Předchozí (250)  Strana:251  Další (252) |
|
|||
251
|
|||
|
|||
chrámová rozedři sě na poly. ZN. Dřieve než
sě obtemní slunce. BO. Nebesa se obtemnie rosú. BO. Obtesaný. Učiň sobě koráb z dřievie ob-
tesaného. BO. Vz Obtesati. Obtesati, obtesám a obteši, obtesej a obteš,
al, án, ání; obtesávati, umzimmern, abhauen. — co. Kříž obtesává žádosti člověka. Jg. —
co čím: nožem, sekerou. — co komu zač. Obteskliti, il, en, ení. — koho čím
(teskno mu učiniti), langweilen. Obtěžek, žku, m., die Last, Schwere. Zlob.
Obtěžitel, e, m., der Beschwerer. Jg.
Obtěžkaný, beschwert, belastet. — čím.
Hrůzou-lis obtěžkán. Sš. 75. Vz Obtěžkati. Obtěžkati = otěhotniti. — koho: pannu.
V. Obtěžkanou býti = počíti. V. — O., otěho- tněti, obřichatěti, schwanger machen, schwän- gern, schwanger werden. Mnohé jsem od tlu- mačů obtěžkané viděl. Ler. — co čím: most kameny (obtížiti), loď zbožím, není české m.: náklad na loď dáti; loď s nákladem, ne: obtěžkaná. Jv., Brs. 115. Vz Obtížiti. Obtěžovatel, e, m. = obtěžitel.
Obtěžovati, vz Obtížiti.
Obtínač, e, m der Behauer, Beschneider.
Rk. Obtínati; obetnouti, ut, utí; obtíti, obťal,
obťat, obtětí; obtínávati, be-, umhauen. — co: strom. Jg. Obtisk, u, m. Abdruck, m. (novější). Či-
stota ob-ku (knihy). Krok. O. lithografický. Vz KP. I. 400. — Obtisky = obrazy zkame- nělých živoků v kámen měkký obtisknutím udělané, ku př. rostliny v žernovu. Krok. Typolithen, Abdrucksteine. Rk. Obtíž, e, f., těžkosť, nesnadnosť, Schwie-
rigkeit, f., Anstand, m., Beschwerde, f. Žádné obtíže nenalezati. Víd. list. Bez obtíží do něčeho nahlédnouti moci. Č. S nemalými ob- tížemi zápasiti. Mus. O-že odstraniti; býti někomu na o., ihm beschwerlich fallen; všem o-žím se postaviti, allen Sch-ten stehen; o-že při močení. Us. Dch. O-že podnikati a pod- stoupati. Sš. Mt. 110. Vz s strany přísloví: Ne- snáze. Obtížené, beschwert, belästigt, graviter. V.
Obtížení, n., těžkost, die Belästigung, Auf-
bürdung. V. O. života = přecpání, přeplnění. D. O. podniknutí. Pr. kut. Býti někomu k o. Br. S o-nim = těžce, bezděčně, s nechutí. S o-níra něco dělati. V. Když jen to můž býti bez o. jiných lidí. Dh. 1tí. Obtíženosť, i, f., das Beschwertsein. Rk.
