209

O. hrdlo n. tělo milenky, Krok., děvče, Rkk.
62., svého obhájce, Sych., něčí kolena. Jg.
Objal mne strach. L. — koho, se čím:
oběma rukama, D., kolena něčí levicí. Plk. —
koho čím oč. Objal ramenem o pás Marinu.
Čes. Včela. — co kde. Jen ať ji přede mnou
neobjímá. Ev. P. 216. Objíti úřad ve vlasti
(přijíti, přijati). L. — co po kom: statky
po otci. L. — se s kým, s čím. S korbe-
lem se objímá (rád pije). Sych. — se proč.
Objali se na rozchodnou, Jd., z lásky.

Obejmutí, n., lépe: objetí.

Obeknouti, vz Obemknouti, umklam-
mern. — O. se na koho, osopiti se, an-
brüllen. Na mor. Zlinsku. Brt.

Obekovati se, omlouvati se. Obekoval
a zpouzel se. Lpř.

Oběleti, 3. os. pl. -ejí, el, ení. — komu
jak. Vlasy mu nad sníh obělely, weiss wer-
den. Lk.

Obelhán, a, obelhány, pl., m., jm. polí
u Přerova. Km.

Obelhání, n., das Anlügen. Kvač.

Obelhaný , angelogen , belogen , ange-
schwärzt. Jg.

Obelhatel, e, m., der Lügner. Jg.

Obelhati, obolím (vz Lháti), obelži, hal,
án, ání; obelhávati, an-, belügen. V. — koho:
otce, učitele. Us. Obelhali = o někom lži mlu-
viti, über Jemand Lügen reden. Jg. — kde.
Dobří u pánův obelháni bývají. Plác. Od ne-
přátel omluven a (před císařem, Jg.) obel-
hán. V. Obžaloval jej a obelhal divně ku
pánům a potom před králem tajně. Star. let.
Vz Baer.

Obelhavěti, ěl, ění, lahm werden. Jg.

Obelhaviti, il, on, ení, lahm machen. —
koho. St. skl., Pulk.

Obelisk, u, m., z řec., zvláštní druh aegypt-
ských pomníkův; jest to čtyřhranný sloup
z jediného kamene tesaný od základu zne-
náhla se sužující a nejvýše v tak zvané py-
ramidion vybíhající. Vz S. N.

Obělitel, o, in., der Weisser. Jg.

Oběliti, il, en, ení, bílým učiniti, očistiti,
vz Obíliti, weiss machen, reinigen. — koho
čím. Sluhy chtčls svou krví o. Sš. Hc. 33. —
O., zastříti, bemänteln. — co čím. Neusi-
lujte různění svého nějakou napohledností
obělovati. Sš. Oa. 7G.

Obelnouti, ul, utí, rund um ankleben. L.

Obelovati, některou čásť rukopisu aneb
textu za vsuvku pokládanou obelem (: , nebo
- aneb *), znamením to nepravosti opatřiti,
mit, dem Obelos versehen. — co. Jiní ruko-
pisové čásť tu obelují. Sš. J. 136. Z řec.

Obelstění, n. List, f. Křivdu činíte a o.
(fraudatio). ZN.

Obelstíti, přelstíti, überlisten. Us. — koho
čím: lží. Us.

Obemhliti, il, en, ení, umnebeln. Jg.

Obemknouti, obemknu (obetknu, obeknu),
knul a kl (obetkl, obekl), ut, utí; obmykati
= obsáhnu rukou n. pídí, umklammern, um-
fassen, umschliessen. Co se může obeknouti.
D. Jest tak štíhlá, že by se obeknouti, pře-
štípnouti mohla. D. — co, koho čím: ru-
kama. D. Obemknul neblahým objetím oltář.
Měst. bož. - jak. Někoho v půly, D., v půli.

— proč : z lásky.

Obemknutí, obeknutí, obetknutí, n.,

die Umspannung. Jg.

Obemřelý, obmrlý, moralisch todt. Bech.

Obemřežiti, il, en, ení, obemřežovati, um-
gittern. Jg.

Obemříti, vz Mříti, absterben, moralisch
todt sein. Bech.

Obemšiti, obmešiti, il, en, ení, bemosen.
Obemšený kámen. Jg.

Obemžený, umnebelt. Dch.

Obenditi, il, ěn, ění = ošiditi. — koho.
Dch.

Oběnec, nce, m., obojenec, obojúdec, Her-
maphrodit, V. Rozb. 1841. VII.

Oběnice, Obděnice, Obienitz, ves u Se-
dlčan. PL.

Oběrač, e, m., Obstleser, Ableser, m. Jg.

Oběračka, y, f., Obstleserin, Ableserin,
f. Jg. — O., vinobraní, die Weinlese. Na
Slov. Bern.

Oběradlo, a, n., náčiní k obírání ovoce.
Koll.

Oberaniti, il, ěn, ění (beranem otlouci). —
co: břeh, umrammeln. Ros.

