251

chrámová rozedři sě na poly. ZN. Dřieve než
sě obtemní slunce. BO. Nebesa se obtemnie
rosú. BO.

Obtesaný. Učiň sobě koráb z dřievie ob-
tesaného. BO. Vz Obtesati.

Obtesati, obtesám a obteši, obtesej a obteš,
al, án, ání; obtesávati, umzimmern, abhauen.

— co. Kříž obtesává žádosti člověka. Jg. —
co čím: nožem, sekerou. — co komu zač.

Obteskliti, il, en, ení. — koho čím
(teskno mu učiniti), langweilen.

Obtěžek, žku, m., die Last, Schwere. Zlob.

Obtěžitel, e, m., der Beschwerer. Jg.

Obtěžkaný, beschwert, belastet. — čím.
Hrůzou-lis obtěžkán. Sš. 75. Vz Obtěžkati.

Obtěžkati = otěhotniti. — koho: pannu.
V. Obtěžkanou býti = počíti. V. — O., otěho-
tněti, obřichatěti, schwanger machen, schwän-
gern, schwanger werden. Mnohé jsem od tlu-
mačů obtěžkané viděl. Ler. — co čím: most
kameny (obtížiti), loď zbožím, není české
m.: náklad na loď dáti; loď s nákladem, ne:
obtěžkaná. Jv., Brs. 115. Vz Obtížiti.

Obtěžovatel, e, m. = obtěžitel.

Obtěžovati, vz Obtížiti.

Obtínač, e, m der Behauer, Beschneider.
Rk.

Obtínati; obetnouti, ut, utí; obtíti, obťal,
obťat, obtětí; obtínávati, be-, umhauen. — co:
strom. Jg.

Obtisk, u, m. Abdruck, m. (novější). Či-
stota ob-ku (knihy). Krok. O. lithografický.
Vz KP. I. 400. — Obtisky = obrazy zkame-
nělých živoků v kámen měkký obtisknutím
udělané, ku př. rostliny v žernovu. Krok.
Typolithen, Abdrucksteine. Rk.

Obtíž, e, f., těžkosť, nesnadnosť, Schwie-
rigkeit, f., Anstand, m., Beschwerde, f. Žádné
obtíže nenalezati. Víd. list. Bez obtíží do
něčeho nahlédnouti moci. Č. S nemalými ob-
tížemi zápasiti. Mus. O-že odstraniti; býti
někomu na o., ihm beschwerlich fallen; všem
o-žím se postaviti, allen Sch-ten stehen; o-že
při močení. Us. Dch. O-že podnikati a pod-
stoupati. Sš. Mt. 110. Vz s strany přísloví: Ne-
snáze.

Obtížené, beschwert, belästigt, graviter. V.

Obtížení, n., těžkost, die Belästigung, Auf-
bürdung. V. O. života = přecpání, přeplnění.
D. O. podniknutí. Pr. kut. Býti někomu k o.
Br. S o-nim = těžce, bezděčně, s nechutí.
S o-níra něco dělati. V. Když jen to můž býti
bez o. jiných lidí. Dh. 1tí.

Obtíženosť, i, f., das Beschwertsein. Rk.

Obtížený, obtížen, a, o, beschwert, beladen,
belästigt. V. Pakli žena jest obtížena (s ou-
těžkem). Rkp. Když již byla obtížena, i potom
porodila. Mus. — z koho. Maria z ducha
svatého obtížená. Kanc. br. — čím: pracemi.
Ros., loupeží a kořistmi. Kom. Žádnou prací
nebýti obtíženu. V. Zkázou, břemenem o.
Us. Starostmi, zanepráždněním, vínem o. V.

