230

Obmeziti, il, en, ení; obmezovati; ohra-
diti, umschränken, umgränzen, einschränken,
beengen. Jg. Cf. Neobmezený, unbeschränkt,
unbedingt. Vq.538. — co: své vydání, svou
dobročinnost Šm. Křiky daremné o. Br. O.
louky.1580. — se, koho v čem: ve vy-
dání, Šm., v řeči. — se, koho čím. Slunce
obtáčením svým dny obmezuje. Kom. Krá-
lovství mocí, právy atd. o. V. Vz Brt. Instr.
76 (jest ve slovníku otištěn): —Bs., Nz., Zk.
— se v co. Nz. — co, se na co, na čem,
šp. prý místo: přestati na čem, obmeziti
se něčím. Nz., Bs., Zk. V Brs. 114. jest o
této věci takto zaznamenáno: O. co nač nelze
ze mluvy staré a střední doložiti; vazba ta
vznikla z potřeby vyjádřiti německé : etwas
worauf beschränken. A nelze upříti, že jí
mnohdy nelze nahraditi stručněji a přiměře-
něji. Na př. Hasiči obmezili oheň stříkač-
kami na tři domy, které již chytily. Kdyby
se položil instr. vztahový třemi domy, byla
by věta nezřetelna. Ostatně na s akkus. ve
výlučném smyslu není v češtině nové, zvl.
po až. Promokl až na kůži. Až na pět zla-
tých vše prohrál. Us. Obmeziti se nač, jsem
na něco obmezen, sich auf etwas beschränken,
beschränkt sein, rovněž tak známého do-
kladu nemá a jen u spisovatelů novějších
dosti zhusta se užívá. Naproti čemuž sluší
podotknouti, že v onom smyslu u spisovatelů
starších čítáme frase: přestati, obvyknouti na
čem, spokojiti se čím. Vz tato slovesa. Ma-
touš na dvanácteru apoštolech co represen-
tantech židovstva se obmezil. Sš. L. 3. Ně-
kteří význam ten na jedinou Palaestinu ob-
mezují. Sš. L. 32. — co k čemu, šp. Ob-
mezíme se k tomu. (V lékařském spise).

Obmeznikovati, (mezníky ohraditi), mit
Gränzsteinen bezeichnen. — co čím: pole
mezníkem. Jg.

Obmezovací, limitativ, beschränkend. Rk.

Obmezování, n., das Begränzen, die Um-
gränzung. Vz Obmezení.

Obmilovati koho = zamilovati, lieb ge-
winnen. Krok. — si koho. Šm.

Obminouti, vz Obinouti.

Obmítačka, y, f., zednická lžíce k obmi-
tání zdi, die Mauerkelle. D.

Obmítání, n., das Anwerfen, der Anwurf,
die Tünche. Obmítání stěny. V.

Obmítati, obmetati, obvrhovati, anwerfen,
bewerfen, tünchen. — co čím : zeď vápnem.
Kom. — O., abkehren. Jg.

Obmítka, y, f., obmítání, omítka, ovrh,
návrh, ovrhnutí, navrhnutí, námitka, omětek,
omítek, ovržka, der Anwurf, die Tünche. V.,
Šp. O. hladká (sražená, vyčištěná), ostrá (ještě
nesražená, hrubá, Spritzanwurf). Nz., Šp.
Na obmítce malovati. Jg. Malba na obmítce,
vz Fresco, Omítka. Malíř na o-ku, Fresco-
maler. Techn.

Obmítkový, Fresco-. Rk.

Obmlad, u, m., nákvasek, Sauerteig. Na
Mor. Boč.

Obmlzený, vz Obemhliti.

Obmoci se, obmohu, -mohl, -možen; ob-
máhati se = zotaviti se, síly nabyti, ke
zdraví, moci přicházeti, gesund werden, sich
erholen, zu Kräften kommen. Leč kdyby se
obmohl a předešlého zdraví zase dosáhl. Ms.

