Vz Obdařiti.

Obdarovati, vz Obdařiti.

Obděditi, il, ěn, ění, dědictvím dostati,
erben. Kom., Br.

Obdělání, n., das Umfassen, die Bear-
beitung. Jg.

Obdělati, obdělávati = dělati vůkol čeho,
obklíčiti, obezdíti, ummachen, umfassen; vzdě-
lávati, bearbeiten, pflegen. Jg. — co: pun-
čochu, Us., stromy, vinice. Ros. O. krajinu
(obkresliti, copiren). Šp. Pole o., bebauen.
Dch. — co čím: zahradu plotem, nádodu
zlatem. Zlob.

Obdělavač, e, m. O. kamene, der Stein-
einfasser. Rk.

Obdělka, y, f., die Bearbeitung. Rk.

Obděliti, il. en, ení, obdíleti, el, en, ení,
uděliti po části, mittheilen. L.

Obdélník, u, m., das Rechteck. Sedl. O.
je čtyrúhelník a má protilehlé strany stejně
dlouhé a všecky úhly pravé. Prm.

Obdélnosť, i, f., podlouhlosť, die Läng-
lichkeit. — O., obšírnosť, die Weitläufigkeit.

Jg.

Obdélný, obdélní, podlouhlý, länglich.
O. stopka, Kom., šat, místo, Us., ramena,
V.. tělo, běh, plocha. Jg. — O., obšírný,
rozvláčný, weitläufig. O. řeč. Br., Solf.

Obden, lépe: ob den.

Obděnice, dle Budějovice, vulgo Oběnice,
jindy též Obidenice, Oběděnice, ves v Be-
rounsku u Petrovic. Dch. — O., polosesutá
tvrz v okr. táborském. Vz S. N.

Obdírati = odírati.

Ob dírka, y, f., das Abreissen. Rk.

Obdiv, u, m., obdivení, die Bewunderung.
To uslyšav u velikém o-vu se užásl. Leg.
K o-vu všech něco učiniti. Nt.

1. Obdiviti, obdivem naplniti, in Ver-
wunderung bringen. — koho čím. Hvězda
ta neobyčejným a novým bleskem svým
mudrce obďivila. Sš. Mt. 36.

2. Obdiviti se; il, ení, obdivovati se,
sich verwundern. — se čemu. D., Ráj. Ob-
divovati se nad čím, šp. m.: čemu. — Ob-
divovati něco, bewundern, příliš dle něme-
ckého a šp. m.: diviti se, podiviti se, po-
divovati se čemu. Nikdo zajisté neříká: di-
viti něco, podiviti něco. Brs. 113. O slovese
obdivovati samém praví Brt. v Km. 1877.
str. 157.: Jako pravíme podiviti se a ne:
obdiviti se, tak lépe by bylo: podivovati se
m.: obdivovati se. O. něco. Us. v Dobrušce
(a jinde). Vk. Obdivovati něčí krásu, Us.,
krásné kachny. Mus. II. 99. Boha v dílech
přírody obdivovati. Mus. IV. b. 179. (Oprav
dle předcházející poznámky).

Obdivování, n., die Verwunderung, das
Bewundern.

Obdivovatel, e, m., der Bewunderer.

Obdivovatelka, y, obdivovatelkyně, ě,
f., die Bewundererin. Č.

Obdlouhlosť, i, f., obdlouhosť, Länglich-
keit, Langwierigkeit, f. Jg.

Ohdlouhlý, podlouhlý, länglich; 2. dlouho
trvající, langwierig. Plk.

Obdlouhý = obdlouhlý. O. nos, tvář. 1702.

Obdloužiti, il, en, ení, obdloužné učiniti,
länglich machen. Zlob. — co čím. Us.

Obdloužně, podlouhle, länglich. — O.,
obšírně, weitläufig. V.

Obdloužnosť, i, f. Länglichkeit; Weit-
läufigkeit, f. Jg.

Obdloužný, obdélný, länglicht. O. tvář,
Har. II. 86., šat, peníz, kořen, hlavička,
den, kopí, meč, plocha, hruška, knížka. Jg.
Rovina o-ná a neširoká. Har. II. 74. Chalupy
jsou o-né avšak okrouhlé na způsob bud
neb besed zahradních. Ler. — O., obšírný,
dlouhý, weitläufig. O. rozjímání, řeč, nemoc
(trvalá). Rvač, Rad. zv., Plk.

Obdoba, y, f. (novější), analogie. Marek.
Dle obdoby souditi. Marek.

Obdobenství, n., Analogie, f. S. N.

Obdobiti, il, en, ení, obdobovati, symbo-
lisiren, analogisiren. Mus. XL 179.

Obdobně, analog, áraAój/we. Sš. I. 27.

Obdobný, obdobu pronášející, analog. O.
závěrek. Marek. — čemu, k čemu, s čím.

Obdrniti, il, én, ění, drnem obložiti, mit
Rasen belegen. — co čím: hrob čerstvým
drnem.

Obdruhý. S o-hé strany = s oné strany,
jenseitig. D.

Obdržalý, erhalten, empfangen. O. zboží,
J. tr., lépe: obdržené, obdržované. Ml.

Obdržecí list, Empfangsschein, m. Rk.

Obdrženie = vítězství. Kat. 1755. —
O-ní, n., das Erhalten, die Erlangung, der
Empfang. D., Jel.

Obdržeti, el, en, ení; obdržovati; obdrží-
vati = zachovati, neztratiti, behaupten, er-
halten; dosíci, dostati, dojíti mocí neb bez
moci, erhalten, erreichen, bekommen. V., Jg.
— Pozn. Někteří obdržeti ve smyslu dostati
užívané za german. mají, ale o. v tomto
smyslu jest s dostatek doloženo. — abs.
Ta přímluva na konec obdržela (i. e. vrch).
V. Poproste a obdržíte. Us. On obdržel (ve
právních spisech doplň: při). Gl. — co:
pole (das Schlachtfeld behaupten), V, Br.,
boj (Alx. 1142., Kat. 1136.), Let. 68., chválu,
vítězství, při (den Process gewinnen, be-
haupten), V., bojiště, D., jméno, Chč. 447.,
hanbu, Troj., bitvu. Us. Vz Obdrženie. Ale
matka Kristova všecko obdrží. Chč. 378.
Bratr jeho je sě jemu záviděti i myslieŠe,
kak by mohl zemiu obdržeti. Dal. 50. Chci,
aby tento list a zápis plnú moc měl, obdržel
a zachoval cele. Arch. I. 155. Příjmení Bar-
naby obdržel. Sš. Mk. 1. Tak první vrata
obdržavše (dobyvše); Začkoli poprosíš syna,
vše obdržíš (vymůžeš). Výb. II. 64., 28. Což
požádala, to si všecko obdržela. Kat. 3426.
Vždyť jsem já jen obdržela, co jsem sama
míti chtěla. Er. P. 328. O. most (behaupten).
Bart. O. drobty. V. Dědicky zemi o. V. Vše
obdrží. Pass. — čeho. Ten všeho obdržívá.
V. — co odkud: peníze z pokladny, od
někoho o. Rk. — se, co na kom, na čem.
Sotva na koni se obdržel. Troj. Což chtěli,
obdrželi na tobě. Br. Obdržel na něm (dva
boje). Dal. 101., 31., 44. O něco na Bohu.
Br. Biskupství na králi. Br. Na boziech nic
neobdržíte. Pass. 410. To všecko na mné
obdrží. Kat. 846. Jestliže by kto kterú
summu kterým soudem na kom obdržel. Vl.