262

Ocezení, n., das Abseigen. Us.

Ocgon, u, m., žrout, Vielfrass, m. Na Slov.
Plk.

Ocibulněti, ěl, ění, zwiebelig werden.
Rostl.

Ocíditi, il, zen, zení = očistiti, ab-, aus-
aufputzen. D. — co komu čím zač.

Ocikániti, il, ěn, ění = ošiditi. Na Slov.

Ocílka, vz Océlka.

Ocinovati, verzinnen. Us. — co: Us.

Ocinta, y, m., ein Geifermaul. Rk.

Ocítiti se, vz Octnouti.

Ocknouti se = octnouti se. Na Mor. Tč.

Ocliti, il, en, ení = clo ustanoviti, be-
zollen. — co: zboží. Jg.

Odivy, dle Dolany, ves u Benešova v Bu-
děj. PL.

Ocloniti, vz Osloniti.

Ocmanice, ves u Náměště na Mor. PL.

Ocmrdati, ocmrdovati,ocmrdávati= okolo
někoho se točiti a jemu lichotiti, um einen
herumlaufen u. ihm schön thun; málo po-
máhati, helfen wollen u. nicht können; okolo
domu o. = čekati, čuměti, až někdo vyjde
a při tom obcházeti. Jg.

Ocouch, u, m., koláč, placka, Kuchen. Us.

Jg.

Ocoun, vz Ocun.

Ocpati, ocpávati, verstopfen. — co čím:
láhvice koudelí. Jg.

Octan, u, m., sůl mající za základ kyselinu
octovou. Jg. O-ny, Essigsäure-Salze, Acetate,
vz Šf k. 430. O. aluminitý, ammonatý, barnatý,
cínatý, cinchoninný, draselnatý, ethylnatý,
hlinitý, hořečnatý, chininný, kobaltnatý, man-
ganatý, měďnatý, morfinný, nikelnatý, olov-
natý, rtutičnatý, rtuťnatý, sodnatý, stříbrnatý,
strontnatý, strychninný, trojolovnatý, rozpu-
štěný, vápenatý, vizmutový, zinečnatý, žele-
zitý. Kh. Vz Šfk. 430., 431.

Octandria, e, f., z řec., osmimužstvo, 8.
třída rostlin. S. N.

Octář, e, m., der Essigerzeuger, -händier.
D. — Octářka, y, f., die Essigerzeugerin,
-händlerin. D. — Octárna, y, f., Essigkam-
mer, Essigfabrik, f. Dch.

Octářství, n., Essigfabrikation, f. O. rychlé,
vz Šfk. 428.

Octavi-a, e, f., jm. latinské. Vz S. N.

Octavian-us, a, m., jm. latinské. Vz S. N.

Octavi-us, a, m., jm. latinské. Vz S. N.

Octěk (octík), a, m., zastr., zdrobnělé slova
ocet. Aqu.

Octění, n. O. vína. Der Essigstich. Sk.

Octěti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění. Pivo to již
octí (stává se octem, počíná kyseliti, wird
sauer). Ros.

Octiti, il, ěn, ění, essigsauer machen. —
co : nějaké jídlo. Kom. — čím: vinným
octem.

O-ctiti, il, ěn, ění, octívati, beehren.

Octivý, säuerlich. O. říhání. V.

Octnostiti, il, ěn, ění, tugendhaft machen.
Zlob.

Octnouti se (m. ocitnouti se, Gb. Hl. 107.),
octnu se (ocknouti, odsknouti, odstnouti, od-
stihnouti, odstehnouti se), tnul, lépe: octl
n. ocitl, utí; ocitnouti se, tl, utí; ocítiti se
(v obec. mluvě: ocejtit se, Gb.), il, ění; ocito-
vati se (na Mor. a Slov. očidovati se = někde

se podíti, dostati se někam), gerathen, wo-
hin kommen. — abs. Kde se za rok octnem ?
Jg. Kdo ví, kde se kdo octne. Ros. Kde
bych se octl, kdybych tak hospodařil. Kom.
Octneš se, kde by nerád. Kom. — se v čem
(kde). V témž potupení se octli. V. Před
dýmem utíkaje v ohni se octnuli. Br. V oka-
mžení v Judstvu se ocítil. Zák. sv. Ben.
S korunou v boji o moc se o. Ml. Sl. věc.
Bezbožní v hanbě se octnou. Kom. O. se
v pekle, Kram., v propasti. Jg. — se na
čem (kde). Na korabu se octl (= na mizině,
schudl). Prov., Th. Na hlubinách. Jg. Octl
se na zemi (spadl na ni). Kom. Spravedlivci
ti na vzdorech se ocitli. Sš. L. 154. Všeliký
člověk na rozpačí a zoufanlivosti se ocitnuv
smrti vyhledávati bude. Sš. L. 210. — odkud.
Kam se ze světa octne ? Kom. Kam se z města
octl ? Jg. — se kam. Hrkem se mu víno do
hrdla octlo. Sych. — se jak. S ptákem se
tam octl (rychle). Us.

