248

nosť, dokud buď výslovně aneb opět praxí
a bez nařízení zrušeno není. S. N. Observanz,
Herkommen, Sitte, Gebrauch.

Observanti, pl., m., z lat., mniši pravidla
řeholní přísné zachovávající. S. N.

Observatori-um, a, n., lat., pozorova-
telna, hvězdárna, die Sternwarte. Rk.

Obsésti, vz Obsednouti.

Obseti, obsíti, obsáti, obseji, el, il, ál,
et, it, át, etí, ití, átí: obsévati, obsívati, be-,
versäen. D. — co: rolí, Br., dědiny. Ps. --
co čím: pole ovsem.

Obsetí, n., die Versäung. D.

Obsezení, n. Zření míti na užívání a o.
dědin. 1562.

Obsěž, i, f., obsah, objem. Kat. 1842.

Obschodí, n., u tesařů, der Mantel, das
Treppenhaus. Rk.

Obsidian, u, m. O. jest nerost povahy
skelnaté a může se míti za přirozené sopečné
sklo. Vz S. N. O. je sklovitá odrůda trachytu.
Vz Br. N. 248. Vz také Krč. 128. a Schd.
45., KP. III. 9. O. obsahuje hlavně kyselinu
křemičitou, kysličníky hlinitý a draselnatý
n. sodnatý. Obsidianu podobají se: smolek,
perlovec, pemza. Vz Tvrdokam. Br.

Obsieci, vz Obsahati.

Obsílající. O. list, lépe: obselací, Jg., ob-
sýlací.

Obsílati, lépe: Obsýlati, vz Obeslati.

Obsiliti, obsilniti, il, obsilen, ení, ob-
silněn, ění; obsilovati, stärken. — co čím.
Tím život obsilují. Puch. Život dobrou po-
travou o. Us.

Obsílka, lépe: obsýlka, y, f., obeslání,
die Vorladung, Beschickung, Ladung, der
Vorbescheid. Jg. Nedostavil se na třetí ob-
sílku. 1684. Obsílku na někoho si vyžádati;
obsilku ztratiti (jí pozbyti); obeslaný doma
obsílkou zastižený. Pr. měst. Složil na ni
pořádnou o-ku. Sch. O. listem (písemní). J. tr.
Vz Rb. str. 269. Obeslaný doma obsýlkou
zastižený má hned po první obsýlce na zejtří
státi. Kol. 10.

Obsíti, vz Obseti.

Obskakovati; obskočiti, il, en, ení, um-
springen, umhüpfen. — koho. Kom. Psi mne
obskočili. Br. — koho čím: vojskem. Jel.
— okolo někoho = lísati se, pochlebovati,
schmeicheln. Plk. — kolem někoho, prý
šp. m. obskakovati koho (matku); ale ona
vazba jest dobra; někoho o. mohu, aniž bych
kolem něho skákal. Vz O-, Ob-. — adv. Ten
by tenkráte zle obskákal (pochodil). Us.
u Rychn.

Obsklepiti, il, en, ení; novější slovo, um-
wölben. — co čím: most nepřátely. Pont.
o stát.

Obskok, u, m., der Umsprung. Rk.

Obskurant, a, m., z lat., zatemňovač,
temnomil, Feind der Aufklärung. Rk. — Ob-
skurantism-us, u, m., lat., temnotářství,pro-
tiva osvěty. Vz více v S. N. — Obskurní,
z lat., temný, zatemněli), dunkel; neznámý,
unbekannt. Rk. O. hospoda. Us.

Obsloužení, n. K jejímu o., lépe; na ob-
sluhu. Vz Abstrakta, Pk.

Obsloužiti, vz Obsluhovati.

Obsluha, y, f., Aufwartung, Bedienung.
Ceremonie. Jg. O-hy pořádati a ustanovo-

vati. Gníd. Má dobrou, špatnou o-hu; S ob-
sluhou její jsem spokojen. Správná o., reelle
Bedienung. Dch. Rychlá o., prompte Bedie-
nung. Dch. O. nemocných, Krankenpflege.
Dch. O. slušná. Sš. L. 119.

Obsluhovač, e, m., der Lohndiener, Wär-
ter, Krankenwärter. Rk.

Obsluhovačka, y, f., die Wärterin, Be-
dienerin. Rk.

Obsluhovatelstvo, a, n. O. střelby, die
Geschützbedienungsmannschaft. Čsk.

Obsluhovati; obsloužiti, il, en, ení, be-
dienen. — co, koho. Mus. O. dělo. Šm. —
koho čím. Matnými obřady se obsluhovali.
Č.

Obsluní, n., perihelium, die Sonnennähe,
nejbližší přijití planety ke slunci. D.

Obsmutný, smutkem obklíčený. Duše má
jest o-na. Sš. Mt. 347.

Obsoletní, z lat., zastaralý. O. slovo.

Obsouti, suji, ul, ut, utí, obsypati, um-
schütten. — co čím. Jg.

Obsrdcovitý, herzförmig. O. tobolka.
Rostl.

Obstálý, který obstál, bestanden. — v čem:
ve zkoušce. Jg. — O., odstálý, abgestanden.

O. voda. Zlob.

Obstání, n. Dnes je na obstání. Není tu
k obstání, es ist hier nicht auszuhalten. Us.

Obstanouti, stanu, ul, utí; obstati, ob-
staju (zastr.), al, ání = vůkol objíti, umfassen,
unireichen. — koho, co. Obstane-li tě ten
pás? Ros.

Obstanovení, n. Což ona o. a zpósoby
o všech rádiech i o vše zemské dobré. Arch.

I. 53.

Obstanoviti (strč.) = ustanoviti. Výb. I.
1037., Boč. z rkp. 1413. Jg.

Obstanovitý, stanovitý, pevný, nepo-
hnutý, fest, beharrlich. Ms.

Obstarací obchod, Kommissionsgeschäft.
Dch.

Obstarati, vz Ostarati.

Obstarávající kancelář, šp. m. obstara-
vací. Brs. 115.

Obstaravatel, e, m., der Besorger, Kom-
missionär, kommissionář, kdo jiným koupě
a prodeje obstarává. Skř.

Obstaravatelský, Kommissions-. O. knih-
kupectví, obchod, odměna (odměna za ob-
starání), sklad (sklad zboží, jehož prodej má
obstarán býti, Kommissionslager, Skř.), směn-
ka, Kommissionswechsel, o. vydaná směnka,
Kommissionstratta (Skř.), prodej, účet, zá-
kazka, zboží (zboží ku prodeji svěřené). Šp.

Obstaravatelství, n., Kommissionsge-
schäft, n. Rk.

Obstárče, ete, n., staré tele, altes Kalb.
Us. Turn.

Obstárek, rka, m., odrostlý, ein Aeltlicher.

Jg-

Obstárlost, i, f., Aeltlichkeit, f. Dch.

Obstárlý, vz Obstárný. O. kniha, anti-
quarisch, nábytek, gebrauchte Möbel. Dch.

Obstárnosť, i, f., die Aeltlichkeit.

Obstárný, obstární, drobet starý, ältlich.
O. věk života, Jel., vdova, V., panna, muž.
Us.

Obstarožný, obstarožní, obstarožitný
= obstárný, ältlich. O. člověk, biskup, oby-