244

Obřitý, rasirt. Rk.

Obřízek, zku, m., obřezek, Abschnitzel,
n. O. ze zlata, Zlob., knihy, der Schnitt. Plk. —
O., obřízka = obřezaná kožka údu, die Vor-
haut. D.

Obřízka, y, f., obřezání; obřízky, f., pl.,
die Beschneidung. 1615. O., uříznutí kožky
z pyje. Vz o tom více v S. N. O-ce se po-
drobiti. Sš. L. 37. Dnes byly, slavili obřízky.
Us. — Otneste o-ky srdec vašich. BO.

Obrkati; obrknouti, kl, ut, utí = ošiditi,
obelstíti. Us. — O., okřiknouti, osupiti se. Llk.

Obrlenec, nce, m., pakostník, dnavec, der
Gichtbrüchige. Sš. J. 127., Mt. 123.

Obrlení, n. = obrlosť. Rostl.

Obrleti, el, ení, gelähmt werden. Rostl.

Obrlosť, i, f., obrlenosť, Lähmung, f., ochr-
nutí. O. nervová. Rostl. Trápen obrlostí po-
všechnou. Krok.

Obrlý, ochrnulý, dnavý, gichtbriichig. Sš.
Mt. 122.

Obrman, ubrman, a, m., rozsudí, smluvce,
Schiedsrichter. Aqu. — Obrmaniti, obrmanem
býti. Aqu.

Obrna, y, f. O. údů, das Einschlafen. Us.
Hanka.

Obrněnka hnědá, peridinium tabulatum,
nálevník. Frč. 16.

Obrněný, gepanzert. O. loď, Panzerschiff,
n. O. pes (proti černé zvěři). Sp.

Obrněti, el, ění, einschlafen (o lidech). Rk.

Obrnice, Obernitz, ves u Mostu v Čech. PL.

Obrniti, il, ěn, ění, panzern. — co: svůj
um. Šml. — co, koho čím: koně, loď že-
lezem. O. oči skly. Lumír. N1. — se. Rk. —
se proti komu. Us.

Obrocení, n., das Benetzen. Jg.

Obrocený, benetzt. — v čem: v krvi. Nej.

Obročenský, obročnický, Kastner-. O.
služba, Ros., úřad, písař. D.

Obročenství, obročnictví, obročnická
služba, das Kastenamt. Za jeho o-ství = když
obročním byl. Us.

Obročí, n., vz Obrok, Kongrua, Prebenda.

Obročiti, il, en, ení; obročívati, füttern.—
koho. Oko páně nejlépe koně obročí. V.

Obročně, ě, f. = obročnice, der Schütt-
boden. Us.

Obroční, obročný, co k obroku patří.
Kastner-. O. písař, úřad. D., Sp. — D., ího,
m., úředník hospodářský, který má na sta-
rosti obilní zásoby, der Kastner. S. N. — O.,
každého roku se obnovující, ku př. hrách. Rostl.

Obročnice, e, f., obilnice, sýpka, žitnice,
picník, Jg., obročna, špýchar (v obec., mluvě
z něm. Speicher), der Schüttboden. Šp. Obilí
na o-ci míti. V. — Na Slov. = v čem obrok
jest. Obrok v obročnici (v truhle na obrok),
der Futterkasten. Ja. — O., paní obročního,
die Kastnerin. — O., torba na obrok, der
Futtersack, Futtertornister. Čsk.

Obročnický. O. důchod, der Pfründner-
fond. Dch. Kastner-.

Obročnictví, n., das Kastneramt. Us.

Obročník, a, m., obroční písař. Ros. Reš.,
V. — O., kdo obilí skupuje a zase prodává,
der Kornhändler. V. — Obilní správce vůbec.
Br., Zlob. U vojska, der Futtermeister. Čsk.

Obročňová, é, f. (nové), žena obročního,
obročnice, die Kastnerin. D.

Obročný = obroční.

Obrod, u, m., znovuzrození. O. národa,
jazyka. Die Wiedererweckung, Auferstehung.
Km. 1875. 98. O. světa podslunečného. Sš. L.
17. Zdroj a základ o-u našeho jest milosrdenství
boží veliké. Sš. O. 190.

Obroda, y, f., úroda. Roční o. vína. Reš.
K tomu obrody zlé biechu. Star. skl. O. obilní.
Th. - Jg.

1. Obroditi, il, zen a děn, zení a dění,
schwemmen. — co, koho kde: koně v ryb-
níce. Jg. Odrodil (lépe: zbrotil) svůj meč v boku
jeho. Nej. — Jg.

2. Obroditi, il, zen, zení; ohrozovati =
naděliti, znovu zroditi, požehnati, bescheren,
segnen. Obroď pán Bůh. Na Mor. — se —
uroditi se, gerathen. Obrodilo se ovoce. Jg.,
V., Br., Har. Kdyby se neobrodilo kterého
léta, žeby kroupy zbily. V. — se komu.
Do stodoly všecko, což se mi obrodí, svezu.
GR. By se's Kristu obrodil. Sš. Bs. 6. —
koho k čemu. Obrodil nás (otec) k naději
živé. Sš. O. 190. K naději jsme Kristem ob-
rozeni. Sš. O. 190.

