243

Obřemenitel, e, m., der Beschwerer. Jg.

Obřemenitelný, obtěžující, belastend. Jg.

Obřemeniti, il, ěn, ění; obřemeňovati;
obtížiti, mit Bürde beschweren. — koho čím.
Us. — O., obřeziti. Ja.

Obřemeňování, n., obtížení břemenem,
das Belasten, Überbürden. Vydává bědu na
ně pro o lidí. Sš. L. 119.

Obreptálek, lka, m. = obreptalý. Ros.

Obreptalosť, i, f., murrende Beredung,
Aufgemutztheit. Jg.

Obreptalý = obreptavý. Ros.

Obreptaný, vorgeworfen, aufgemutzt, mit
Murren beredet, aufgerückt. Vše je to o-né.
Ros.

Obreptati, obreptám a obrepci; obreptá-
vati = omlouvati, odrhati, vytýkati, obrou-
kati, murrend bereden, aufmutzen. Ros. —
co: dar; všeliké dílo o. Plk. — co komu. Reš.

Obreptavosť, i, f. Neigung zu murren. Jg.

Obreptavý, gern murrend, aufmutzend.
Ros.

Obřesk, u, m. = břesk. L. — Mluviti s kým
s obřeskem = s trpkostí. L.

Ohrev, obrv, gt. obrvi, f., provaz, kterým
se tenata natahují. Der Spannstrick. O. ob-
roubená, die Saumleine, která je nahoře a dole
v obrubě plachet zašitá, aby se plachty ne-
trhaly. Šp. — O., provaz na žezle neb rahně
korábovém. Seil (n.) an der Schiffstange. Reš.
Vz Nevod.

Obřež, u, m., obříznutí, Schnitt, m. O.
kněh. Kniha se zlatým obřezem.Rus. — O. =
obřízka židů. Št. — O., sřeky dnův, veršíky
k označení svátkův u star. Čechův. Č.

Obřezací. O. nůž (jircháře, das Handmesser,
knihaře, der Schnitthobel.). Jg.

Obřezák, u, m. Schneidhobel, m. O. malý.
Handh. mit 2 Zungen. Skv.

Obřezalý, zastr. = obřezaný. Ms.

Obřezanec, nce, m., der Kastrat; der Jud.
Aqu.

Obřezání, das Beschneiden, die Beschnei-
dung. O. mince, Wipperei, f. D. — O. žida.
Jel. Vz Obřízka. — O., slavnosť židovská.
Das Fest der Beschneidimg. D. — O. Kristovo
nebo nové léto. 1545.

Obřezanosť, i, f., die Beschnittenheit, í.

Obřezaný; obřezán, a, o, beschnitten. O.
víno, mince (ostříhaná). V., peníze. D. Ne-
obětuj Bohu z neobřezaného křoví (= z ne-
obřezaného srdce). Prov., Mus. Lid neobře-
zaných srdcí a uší (urputný). Bart. 348. 26. —
O. žid. Bibl.

Obřezatel, obřezávatel, obřezovatel, der
Beschneider. O. mince, der Wipper. D.

Obřezati, obřezáni a obřeži, obřezej a obřež,
al,án,ání; obřezávati, obřezovati, beschneiden,
umschneiden; umsägen. Ml. — co, koho:
peníze, vinný kmen, víno; pachole (po ži-
dovsku), D., Jg., stromy, Us., dřevo. BO.
Obřezujete člověka. ZN. Obřežete kožku lóna
vašeho. BO. — co komu. Kázal jim uši
obřezati. Háj. — co čím: nožem, Us., pilou.
D. — kdy. Mládenec (nemluvně) v osmi
dnech bude obřezán. BO.

Obřezek, zku, m., ein Abschnitzel; be-
schnittenes Stück. Aqu.

Obřezeti, 3. os. pl. -zejí, el, ení, aufnehmen,
trächtig werden. — Hovada, když obřezejí

(březími se stanou), již více se nehoncují.
Lom. — O., otěhotněti. Rkp. lék.

Obřezilý, trächtig. O. klisny. Koubl.

Obřeziti, il, en, ení = březí učiniti, trächtig
machen. — koho: klisnu. Ja. — se, trächtig
werden. Kráva, svině atd. se obřezila. Jg.

Obřezka, y, f., zastr. = obřízka.

Obřezlosť, i, f., die Trächtigkeit, Schwan-
gerschaft. Ssav.

Obřezní, Küsten-, Ufer-. O. krajina. Sš.
I. 291.

Obřeznice, e, f., stolice řezací, die Schnitz-
bank. Skv., Ptr. Vz Pořeznice. Ve vých. Čech.
Jir.

Obřezování, n., vz Obřezání.

Obrezovati, vz Obřezati.

Obřežiti, il, en, ení, břehem obdati, um-
ufern.

Obří, obrový, Riesen-. Ros.

Obřícení, n., die Umschüttung. Jg.

Obřícený, -en, a, o, umschüttet.

1. Obřid, u, m., obřida, y, f., hnusnosť, der
Ekel, die Ekelhaftigkeit. L.

2. Obřid, a, m., zastr., mithrax, korýš.
Krok.

Obříditi = zříditi. Mus.

Obřidký, hnusný, šeredý, ekelhaft. O.
rozkoš. Sš. II. 131. Vz Břid, 1.

Obřídký, trochu řídký, etwas dünn, schüt-
ter. O. brada (vous). Záv.

Obřidlý, obřidký, schütter, dünn. O. obilí,
žíto, Jg., plátno. Krok. — O., nezdvořilý,
grob. Us. (Turn.)

Obřídné obilí = řidké. Us. u Opavy. Pk.

Obřidnouti, dnul a dl, utí, dünn werden. Jg.

Obřídný, vz Obřídné.

Obřichacení, n., das Schwängern. Jg.

Obřichacený, geschwängert. — od koho,
Troj., kým. Us.

Obřichatění, n., otěhotnění, das Schwan-
gerwerden, die Schwängerung. V.

Obřichatěti, 3. os. pl. -tějí, ěl, ění, bauchig,
schwanger werden. V., BN. S babami svod-
nými se o to radí, aby neobřichatěla. Štelc. —
z koho (počíti). Troj. — od koho. Od sed-
láka obřichatěla. BN.

Obřichatiti, il, cen, ení, bauchig machen;
obtěhotniti, zlíbati, schwängern. — koho:
ženu. Troj.

Obřinek, nku, m. Abschnitzel. Tč.

Obříslo, na Mor. a na Slov. = povříslo.
Zlob.

Obřiství, n., ves v okr. mělnickém. Vz
S. N., Tk. I. 301., II. 425

Obřit, i, f., Wobořitz, ves u Lobosic. PL.

Obřitek, tku, m., der Schild, Spiegel, žlutá
n. bílá skvrna na kýtách vysoké zvěři. Šp.

Obřiti, il, en, ení, veličiti, riesenhaft machen;
se, riesenhaft werden. Mus.

Obříti, obřeji, il, it, itý; obřívati = břitvou
oholiti, abscheren. — co, koho: hlavu, bradu.
Jg. — se. Rus.

Obřítiti, il, cen, ení; obřicovati = kolem
řítiti, umschütten. — co čím. Ač by vůl
trkavý utrkl muže neb ženu a umřeli by,
kamením obřícen bude. BO. Kamením jej ob-
řiti lidské množství. BO. Srdce prací obřícené.
Št.

Obřitný, Arsch-, After-. O. kýty. Orb. p.

Obřitosť, i, f., die Tonsur, Haarschur. Rk.