233

BO. — co v co: list starý v nový o. Er. —
co kdy. Vz Čas. — se. Rána, utrpení se ob-
novuje. Kom.

Obnovivosť, i, f., das Reproduktionsver-
mögen. Rostl.

Obnovivý, erneuernd, reproduktiv. Moc
ob—vá (obnovivosť). Jg.

Obnovný, obnovený, erneuet. O. činění
dikův. Víd. list. — O., obnovující, obnovivý,
erneuernd, reproduktiv. Rozdíl mezi obraz-
ností tvornou a obnovnou. Mus.

Obnovovací, erneuernd, reproduktiv. O.
strojové,Ssav., kruh (bělný) v rostlinách více-
letých. Vz Kk. 18.

Obnovování, n., die Erneuerung, Repro-
duktion. V.

Obnovovatel, e, m., der Erneuerer.

Obnovovatelka, y, obnovovatelkyně,
ě, f., die Erneuerin. Us.

Obnovovati, vz Obnoviti.

Obnož, e, m. a f., odnož, pHsadky pH obilí
neb okolo stromů, Nebensprössling, Neben-
schoss, m. Us. O., reva z kořene mladě vyrostlá.
Čk. Žíto má obnože. Us. Stromy ženou, tlačí
obnože. Víd. list. Dub žene od pařezu mnoho
obnožů nebo obnoží. Zlob. Rozplozování děje
se semenem a obnožemi z korene. Jg.

Obnožka, y, f., mužská punčocha, Socke,
f. Šp., Č. — O., obnožky, opánky, Geschühe,
slovou řemínky s rolničkami, které se dávají
sokolu na stojáky (nohy), aby se mohla poutka
neb dloužec k nim připiati. Šp., — O., obnůžka,
co včely na nohou do úlů nosí, prášek z květů.
Zlob.

Obnuziti, il, en, ení. O. poddané králóm.
BO.

Obobličejí, n., der Umrand des Gesichtes.
Ssav.

Obobněti, obopěti, obobtěti, obobtněti,
obotněti, el, ění, aufquellen. Vz Bobněti. —
komu. Břicho mu obopnělo. Ros.

Obočí, n., vyvýšená chlupatá čásť nad vi-
čkami očí. V. Die Augenbrauen. O. jsou dvě
v oblouku nad očima postavené řady vlasů
neb chlupů, jichž pevným podkladem jsou dvě
obloukovité vypukliny. Vz S. N. Mezi obočím
bývá prohlubená lysina, glabella; avšak někdy
bývá o. srostlé. S. N. O. veliké. Leg. Vytáhnúc
hrdě obočí. Jel. Kdo má srostlé obočí, bývá
určivý. Prov., V. Má ten srostlé obočí, je
určivý. Vz Neústupný. Lb. Pozdvihna hrdě
obočí rozprávěl. V. Příliš o. vyhrnuje, nebo:
Zdvíhá o. (= pyšný). Č.

Obočiti, il, en, ení, umgehen. L.

Oboční, Augenbrauen-. O. vlasy. Th.

Obočný, Gränz-. O. mocnářstva. L.

Obodřeti, el, ení, bodrým se státi, munter
werden. Ty jen obodři. Sš. Oa, 176.

Obodřiti, il, en, ení, munter machen, er-
muntern. — co. Naděje obodřila duši její.
Johan.

Obodrž, e, ves u Benátek. PL,

Oboe, oboj, e, f., z fr. hautbois, hudební
nástroj foukací. Rk. Vz více v S. N. — O.,
hlas ve varhanách. S. N.

Oboista, obojista, y, m., kdo na oboj
hraje.

Obohacení, n., die Bereicherung. D.

Obohacovati, vz Obohatiti.

Obohatělý, bereichert. Jg.

Obohatěti, el, ění, bohactví nabyti, reich
werden. — skrze co (čím). On skrze svůj
obchod (obchodem, Us.) obohatěl. Ros.

Obohatitel, e, m., der Bereicherer. Dch.

Obohatitelka, y, obohatitelkyně, ě, f.,
die Bereicherin. Jg.

Obohatiti, il, cen,cení; obohacovati, reich
machen, bereichern, begütern. — koho. Žena
muže obohatí. Reš. Ne tak knížete obohacují
důchodně komory, jako poddaných milosť.
Kom. Bůh nás obohatil. Ros. — se jak.
Nespravedliví všelijak se škodou bližního se
o. usilují. Sš. L. 175. — koho čím: statky.
O. se válkou. Us. Kostel dary od zlata o.
Har. I. 190. O. někoho zlatem. Háj. 52. —
V. — koho pro co: pro zásluhy. Ůs. — se
z čeho: z cizího. Us.

Obohatlý, bereichert. Ros.

Obohatnouti, obohatěti. Vz Zbohatnouti.
V.

Obochviti, il, en, ení, refocillare, občerstviti,
erfrischen. — co. Napiv se obochvil jest život
svůj a sílu přijal. BO. Člověk obochví tvář
svého přítele. BO.

