242

213. O. někoho = uraziti. Na mor. Zlinsku.
Brt. — koho na co, v co. Koho, se v nohu,
na nohu. Ros., Rk. — co komu (čím): si
nohu dřevcem, dřevem. Us. Někomu křídla
obraziti, aby tak prudce nelítal. Prov., Jg.
O. kopím štít. Alx. 1122. — co, se oč: nohu
o kámen. Jg. Vítr o plachty se obráží. D.
Slunce o hory se obráží, Ros., vlna o loď
n. o břeh, D., jek o skály. Jel. A stín mocné
Páně berly obráží se o lunu. Sš. Bs. 32. —
co, se čím. Slunce bleskem obráží hory
(obleskuje). Ros. Slunce jasnými paprsky oči
obráží. Br. Se řádem o. Kom. Tu jazykem
obrážejí, věrným v službě překážejí. Kat. 53.
Všecko bleskem oči obráželo. Ler. — V. Br. —
co kde. Vznešení předmětové dlouhé stíny
za sebou obrážejí. Šf. — se — udeřiti se,
uraziti se, sich anschlagen, anstossen; zpát-
kem práti, ab-, zurückprallen; ukázati se
jako obraz, erscheinen, vorschweben, zu Bild
werden. Jg. Hlas se obráží. Světlo se obráží.
Jel. Obrazie sě paprslek. Št. — se kde.

V mysli mé se mi ten nový svět obráží. Ler.

V dětech se budoucnost obráží. Sš. L. 13.
Hlas na vrchu se obráží. Ben. Hlas po lese
se obráží, po ulicích. Jel. Zvuk kladiva ob-
ráží se v uších jeho. Ben. V. Světlo se ve
svatyni obráželo. Br. Obrazilo se mi to
v mysli (ukázalo se mi to jako obraz, vzpo-
menul jsem si na to). Ros. O. v cizí řeči,
v řemesle = prospěch nějaký učiniti. Kb.

V zrcadle se obrážeti. Dch.— se od čeho.
Kdo přenáší kamení, obráží se od něho.
Ben. V.

Obrazivosť, i, f., Einbildungskraft, f. Rk.

Obrazivý, abbildsam. Rk.

Obrázkář, e, m., kdo obrázky prodává,
Bilderkrämer. Jg.

Obrázkářka, y, f., die Bilderkrämerin.

Obrázkářství, n., die Bilderkrämerei. Us.

Obrázkovati, rozjímati sobě, sich ein-
bilden. Ros.

Obrázkový. O. spis, kniha. Us. Bilder-.

Obrazlivosť, i, f., die Einbildungskraft. D.

Obrazna, y, f. = obrazárna. Sych.

Obrazně mluviti, bildlich.

Obrazní = obrazový, Bild-. Jg.

Obraznice, e, f., obrazna = obrazárna.
Nález za Ladisl. — 0., obrázkářka.

Obraznický, Bildner-, Bildhändler-.

Obraznictví, n., die Bildnerei. Jg.

Obrazník, a, m., kdo obrazy dělá, der
Maler. V., Troj. Výb. II. 91. Král poslal
jednoho o-ka (= malíře) Ježíšovi, aby jeho
obraz na desce sepsal. Pass. 918. — O., kdo
obrazy prodává, Bildhändler, m. D. — O.,
kdo peníze (vz Obraz) razí, padělá, Münz-
präger, m. Jg. — 0., penězoměnec, Wechsler.
Naleze v chrámě o-ky sediece. Jan. 2. 14.
(15. stol.). Č.

Obraznosť, i, f., obrazotvorná moc. D.
Nelstěme se klamem o-sti. Jg. O-sti uzdu
pustiti. Sš. Mt. 29. Pojíti co v o. svou. Sš.
Mt. 110. O. je vlastnosť, jíž obrazy v mysli
si tvoříme. O. uměleckou zoveme v užším
smyslu fantasií, o. pak praktickou, skuteč-
ného života se týkající mnohdy i spekulací,
kombinací; o. však jevící se ve spaní zove
se sen. Vz S. N. Die Einbildungskraft, Phan-
tasie. Vz Obrazotvornosť, Fantasie.