Obrodný, obrozující, obnovující, wieder-
gebärend, erneuernd. Kristus novým, duchov-
ním, o-ným otcem pokolení lidského jest.
Sš. L. 18.

Obrogace, e, f., z lat., zrušení n. změna
zákonu. S. N.

Obrok, u, m. O., co se ob rok (jistým časem)
dává, plat, pokrm, potrava, píce, lidem i do-
bytku, zvl.pak oves a jiné zrno koňům dávané,
Kost, Speise, Nahrung, Fütterung. V, Jg.
O. koňský. Šp. O., krmení. O. čerstvý (zelený),
suchý, mletý (tluč), žvýkaný (žvanec, žvínek),
spařený. Šp. Na obroku chovati (pásiti, krmiti);
V. O. jísti. V. O. oslům dávala. Štele. Koni
o. dáti, obroku namíchati. D., Šp. Jest z do-
brého obroku. Vz Blahobyt. Č. Obroku někomu
ujíti. Jg. Ujali mu obroku, aby tak neskákal.
Vz Nepřátelství, Skrocení. Č., Lb. Kázal
koním obroku. Us. a Rychn. Prši-li na nebe-
vstoupení Páně, chybí jeden obrok (buď lidem
nebo dobytku). Hš. — O., s jedno pojedení
ovsa, eine Fütterung. Dáti koni obrok (pojísti).
Ros. — O., příjmy roční. Das Jahrgeld, die
Revenuen, die Pfründe. O. duchovenský (pe-
culium clericorum) jest veškerý příjem a ma-
jetek, které se služebníkům církve (osobám
duchovním) za jich úřadování dostávají; jme-
noval se: benefícium, oblationes,, annona,
annata, štola atd. Vz více v S. N. O. komu
dáti (praebendu). Dal. 129. Tomu se úředníci
královi s purkrabí mají v jeho o. a, zbožie
uvázati. O. z I). Prodávajíce biskupství a jiné
obroky. Hus. — O. u horníků = záloha.
V obroku na hotově míti. Vys. — O., a, m.,
ves u Ústí v Litoměř. PL.

Obrokovati, na Slov. obročiti, krmiti. —
koho: koně. Plk. — O., picovati, fouragiren.
Sych.

Obrokový, Futter-, Speise-, Nahrung-. Rk.

Obrositi, il, en, ení, bethauen. L.

Obrost, u, m., der Umwuchs. Rostl.

Obrostati; obrůsti, obrostu, rostl, ění;
obrostávati, be-, umwachsen, herum wachsen.
— čím: vlasy, chlupy, travou, masem, Jg. V.,
tukem. V., Lk. Živá kosť masem obroste. Č.



