246

Obruba, y, f., obrubka, obrub, u, m. =

zásek« okolo, ein Verhau in die Runde. Mnoho
lesů posekavše, kázali si velikú obrubu udě-
lati. Háj. — O., hradba okolo něčeho, Schanze,
Verschanzimg, Befestigung, Mauer, f. O-bu
zapáliti. Háj. Hrad obrubami ohradil. Háj. O.
kolní. — O., der Schranken. Běhouni z šranku
(obruby) k cíli během chvátají. Kom. — O.,
hraj, obložení, obkladek všeliké věci, der Saum,
Rand, die Einfassung. V. O. okolo studně
(roubení). Reš., Šp. Jonáše vyhodili přes obrub
(über Bord). Ms. Č. O. jámová čí ústní věnec,
der Tagkranz. Bc. Učiníš tomu stolu o-bu
zlatú. BO. O. studničná. Bj. O. oken, die Um-
rahmung der Fenster. Dch. O-by či futra
(u oken slovou obyč. rámy) skládají se ze
čtyř částí: z dolního prahu, ze dvou postranic
a z nadpraží (rovného nebo obloukovitého).
Vz KP. I. 205. — O., rámec, ve kterém spodek
kamene mlýnského stažen jest, das Steinlager.
Jg. — O. (na Mor. obrub), složka, obkladek,
lem, šev okolo plátěného šatu, aby se netřepil
(obkládání), der Saum, die Einsäumung, Ein-
fassung. V. O. široká, úzká, štepovaná, kulatá,
dutá, mřížková. Š. a Ž.

Obrubati = osekati, um-, behauen. — co
čím. Rk.

Obrubce, ves u Sobotky. PL.

Obrubek, bku, m. = obrub, obruba.

Obrubeň, bně, f., obruba u studny, die
Einfassung. Us.

Obrubiti = obroubiti.

Obrubka, y, f., vz Obruba.

Obrubní, Saum-. O. láno, Saumtau, n.
D.

Obrubovačka, y, f., die Einsäumerin.
Techn.

Obrubovati, vz Obroubiti.

Obrubovitý, plný obrub. Us. Dch.

Obruby, dle Dolany, ves u Sobotky. PL.

Obruč, e, m. a f., obrouček, čku, m.,
obroučka. V Boleslavsku f.. jinde m. Knst.
O. u vedra také: pružina, pružinka; k věnci:
loubek. Sp. O., pás k stahování sudů, beček
atd. O., dřevěný neb železný kruh, jímž bednář
dužiny v sudy, kádě, bečky a j. spojuje. Vz
více v S. N. Na mor. Zlinsku: obruča. Brt.
Der Reif, Fassreif, Spriegel. O. čelní, poslední,
Schluss-, vnitřní (v řešetě), Futter , Jg., že-
lezný, dřevěný; obruče roztahovati, párati,
štípati, osekávati, vyřezávati, ohýbati, sekati,
loupati, nasaditi, vytahovati, vybrázditi, ová-
zati, zamknouti, zámkem opatřiti, sraziti, otu-
žiti, dělati; obruč praskl; do obručů dáti;
obruči opatřiti vázati; o. povolil; dal sud
pobiti obruči, Šp. Obruče kočárové štýrské,
na kolo n. povozní, posudní. Kh. Vína pod
obruči prodaná (v sudech, Boč.). Dotud se
s vědýrkem k studnici chodí, až mu se ob-
rouček opukne. Prov., Jg. Obruč hrubý po-
malu se ohýbati musí. Prov. Jg. V obruč
koho ohýbati (ostrou řečí naň dorážeti). Vz
Domluva. Č. — O., kruh, kroužek, der Ring,
Reif. O. na kostelních dverech. Ms. pr. pr. Ob-
rúček přílbice srazi. Troj. Na hrdle hrdelná
obruč. Ctib. Obruč zlatý vzděl jemu na hrdle
(řetěz, torquis). BO. — O. okolo měsíce, der
Reif. Vus. — O., bratrstvo, vz o něm u Tk.
II. 223.