Octnutý, octnut, a, o, gerathen. Koll.

Octobr, Oktobr, u, m., lat., měsíc říjen.

Octoměr, u, m., der Essigmesser. Rk.

Octovatěti, octovitěti, 3. os. pl. -ějí, ěl,
ění; zoctovatěti, essigsauer werden. — Víno
již zoctovatělo. Ros.

Octovatý, octovitý, essigartig, essicht.
Jg.

Octovina, y, f., das Essiggut, Šk., der
Essigsprit.

Octovitý, essigsauer. Rk.

Octovka, y, f., die Essigsäure. Tpl.

Octovní = ocetní. Jg.

Octový, Essig-. O. kyselina, Rostl., ky-
sání, kvašení. Nz. — O., co na ocet jest. O.
miska, V., sklenice, hrnec, Us., čbán. BO.,
V. — O., z octa dělaný. O. polévka, omáčka.
Jg. — O., v ocet obrácený. O. pivo, víno,
Plk., tresť, líh. Dch.

Octroi (oktroa), fr., povolení, darování,
privilej, výsada. V politickém životě je o.,
oktrojírka, oktrojované zřízení, ta ústava,
kterou vláda jménem panovníkovým vyhlá-
sila bez porady a mnohdy i proti vůli ná-
roda a jeho zastupitelů na sněmě. Vz S. N.

Ocucati, ocicati, ocecati; ocucávati, ab-
saugen. — co: dítě prs ocucalo. Ros.

Ocuch, u, m., cár, špatný šat, schlechtes
Kleid, Fetzen. Nemá kusa o-chu na sobě.
Us. Poličan.

Ocukřiti, il, en, ení; ocukrovati, zuckern,
verz.— co: kávu. D. — čím komu: bílým
cukrem. — co kde: kávu v sklenici, v hr-
nečku.

Oculi, lat., 3. neděle postní, kýchavná.
S. N.

Ocún, ocoun, u, m., lépe: ocun, Mk.,
rostlina, Colchicum autumnale, z řádu česne-
kovitých. O. podzimní (naháč,jesenka), Herbst-
zeitlose. Jg. Vz Čl. 151., Kk. 123., FB. 21.

Ocundrati, otrhati, zerfetzen, abreissen.
Je všecka ocundraná. Koll. zpěv. I. 80.

Ocunovina, y, f., Kolchicin, n. Rk.

Ocunovité rostl., colchicaceae, Zeitlosen.
Čl. 151., Kk. 123., Schd. 270.

-oč, přípona jm. podstatných mužských:
brkoč, klokoč. D. Vz -áč.

