221

někoho pochvalami vynášeti. Jg. Z o-ku =
z nebe. Jakby z o-ku nám spadl. L. Kdo
větrů šetří, nebude síti, a kdo oblaků, ne-
bude žíti. Č. Přišel jako Bůh s oblak (vz
Neočekávaný). Lb. Z malého o-ku velký
déšť. Pk. Obláček louky miláček, rosička
trávy matička. Hrš. Oblakóv sa lapať (hnáti
se za jakoukoliv pomocí). Mt. S. Jak je
oblak samý beránek (jeřabatý), urodí se
pohanka. Kda. — O., hromada něčeho oblaku
podobná, množství, Haufe, m., Schaar, f.
Svědků oblak máme. Mp. Prorokův oblak
veliký. Br. O. prachu. Us. Odkazuje na ve-
liký o. svědků. Sš. Ob. 175. — O., oblak
oka, obvlak, obláčka = nemoc oční, der Staar;
zakaleními oka obláčku podobná a zraku
vadící. O. zelený, černý, šedivý n. zákal. Jg.,
Šm. — O., skvrna v drahém kameni. Vys. —
Oblaka, jm. polí u Drahonic na Mor. Km.

Oblák, u, m. = poleno, na Slov. Obláky,
Prügelholz. Mřk.

Oblakorodný, wolkenerzeugend. L.

Oblakosháněč, e, m., viq-t/.rjtyíxa, der
Wolkensammler. Plk.

Oblakový, Wolken-. O. barva, sloup, oko,
roucho (modré). Jg. V den oblakový a mračný.
BO.

Oblákový. O-kové otěpi, Prügelholzbü-
schel. Na Mor. Mřk. Vz Oblák.

Oblam, u, oblamek, mku, m., úlomek, ein
abgebrochenes Stück. L.

Oblámati, oblámám a oblámi; oblamovati,
um-, herumbrechen, heramabbrechen. Krab.
— si co čím. Kůň kopyta tvrdou cestou si
oblámal. Br. Vz Oblomiti.

Oblana, y, f., vrstva buněk mladistvých,
šťavami naplněných mezi dřevem a lýkem;
slove také běl. Kk. 17. Alburnum, der Splint,
Spint, Span. D.

Oblanatec, tce, m., ptelidium. Rostl.

Oblauov, a, m., Kaltenhof, ves u Trut-
nova. PL.

Oblanovitý, splintartig, spintig. Ros.

Oblaný, gescholten, geschmäht. Pr. Kut.
Vz. Obláti.

Oblapiti, il, en, ení; oblapati, ohlupovati,
umfangen. = co. Rk. Vz Lapiti.

Oblásek, vz Oblátek.

Oblasnosť, i, f., panování. St. skl. (zastr.)

1. Oblasť, i, f., zemiště, Territorium, n.
Macedonie, Illyrie, Epirus a Thessalie druhou
čásť oblasti řecké činily. Sš. Sk. 210.

2. Oblasť, ohlásí, oblašče, obláště = ob-
zvláště, besonders. Ben., Luc. Vz násl.

Oblášče = obzvláště, vz Oblasť, 2. Sám o
sobě o. někde státi. Dal. 108.

Obláščen = obláštný. — proč: pro svou
lenosť. Výb. I. 920.

Obláště = obzvláště, besonders, insbe-
sondere. O každém o. M., BO. Obláště (od-
děleně) na poli stachu. BO. O. za sě plakati
budú (seorsum). BO. — Ep. Pag. 22.

Obláští = obzvláštní. Št.

Obláštnosť, i, f. (zastr.), obzvláštnosť die
Absonderung. St. skl., Br.

Obláštný, obláštní, oblastní (zastr.),
zvláštní, besonders. Br., Št., V.

Oblátčí, oblátkoví, n., Kieselgestein. Glag.
I. Paral. 12. 2., Rk. Spustil na nepřátely
oblátčie s krupami. BO.

( Oblátek, tku, oblásek, oblázek, zku, m.