Oběrek, rku, m., obyč. oběrky, pl., věci
obrané, vybrané, ausgesuchte, abgesonderte
Sache. L. — O., co po vybrání zůstává, po-
sledky, paberky, ohryzky, ostatky, Reste,
Uiberbleibsel, Auswurf, Nachlese. O-ky sbí-
rati. L. — Jg.

Oberlati, Ráj, oberliti, berlou opatřiti,
mit Krücke, mit Seepter versehen.

Oberon, a, m., král Elfů. Vz S. N.

Oberrock, něm., svrchní kabát, svrclmík.
Sp.

Oberst, plukovník. — Oberstlieutenant,
podplukovník.

Oběruční nůž, poříz, das Wirkmesser.
Plk.

Oběručník, a, m., oběručný člověk, který
oběma rukama stejně pracuje. Aqu.

Oběručný, obou rukou stejně užívající.
Aqu. — O., oběruční. O. krutidlo. Na Slov.

Obervati, obrývati, oškubati, ab-, aus-,
berupfen, ausraufen. Jg. — koho. Tak ho
obervali, že mu celého chlupu nenechali.
Sych. — se, sich die Haare ausraufen. D.

Oběsitel, e, n., der Aufhenker, Henker. L.

Oběsiti, il, šen, ení; oběšovati, henken,
erhenken, auf henken, er(hängen). Jg. — Vz
stran přísloví: Brod, Konopí, Konopný. Krk,
Kvítí, Noha, Provázek, Provazník, Rytířstvo.
— co: křidélka oběsil = svěsil, liess hängen.
Hanka exc. -- koho. By tě kat oběsil. V. —
koho na čem (kde): zloděje na šibenici,
V., GR., na dřevě: Mojž. Oběstež jej na ní
(na šibenici). V. — co Čím (kde). Koltrami
stěny o. (= obvěsiti). Hanka exc. Svú sě
rukú musíš oběsiti. Dal. 37. A tiem lýkem
na témž dubě jej oběsí. Dal. 60. O. koho
provazem. D. — koho zač (ženu) za vrkoče.
Pass. 341. — se. Co se má oběsiti, neutopí
se. Ros. — se proč: pro chudobu St, skl.

Obesiaci. Položil jim rok k stání listem
obesiacim. Bart. Vz Obselací.

Obeslání, n., Vorladung, Beschickung.
O. k nějakému shromáždění. Když se všickni
na obeslání královské sešli. V. — O. ku právu,
půhon Původ chce-li koho viniti, o-ni sobě
na někoho od purkmistra vyžádej. Kol. 10.



