215

uložilo, tou se obchoď, netáhna se výše.
Mudr. O. se žebráním. Chč. 448. Zlý neví,
čím se dobrý obchodí. Č. 35 O se čáry. Výb.
I. 275. Čím se obchodíš, že žádného nedo-
statku nemáš? GR. Co já činím V čím se
obchodím, že své mladosti, krásy a mladých
let bez úrody stavím? BN. — v čem. Ob-
chodili sú v húněch, v kožiech. ZN. —- se
po čem. Věrně se po švej práci obchodí.
GR. — s adv. Ty se hubeně obchodíš.
Zk. 296.

Obchodní, Handlungs-, Handels-. O. ko-
mory (obchodní a živnostenské komory),
politika, právo, sjezdy, soudy, vědy, vz S.
N., jednatel, kniha, účet, dopisování (dopi-
sování u věcech obchodních), obvod, živnosť,
spolek, zákon, dům, místo, obyčej, zvyk,
senat, smlouva, pohledanosť, základ, dluhy,
J. tr., věc, zboží, bylina, rozvaha, list, stav,
správce, místnost', spojení, kapitál, dopis,
společník, pravomocnosť, záležitosť, společ-
nosť, váha, dohodce, spojení, poměr, pro-
středky, cena, hodnota, rejstřík, odbor, město,
soustava, příkazník, přítel, dopisovatel, ná-
řadí, náklad, potřeby. Šp. Sklad obchodních
a kupeckých knih. Dch. O obchodních znám-
kách vz Prm. 1878. č. 3. O. jednání, zá-
konník, řízení (Handelsgeschäft). Skř. O. čas,
běh, závod. HGB. Vz Tržební.

Obchodnice, c, f., die Handelsfrau. Jg.

Obchodnický, obchodníku náležející, k ně-
mu se vztahující, Kaufmanns-, Handels-. O.
živnosť, Ros., soud, řad, J. tr., spolek, váha,
stav, Šp., loď, Us., škola, stav. S. N.

Obchodnictví, n., obchodnická živnosť,
obchod, das Gewerbe, die Handelschaft, Kauf-
mannschaft. Ros.

Obchodnictvo, a, n., obchodníci, die Ge-
schäftswelt. Dch.

Obchodníček, čku, m., řebříčky ovčí na
seno. Us. Dch. Vz Jesle.

Obchodník, a, m. V. O., který se nále-
žitostmi prokázal, ob. prokázalý, osvědčený.
Er. O. ve víně nebo: s vínem? Nejlépe: vinař.
O. v železe nebo: se železem? Nejlépe: že-
lezník. O. v mouce nebo: s moukou? Nej-
lépe: krupař, moukař. O. ve skle = sklenář.
Dejme tedy slovo učiněné z pojmenování
věci koncovkou: -ař, -ář nebo -ník. Vz tyto
přípony. Ostatně vz Obchod (s něčím, v ně-
čem). Pečlivosť pořádného obchodníka. HGB.
Vz Kupec, Rb. str. 269. Stran přísloví vz
Hříva.

Obchodnosť, i, f., skrbnosť, die Kargheit,

Jg.

Obchodný, obchodu se týkající, Gewerbe-,
Handlungs-. O. umění, Kon., tovaryšstvo.
Reš. — O., skrbný, geizig, karg. Ryt. kř.

Obchodoznalství, n., die Handelskunde.
Rk.

Obchopiti, il, en, ení; obchopovati, ob-
jati, umfassen, umfangen. — co. Zlosť ob-
chopila jeho úmysl. Št. — co čím: ránu
baňkou. Lk.

Obchoz, i, f., ochoz, objití, oběh, okolí,
okršlek, der Umgang, Umlauf. V., Lom. —
O. okrouhlá, der runde Umgang. V. —- O.,
okolek, okolky, Umschweif, m. — O. Který
myslivec by šel na obchoz dnem prve (aby
zvěř vyslídil). Klat.

