231

überdenken, im Schilde führen, beabsichtigen,
bedacht sein; předvídati, vorsehen; ostarati,
starati se, pečovati, für etwas sorgen, ver-
sorgen, versehen, bedacht sein, Vorsehung
treffen. V., Jg. — abs. Člověk myslí, pán
Bůh obmyslí. Prov., Jg. — co : vojnu, D.,
lékařství (lék), V., jiný způsob. Kom. Vím,
co obmýšlí. D. Šlechetný obmýšlí šlechetné
věci. Br. Slávu něčí, Kom., novoty, Mach.,
své zdraví, Reš., dobré národu svého. Br.
Neuměl o. budúciech příhod (praevidere).
BO. — co jak: s pilností. Jel. — co při
čem. Při tom nic jiného neobmýšlí. Solf. —
co komu. Ale oni zlé mi obmýšleli. Br.
Bližnímu bezhrdlí obmýšleti. Rvač. Pokrm
nám obmyslili a ostarali. Ler. Zlé nevinnému
o. Kom. Někomu něco dobrého o. D. — Br.,
J. tr. — co v čem. An toliko obecné dobro
v tom obmýšlel. Krab. V něčem svůj zisk
o. Bart. 4. 25. Bůh jeho dobré v tom ob-
myslil. Br. V závěti obmyslil dům chudých
štědrým odkazem. Ml. V pokušeních na ně
přišlých ochranu jim obmyslil. Br. — co,
koho čím (kdy): někoho něčím dobrým,
někoho darem, D., odkazem, Ml., někoho
něčím po smrti. Th. Aby věrné své sluhy
královstvím věčným obmyslil. Sš. L. 194.
U mnicha v chýši, čím Bůh obmyslí. Č.336.
Ruchem a koněm mě obmyslí. GR. Nahého
rúchem, Št. Kn. šest. 251., někoho penězi.
Půh. I. 177. — Pass. 522., J. tr. — čeho,
koho: obmysliž chudých. Ojíř. Abych šťast-
ných prospěchův aneb očekávali aneb ob-
mýšleli. V. — Pozn. Z pravidla s akkus.:
o. co. Vz Ob (složené se slovesy). — koho
čím nad koho : nad jiné. J. tr. —- co pod
čím. Co pod těmi slovy obmýšlíš? Solf. —
co o kom. Co o králi vaše sekta obmýšlela.
Zb. O. o někom úklad. Bart. 1. 16. — co
proti komu. Bart. 1. 32. Neobmýšlej nic
zlého proti němu. D.

Obmyslně, chytře, lstivě, zchytrale, listig,
arglistig. V. O. s někým jednati. Plác.

Obmyslník, a, m., obmyslný člověk, ein
Listiger. Pr. měst.

Obmyslnosť, i, f., opatrnosť, chytrosť,
Bedachtsamkeit, Vorsorge, f. Na o. svou spo-
léhati. Br. O. jeho vyzrazují slova ve smyslu
obostranná. Sych. Bych se já poddal v službu
tobě, nebudu dostojen múdré obmyslnosti
tvé (providentiae). BO. O-sti něčí se diviti.
Sš. L. 107. O. židů, Spekulationsgeist, m. Jg.

Obmyslný, opatrný, chytrý, bedächtig,
vorsichtig, klüglich. D. Držán byl za obmy-
slného. V. Rozum o-ných, intellectus pru-
dentium. BO. — O., podvodný, arglistig, an-
schlägig. V. Chytrý a obmyslný obratně
příliš obrací všecko. Kom. O. držitel cizí
věci, der unredliche, ungerechte Besitzer,
possessor malae fidei. Opp. bezelstný, neob-
myslný držitel. Bart. Kdo zle užívá, jest
chytrý a lstivý (obmyslný). Kom. Jan. 356.
O. praktika něčí. V. — O., pečlivý, sorgsam,
vorsorgend. Otec o. Leg. — O., obmyšlený,
vorgesehen, absichtlich. O. zkouška. Mark.

Obmyšlení, n., das Bedenken, die Vor-
sorge. Krab., Sal.

