252

Obtočený, obtočen, a, o, umwunden. —
čím: úzkostí. Jel. Země mořem obtočená.
Koll. Ostrov skalami vůkol o-ný. Ler.

Obtočiti, vz Obtáčeti.

Obtočnový, circumpolarní, kolem točny
(pólu) jsoucí. O. hvězdy. Vz S. N. Polar-.

Obtouliti, obtul, il, len, ení; obtulovati.
— co: ruku = políbiti. Us. na Mor. D., Brt.
Lépe tebe (Boha) v souženích objímati a o.
nežli bez tebe v nebesích býti. Sš. I. 59.
Dobrú noc, tatíčku, obtulám ručičku, že jste
mi dopříli tu vašu Aničku. M. Pís. 451. Zb.

Obtoužnosť, i, f., přísnosť, die Strenge.
Aqu.

Obtoužný, drobet tuhý, přísný, etwas rauh,
hart, streng. Aqu. Praví pak pán slova dosti
o-ná. Sš. L. 144. Vede on ještě obtoužnější
řeč. Sš. J. předml. — O., drahý, theuer. O.
rok. Us. u Petrov. Dch.

Obtřený, vz Obtříti, abgerieben. Us.

Obtřepetati, umflattern. D.

Obtrhati, obtrhávati, abreissen. — co
z čeho. Lev všecky obnože z draka obtrhal
bieše. Brunc. — Jg.

Obtříti, obtru, obetru (obetříti), el, en, ení;
obtírati, um-, abreiben. Jg. — co: cestu. Jg.
— co čím: nářadí šatem, Jg., hrnce hadrem.
Vz Tříti.

Obtrudovati, vnucovati, aufdringen, z lat.
obtrudere. — co komu. Br.

Obtučnělý, trochu tučný, ziemlich fett,
dick. O. břicho. Exc.

Obtučněti, ěl, ění, fett werden. BO. —
skrze co. Daj mi, Bože, aby skrze toto
pěnie duše má obtučněla. Modl. Ms. Č.

Obtuhnouti, hnul a hl, ut, utí, hart werden.
Ros.

Obtúliti — objati, políbiti. Vz Obtouliti.

Obtulka, v, f., obtulek, lku, m. Vděčné
obtulky a štěbety, toť jsou živly lásky oprav-
divé. Koll. Sl. dc. I. 34. Cf. Potulka. Mš.

Obtužiti, obtoužiti, il, en, ení; obtužeti
(zastr.), obtoužeti, el, en, ení; obtužovati
= ztužiti, streng, hart, steif, starr machen.
Jg. — se. Obtužila se bitva. Kron. tur. Daně
se obtužily. Lom. — Jg.

Obtužnosť, i, f. =obtoužnosť.

Obtužný = obtoužný.

Obtvrditi, 3. pl. o-dí, tvrď, il, zen, zení,
fest machen, befestigen. — co proč. Město
pro nepokoj o. chtěl. Pulk.

Obtýceti, el, en, ení, kolem vtýkati, ob-
strkati. Lex. vet.

Obtýkati, umstechen. Reš. — co okolo
čeho. Tu jsme děla zatočili a rožny okolo
sebe obtýkali. Tur. kr. — se čím. Každou
noc jsme se rožny obtýkali. Tur. kr. — Jg.

Obtylý, etwas feist. Rk.

Obublati, obublávati, obreptati, mit Murren
thun. — co. Třikrát obubláš peniz, než jej
jednou dáš. Plk. Ať je mnoho nebo málo,
jen když s chutí dáno, nevobubláno. Us.
u Hluboké. Kol. vánoč. — Ros., Jg. — co
jak : s hněvem. Us.

Obuda, y, f., štír, die Werle. Na Slov. Ryb.

Obuditi, il, zen, ení; obuzovati = pro-
buditi, wecken, aufmuntern. D., Brt. — se =
probuditi se. Na Mor. a na Slov. — koho.
Obuď Juru. U Rožnova.