Obchození, n., conversatio, Umgang, m.
Bohové, jichžto nenie s lidmi. obch. BO.
Obchůdce, e, m., obchodník. Víd. list.
Obchudnouti, dnul a d1, utí, arm werden.

Jg.

Obchůzka, y, f., obcházení, die Ronde
(Runde). — O. = hlídka z pěchoty složená,
Infanterie-Patrouille. Čsk. O. vojenská. Bur.,
Čsk. O. noční, die Nachtronde, o. denní, die
Tagr., Čsk., okolní, die Streifpatrouille. Dch.

Obchycení, n., das Umfassen. V.

Obchytiti, il, cen, ení; obchycovati, ob-
jati, umfangen, umarmen, umfassen, fassen.
— koho. St. skl. Malé místo mnoho lidí
obchytí. Mand. — koho, co čím; rukama.
Biancof. Paní rukama objav a obchytiv s ní
na truhle poslehl. BN. — co v co. Ji v své
ruce dobře obchytil. BN. — jak: s pláčem.
Výb. II. 56.

Obícka, y, f., obec, kleine Gemeinde. Jg.

Obid, u, m., pohled, m. obvid (viděti). Gb.
Hl. 112. V obid — v obvid, in conspectum.
St. skl. 2. 27.

Obida, y, f. (zastr.), ublížení, uražení, Be-
leidigung, f., Unrecht, n. St. skl. — O., m.,
na Slov., pohoršitel, ubližitel.

Obídek, dku, m., malý oběd, kleines Mit-
tagsessen. Us.

Obidný, zastr., beleidigend. O. slova. Na
Slov.

Obidovati, koho = k nevoli drážditi,
zum Unwillen reizen. Na Slov.

Obidství, n. = obižstvo. Č. Jg. praví:
Omylem, myslím, m. obižství.

Obih, u, m., hojnost, požehnání, Uiberfluss,
m. Výb. I. 43. Dlúho obih mezi ludem ktvieše.
Rkk. 45. Budou jeho (stříbra) obiheni mie-
vati. Háj. Bude Bohu ve veselosti sloužiti
všelikým obihem oplývaje. Sš. Oa. 197. Váš
o. jejich nedostatku vyhověj. Sš. I. 356.

Obíhání, n., das Umlaufen. Trip. 43. —
O., prošení, Bewerbung. Trip.

Obíhati, plýtvati, abundare. Vz Obih. Bibl.
Obíhá neb plýtvá v zlosti (abundat in malo).
BO. Jedli sú do sytosti i roztyli sú sě, obí-
hajíce z bohatstvie tvé dobroty. BO. Když
v tom pití obihováchu, utěšichu sě. BO.

Obíhati; oběhnouti, hnul a hl, ut, utí, um-
laufen. — Kolo obíhá (točí se). D. — co:
Tvůj dům v noci obíhající. Lom. — v čem.
Obíhá to v ústech, v rukopisu. Šm. — kolem
čeho. Země kolem slunce obíhá. — kudy:
krev žilami (v žilách) obíhá. Rk. Vz Oběhati.

Obíjeti, vz Obiti. O. se = odrážeti se,
straniti se. Tkačata sě země české obíjiechu,
neb sě kněze Soběslava stydiechu. Dal. 116.

Obil, i, f., zastr., obilí, die Frucht, das
Getreide. Solf.

Obilář, e, m., obilní překupník, Getreide-
händler; s příhanou, der Kornjude. D.

Obílčí, n., blánička velmi útlá a tenká.
Rostl. Das Schafhäutchen.

Obilí, í, n. (obilé, zastr.; obílí, obílé, V.;
na mor. Zlínsku posud obilé, ale v městech
tamtéž obilí. Brt.), obilíčko, a, n. — O.,
trávy mající v klasu mnoho zrn moučnatých.
Vz Schd. II. 263. Das Getreide. O.: pšenice,
žito (rež, ječmen, oves, proso, pohanka. Kom.,
V.,Pt. O. ozimné (ozim), jarní (jařina), Jg., ja-
rina (jař), rýže, kukuřice, polská manna,