	209

	O. hrdlo n. tělo milenky, Krok., děvče, Rkk. 62., svého obhájce, Sych., něčí kolena. Jg. Objal mne strach. L. — koho, se čím: oběma rukama, D., kolena něčí levicí. Plk. — koho čím oč. Objal ramenem o pás Marinu. Čes. Včela. — co kde. Jen ať ji přede mnou neobjímá. Ev. P. 216. Objíti úřad ve vlasti (přijíti, přijati). L. — co po kom: statky po otci. L. — se s kým, s čím. S korbe- lem se objímá (rád pije). Sych. — se proč. Objali se na rozchodnou, Jd., z lásky. Obejmutí, n., lépe: objetí. Obeknouti, vz Obemknouti, umklam- mern. — O. se na koho, osopiti se, an- brüllen. Na mor. Zlinsku. Brt. Obekovati se, omlouvati se. Obekoval a zpouzel se. Lpř. Oběleti, 3. os. pl. -ejí, el, ení. — komu jak. Vlasy mu nad sníh obělely, weiss wer- den. Lk. Obelhán, a, obelhány, pl., m., jm. polí u Přerova. Km. Obelhání, n., das Anlügen. Kvač. Obelhaný , angelogen , belogen , ange- schwärzt. Jg. Obelhatel, e, m., der Lügner. Jg. Obelhati, obolím (vz Lháti), obelži, hal, án, ání; obelhávati, an-, belügen. V. — koho: otce, učitele. Us. Obelhali = o někom lži mlu- viti, über Jemand Lügen reden. Jg. — kde. Dobří u pánův obelháni bývají. Plác. Od ne- přátel omluven a (před císařem, Jg.) obel- hán. V. Obžaloval jej a obelhal divně ku pánům a potom před králem tajně. Star. let. Vz Baer. Obelhavěti, ěl, ění, lahm werden. Jg. Obelhaviti, il, on, ení, lahm machen. — koho. St. skl., Pulk. Obelisk, u, m., z řec., zvláštní druh aegypt- ských pomníkův; jest to čtyřhranný sloup z jediného kamene tesaný od základu zne- náhla se sužující a nejvýše v tak zvané py- ramidion vybíhající. Vz S. N. Obělitel, o, in., der Weisser. Jg. Oběliti, il, en, ení, bílým učiniti, očistiti, vz Obíliti, weiss machen, reinigen. — koho čím. Sluhy chtčls svou krví o. Sš. Hc. 33. — O., zastříti, bemänteln. — co čím. Neusi- lujte různění svého nějakou napohledností obělovati. Sš. Oa. 7G. Obelnouti, ul, utí, rund um ankleben. L. Obelovati, některou čásť rukopisu aneb textu za vsuvku pokládanou obelem (: , nebo - aneb ), znamením to nepravosti opatřiti, mit, dem Obelos versehen. — co. Jiní ruko- pisové čásť tu obelují. Sš. J. 136. Z řec. Obelstění,* n. List, f. Křivdu činíte a o. (fraudatio). ZN. Obelstíti, přelstíti, überlisten. Us. — koho čím: lží. Us. Obemhliti, il, en, ení, umnebeln. Jg. Obemknouti, obemknu (obetknu, obeknu), knul a kl (obetkl, obekl), ut, utí; obmykati = obsáhnu rukou n. pídí, umklammern, um- fassen, umschliessen. Co se může obeknouti. D. Jest tak štíhlá, že by se obeknouti, pře- štípnouti mohla. D. — co, koho čím: ru- kama. D. Obemknul neblahým objetím oltář. Měst. bož. - jak. Někoho v půly, D., v půli. — proč : z lásky.	Obemknutí, obeknutí, obetknutí, n., die Umspannung. Jg. Obemřelý, obmrlý, moralisch todt. Bech. Obemřežiti, il, en, ení, obemřežovati, um- gittern. Jg. Obemříti, vz Mříti, absterben, moralisch todt sein. Bech. Obemšiti, obmešiti, il, en, ení, bemosen. Obemšený kámen. Jg. Obemžený, umnebelt. Dch. Obenditi, il, ěn, ění = ošiditi. — koho. Dch. Oběnec, nce, m., obojenec, obojúdec, Her- maphrodit, V. Rozb. 1841. VII. Oběnice, Obděnice, Obienitz, ves u Se- dlčan. PL. Oběrač, e, m., Obstleser, Ableser, m. Jg. Oběračka, y, f., Obstleserin, Ableserin, f. Jg. — O., vinobraní, die Weinlese. Na Slov. Bern. Oběradlo, a, n., náčiní k obírání ovoce. Koll. Oberaniti, il, ěn, ění (beranem otlouci). — co: břeh, umrammeln. Ros. Oběrek, rku, m., obyč. oběrky, pl., věci obrané, vybrané, ausgesuchte, abgesonderte Sache. L. — O., co po vybrání zůstává, po- sledky, paberky, ohryzky, ostatky, Reste, Uiberbleibsel, Auswurf, Nachlese. O-ky sbí- rati. L. — Jg. Oberlati, Ráj, oberliti, berlou opatřiti, mit Krücke, mit Seepter versehen. Oberon, a, m., král Elfů. Vz S. N. Oberrock, něm., svrchní kabát, svrclmík. Sp. Oberst, plukovník. — Oberstlieutenant, podplukovník. Oběruční nůž, poříz, das Wirkmesser. Plk. Oběručník, a, m., oběručný člověk, který oběma rukama stejně pracuje. Aqu. Oběručný, obou rukou stejně užívající. Aqu. — O., oběruční. O. krutidlo. Na Slov. Obervati, obrývati, oškubati, ab-, aus-, berupfen, ausraufen. Jg. — koho. Tak ho obervali, že mu celého chlupu nenechali. Sych. — se, sich die Haare ausraufen. D. Oběsitel, e, n., der Aufhenker, Henker. L. Oběsiti, il, šen, ení; oběšovati, henken, erhenken, auf henken, er(hängen). Jg. — Vz stran přísloví: Brod, Konopí, Konopný. Krk, Kvítí, Noha, Provázek, Provazník, Rytířstvo. — co: křidélka oběsil = svěsil, liess hängen. Hanka exc. -- koho. By tě kat oběsil. V. — koho na čem (kde): zloděje na šibenici, V., GR., na dřevě: Mojž. Oběstež jej na ní (na šibenici). V. — co Čím (kde). Koltrami stěny o. (= obvěsiti). Hanka exc. Svú sě rukú musíš oběsiti. Dal. 37. A tiem lýkem na témž dubě jej oběsí. Dal. 60. O. koho provazem. D. — koho zač (ženu) za vrkoče. Pass. 341. — se. Co se má oběsiti, neutopí se. Ros. — se proč: pro chudobu St, skl. Obesiaci. Položil jim rok k stání listem obesiacim. Bart. Vz Obselací. Obeslání, n., Vorladung, Beschickung. O. k nějakému shromáždění. Když se všickni na obeslání královské sešli. V. — O. ku právu, půhon Původ chce-li koho viniti, o-ni sobě na někoho od purkmistra vyžádej. Kol. 10.