212

Obezlidněti, ěl, ění, entvölkert werden.
Jg.

Obeznalosť, i, f. O. v čem. O., obeznání
se, Kenntnis, Kunde, f. Am. Jg. slovo toto
zamítá.

Obeznalý, čím: čtením. Šm. — v čem,
s čím: s poměry. Nt. Bewandert. Dch.

Obeznámiti, il. en, ení, bekannt machen.
se, koho s čím, s kým. Us. Cf. Obeznati.

Obeznati, obeznávati = vyslíditi zvěř,
das Wild der Spur nach ausspüren, Us. u
Vorlíka; známého učiniti, bekannt machen.
L. — se. Až se tam obezná. Jg. — se
s kým, s čím. S učenými se tam obeznal.
Tab. poes. O. se s knihou. Koll. (Poznati
ji). — se v čem. Dch.

Obezníti, ěl, ěn, ění, obeznívati, um-
tönen. D.

Obezpečiti, il, en, ení, sicherstellen. —
co. Us. Rk.

Obezpeněžeti, el, ení, peněz pozbyti,
Geld verlieren. Jg.

Obezpeněžiti, il, en, ení, o peníze při-
praviti, ums Geld bringen. Jg.

Obezřelosť, i, í., opatrnosť. L. Vorsich-
tigkeit, Umsicht, f.

Obezřelý, opatrný, vorsichtig, umsichtig. L.

Obezření, n., das Umsehen. Umschauen,
die Umsicht. Jg. Jehož o-ním běží nebe i
země. U.M. Země v tvém obezření jest. BO.
— O., horizont, obzor, der Gesichtskreis. Ze
svého bytu mám veliké o. (vyhlídku). Syeh.

— O., zastr. = tvář. Jir.

Obezřet, u, m., slovo novější, die Aus-
sicht; Umsicht. Jg.

Obezřetný = obezřelý (opatrný). Prk. Př.
k n. o tv. km. 30.

Obezříti, el, en, ení; obzírati, = opatřiti,
ohledati, besichtigen, sehen. Jg. — co. Zá-
hoj obzírá krajiny na vsie strany. Rkk. 7.
Aby obezřel krajinu. Sych. — koho jak:
s hněvem. Nov. Test., Novotný, Marc. —
se o koho. Nikdo se o mne neobezře. Us.
Rychn. — se na koho (ohlídnouti se). Holf.

— se v čem. Nt.

Obezřívý, umsichtig, behutsam. Rk.

Obezslaviti, il, en, ení, um den Ruhm
bringen. Jg.

Obezvati se, obzývati se, sich der Reihe
nach melden. L.

Obezživotiti, il, cen, ení (rus.), entleiben,

— koho, se. Jg.

Obežernosť, i, ť., Gefrässigkeit, f. Jg.

Obežerný, obžerný, který se obžírá, ge-
frässig. D.

Obežert, bez žertu, im Ernste, ohne Spass.
Na Mor. Jg.

Obežertnosť, i, f., opravdovost, Ernst.
Na Mor. Jg.

Obežertný, opravdový, ernst. Na Mor.

Oběžisvět, a, m. = tulák. Llk., Us. v Opav.

Oběžní arch, der Kursbogen, Csk., ka-
pitál, Umlaufkapital, m. Skř.

Oběžnice, e, f., der Planet, bludice, pla-
neta. O. obíhá okolo slunce, obíhá slunce,
točí se kolem slunce, krouží (se) okolo slunce;
o. hlavní, vedlejší či poboční (družice, sou-
putník, měsíc, souputnice, trabant), horní či
hořejší, dolní či dolejší, vnitřní či nejbližší;

o. menší či malé či oběžničky; o. vnější
(äussere) či zevnější (veliké, nejvzdálenější);
dráha oběžnic. Š. a Ž. Vz více v S. N.

Oběžničný, planetarisch, Planeten-.

Oběžník, u, m., oběžný list, vz Oběžný.

Oběžniště, ě, n., dráha oběžnic, die Pla-
netenbahn. Rk.

Obežnouti, obžiti, obžati, obžal, obžat,
obžetí; obžínati. — co čím: obilí srpem, ab-
mähen.

Oběžný, Umlauf-. O. čas vlasatice, Krok,
peníz, kapitál, list, hodnota. Šp. O. list úřadů
světských, slove též cirkulář, o. list úřadu
duchovních čili konsistoří kurrenda.

Obežralec, lce, m., kdo se obžírá, ein
Fresser. Vz Obžera.

Obežralosť, i, f., obžernosť Gefrässigkeit,

f. Jg.

Obežralý, obžerný, žravý, žrout, nesytý,
vlčí střevo, gefrässig, schwelgerisch. V. O.
člověk jest mordéř života svého. Rad. zv.
Hubatí že obežralí jsou, smýšlí se. Kom.

Obežrati, obežeru, obžeru; obžírati = ob-
kousati a sežrati, umfressen, an-, be-, ab-
fressen. Jg. — co. Všechnu pečeni obežral.
Ros. Myši kůru obežraly. Um. les. — kde.
Rak nemoc, kteráž okolo sebe obžírá.V.—
se v čem: v krmích. Leg. — se čeho. Roz-
ličných se pokrmův obežrav. Pass.

Obhájce, e. m., zástupce, der Verthei-
diger, Beschirmer. V., Br. O rodu a sklo-
nění vz -ce. Pravdy obhájcem býti se snaží.
Kom. O. nevinných. Jg. Vdova ne jakožto
pravá paní, ale jakožto dobrá o. držala jest
po muži odumřené věci. Brikc. pr. m. 18.
15. O. mé pře. Kom. Obh. při starších če-
ských soudech, vz Pr. 18G9. str. G33. a násl.

Obhájení, n., das Vertheidigen, der Schutz,
die Beschirmung. V. K o. pře mé. Pešín.

O. komu čeho. Háj. Vz Obhajování.
Obbajitel, e, m., obhájce, der Beschirmer.
Obhajitelka, y, obhajitelkyně, ě, f.,

die Beschützerin. Kom.

Obhájiti, il, en, ení; obhajovati; ochrá-
niti, zastávati, beschützen, vertheidigen, ver-
fechten. — co, koho, čeho: svých pod-
daných, Sokol, svých svobod, Kram., pravdy,
nevinnosti. Jg. Chcú tě smrti o. Sš. P. 40.
(Král)... ráčil jest práva obhajovati. Zř. F.

I. B. XI, — koho, co, čeho čím (genit.
obyčejnější, Brs. 114.). On ho svou pravicí
obhajuje. Br. Pokoj o. Kom. Město váleč-
ným ramenem o. Cyr. Mocí zbraně o. Kom.
Táboru mečem o. Br. Tím svým bídným
pachtováním chleba sotva obhájiti mohli.
Kom. — koho před čím: před úklady ďá-
belskými. Ojíř. Ty věci před nastávající sta-

rostí obhajují. Reg. zdr. - koho čím proti
komu. D. Bohactvím proti smrti se obh.
Pr. man. — čeho pro co. My zajisté pro

svou vlasť a pro naše životy toho obhajujíc

bojovati budeme. Háj. — koho při čem.

Někoho při něčem chrániti a obhajovati.

Apol.
Obhajkyně, ě, f., ochranitelkyně, die Be-
schützerin. Jg.

Obhájný, obhajující, abwehrend. O. vojna.
Kom. Dřevní Slované provodili raději život
o-ný nežli podmanivý. Mus.
Obhajovací, Vertheidigungs-. O. řeč. Us.