1. Oboj a obůj, m., oboje, f. a n.; nyní
se více užívá: obojí m., f., n., gt. obojího
m. a n., obojí, f., dat. obojímu m. a n., obojí,
f. atd. O. =jeden i druhý, beide, beiderlei,
beiderseitig, uterque. Obojí. V. Oboje strana,
Rkp. 1412. S obojí strany, po obojí straně, na
obojí stranu. V. Na obojí stranu má zprávu.
Br. Pobožní obojího pohlaví. V. Na obojím
místě. Kom. Obojí musí dělati. D. Náboženství
pod obojí (způsobou, chleba a vína). Strana
pod obojí (pod jednou). Jg. Pod obojí při-
jímati. Oboj lid. Bj. Písma obojího zákona.
Kom. Po obojí, po obojíkrát. Us. — Pozn.
Obůj, jen v nom. a akkus. sg., oboje v nora.
a akkus. sg. a pl. Obuj zákon, zástup; oboje
stádo, oboje stáda, oboje dvéře. Ros. — Vz
Číslovky druhové.

2. Oboj, vz Oboe.

3. Oboj, e, m., obojení se, oblesk, der Reflex,
Abglanz. Sš. I. 35.

Obojankou, obojamo. Podsvinčata, líhají
obojankou t. j. tak, že jedno položí hlavu tam,
kde druhé má ocas. lis. u Smidar. Mý. Obo-
jamo snopy klásti, když se klasy na obě strany
kladou do snopu řítovím od sebe. Us. u Libáně.

Oboje, vz Oboj, 1.

Obojek, jku, m., místo obvojek, vz V. O.,
oboječek, čku, m., co se ovíjí okolo krku, oz-
doba na hrdlo, zápona, Koller, m., Halsband,
n., Halse, f. Dada, mu i obojek zlatý udělati.
Cyr. — O., límec u šatů neb košile, der Kragen,
Halskragen. Obojkové se škrobí škrobem.
Kom. Za o. jej jě. Dal. 141. — V., Br. — O.
psu na krk. V. Psí obojek s jehlami, V.,
s železnými bodci (obrožka). Šp. O. s drže-
ním u vola nebo koně = řemen, který se
připíná okolo krku volu a na který se na-
vléká držení. Jg. — O., kruh železný na krk,
das Halseisen. V. Dej nohy své v pouta její
a do obojku jejího šíji svou. Br. Do o-ku
někoho postaviti n. na pranýř. Har. V obojku
loviti. Č. — O., der Koller, colubium, der
Waffenrock. Gl. 184.

Obojenec, nce, m., Hermaphrodit, m. D.

Obojetmo = obojankou.



