247

hradu stromy (vysaditi), valy děly, D., město
vojskem. Sych. — co, koho kde: hosti okolo
stolu. Jg. Obsadichu cesty v súcestech. BO.

Obsádka, y, f. O. vojenská, Besatzung,
Garnison. S. N.

Obsadný, Besatzungs-. Dch.

Obsah, u, m., obsazení, vše, co v něčem
obsaženo. Der Begriff, Inbegriff, Inhalt. O.
tělný n. tělesový (objem), Sedl., tělesný, mě-
řický, užitečný, dobrý, špatný. Us. O. řeči,
písma, T., učení, D., knihy, listu, listiny. Sp.
O obsahu pojmu vz S. N. O. země, der Ku-
bikinhalt. Š. a Ž. O. buněk, vz Schd. 163.
Každé kapitole obsah předeslal. Proch. O.
písemné obsýlky jest ten atd. Sych. O-hem
celým. Šp. Ukazovatel obsahu. Šp. Slova
plná vážného o-hu. Nt. O. zpěvu toho anděl-
ského místněji se udává ve dvou členech.
Sš. L. 36. O. čeho vyprázdniti, vyčerpati,
erschöpfen. Držením Palaestiny veškeren
slibu onoho o. se nevyprazdňuje a nevy-
čerpává. Sš. Ž. 38. O. čeho shrnouti v co,
zusammenfassen. Sš. O. 232.

Obsahati, obsahovati; obsáhnouti, hnul
a hl, ut, utí a žen, žení = vůkol sahati, um-
greifen, umlangen, umfassen, umspannen, be-
fangen, V.; vystihnouti, pochopiti, begreifen;
odělati, spraviti moci, zaopatřiti, bestreiten,
umfassen; zavírati, zavříti, begreifen, fassen,
enthalten; chopiti, na se vzíti, an sich zie-
hen; s něco býti, vermögen. Kteréžto na-
rovnání naše tuto nyní obsaženo a jak ná-
sleduje, vytištěno jest. Nar. o. h. a k., Pr.
I. 89. — co: strom. Us. Jehož moc všecky
věci obsahuje. V. Zemi o. (dobyti). Tur. kr.
To on nemůže obsáhnouti (zastati). Sm. Dě-
dictví o. (si osvojiti). Th. Třidcat loktóv
obsahováše okolek jeho. BO. To zbožie, což
panie věno obsáhlo. Dsky.— co čím: strom
rukou. Us. Něco myslí, rozumem (pochopiti),
V., pamětí. Pr. měst. předm. Učinils, což se
nebeským okršlkem obsahuje. V. Jedním
slovem, třemi slovy všecko o. V. Nechť
jedním slovem všecko obsáhnu. V. Něco
málo slovy. Bs. Není pod nebem člověka,
aby mohl sám všecko pamětí a rozumem
svým obsáhnouti. Bart. Řečí. — co, se
v čem: Ruka v sobě svalovité rameno ob-
sahuje. Kom. Všecko v desíti slovech o. V.
Ta věc mnoho v sobě obsahuje. Ros. Všeliká
pravda v knihách těch se obsahuje a zavírá.
V. A poněvadž prvé zřízení zemské to v sobe
obsahuje a zavírá. Zř. F. I. To vše v sobě
obsahuje V. Němci v Čechách přední úřady
obsáhli. Žalansk. Na to dávaje kurfirst saský
falckraběti zase odpověď svou, obsáhl v ní
úmysl a mínění takové. Skl. 1191. (Zb.) —
co kdy. Po smrti jeho všecko císařství obsáhl.
Bs., Trip. — s adv. Něco krátce o. Us.

Obsáhlosť, i, f., obvod, der Umfang, die
Umfassung; die Begreiflichkeit.

Obsáhlý, begreiflich, umgefasst. Ros.

Obsáhnouti, vz Obsahati.

Obsahnutelnosť, i, f., die Um-, Begreif-
lichkeit. Ros.