Zachová-li pán Bůh k životu a obmohu-li
se. List 1536. Žádal o strpení v tom dluhu,
až by se nějak obmohl. Záp. měst. 1452.
Obmocněti, ěl, ění, rund um fest werden.

Jg.

Obmocniti, il, en, ění, obmocňovati, umher
fest machen. — co čím : zemi pevnostmi. L.

Območiti, il, en. ení, zmočiti, zmokřiti,
nass machen. Bůh območí. Bůh osuší. Č. 12.

Obmok, u, m., die Feuchte, die Nässe.
Rk.

Ohmoklý, umnässt. — od čeho : od deště.
Jg.-

Obmoknouti, knul a kl, utí; obmokati,
umnässt werden. — od čeho: od deště. Jg.

Obmotati, umweifen. Us.

Obmračiti, il, en, ení, obmrakovati =
omračiti, mrakem obestříti, verdunkeln. Kteří
jasnosť bratrské svornosti omrakují. Roterod.
Otčen.

Obmráčiti, vz Omráčiti.

Obmrak, u, m., die Umwölkung. Leknutí
zastřelo jí oči obmrakem. Johanit.

Obmrtvěti, ěl, ění, schwach, halb todt
werden. Jg.

Obmrzeti, el, ení = omrzeti.

Obmrznouti, zl, utí, obmrzati, umfrieren.
Rus.

Obmřežiti, vz Obemřežiti.

Obmýcení, n., die Abhauung. Um. les.

Obmykadlo, a, n., das Raufholz beim
Weissgärber. Rk.

Obmykati, umschliessen. Dch. Před tím
čirá mhla obmykala obor světa. Sš. L. 34.

Obmýliti, il, en, ení = omýliti, täuschen,
trügen. — koho v čem. St. skl.

Obmysl, u, m., obmyšlení, obmyšlený způ-
sob, Ersinnung, Vorsorge, Anstalt, Vorkeh-
rung. Jg. Vlastní rada, dřevěný o. Reš. Roz-
ličnými obmysly srdce vybojovati. Žalan. O.
učiniti. Reš. Učiec se práci hospodářské a
o-slóm, jsúc u svých starost aneb služiec. Št.

— O., úmysl, Absicht, f. Temná místa dilem
z o-slu skladatelova vyjasňují. Marek. Vlekli
uši se vší pilností po jeho u-slu. Skl. V. 60.

— O., úskok, lesť, Finte, f., List, f., der An-
schlag, Kunstgriff, Pfiff, Rank, Kniff, Schlich.
Jg. Chytrosti a o-slu potřebí jest. Dl. O-slu
užívati. Er., Kom. O. zlý, šibalský, židovský,
vojenský, lstivý. Jg. Nad světlo světlejší
jsou nám tvé obmysly všecky. Mach. Neto-
liko zjevným odporem, ale i tajným obmy-
slem. Br. Zavírá tím všeliké o-sly. Br. Ne-
přátel chytré o-sly znáti a přemáhati. Kom.
Nepřítel zlé o-sly snuje. Rým. Kouti tajné
o-sly. Ráj. Skrze chytré o-sly. V. O. něčí
překaziti. Dch. Též kníže proti pánu s chy-
trými obmysly a křivými povstalo. Břez. 229.
Bezbožné o-ly kuje, zahubit nás usiluje. Dač.

— O., zámysl, příkrov, der Vorwand. Pod
tím o-slem, že . . . Karyon. Pod žádným
o-slem. Pr. měst.

Obmyslitel, e, m., der Besorger. Jg.
Obmyslitelka, y, obmyslitelkyně, ě, f.,
die Besorgerin.

Obmysliti, obmysli n. obmysl, il, šlen,
šlení; obmýšleti, el, en, ení; obmyšlovati,
obmýšlívati. — O. = myšlením najíti, vymy-
sliti, ersinnen, erdenken; obmýšleti, sinnen,