	233

	BO. — co v co: list starý v nový o. Er. — co kdy. Vz Čas. — se. Rána, utrpení se ob- novuje. Kom. Obnovivosť, i, f., das Reproduktionsver- mögen. Rostl. Obnovivý, erneuernd, reproduktiv. Moc ob—vá (obnovivosť). Jg. Obnovný, obnovený, erneuet. O. činění dikův. Víd. list. — O., obnovující, obnovivý, erneuernd, reproduktiv. Rozdíl mezi obraz- ností tvornou a obnovnou. Mus. Obnovovací, erneuernd, reproduktiv. O. strojové,Ssav., kruh (bělný) v rostlinách více- letých. Vz Kk. 18. Obnovování, n., die Erneuerung, Repro- duktion. V. Obnovovatel, e, m., der Erneuerer. Obnovovatelka, y, obnovovatelkyně, ě, f., die Erneuerin. Us. Obnovovati, vz Obnoviti. Obnož, e, m. a f., odnož, pHsadky pH obilí neb okolo stromů, Nebensprössling, Neben- schoss, m. Us. O., reva z kořene mladě vyrostlá. Čk. Žíto má obnože. Us. Stromy ženou, tlačí obnože. Víd. list. Dub žene od pařezu mnoho obnožů nebo obnoží. Zlob. Rozplozování děje se semenem a obnožemi z korene. Jg. Obnožka, y, f., mužská punčocha, Socke, f. Šp., Č. — O., obnožky, opánky, Geschühe, slovou řemínky s rolničkami, které se dávají sokolu na stojáky (nohy), aby se mohla poutka neb dloužec k nim připiati. Šp., — O., obnůžka, co včely na nohou do úlů nosí, prášek z květů. Zlob. Obnuziti, il, en, ení. O. poddané králóm. BO. Obobličejí, n., der Umrand des Gesichtes. Ssav. Obobněti, obopěti, obobtěti, obobtněti, obotněti, el, ění, aufquellen. Vz Bobněti. — komu. Břicho mu obopnělo. Ros. Obočí, n., vyvýšená chlupatá čásť nad vi- čkami očí. V. Die Augenbrauen. O. jsou dvě v oblouku nad očima postavené řady vlasů neb chlupů, jichž pevným podkladem jsou dvě obloukovité vypukliny. Vz S. N. Mezi obočím bývá prohlubená lysina, glabella; avšak někdy bývá o. srostlé. S. N. O. veliké. Leg. Vytáhnúc hrdě obočí. Jel. Kdo má srostlé obočí, bývá určivý. Prov., V. Má ten srostlé obočí, je určivý. Vz Neústupný. Lb. Pozdvihna hrdě obočí rozprávěl. V. Příliš o. vyhrnuje, nebo: Zdvíhá o. (= pyšný). Č. Obočiti, il, en, ení, umgehen. L. Oboční, Augenbrauen-. O. vlasy. Th. Obočný, Gränz-. O. mocnářstva. L. Obodřeti, el, ení, bodrým se státi, munter werden. Ty jen obodři. Sš. Oa, 176. Obodřiti, il, en, ení, munter machen, er- muntern. — co. Naděje obodřila duši její. Johan. Obodrž, e, ves u Benátek. PL, Oboe, oboj, e, f., z fr. hautbois, hudební nástroj foukací. Rk. Vz více v S. N. — O., hlas ve varhanách. S. N. Oboista, obojista, y, m., kdo na oboj hraje. Obohacení, n., die Bereicherung. D. Obohacovati, vz Obohatiti.	Obohatělý, bereichert. Jg. Obohatěti, el, ění, bohactví nabyti, reich werden. — skrze co (čím). On skrze svůj obchod (obchodem, Us.) obohatěl. Ros. Obohatitel, e, m., der Bereicherer. Dch. Obohatitelka, y, obohatitelkyně, ě, f., die Bereicherin. Jg. Obohatiti, il, cen,cení; obohacovati, reich machen, bereichern, begütern. — koho. Žena muže obohatí. Reš. Ne tak knížete obohacují důchodně komory, jako poddaných milosť. Kom. Bůh nás obohatil. Ros. — se jak. Nespravedliví všelijak se škodou bližního se o. usilují. Sš. L. 175. — koho čím: statky. O. se válkou. Us. Kostel dary od zlata o. Har. I. 190. O. někoho zlatem. Háj. 52. — V. — koho pro co: pro zásluhy. Ůs. — se z čeho: z cizího. Us. Obohatlý, bereichert. Ros. Obohatnouti, obohatěti. Vz Zbohatnouti. V. Obochviti, il, en, ení, refocillare, občerstviti, erfrischen. — co. Napiv se obochvil jest život svůj a sílu přijal. BO. Člověk obochví tvář svého přítele. BO. 1. Oboj a obůj, m., oboje, f. a n.; nyní se více užívá: obojí m., f., n., gt. obojího m. a n., obojí, f., dat. obojímu m. a n., obojí, f. atd. O. =jeden i druhý, beide, beiderlei, beiderseitig, uterque. Obojí. V. Oboje strana, Rkp. 1412. S obojí strany, po obojí straně, na obojí stranu. V. Na obojí stranu má zprávu. Br. Pobožní obojího pohlaví. V. Na obojím místě. Kom. Obojí musí dělati. D. Náboženství pod obojí (způsobou, chleba a vína). Strana pod obojí (pod jednou). Jg. Pod obojí při- jímati. Oboj lid. Bj. Písma obojího zákona. Kom. Po obojí, po obojíkrát. Us. — Pozn. Obůj, jen v nom. a akkus. sg., oboje v nora. a akkus. sg. a pl. Obuj zákon, zástup; oboje stádo, oboje stáda, oboje dvéře. Ros. — Vz Číslovky druhové. 2. Oboj, vz Oboe. 3. Oboj, e, m., obojení se, oblesk, der Reflex, Abglanz. Sš. I. 35. Obojankou, obojamo. Podsvinčata, líhají obojankou t. j. tak, že jedno položí hlavu tam, kde druhé má ocas. lis. u Smidar. Mý. Obo- jamo snopy klásti, když se klasy na obě strany kladou do snopu řítovím od sebe. Us. u Libáně. Oboje, vz Oboj, 1. Obojek, jku, m., místo obvojek, vz V. O., oboječek, čku, m., co se ovíjí okolo krku, oz- doba na hrdlo, zápona, Koller, m., Halsband, n., Halse, f. Dada, mu i obojek zlatý udělati. Cyr. — O., límec u šatů neb košile, der Kragen, Halskragen. Obojkové se škrobí škrobem. Kom. Za o. jej jě. Dal. 141. — V., Br. — O. psu na krk. V. Psí obojek s jehlami, V., s železnými bodci (obrožka). Šp. O. s drže- ním u vola nebo koně = řemen, který se připíná okolo krku volu a na který se na- vléká držení. Jg. — O., kruh železný na krk, das Halseisen. V. Dej nohy své v pouta její a do obojku jejího šíji svou. Br. Do o-ku někoho postaviti n. na pranýř. Har. V obojku loviti. Č. — O., der Koller, colubium, der Waffenrock. Gl. 184. Obojenec, nce, m., Hermaphrodit, m. D. Obojetmo = obojankou.