= oblý křemen, Kies, Kiesel, m. V., Kom.
Oblázky a valouny (das Gerölle und Ge-
schiebe) jsou hladké a oblé úlomky rozlič-
ných hornin, bez tmele na sobě ležící. O.
ploské, ledvinaté. válcovité, kulaté. Vz Hor-
nina a Br. N. 247., 269. O-kem házeti. Us.
Odkud máš o-tku světla v sobě látku ? Sš.
Bs. 37. Měli ty cihly miesto oblátkóv a klí
miesto vápna. BO. Dáť tobě miesto země
oblátek. BO.

Obláti, laji, úl, án, ání, ein wenig aus-
schelten. Pr. Kut.

Oblátiti, il, cen, cení; oblacovati, beko-
then. — se. Oblátilo se. Th.

Oblátka, y, f., oblátek. Ros. — O., opla-
tek. Na Slov.

Oblátkoví, n. = oblátčí. Praky, aby z nich
mohl lučiti velikým o vím. BO.

Oblátkový, obláskový, oblázkový, Kie-
sel-. O. kámen. Kom., V., kamení, Ros , ka-
mének, Us., mouka. O. slepence složené z oku-
lacených valounů, jako z některé vrstvy
v uhelném a permském útvaru. Krč. 184.

Oblaze, Oblass, ves u Znojma. PL.

Oblázek, vz Oblátek. Oblázkový, vz
Oblátkový.

Oblázněný, bethört. Troj.

Oblázniti, il, ěn, ění; oblazňovati= omý-
liti, bethören. — koho, se. Když židé chtěchu
Ježíše jieti, bojiec sě, aby sě o sv. Jakuba
neobláznili, od Jidáše za znamenie pocelo-
vánie vzechu. Pass. 358. — čím: lichou řečí.

Oblažení, oblažování, n., die Beglük-
kung. Jg.

Oblažený, oblažovaný, beglückt Jg.

Oblažitel, oblažovatel, c, m., der Be-
seliger. Us.

Oblažitelka, y, oblažitelkyně, ě. f., die
Beseligerin. Us.

Oblažiti, il, en, ení; oblažovati; beglücken.
— koho čím. Kdož by žádal něčeho z jiné
příčiny, než aby tím sebe oblažil. C. Rečí
andělovou a tím zpěvem nebeským pastý-
řové oblaženi byli. Sš. L. 36.

Oblaživý, oblažující, beseligend. Rk.

Oblažný = oblaživý, oblažující, spasný,
beseligend. O. síla proudí milosti. ZN. 38.

Oble=zhladka, cele, oblo, oblem, rund,
glattweg, rundweg. Oble požírati (hltavě).V.
— Kdoby tomu o. odporovati směl. Skl. —
O., bez rozvážení něco mimo sebe pou-
štěti. Já toho tak o. pozříti nemohu. Ros.

Oblec, e, m., sinodendron, hmyz. Krok.

1. Obléci, obleku, oblec, obleka (ouc),
oblekl, čen, čení; oblékati a oblíkati; oblík-
nouti, obléknouti, knul a kl, ut, utí. O. m.
obvléci. V Krkonoších: firovať se. Kb. Vz
Obláčeti. An-, be-, einkleiden, anziehen, an-
legen. D. — koho: dítě, pani. Us. Oblecte
mne. V. — co: šaty, V., sukni, Br., košili.
Jg. — koho v co: v šaty, v odění, V.,
v oděnie, Dal. 125., v rúcho slavnostní, Výb.
II. 187.; o. někoho v něco. Chč. 448. Kun-
huta v klášter jeptiščie oblekla sě. Výb. I.
461. O. sě v králové rúcho. ZN. Ty sě oblec
ve své rúcho. BO. O. se v žíně. BO. O. ně-
koho v zlou pověsť, Br., Ros., se ve spra-
vedlnost, se v hříchy. Jel., se v hedvábí,
Ml, se v plášť. V. Jakoby ženy se v muž-