Obrazný, k obrazu náležející, Bild-. O.
rám (obklad), rytiny, Jg., písmo, Hiero-
glyphen. Rk. — O., přenesený, figurný, bild-
lich, figürlich. D. O. smysl slov. Us. O. mlu-
vení. Sš. L. 199. — O. umění = výtvarné.

Obrazoborce, e, m., ikonoklast, ikono-
mach, kdo ctění obrazů zavrhuje je bořil,
ničil. Vz S. N. Bilderstürmer, m.

Obrazoborný, bilderstürmend. Rk.

Obrazoborský, bilderstürmerisch. Rk.

Obrazoborství, n., Bilderstürmerei. Rk.

Obrazomil, a, m., Bilderliebhaber. Rk.

Obrazopísmo, n., obrazné písmo, Hiero-
glyphen. Rk.

Obrazorušec, šce, m. = obrazoborce.

Obrazoslužba, y, f., ctění obrazů, die
Bilderverehrung. Vz S. Ň.

Obrazotepec, pce, m. = obrazoborce.

Obrazotesec, sce, m, der Bildhauer. Jg.

Obrazotesecký, Bildhauer-. O. umění. Jg.

Obrazotesectví, n., die Bildhauerei. Jg.

Obrazotvor, u, m., das Gesichtsbild. O.
v názorném se rozvíjí prostoru u vidění
krásné krajiny. Purkyně.

Obrazotvorce, e, m., der Bildner. L.

Obrazotvornosť, i, f., obrazotvorná moc,
obraznost. O. jest moc zpřítomnění názoru
bez patření na jeho předmět. Ondrák. O. či
fantasie jest moc, kterouž si vytvořujeme
v duši své představy, které nenaskytují se
v obyčejném životě. Bž. O. může vybujněti
a to v blouznivosť (snářství), zabývá-li se
prázdnými sny a nedá-li rozumu se ovládati.
Bž. Způsob. básn. 3. Fantasie i paměť před-
pokládají o-sť. Týž. Vz Obraznosť.

Obrazotvorný, bilderschaffend. O. moc =
obrazotvornosť. Rk.

Obrazotvorový, gesichtsbildlich. O. obraz.
Purkyně.

Obrazovna, y, f. = obrazárna. Rk.

Obrazový, Bild-. Rk.

Obrazsky, bildlich. Spasitel náš o. ohle-
daný byl jest obličeje podlouhlého. Pass. 918.

Obražení, obrážení, n., der Anstoss, die
Verletzung, Beleidigung. Oblaků zvučeni a
obrážení. V. O. paprsků, die Strahlenbrechung,
světla, der Wiederschein. D.

Obraženina, y, f., Quetschung, f. V.

Obražený; obražen, a, o; obrážeti, a, o,
angestossen, verletzt; beleidigt; geblendet,
abgeprallt. Jg. Všecka Europa obražena jest
(erschüttert). Plk. Hlas o-ný převysokých hor,
ježto slove echo. — z čeho. Kdybys z mého
hlasu obražený (perterritus) jíti do vyhnanství
naměřil. Mach. — čím. Skála Mojžíšovou holí
obražená. Eus. Obražen býti nesnadností. Jel.
Hrozami obražen jest. Troj. — v co, kam.
Já nejsu v hlavu obražený (na hlavu padlý).
Na mor. Zlinsku. Brt.

Obrážeti, vz Obraziti.

Obrážka, y, f., die Zurückprallung. Veleš.

Obrazlivosť, i, f., Anstössigkeit, f. Jg.

Obražlivý, beleidigend; anstösslich. Jg.

Obrážný, obražený, zurückprallend. O.
blesk, Gegenschein. Zlob.

Obředi, ceremonia, obřad, v MV. nepravá
glossa. Pa. 41.

Obřediti, il, ěn, ění; obřeďovati; zřediti,
verdünnen. — co komu čím: dobytku po-
krm líbezným nápojem. Jg.