Obuch, u, obušek, šku, m., na Slov. =
hřbet sekery, částka okolo ucha jejího, do
něhož se nastrkuje topořiště, der Nacken,
Rücken. Obuchem někoho udeřiti. Jg. — O.,
malá sekera na dlouhém topořišti nasazená,
jako čekan, jíž Valaši za hůl užívají, das
Hammerbeil. Na Mor. Brt. Železnéma obu-
škama tam tě zabijó. Mor. P. 261. Zb. To
je hodný o. Us. — Obušek, klacek, Knüttel,
m. Dal mu o-kem. Muška nebojí se o-ka. Č.

Obuj, e, f., u Jind. Hradce a v okolí častěji
než obuv.

Obůj, vz Oboj.

Obujnělý, vytylý, feist geworden. Us.

Obujněti, ěl, ění, zbujněti, feist werden.
Deut.

Obulikovati = ošiditi, podvésti, obelhati,
übertölpeln. — koho čím: nepravou zprávou.
Us.

Obumříti, obumru, el, ení; obumírati, er-,
absterben. — z čeho : z milosti. L.

Obůr, u, m., zvůr, role, die Flur, der Acker.
Ms. 1611.

Obůrek, rku, m., jm. lesa u Ledče. Km.

Obůrka, y, f. O. pro králíky. Vz Obora.
Břez. 234.

Obústek, stku, m., vz Výtrubek.

Obústí, n., peristomium, der Besatz. Kk. 88.,
Schd. II. 260.

Obůstka (obúska, v obec. mluvě vobůstka),
y, f., síť velká na pstruhy. Jg.

Obušek, vz Obuch.

Obuší, n., zastr. = naušnice. Jir. V MV.
padělaná glossa. Pa. 41.

Obuškovati — obuškem biti, mit dem
Hammerbeil, Knüttel schlagen. — koho. Us.

Obutí, n., das Anziehen der Schuhe, Stiefel,
die Anschuhung. D.

Obutosť, i, f., die Anschuhung, Ankleidung
der Füsse. — O., sedlství, hloupost, Tölpelei,
Keckheit, f. Br.

Obutý, obut, a, o, angezogen (gestiefelt,
geschuhet). D. O. člověk (hloupý, zatvrdlý,
drzý). Jsou tu všichni obuti (dospělí. Vz Bosý).
Lb., D. O. mysl. Kom. Bůh jejich obutou a
dřímavou myslí pohnul. Br. — O. kůl (oko-
vaný). Us. — v co, do čeho: v boty, Jg.,
do střevíců, D., v škorně. Žk. 34. — čím.
Srdce lidská bývají v neštěstí bázní obutá.
Br. Mysl náruživostí nějakou ujatá a obutá.
Sš. L. 159.

Obuv, i, f. (lépe než: obuv, u, m.). Do
obuvi, k obuvi, v obuvi. Mk., Os. Obuva,
y, f., Zlob.; obuví, n., coll. O., oděv zpodní
části nohy: bota, čižma, střevíc, trepka, ba-
čkora, opánek atd. S. N. Schuhe, Strümpfe,
Stiefel, das Geschühe, Fusswerk, die Fuss-
bekleidung. V. Obuvi tvé budú na tvých
nohách. Bj. Řeménky u obuvi rozvázati. Kram.
Bez obuvi (bosý), Us., bez obuví. V. Szutý
z obuví. V. Měli chudé za obuvi. Ben. V.
Netrefuje (nehodí) se každá obuv na každou
nohu. Prov., na Slov., Jg., Lb., Dl. Vz Mínění.
Hotovitel ženské obuvi, Damenschuhmacher.
— Vz Bota, Střevíc.

Obuvač, e, m., der Anzieher. D.

Obuvák, u, obuváček, čku, m., der Stiefel-
hacken. Sych.

Obuví, n., vz Obův.

Obuvnice, e, f. Schuhmacherin, f. Us.