Obruča = obruč. Vz Obruč.

Obručanka,y,f., břichonožec. O. nádherná,
scalaria pretiosa; o. obecná, s. communis.
Frč. 235.

Obručář, e, m., bednář, der Fassreifmacher.
Na Slov.

Obručí, n., coll. = obruče, die Reife. Víno
pod o-čím míti (pod čepem), am Zapfen haben.
D., Šm., Šp. — O., zastr., šat na ruce. Jir. —
O., der Armschmuck, das Handband. Gl. 185.

í. Obručiti, obroučiti, il, en, ení; obrou-
čívati, obručovati = kroužiti, obruč dělati,
shýbati, zu einem Reif winden, krümmen,
zastr. V.

2. Obručiti, íl, en, ení; obručovati, obru-
bovati — zaručiti, upevniti rukojmím, ver-
bürgen, verbinden. — koho v čem: v pravé
vieře. St. skl. — se k čemu čím: přátelským
zjednáním. Ms. k. pr.

Obručkovati, mit einem Reifchen um-
geben ; se, obroučky (prsteny) při oddavkách
směniti. Plk.

Obručnice, e, f., die Reifblume. Rk.

Obručník, a, m., der Fassreifmacher. Rk.

Obručný, Reif-. O. tyč. Th. Obruční rytíři,
Freimaurer. Ms. — Obručné, ého, n., Schrot-
geld, Bierschrotgeld, n. Rk.

Obručový, Reif-. O. železo. Prm.

Obruka, y, f., zábradlí, držadlo, Geländer,
n., Handlehne, f. Alex. fab., Č.

Obrus, ubrus, u, obrousek, ubrousek,
sku, m., šat k utírání, o nějž se něco utírá,
das Tischtuch, die Serviette. Ubrousek k utí-
rání rukou při jídle. Jg. Ubrouskem ústa,
ruce si utírati. Prestierajte obrusy kmentové.
Ht. Sl. 202. Na Mor. obrus. Brt., Tč.

Obrusky, pl., m., die Schleifspäne. D.

Obrůsti, vz Obrostati.

Obrůtka, y, f. Jíti na o-ku (obrátiť na
pastvě). Us. u Vysokého.

Obrůžiti, berosen. Č. Přes obražené hory
den se překlonil. Č.

Obrva, y, f., obyčejněji pl. obrvy, gt. obrv,
f. a obrvy, ů, m., brvy, chlupy na víčku
oka, rasa. Die Augenwimpern. D. — O., obočí.
Na Mor.

Obrvaně, Wobrwein, ves u Ledče. PL.

Obrynda, y, f., ochlasta, opilec. Us. Plhř.
a jinde. Ptů.

Obryně, ě, f., Riesin, ť. D.

Obrys, u, m., co z hruba nastíněno, kon-
tura, Contour, f, Šp., Jg. V prvé části řeči
horské idealný o. křesťanského názoru vyli-
čuje. Sš. L. 74. Vz Nástin.

Obrytí, obryji, yl, yt, ytí; obrývati. — co:
kořen stromu. — co čím : rýčem, umgraben.

Obryvek, vku, m., etwas Abgerissenes. Rk.

Obrznouti, znu, ul, utí, hojněti, oplývati.
Uiberfluss haben. Žalt. vit, Č. Zastr.

Obrzný, hojný, zastr. Žalt. vit. Č.

Obrzství, n., der Uiberfluss, zastr.

Obsada, y, f., obsádka, posádka, die Be-
satzung. O. v pevnosti. S o-kou boj nastal.
Quido.

Obsadek, dku, m., der Besatz; der Rahmen
(am Fenster, Bilde). Rk.

Obsaditi, il, zen, zení; obsazovati, okolo
posaditi, um-, umhersetzen; osaditi, um-, be-
setzen. Jg. — co: úřad, Us., město a hrady.
BO., Alx 1135. — co čím: stůl hostmi, Jg.,
korunu perlami, D, rybník rybami (osaditi), za-