213

Obhajování, n., die Verteidigung. V.
O. (v právn.) jest vůbec zastupování, zastá-
vání toho, kdo žalobou soudní jest stíhán,
zvl. jest zastávání obžalovaných ve věcech
trestních. Vz více v S. N. Z o. modloslužeb-nosti. V. Ta voda jest dobré o. před h...-
zami. Čern. O. práva. Václ. XXXI.

Obhajovatel, e, m., der Verfechter.
Obhajovatelka, y, obhajovatelkyně
ě, f., die Verfechterin. D.

Obhajovati, vz Obhájiti.

Obhal, u, m., die Hülle, Rk.

Obhaliti, il, en, ení; obhalovati, umhüllen,
umdecken. — co čím. Vz Haliti.
Obháněti, vz Obehnati.

Obháňka, y. f., der Umtrieb. Rk.
Obhárati, vz Obhořeti.

Obházeti, vz Obhoditi.

Obházka, v, f., der Anwurf. Us. u Místka.
Mtl.

Obhled, u, m., hledění vůkol, die Um-
sicht. Jg. Pod o. vzíti. Obraz na o. vysta-
viti. Šm. — O., okolek, obezření, horizont, der
Gesichtskreis. 1). To jeho o. přesahuje. Šm.
Obhlédati, obhlídati; obhlížeti, el, en,
ení; obhlédávati, obhlédnouti (obhlíd-
nouti), dnul a dl, ut, utí, vůkol hleděti,
umschauen, umsehen, ersehen, ausersehen;
seznámiti se, přivyknouti, zkusiti, sich um-
sehen, gewöhnen. Jg. — koho = uhranouti,
beschreien. Někdo to dítě obhlídl. Ros. —
co komu (podlé čeho). Andělé podlé bo-
žího poručení každému místo obhlédli. Kom.
Si něco obhl. Rk. Někomu zem o. (nalézti).
Br. — se. Až se trochu obhlídne (si při-
vykne). Ros. — se kde. Až se ve světě,
mezi lidmi obhlídne (něco zkusí). Ros. — Jg.
Obhlédavý, umhersehend. Jg.
Obhlednosť, obhlídnosť, i, f., obhled-
nutí, die Umsicht. Měst. bož.
Obhlédnouti, obhlídnonti,vz Obhlédati.
Obhledný, obhlídný, opatrný, umsichtig,
klug. Baiz.

Obhlídati, vz Obhlédati.
Obhlídnutí, obhlédnuti, das Um-, Er-,
Ausersehen. Jg.
Obhlodati, abnagen. — co čím. To myš

svým zoubkem obhlodala. Us. Vz Ohlodati.

Obhloubný, etwas tief. Ros.

Obhmyzati, al, án, ání, oblézati.Lex. vet.

Obhoditi, il, zen, ení; obházeti, el, en,
ení, obhazovati, um-, bewerfen. — co okolo
koho. Obhodil plášť okolo sebe. Jg. — co,
se čím: pláštěm. Jg. Zeď maltou ob., an-,
bewerfen, berappen. Us. Hý.

Obhomolý, obhomolovitý,etwas konisch.
Rostl.

Obhou, u, m. O. při orání, vz Obehnati
(na začátku).

Obhořalý (zastr.), obhořelý, opálený,
osmáhlý, abgebrannt, herum verbrannt. Kláda
obhořalá. Jg. — od čeho: od slunce obh.D.

Obhořčiti, il, en, ení, obhořčovati, hoř-
kostí naplniti, napustiti. Obhořčilo se srdce
mé. Ms.

Obhoření, n., das Um-, Abbrennen. Klo-
bouk pro stín a proti obh. (od slunce). V.

Obhořenina, y, f., obhořelé místo, der
abgebrannte, versengte Ort. Byl.

Obhořeti, el, ení, obhárati; obhořívati,
obhárávati, vůkol hořeti, umher brennen,
abbrennen. Jg. Kláda obhorela, dúm obho-
rel. Berg. — od čeho: od slunce. Kom.
čím: sluncem. Gern., Lk. — jak. Nohy jim
obhořaly až do kosti. Bart.

Obhoustný, obhoustlý, etwas dicht. O.
sítko,1591., jícha. Kuch. kn.

Obhovor, u, m., opis, obtlumočení, Um-
schreibung, Paraphrase, f. Ku komu prosby
ty přinášel, dokládá Pavel nějakým o-em.
Sš. Ž. 46. O-em a opisem nejakým Draví.
Sš Ž. 71. — Mark. log. 199.
Obhozený, vz Obhoditi.

Obhrada, y, f., Umzäunung, umzäunter
Platz. Rk.
Obhradí, n. Glacis. Rk.

Obhraditi, il, zen (v obec. mluvě : -žen),
ení, umzäunen, einfrieden, vermachen. Je-
richo bieše obhrazeno. BO. — co: pole. Jg.
— co čím: město zdí. Us. — Pass.

Obhraniti, il, ěn, ční. — co, vermarken.
Ros.

Obhrnouti, nul, ut, utí, obhrnovati, okolo
hrnouti, umthun, umhäufen. Jg. — co čím:
stromy zemí. Jg. Obhrnou tebe nepřátelé
tvoji náspem. Sš. L. 185. — co (se) okolo
čeho. Zem okolo stromů. Jg. Obhrnuli se
muži okolo toho domu (schlossen es ein).
Gen. — co komu čím kdy. Voda v plavbě
mi obhrnujíc ústa protivně mokem. Krok. —

Jg-

Obhroublosť, i, 1, obhrublosť = obhroub-
nosť. Jg.

Obhroublý, obhrublý, obhroubný,

gröblich. O. sukno, obyčeje, kniha. Jg. Ob-
hrable, etwas grob. Brt.

Obhroubnosť, i, f., hrubosť, Gröblichkeit,
f. Jg.

Obhroubný, obhrubný, náhrubý, něco
hrubý, gröblich, etwas dick. O. strava (Rad.
zv.), plátno. O. litera, šíje koňská. Ja. O.
člověk. Us. Slovy čím výše tím obhrubněj-
šími. V.

Obhruškovitý, birnförmig. O. bobule u
lilku. Rostl.

Obhryzený, ohlodaný, unmaget. Us.

Obhrýzti, obhryzu, zl, zen, zení: obhry-
zati; obhryzovati, vůkol hrýzti, be-, um-
nagen. V. — co čím. Koza obhryzla stro-
meček, myška zoubkem syreček. Us. — co
okolo čeho. Pes obhryzl maso okolo kosti.

Jg.

Oblmknouti, kl, ut, utí, obhukovati. um-
tosen. Větrové závory obhukují. Krok.

Obhústný, obhouštný, obhustlý. O.

jícha. Kn. kuch. 1591.

Obhvězdný, um die Sterne gehend. Krok.
Obcházecí pochod, Umgehungsmarsch,
m. Dch.

Obcházení, n., chození okolo, die Um-
gehung, Begehung. D. Bez o. někam se ubí-
rati (bez zápolí. Kom.) Jg. O. peněz. Jel.
O. = úřadu hledání. Kom.
Obcházeti, vz Obejíti.
Obcházka, y. f., obcházeni, der Rund-
| gang, die Begehung, der Umgang. Dch.
S Hlučné o-ky po náměstí. Puch. Obcházkami
a bezcestím šlakovati budu po nich. Čes.
včei. — 0., der Kreuzgang. Reš.