Obsahnutelný, um-, begreiflich. Ros.

Obsahovati, vz Obsahati.

Obsalašiti se, il, en, ení = osídliti se.
Na Slov.

Obsamičný, oplodný. Rostl.

Obsazení, n., das Besetzen. O. nějakého
místa. Us. O. u košile, límec. Der Kragen
am Hemde. D.

Obsázka, y, f., řemínek okolo nártu na
způsob podšívky dole přišitý, der Uiber-
stamm. D.

Obsazovati, vz Obsaditi.

Obsažení, n., pochopení, zdržení, zavřeni,
die Umfassung, Umgebung, Begreifung, der
Umfang, Begriff, Inbegriff, Inhalt, Gehalt.
Jg. V paměti o. Br. Krátké o. V. Máš zde
v krátkém o. počátky světské i božské mou-
drosti. Kom.

Obsažitelnosť, i, f., Begreiflichkeit.

Obsažitelný, vz Obsažitý, Obsažný.

Obsážiti, rozpiatýma rukama obetknouti,
umklaftern. D.

Obsažitý, obsažitelný, obsáhlý, begreif-
bar, umfassbar, ermesslich. O. nedokonalosť.
Sš. I. 259. Neobsažitá světlosť, milosť. Ms.

Obsažlivosť, i, f. Inhaltsfähigkeit, f. Rk.

Obsažnosť, i, f., die Intension. Rk.

Obsažný, obsažitelný, umfassend. Všichni
tvorové jest pojem obsažnější než všickni
lidé. Krok.

Obscoenní, oplzlý. Rk.

Obseděný, besessen. — čím. Muž zlým
duchem o-ný. BO.

Obseděti, ěl, ění = oseděti, sitzen bleiben.

— na čem. Oba na koních obseděli (ne-
spadli). Štilfr.

Obsedlý, posedlý, besessen. — od koho.
Od zlého ducha. V.

Obsednouti, nul, ut, utí; obsésti, obsedu
(zastr.), sedl, den, dení (zen, ení); obsedati
= okolo se posaditi, obklíčiti, umher sich
setzen, besetzen; oblehnouti, belagern. —
co: stůl, město. Ros., Sych. Obsésti město
také = osaditi. Troj. Žena Ametova ďáblem
jsúc obsedena umřela jest. 4. stěž. ctn. —
co čím: byt vítězstvím. Flor. — v čem.
O. v sedle (nespadnouti). Zlob. Vz Obseděti.

— si koho. Obsedl si ho (opanoval ho). Us.
Obsednutí, n., obležení, das Besetzen, die

Belagerung. V. O. města. V. O. věci, Besitz-
ergreifung. Rk.

Obsekati; obseknouti, nul, ut, utí; obséci,
obseku, kl, čen, čení; obsekávati, um-, be-
hauen. V. — co: vrby. D. O. brambory (po-
prvé okopati). Na Slov. — co čemu : stromu
kořeny. Us. Obrazům údy obsekati. Martini.

— co čím: sekerou.

Obsekávačný, behaubar. O. kmen. Um. les.

Obsekrace, e, f., z lat., uprošování, za-
klínání, Beschwörung. S. N.

Obsekvence, e, f., poslušnosť, Gehorsam.

Obselací (obsílací), obsýlací, k obeslání
náležitý, Beschickungs-, Vorladungs-. O. list.
Zříz. Ferd. List o. na někoho vzíti, vydati.
Zříz. Ferd. Observations-.

Obsemení, n., spermatodermis, die Samen-
hülle. Kk. 55.

Obsemenovati se, sich säen, fortpflan-
zen. Zelí se samo obsemenuje. D.

Observační, z lat., pozorovací. O. sbor
vojenský. Rk. — Observace, e, f., z lat.,
obyčej, zvyk, Beobachtung, Wahrnehmung,
řád klášterní, Klosterordnung. Rk.

Observance, e, f., z lat., pravidlo dlouhou
praxí a bez nařízení uznané, které má plat-