225

2. Obliti, oblým činiti, walzenförmig ma-
chen. Jg.

Obliti, n., tělesNá poskvrna noční,pollutio.
Šeředné o. a zkálenie přijde ze sna. Št. — O.,
das Umgiessen. — O., (o-blití), das Bespeien.

Oblitina, y, f., něco ohlitého, vyraženina,
Ausschlag, m. Jg. O. červená, bílá, černá,
boulovatá, aegyptská, chrastavá, skotská,
taurská, vlaská; vřed z o-ny. Ras., Ja. —
O., = oblitie (obliti). Postavy smilné ve sněť
podtrhnú a zšeředie až do oblitiny. Št. N.
kr. 22G.

Oblitý, umgossen; čím. Krok. — O., be-
spieen. Us.

Obliv, u, m., das Umgiessen, Umströmen.
Rk.

Oblívaný; oblíván, a, o; polívaný, um-
gossen, begossen, glasirt. O. hrnec. Zlob.

Oblívati, vz Obliti.

Obliza, y, m., přezdívka, der Lecker. Jg.

Oblizač, e, m., der Belecker. L.

Oblízačka, y, f., bolavý koutek (huby),
entzundener Lippenwinkel. Vz Lízavka. Us.
u Nechan., Mý., u Poličan. Jg. — O., Lecker-
bissen, m. Jg., Rk.

Oblízání, n. Das Belecken; Umkriechen.
Us.

Oblízaný, um-, beleckt; umkrochen (oblé-
zaný). Jg.

1. Oblízati, oblízám a oblíži; oblizovati;
oblíznouti, znul a zl, ut, utí, um-, belecken.
— co: prsty. D. Kdyby to dostal, všech
pět by oblízl. Teď by rád všech pět oblízl
(rád by měl). Jg. Může všech deset o. (má
štěstí). Vz Štěstí. Č. — se. Pes se oblizuje.
Jg. Teď se oblizuje (omlouvá se). Hanka.—
co, se po čem: po pečeni (líže si pysky).
Jg. Po nich i prsty oblizovali. Ler.

2. Oblízati (Us.) = oblézati, vz Oblezti.
Oblízce, na blízce, in der Nähe. Úředníci

jedou jednu cestu o. Tov. — Br., Zř. F. I.

Oblizek, zku, m., die Lecke, das Lecken.
Us.

Oblízka, y, m., mlsný človek, Leckermaul,
n. Us. Zb.

Oblízkunka, y, m., všetečný, chytrý. Us.
u Litovle. Kčr.

Oblíznouti, vz Oblízati, 1.

Oblizování, n., das Um-, Belecken. Kom.
Vz Oblízati.

Oblizu = blízko, nahe. Žalt. vit.

Oblíž, cominus, in der Nähe. BO., Pass.

Obližbuchta, y, m., přezdívka. Us. v Pře-
rov. Kd.

Obližní, nahe, Gränz-. O. jezero (adjacens)
ot zabitých krví téci vidieše. BO. Šli do
města o-ního (blízkého). Lom.

Oblo, oblem = oble, cele, kulatě = ne-
zdrobeně, glatt weg, ganz, ungekauet. Ne-
nasycená šelma všecko oblo sžírá. Br. — O.
požírati, s ponětím lakotnosti, gierig schluk-
ken. O. požírati, hltati. V. Malé hříchy hry-
zeme, velké oblo polykáme. Č. 24.

Oblobřich, a, m., spalangia, druh hmyzu.
Krok.

Obloček, vz Oblok.

Obločnice, e, ť., okenice, der Fenster-
laden, ш. Na Slov.

Obloh, u, m., obloha, das Firmament. O.
nebeský. 1529. — O., die Umgebung. L. —
O., lože, die Lagerstätte. O. zvěři. Jg.

Obloha, y, f., čím co obloženo jest, roz-
prostření, roztažení, die Umgebung, das Um-
legen, die Oberfläche. Ros. O. mědi. Háj. —
O., duha oční, Iris. Sedl. — O. zemská
(plocha), die Erdfläche. Zlob. — O. a oblohy,
pl., obložení světa, das Firmament, od oblý.

O. je prostranství místa velikého ve způ-
sobe okrouhlé všudy vůkol nad zemí vysoce
všecky věci dolejší obkličující. Theat. div.
195. O. nebeská, v. Plavec po běhu oblohy
nebeské se spravuje. V. Neobyčejný úkaz
na obloze viděli. Sych. O. hvězdnatá. Š. a Ž.

Oblohář, e, m., der Sterndeuter. Měst. bož.

I. 248.

Obloholetný, k obloze letící, lítající. O.
skřivan. Č.

Oblohubec, bce, m., leiorhynchus, hlísta.
Krok.

Oblok, u, obloček, čku m. = okno o-
bloučné, bogenförmiges Fenster. Na Slov. —
O., otvor. Že z jejie svatého hrobu plove
olej v každú dobu bez obloka vzdy usta-
vičně. Kat. 3490. Dle Prk. Př. 10. má se na
tomto místě čísti: bez obleka = neustále, po-
řád, bez přestávky.

Oblokati se, ožrati se, sich befressen. L.

Oblom, u, m., průlom v lomu, der Um-
bruch. D.

Oblomek, mku, m., úlomek, ein Bruch-
stück. L.

Oblomen, a, o, nahnut, nakloněn, geneigt.

— k čemu. Duch k pokání jest o. Sš. Hc.
137. — čím. O. těmi důvody, prosbami svo-
lil (= pohnut, ukojen, usvědčen, přemožen,
erweicht, besänftigt, bewogen. Hý.).Vz Oblo-
miti.

Oblomení, n., das Umbrechen, Beugen,
die Besänftigung. Jg.

Oblomitelnosť, i, f., die Beugsamkeit.

Jg.

Oblomitelný; oblomitedlen, dlna, dlno,
beugsam. — k čemu. Jazyk k řečem o-ný.

— Neoblomitelný. N. jazyk, člověk, hněv.
Jg. — O., ukojitelný, möglich zu besänftigen.
Jg.

Oblomiti, il, en, ení, vz Oblámati; oblomo-
vati; vůkol nalomiti, herum anbrechen; ohý-
bati, beugen, biegsam machen; upokojiti, uko-
jiti, ukrotiti, beugen, besänftigen, stillen, er-
weichen. Jg. — co, koho, se (komu): Oni
z mládí údy sobě oblomují. Jg. Jazyk si o.
Jg. Hněv něčí o. = ukrotiti. Mysl jejich ne-
ohebnou oblomil. Br. Tak se při něm trochu
oblomil (něčemu se přiučil). Us. Rychn. Zlosť
tvrdosť, nepřízeň něčí o. Sš. Mt. 140. Byl již
hodný, zase se oblomil (zhoršil). Us. Dch.
Dal se soudce o. slovům vdovy. Sš. L. 174.

— koho v čem: v hněvu (ukojiti). Ros.
V ničem ho o. nemohl. Apol. — koho skrze
koho. Naděje se, že časem svým skrze přá-
tely pána oblomí. Sš. Mt. 255. — koho čím
(ke komu): prosbou, trestem, slovy, řečí
(V.), Br., Sych. Někoho něčím k sobě o. Kom.
Soudce o. ustavičným doléháním. Sš. L. 174.

— co k čemu. Čeština jazyk k jiným řečeni
oblomuje. Jg.

Oblomný, beugsam. Rk.