217

Obilovina, y, f., látka klíčením obili se
zplozující. Čas. techn. I. 57.

Obin, u, obinek, nku, m., die Binde.

Obinadlo, a, n., obinadélko, obinátko; za-
vazadlo, die Binde. Ránu obinadlem obvá-
zati. Ras. O. vlněné anglické 6—15 loket
dlouhé, lněné, k pouštění, hedvábné. Vz
Nástroj k pouštění žilou. Cn. — O., omluva,
die Beschönigung. Ctib.

Obinouti, nul, ut, ntí; obinovati = oba-
liti, einwickeln, einhüllen. — o co. Mohl by
se o prst ob. D. — co okolo čeho. Obinul
by (jinde: obvinul by) ho okolo prstu. D. —
koho, co čím (kde): koho plénkami. D.
Obinuv své nohy lýky. Dal. .12. Vzemše tělo,
obinuchu je prostěradly, jakož obyčej jest
židóm hřiesti sě (sepelire). ZN. Zavazadlem
ruku od vrchu prstóv ob. Sal. Nohu obina-
dlem od kolena až do kýty a tresla o.
Sal. 0. koho pláštěm. BO. Rámě zlámal jsem
a tedť nenie obinuto ani ovázáno rúchami
a v pleny obinuto a v prostěradla. — co
v co. Obinu tělo v příkrov čistý. ZN. —
se čeho m. obminouti se čeho, čeho ujíti,
vyhnouti se, ausweichen, entkommen. C.
Chtěli bychom vždy rozkoší a všeho se
obinúti, což jest s prací. St. Nelze se o.
světla. St.

Obinušt, a, m., obinuští, n., obalení (zastr.),
Umhüllung. Aqu. Odpověď dáti, mluviti bez
o-šta (bez obalu). Ctib.

Obinúti = obinouti.

Obinutí, n., vz Obinouti. Die Umwicklung.
Sal.

Obinutý, umwickelt, Sal. — v čem. Ten
v králově krzně obinut meč jmieše. Dal. 141.
Vz Obinouti.

Obírání, n., das Abnehmen, Abklauben.
O. kosti, stromu, husy. Jg. — ()., loupení,
die Beraubung, Plünderung. Jsou stráž k obí-
rání lidu. Har. — O., volení, Erwählung, f.
O. pomocníka, přátel, králův. — O., zachá-
zení, Behandlung. O. své s něčím míti. Kom.,
Let., Ras.

Obírati, vz Obrati.

Obírka, y, f., jméno lesa u Lipníka na
Mor. Km. — O., obírání.

Obiti, obiji, il, it; ití; obíjeti, el, en, ení =
bíti okolo, um-, beschlagen; zbíti, abprügeln;
dolů bíti, strhovati, abschlagen. Jg. — co.
O. dům, aby vedlejší neshořel (střechu mu
strhnouti). Háj. Ořechy o. Vítr listy obíjí.
Jg. O. ječmen, zámek. Bednář obíjí káď,
kadečku, bečku atd. — opatřuje obruči, be-
schlagen. Us. Hý. — co komu: hubu. L. —
koho: psa (otlouci). D. — co čím: vůz
kožemi, Jg., truhlu plechem. Ros. O. střechu
olovem. Har. I. 153. Něco kolmi, obručemi
o. Us. — co s čeho: ovoce se stromu, Rk.,
šindele se střechy. Háj. — se čeho (varo-
vati se, vyhýbati se). Opatrná rozšafnosť
všeho sě obíjie. což by překažno bylo. Št.
N. kř. 201. Vz Obíjeti.

Obití, n., das Beschlagen. O. prkny, kolím,
Us., stěn damaškem, papírem L. — O., sbití,
das Abschlagen, Abdecken. Ob. domu (když
hoří). Jg.

Obitý; obit, a, o, beschlagen. — čím:
kolím, Troj.; střecha šindelem obitá (pobitá).
— Dům obitý (když střecha strž-

ena). Jg.