Obtížený, obtížen, a, o, beschwert, beladen,
belästigt. V. Pakli žena jest obtížena (s ou- těžkem). Rkp. Když již byla obtížena, i potom porodila. Mus. — z koho. Maria z ducha svatého obtížená. Kanc. br. — čím: pracemi. Ros., loupeží a kořistmi. Kom. Žádnou prací nebýti obtíženu. V. Zkázou, břemenem o. Us. Starostmi, zanepráždněním, vínem o. V. — na čem: na těle (starostí). Rad. zvíř. —
Obtížiti, obtěž, il, žen, žení; obtěžovati = něco těžkého vzložiti, beladen, beschweren,
aufbürden, V.; k těžkosti býti, zanášeti, ne- příležitosť činiti, beschweren, beschwerlich sein, Ungelegenheit machen, behelligen, be- lästigen, bemühen, ermüden, V.; nesnadné |
činiti, erschweren; obtěžkati, schwängern;
nechtíti, nicht wollen. V., Jg. — co, koho. Jelena rohy neobtěžuji, jakkoli drahné. Kom. Nikoho neobtěžovati. Us. Pannu, ženu o. (obtěžkati). Us. Svědomí, Jg., poddané, Har., vinu o. (zvětšiti). Jel. Panství o. Tov. Mnozí se tomu smáli a někteří to obtěžovali. Bart. 213. 1., Hlad obtiežil zemi. BO. — se s čím. Což by se svědomím se neobtěžovalo. Věn. poct. — co, koho, se čím: nákladem, bře- menem, se pitím, se dluhy, koho daněmi, V., svědomí hříchy, Us., se vínem, Bibl., se za- vazadly. Kom. O. se sliby a prací. S mil v. 1766. O. koho platy. Jiř. dh. O. někoho služebnostmi robotnými. Chč. 299. Tím hřiech bohatcův obtěžuje. Chč. 629. Obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými. Sš. L. 117. Hleďte, aby snad neobtížila se srdce vaše opojeností a opilstvím a péčemi tohoto života. Sš. L. 194. — se před kým. Lomn. — sobě s inft. = nechtíti, odporným býti; odepříti; stěžovati sobě. Ob- těžoval si tam jíti. Ros., Boč. Kristus neob- těžoval sobě za nás umříti. Ros. Neobtěžoval si přijíti. Br. Neobtížím sobě krátce pověděti. Ros. — sobě do koho. Bart, 4. 32. Tehdáž v té schůzi obtěžovali sobě do kněze Martina. Bart. 1. 14. Nebude moci co sobě do mne obtěžovati. Ottersd. Což sobě obtěžuje do paní N. Schön. — se komu. Nemoc se mu velmi obtížila, BN. Obtíží se mi. Plk. — si co proti komu. Bart. 1. 31. — se jak: nad olovo obtieží sie. BO. — sobě v čem, Bedenken tragen. Jestližeby toho svědomí nechtěl dáti (některý pán) jich písaři měst- skému (s kterýmžby městem ve při byl) psáti, a v tom sobě něco obtěžoval, tehdy bude moci písaře z jiného města, kterýžby na to přísahu měl, vzíti. Václ. XXVIIII. Obtížně něco nésti, schwer, lästig. V.
Obtížnosť, i, f., obtížnůstka, die Last,
Beschwerlichkeit, Beschwerde, Mühseligkeit, Lästigkeit, Belästigung. V. K ob-sti býti někomu. D., V. Jest mi k velké ob-sti. Ros. Obecné ob-sti (břemena). Kom. Nelibosti a ob-sti nad ničím neměti. V. O-stí dáti se od- strašiti. Sych. Ulehčiti, vyhověti obtížnostem: přemáhati, smítati závady; odstraniti n. odníti překážky. Ondrák. — Jg. Obtížný; obtížen, žna, žno = přítěžký,
etwas schwer. Ta nádoba jest obtížná. Ros.— O. osoba (s outěžkem), schwanger. D. Slehla jsouci života obtížného. Bart. — O., odporný, nepříjemný, nemilý, pracný, beschwerlich, unangenehm, lästig, verdriesslich. V. Obtíž- ným býti. Kdo čemu zvykl, to mu není ob- tížné. V., Lb. On jest mi velmi obtížným Ať není (pokudž nebude) za obtížné. Ros. Žádá, aby jim za o-né nebylo. Žer. L. I, 13. Šli cestou dalekou a pro pannu (= panně) po- žehnaného života obtížnou. Sš. L. 33. — O., bezděčný, nerád, unwillig. V. — Jg. Obtkati, umweben. Puch.
Obtlouštnosť, i, í., mässige Dicke. Jg.
Obtlouštný, obtloustný, otlustný, zastr.
obtlustný, etwas dick. V., Troj. Obtloustlý. Us. Obtlumočení, n., opis, parafrase. Um-
schreibung. Sš. Mt. 7. Obtlúštný muž, ziemlich beleibt, dicklich.
Dal. Vz Obtlouštný. |
||
|
|||
Předchozí (250)  Strana:251  Další (252) |