	244

	Obřitý, rasirt. Rk. Obřízek, zku, m., obřezek, Abschnitzel, n. O. ze zlata, Zlob., knihy, der Schnitt. Plk. — O., obřízka = obřezaná kožka údu, die Vor- haut. D. Obřízka, y, f., obřezání; obřízky, f., pl., die Beschneidung. 1615. O., uříznutí kožky z pyje. Vz o tom více v S. N. O-ce se po- drobiti. Sš. L. 37. Dnes byly, slavili obřízky. Us. — Otneste o-ky srdec vašich. BO. Obrkati; obrknouti, kl, ut, utí = ošiditi, obelstíti. Us. — O., okřiknouti, osupiti se. Llk. Obrlenec, nce, m., pakostník, dnavec, der Gichtbrüchige. Sš. J. 127., Mt. 123. Obrlení, n. = obrlosť. Rostl. Obrleti, el, ení, gelähmt werden. Rostl. Obrlosť, i, f., obrlenosť, Lähmung, f., ochr- nutí. O. nervová. Rostl. Trápen obrlostí po- všechnou. Krok. Obrlý, ochrnulý, dnavý, gichtbriichig. Sš. Mt. 122. Obrman, ubrman, a, m., rozsudí, smluvce, Schiedsrichter. Aqu. — Obrmaniti, obrmanem býti. Aqu. Obrna, y, f. O. údů, das Einschlafen. Us. Hanka. Obrněnka hnědá, peridinium tabulatum, nálevník. Frč. 16. Obrněný, gepanzert. O. loď, Panzerschiff, n. O. pes (proti černé zvěři). Sp. Obrněti, el, ění, einschlafen (o lidech). Rk. Obrnice, Obernitz, ves u Mostu v Čech. PL. Obrniti, il, ěn, ění, panzern. — co: svůj um. Šml. — co, koho čím: koně, loď že- lezem. O. oči skly. Lumír. N1. — se. Rk. — se proti komu. Us. Obrocení, n., das Benetzen. Jg. Obrocený, benetzt. — v čem: v krvi. Nej. Obročenský, obročnický, Kastner-. O. služba, Ros., úřad, písař. D. Obročenství, obročnictví, obročnická služba, das Kastenamt. Za jeho o-ství = když obročním byl. Us. Obročí, n., vz Obrok, Kongrua, Prebenda. Obročiti, il, en, ení; obročívati, füttern.— koho. Oko páně nejlépe koně obročí. V. Obročně, ě, f. = obročnice, der Schütt- boden. Us. Obroční, obročný, co k obroku patří. Kastner-. O. písař, úřad. D., Sp. — D., ího, m., úředník hospodářský, který má na sta- rosti obilní zásoby, der Kastner. S. N. — O., každého roku se obnovující, ku př. hrách. Rostl. Obročnice, e, f., obilnice, sýpka, žitnice, picník, Jg., obročna, špýchar (v obec., mluvě z něm. Speicher), der Schüttboden. Šp. Obilí na o-ci míti. V. — Na Slov. = v čem obrok jest. Obrok v obročnici (v truhle na obrok), der Futterkasten. Ja. — O., paní obročního, die Kastnerin. — O., torba na obrok, der Futtersack, Futtertornister. Čsk. Obročnický. O. důchod, der Pfründner- fond. Dch. Kastner-. Obročnictví, n., das Kastneramt. Us. Obročník, a, m., obroční písař. Ros. Reš., V. — O., kdo obilí skupuje a zase prodává, der Kornhändler. V. — Obilní správce vůbec. Br., Zlob. U vojska, der Futtermeister. Čsk. Obročňová, é, f. (nové), žena obročního, obročnice, die Kastnerin. D.	Obročný = obroční. Obrod, u, m., znovuzrození. O. národa, jazyka. Die Wiedererweckung, Auferstehung. Km. 1875. 98. O. světa podslunečného. Sš. L. 17. Zdroj a základ o-u našeho jest milosrdenství boží veliké. Sš. O. 190. Obroda, y, f., úroda. Roční o. vína. Reš. K tomu obrody zlé biechu. Star. skl. O. obilní. Th. - Jg. 1. Obroditi, il, zen a děn, zení a dění, schwemmen. — co, koho kde: koně v ryb- níce. Jg. Odrodil (lépe: zbrotil) svůj meč v boku jeho. Nej. — Jg. 2. Obroditi, il, zen, zení; ohrozovati = naděliti, znovu zroditi, požehnati, bescheren, segnen. Obroď pán Bůh. Na Mor. — se — uroditi se, gerathen. Obrodilo se ovoce. Jg., V., Br., Har. Kdyby se neobrodilo kterého léta, žeby kroupy zbily. V. — se komu. Do stodoly všecko, což se mi obrodí, svezu. GR. By se's Kristu obrodil. Sš. Bs. 6. — koho k čemu. Obrodil nás (otec) k naději živé. Sš. O. 190. K naději jsme Kristem ob- rozeni. Sš. O. 190. Obrodný, obrozující, obnovující, wieder- gebärend, erneuernd. Kristus novým, duchov- ním, o-ným otcem pokolení lidského jest. Sš. L. 18. Obrogace, e, f., z lat., zrušení n. změna zákonu. S. N. Obrok, u, m. O., co se ob rok (jistým časem) dává, plat, pokrm, potrava, píce, lidem i do- bytku, zvl.pak oves a jiné zrno koňům dávané, Kost, Speise, Nahrung, Fütterung. V, Jg. O. koňský. Šp. O., krmení. O. čerstvý (zelený), suchý, mletý (tluč), žvýkaný (žvanec, žvínek), spařený. Šp. Na obroku chovati (pásiti, krmiti); V. O. jísti. V. O. oslům dávala. Štele. Koni o. dáti, obroku namíchati. D., Šp. Jest z do- brého obroku. Vz Blahobyt. Č. Obroku někomu ujíti. Jg. Ujali mu obroku, aby tak neskákal. Vz Nepřátelství, Skrocení. Č., Lb. Kázal koním obroku. Us. a Rychn. Prši-li na nebe- vstoupení Páně, chybí jeden obrok (buď lidem nebo dobytku). Hš. — O., s jedno pojedení ovsa, eine Fütterung. Dáti koni obrok (pojísti). Ros. — O., příjmy roční. Das Jahrgeld, die Revenuen, die Pfründe. O. duchovenský (pe- culium clericorum) jest veškerý příjem a ma- jetek, které se služebníkům církve (osobám duchovním) za jich úřadování dostávají; jme- noval se: benefícium, oblationes,, annona, annata, štola atd. Vz více v S. N. O. komu dáti (praebendu). Dal. 129. Tomu se úředníci královi s purkrabí mají v jeho o. a, zbožie uvázati. O. z I). Prodávajíce biskupství a jiné obroky. Hus. — O. u horníků = záloha. V obroku na hotově míti. Vys. — O., a, m., ves u Ústí v Litoměř. PL. Obrokovati, na Slov. obročiti, krmiti. — koho: koně. Plk. — O., picovati, fouragiren. Sych. Obrokový, Futter-, Speise-, Nahrung-. Rk. Obrositi, il, en, ení, bethauen. L. Obrost, u, m., der Umwuchs. Rostl. Obrostati; obrůsti, obrostu, rostl, ění; obrostávati, be-, umwachsen, herum wachsen. — čím: vlasy, chlupy, travou, masem, Jg. V., tukem. V., Lk. Živá kosť masem obroste. Č.