219

Objímkové spojení, v horn., die Muffver-
bindung. Bc.

Objínalosť, i, f., die Bereifung. Jg.

Objínalý, jíním obrostlý, bereift. O. lu-
pení. Ja.

Objínati, jíním se povléci, bereift werden.
Lupení objínalo. Ja.

Objistiti, il, ěn, ění. — co. Rk. Vz Ji-
stiti.

Objíti, vz Obejíti, 2. Obejmouti.

Objítření, n., das Schwären, die Ent-
zündung, Eiterung. O. rány. Ras. O. míška
slzného. Ja.

Objítřený, schwürig. Jg.

Objítřiti, il, en, ení; objitřovati, objítří-
vati, schwürig machen. Lékařstvie objietřu-
jící. Sal. — se, jítřiti se, schwürig werden.
Rána se objítřila. L. Rána, kterážto se ob-
jitřuje, s těžkostí se uzdravuje. Ottersd. —
koho, anreizen. Da.

Objížděč, e, m., der Rossbereiter. Rohn.

Objíždění, n., die Umfahrimg, Umreitung,
Bereitung. Jg.

Objížděti, vz Objeti.

Objíždka, y, f., objíždění, Umweg im
Fahren o. Reiten. O. vojenská, Kavallerie-
Patrouille. Us., Čsk. O. po kraji. J. tr. Vz
Objezd.

Obkaličiti, il, en, ení, raniti, verwunden.
Slov. Šf.

Obkališí, n., vnější kalich skládá se buď
z patrných listů, buď se naskytuje ve tvaru
suchomázdřitého kraje. Kk. 45.

Obklad, u, m., obložek, der Umschlag, das
Gebräme. 0. okolo ženského roucha. Ženská
sukně s o-dem. Reš. — O. v lékařství. O.
jíchovitý (teplý = náhřiva), studený, suchý.
S. N. Vz Obkladek.

Obkládání, n., das Umlegen, Umschlagen.
— O., obruba, die Einfassung. V.

Obkládati; obklásti, obkladu, kladl, den,
dení; obložiti, il, en, ení; (obložovati) = okolo
něčeho klásti, herum-, umlegen, überziehen;
zadělati, vsaditi, umfassen, besetzen; lemo-
vati, säumen; bíti, prügeln. — co, koho r-
bíti. L. Obkládati koho = dohromady sesa-
zovati. Us. Dch. — komu co: teplé víno,
krupky. D. — co čím. Okrajek vejci o. D.
Něco drahým kamením, zlatem. Zlob. Nohy
vinným droždím. Jg. Někoho dary. Kom.
Vz Obložiti.

Obkladek, dku, m. O. je lékařský náči-
nek, jímž lék po delší dobu působící vně se
přiloží k chorobným částem těla. Užíváme
ho k mírnění zánětu, k utišení křečů, k roz-
hánění opuchlín atd. Skládá se z látky lé-
čivé buď tekuté, buď jíchovité, buď suché.
Vz S. N. Der Umschlag. O. na ránu, na bo-
lavý úd. D. Přičiniti kořenné o-ky. Ja. O.
komu dáti. — O., obruba, lem, založení,po-
dolek, die Einfassung, der Saum. Reš., Jg.
Vz Obklad.

Obkladní, Umschlag-. O. šátek.

Obklásti, vz Obložiti.

Obklepkati, obklepkávati, umklopfen;
na Slov. pomlouvati, bereden. Koll.

Obklestiti, vz Klestiti.

Obklíčení, n., objetí, Umfassung, Umar-
mung. V tvém přesladkém o. O. města, oble-

žení, die Um-, Einschliessung. V. O. nepříte-
lem. Dch.

Obklíčenosť, i, f., der Blockadezustand.
Rk.

Obklíčený; obklíčen, a, o, umgeben, ein-
geschlossen, umschlossen. Jg. — čím. Obo-
rem dvořanův o., Kom., tmou, těžkostmi,
nebezpečenstvím, starostmi, péčemi, zármut-
kem, bolestmi srdce, žalostí, hořem, V.,
nemocí, bídou, břemenem, Pulk., Kom.,
houfy nepřátelskými, Jel., rozumem, stra-
chem. Pass. Obklúčeni jsmy lutými vrahy.
Rkk. 54. Amerika ostrovy vůkol o-ná. Ler.

Obklíčiti, oklíčiti (zastr. okliučiti, oklu-
čiti), il, en, ení; obkličovati, obkličovávati =
obehnati, obstoupiti, obtáhnouti, zavříti, oble-
hnouti, obležením súžiti, umgeben, umschlies-
sen, umziehen, umzingeln, umringen. V. —
co, koho. Obkličují mne bolesti smrti. Br.
Tesknost!, strach mne obkličuje. Jel. O. ne-
přítele. D. Obklúčúce ny vňuž (= jako) vlci
ovce. Rkk. 50. Obklíčil mne zármutek a tru-
chlení. Br. Smutek a nuzie obklíčí jej. BO.
Seberúce sě otočie i obklíčie ny. BO. —
Har., Flav., V. — co komu: stádo sousedu,
dům. Us. — co čím: město vojskem, lidem
válečným. V. Dům lidmi. D. Jeho múdrosť
nemóž umem obklíčiti ni rozumem. Kat. 518.
— Se sousedy zloděje pro krádež v lese,
za lesem. atd. obklíčili. Us. Město dle pra-
videl o.

Obklik, u, m., obvod, okršlek, Umkreis,
m. Moře i všecko, což v jich o-ku lpí. Smrť
Jer. rk. 1410.

Obkloniti, il, ěn, ění; obkláněti, ěl, ění,
obklonovati, nachýliti, geneigt machen. —
koho. Schön.

Obklop, u, m., obklopení, Decke, f. Chře-
stáč maje na ocasu o. Ld. 1821.

Obklopiti, il, en, ení; obklopovati, um-
ringen, umhüllen, bedecken. — co. Soumrak
lesy obklopuje. Č.

Obklopnice, e, f., stěna, která římsy (trámy
neb břevna, na které se strop klade) při-
krývá. Us. u Branné.

Obkop, u, m., v horn., der Umbruch. Rk.

Obkousati, obkousám a obkouši, al, án,
ání; obkusovati, objísti, obhrýzti, umbeissen,
benagen. V. — co: koláč. Ros. — čím: To
myš svým zoubkem obkousala.

Obkráčeti, el, en, ení; vz Obkročiti, il,
ení; obkračovati, umschreiten. —- co: pole.
Jg.

Obkrádati, vz Okrásti.

Obkrajek, jku, m., co se obkrájelo,der
Umschnitt, Abfall vom Umschneiden. Č.

Obkrájeti, el, en, ení; vz Obkrojiti, il,
en, ení; obkrajovati, rund herum abschnei-
den. — co čím: shnilé maso nožem. Vz
Krájeti.

Obkrásti, vz Okrásti.

Obkratochvíliti, il, en, ení, Jemanden
umtändeln. Vš.

Obkres, u, m., der Umriss. Rk.

Obkročák, u, m., der Bogenzirkel. Šp. —
O., jistý tanec v Chrud. a Hradecku. Us.
Také na Viškovsku. Mrk.

Obkročiti, il, en, ení; obkročovati, um-
schreiten. — koho, co: sud, kámen, koně,
vůz, strouhu. Jg. Vz Obkráčeti.