— na čem: na těle (starostí). Rad. zvíř. —
Obtížiti, obtěž, il, žen, žení; obtěžovati =

něco těžkého vzložiti, beladen, beschweren,
aufbürden, V.; k těžkosti býti, zanášeti, ne-
příležitosť činiti, beschweren, beschwerlich
sein, Ungelegenheit machen, behelligen, be-
lästigen, bemühen, ermüden, V.; nesnadné

činiti, erschweren; obtěžkati, schwängern;
nechtíti, nicht wollen. V., Jg. — co, koho.
Jelena rohy neobtěžuji, jakkoli drahné. Kom.
Nikoho neobtěžovati. Us. Pannu, ženu o.
(obtěžkati). Us. Svědomí, Jg., poddané, Har.,
vinu o. (zvětšiti). Jel. Panství o. Tov. Mnozí
se tomu smáli a někteří to obtěžovali. Bart.
213. 1., Hlad obtiežil zemi. BO. — se s čím.
Což by se svědomím se neobtěžovalo. Věn.
poct. — co, koho, se čím: nákladem, bře-
menem, se pitím, se dluhy, koho daněmi, V.,
svědomí hříchy, Us., se vínem, Bibl., se za-
vazadly. Kom. O. se sliby a prací. S mil v. 1766.
O. koho platy. Jiř. dh. O. někoho služebnostmi
robotnými. Chč. 299. Tím hřiech bohatcův
obtěžuje. Chč. 629. Obtěžujete lidi břemeny
nesnesitelnými. Sš. L. 117. Hleďte, aby snad
neobtížila se srdce vaše opojeností a opilstvím
a péčemi tohoto života. Sš. L. 194. — se
před kým. Lomn. — sobě s inft. = nechtíti,
odporným býti; odepříti; stěžovati sobě. Ob-
těžoval si tam jíti. Ros., Boč. Kristus neob-
těžoval sobě za nás umříti. Ros. Neobtěžoval
si přijíti. Br. Neobtížím sobě krátce pověděti.
Ros. — sobě do koho. Bart, 4. 32. Tehdáž
v té schůzi obtěžovali sobě do kněze Martina.
Bart. 1. 14. Nebude moci co sobě do mne
obtěžovati. Ottersd. Což sobě obtěžuje do
paní N. Schön. — se komu. Nemoc se mu
velmi obtížila, BN. Obtíží se mi. Plk. — si
co proti komu. Bart. 1. 31. — se jak:
nad olovo obtieží sie. BO. — sobě v čem,
Bedenken tragen. Jestližeby toho svědomí
nechtěl dáti (některý pán) jich písaři měst-
skému (s kterýmžby městem ve při byl) psáti,
a v tom sobě něco obtěžoval, tehdy bude
moci písaře z jiného města, kterýžby na to
přísahu měl, vzíti. Václ. XXVIIII.

Obtížně něco nésti, schwer, lästig. V.

Obtížnosť, i, f., obtížnůstka, die Last,
Beschwerlichkeit, Beschwerde, Mühseligkeit,
Lästigkeit, Belästigung. V. K ob-sti býti
někomu. D., V. Jest mi k velké ob-sti. Ros.
Obecné ob-sti (břemena). Kom. Nelibosti a
ob-sti nad ničím neměti. V. O-stí dáti se od-
strašiti. Sych. Ulehčiti, vyhověti obtížnostem:
přemáhati, smítati závady; odstraniti n. odníti
překážky. Ondrák. — Jg.

Obtížný; obtížen, žna, žno = přítěžký,
etwas schwer. Ta nádoba jest obtížná. Ros.—
O. osoba (s outěžkem), schwanger. D. Slehla
jsouci života obtížného. Bart. — O., odporný,
nepříjemný, nemilý, pracný, beschwerlich,
unangenehm, lästig, verdriesslich. V. Obtíž-
ným býti. Kdo čemu zvykl, to mu není ob-
tížné. V., Lb. On jest mi velmi obtížným Ať
není (pokudž nebude) za obtížné. Ros. Žádá,
aby jim za o-né nebylo. Žer. L. I, 13. Šli
cestou dalekou a pro pannu (= panně) po-
žehnaného života obtížnou. Sš. L. 33. — O.,
bezděčný, nerád, unwillig. V. — Jg.

Obtkati, umweben. Puch.

Obtlouštnosť, i, í., mässige Dicke. Jg.

Obtlouštný, obtloustný, otlustný, zastr.
obtlustný, etwas dick. V., Troj. Obtloustlý.
Us.

Obtlumočení, n., opis, parafrase. Um-
schreibung. Sš. Mt. 7.

Obtlúštný muž, ziemlich beleibt, dicklich.
Dal. Vz Obtlouštný.