Obiženství, obiženstvo (zastr.), a, n.,

hojnosť, Fülle, Uiberfluss. Ps. ms. O. všech
věcí (copia rerum). BO. Vz Obižnosť.

Obižně, hojně, reichlich. Otplati o. činícím
pýchu. Ps. ms. O. líčí stav chromce toho.
Sš. Sk. 168. Vz Obižný.

Obižník, a, m., boháč, ein Reicher, im
Uiberfluss Lobender. Ž. kap. 72., 12.; 122., 1.

Obižnosť, i, f., obiženství, (zastr.), obili,
hojnosť, Troj., Bibl. (Jir.). Bude jim dána
veliká obižnosť. BO. O-sti obecné bez miery
(communes copias immensas); Obilné o-sti
ot něho nepotřebuj; Všeho dobrého o. BO.
Z o-sti srdečné ústa mluvie. ZN. — O.,
Prägnanz. V řeckém textu stoji: Vešla my-
šlénka v nich t. j. vešla v ně a zůstávala
v nich. Jest to praegnance či o. slohu. Sš.
L. 96. Vz Obižný.

Obižný (zastr.) = hojný, reichlich. O. mi-
losť. Výb. I. 586., ZN. Učiní tě hospodin
obižna (abundare te faciet). BO. Slovo, smysl
věta, vazba o. — taková, jež celou řadu my-
šlének plodí. Obižné a hojné světlo jest
oznakem osvěty. Sš. Sk. 253. Uživá slov
o-ných. Sš. J. 5. Slova ta žalmová mají
smysl o. (prägnant). Sš. J. 43. — čeho. Ústa
tvá" o-na byla zlosti. Ž. kap. 49., 19.

Obižství, obižstvo, a, m., zastr., hojnosť.
Jg. O. míra (hojnosť pokoje); Pamět o-va
sladkosti tvé. Ž. kap. 71., 7.; 144., 7.

Objarka, y, f., druh pšenice, přesevačka,
která se jeden rok na zimu a pak ob rok
na jaro sívá. Us., C.

Objasnění, n., das Erhellen, die Um-
strahlung, Aufklärung. Jg. O. (vysvětleni)
dáti. Nt.

Objasněný, -sněn, a, o, erhellet, aufge-
klärt, umstrahlet. Jg.

Objasnitel, e, m., der Erleuchter. Auf-
klärer. Jg.

Objasnitelka, y, objasnitelkyně, ě, t.,
die Erleuchterin, Aufklärerin. Jg.

Objasniti, il, ěn, ění; objasňovati=osví-
titi, umstrahlen; vysvětliti, erläutern. — co:
temné žaláře. Pník. — co komu: nějaké
pravidlo. — co čím. Objasnilo slunce cha-
loupku světlem. Nej. O. Věc podobenstvím.
Něco příklady. Měst. bož. — kde. V těchto
listech objasňují se nauky a pravidla mravů.
Sš. Mt. 1.'

Objatosť, i, f., die Umarmung. Jg.

Objatý, umfasst, umarmt. Vinula se k ob-
jatým kolenům.Plk.

Objed, z ob a, jed (vz Jísti), obyč. oběd.

Objédati sě = přílišně, jísti, obežírati se.
Neobjédati se aneopíjeti. Št. N. 224. 31. Cf.
Opíjeti se.

Objedek, dku, m., objedí, n., objedená
věc, zbytek od jídla, Überbleibsel, umnagle
Reste. Jg. Smrduté po červích objedí. V.

Objedena bude země, umfahren. BO. Vz
Objeti.

Objednací, objednavací, Bestell-, Be-
stellungs-.

Objednaný, vz Objednati. O. nocleh. Bož.
Něm. Bestellt.

Objednatel, e, m., der Besteller. Mus. IL
c. 287.

Objednatelka, y, objednatelkyně, ě, í.,
die Bestellerin.