Obmyšlený; obmyšlen, a, o, bedacht. —
Příhoda obmyšlená méně škodí než súzená.
St. skl. III. 215. — čím. Daněmi nejvýš o.,

höchstbesteuert. Dch. Duch její všemi před-
nostmi hojně o. Sš. L. 22. — O., obmyslný.
O. rozum míti. St. skl.

Obmýšlený, bedacht, bcabsichtigt. V.

Obmýšleti, vz Obmysliti.

Obmýšlivý, spekulativ. Tpl.

Obmyti, obmyji, obmyj, yl, yt, ytí; ob-
mývati, mytím očistiti, abwaschen. — koho,
se od čeho. Obmyj mne od nepravostí,
Bože. Kom. Se od vší nečistoty. Rk., Štelc.

— koho čím: křtem, vodou, V., krví. Ojíř.

— čeho. Obmývali hříchů jejich. V. Obmyli
se hříchu, Št., nečistoty. T. — kde: koho
vodou v koupeli.

Obmytí, n., das Abwaschen, die Reini-
gung. O. těla v koupeli. Us. O. vodou (křest).
V. K o. se obnažiti. BO.

Obmýtiti, il, cen, ení, posekati les, ab-
hauen. Jg.

Obmýtný, k raýcení náležitý. O. čas, die
Umtriebszeit. Um. les.

Obmyvadlo, a, n., Waschmittel; křtitel-
nice, Taufkessel, m. V., Reš.

Obmývati, vz Obmyti.

Obnaditi (obvnaditi), il, zen, zení; obna-
zovati, políceti, ködern, aufstellen. — co
čím: jedem. St. skl., Alx. 1129., Vyb. I.
1129., 36.

Obnárodněti, ěl, ění = národním se státi,
znárodněti, volksthümlich, national werden.—
čím. Idea všeobecného náboženství tím všech
kultů v Římě skupením obnárodněla. Sš. I.12.

Obnárodniti, il, ěn, ění = národním či-
niti, nationalisiren. — co čím: tiskem. Mus.,

Jg-

Obnášení, n., die Umtragung, Umführung.
Jg. O. mrtvého po městě. V.

Obnášeti, vz Obnésti.

OBnáška, vz Obnos.

OBnaženec, nce, m., obnažený, der Ent-
blösste. Jg.

Obnažení, n., das Entblössen, die Ent-
blössung. O. údu některého. Jg. — O. meče,
braně. V. — O., nahosť, die Blosse. Jg.

Obnažený; obnažen, a, o, nahý, entblösst.
V. O. tělo, Us., meč. Troj. S obnaženým
krkem choditi. Jg. Buď tedy obnaženějším
jazykem každý hřích jmenován svým jménem.
Sekl. 74. Č. — čeho: cti a víry. Troj. —
O., bezbranný, wehrlos. Kom. Vz Obnažiti.

Obnažiti, il, en, ení; obnažovati = od-
kryti, odhaliti, do naha svléci, entblössen,
entkleiden; jevným činiti, entblössen, bloss
stellen, zeigen; oloupiti, berauben. — co,
koho: ruku, nohu, hlavu, Us., ramena, prsy.
Har. Kázal ji obnažiti. Pass. O. meč, zbraň
(z pošvy vytáhnouti). V., O. z D. — koho
z čeho (oloupiti): z důstojenství, z dobré
pověsti. Br. Obnaže se ze všech tvorů (od-
loučiti se, odděliti se od nich). Kom. Obnažie
tě z tvého rúcha. BO. — co na koho: nůž,
meč. Rkp. ústav. zem. — co komu (jevným
učiniti). Zradu něčí světu o. Jg. Někomu své
tajnosti o. Ctib. — co od čeho: maso od
kosti. Lk. — koho, se čeho. Zk. Bylo vám
bez čísla lépe se ctí a věrú zemřieti nežli
cti a viery jsúc obnaženi, živu, by to mohlo
býti, věčně zostati! Troj. Výb. II. 144. — se
čím. Krajiny penězi se obnažují. Auct. 1620.
— se k čemu; k obmytí. BO.