Oč, očež = o co, um was. Vz co. — Oč,
vztažné, o kteréž, um welches. Oč se nikdo



	262

	Ocezení, n., das Abseigen. Us. Ocgon, u, m., žrout, Vielfrass, m. Na Slov. Plk. Ocibulněti, ěl, ění, zwiebelig werden. Rostl. Ocíditi, il, zen, zení = očistiti, ab-, aus- aufputzen. D. — co komu čím zač. Ocikániti, il, ěn, ění = ošiditi. Na Slov. Ocílka, vz Océlka. Ocinovati, verzinnen. Us. — co: Us. Ocinta, y, m., ein Geifermaul. Rk. Ocítiti se, vz Octnouti. Ocknouti se = octnouti se. Na Mor. Tč. Ocliti, il, en, ení = clo ustanoviti, be- zollen. — co: zboží. Jg. Odivy, dle Dolany, ves u Benešova v Bu- děj. PL. Ocloniti, vz Osloniti. Ocmanice, ves u Náměště na Mor. PL. Ocmrdati, ocmrdovati,ocmrdávati= okolo někoho se točiti a jemu lichotiti, um einen herumlaufen u. ihm schön thun; málo po- máhati, helfen wollen u. nicht können; okolo domu o. = čekati, čuměti, až někdo vyjde a při tom obcházeti. Jg. Ocouch, u, m., koláč, placka, Kuchen. Us. Jg. Ocoun, vz Ocun. Ocpati, ocpávati, verstopfen. — co čím: láhvice koudelí. Jg. Octan, u, m., sůl mající za základ kyselinu octovou. Jg. O-ny, Essigsäure-Salze, Acetate, vz Šf k. 430. O. aluminitý, ammonatý, barnatý, cínatý, cinchoninný, draselnatý, ethylnatý, hlinitý, hořečnatý, chininný, kobaltnatý, man- ganatý, měďnatý, morfinný, nikelnatý, olov- natý, rtutičnatý, rtuťnatý, sodnatý, stříbrnatý, strontnatý, strychninný, trojolovnatý, rozpu- štěný, vápenatý, vizmutový, zinečnatý, žele- zitý. Kh. Vz Šfk. 430., 431. Octandria, e, f., z řec., osmimužstvo, 8. třída rostlin. S. N. Octář, e, m., der Essigerzeuger, -händier. D. — Octářka, y, f., die Essigerzeugerin, -händlerin. D. — Octárna, y, f., Essigkam- mer, Essigfabrik, f. Dch. Octářství, n., Essigfabrikation, f. O. rychlé, vz Šfk. 428. Octavi-a, e, f., jm. latinské. Vz S. N. Octavian-us, a, m., jm. latinské. Vz S. N. Octavi-us, a, m., jm. latinské. Vz S. N. Octěk (octík), a, m., zastr., zdrobnělé slova ocet. Aqu. Octění, n. O. vína. Der Essigstich. Sk. Octěti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění. Pivo to již octí (stává se octem, počíná kyseliti, wird sauer). Ros. Octiti, il, ěn, ění, essigsauer machen. — co : nějaké jídlo. Kom. — čím: vinným octem. O-ctiti, il, ěn, ění, octívati, beehren. Octivý, säuerlich. O. říhání. V. Octnostiti, il, ěn, ění, tugendhaft machen. Zlob. Octnouti se (m. ocitnouti se, Gb. Hl. 107.), octnu se (ocknouti, odsknouti, odstnouti, od- stihnouti, odstehnouti se), tnul, lépe: octl n. ocitl, utí; ocitnouti se, tl, utí; ocítiti se (v obec. mluvě: ocejtit se, Gb.), il, ění; ocito- vati se (na Mor. a Slov. očidovati se = někde	se podíti, dostati se někam), gerathen, wo- hin kommen. — abs. Kde se za rok octnem ? Jg. Kdo ví, kde se kdo octne. Ros. Kde bych se octl, kdybych tak hospodařil. Kom. Octneš se, kde by nerád. Kom. — se v čem (kde). V témž potupení se octli. V. Před dýmem utíkaje v ohni se octnuli. Br. V oka- mžení v Judstvu se ocítil. Zák. sv. Ben. S korunou v boji o moc se o. Ml. Sl. věc. Bezbožní v hanbě se octnou. Kom. O. se v pekle, Kram., v propasti. Jg. — se na čem (kde). Na korabu se octl (= na mizině, schudl). Prov., Th. Na hlubinách. Jg. Octl se na zemi (spadl na ni). Kom. Spravedlivci ti na vzdorech se ocitli. Sš. L. 154. Všeliký člověk na rozpačí a zoufanlivosti se ocitnuv smrti vyhledávati bude. Sš. L. 210. — odkud. Kam se ze světa octne ? Kom. Kam se z města octl ? Jg. — se kam. Hrkem se mu víno do hrdla octlo. Sych. — se jak. S ptákem se tam octl (rychle). Us. Octnutý, octnut, a, o, gerathen. Koll. Octobr, Oktobr, u, m., lat., měsíc říjen. Octoměr, u, m., der Essigmesser. Rk. Octovatěti, octovitěti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění; zoctovatěti, essigsauer werden. — Víno již zoctovatělo. Ros. Octovatý, octovitý, essigartig, essicht. Jg. Octovina, y, f., das Essiggut, Šk., der Essigsprit. Octovitý, essigsauer. Rk. Octovka, y, f., die Essigsäure. Tpl. Octovní = ocetní. Jg. Octový, Essig-. O. kyselina, Rostl., ky- sání, kvašení. Nz. — O., co na ocet jest. O. miska, V., sklenice, hrnec, Us., čbán. BO., V. — O., z octa dělaný. O. polévka, omáčka. Jg. — O., v ocet obrácený. O. pivo, víno, Plk., tresť, líh. Dch. Octroi (oktroa), fr., povolení, darování, privilej, výsada. V politickém životě je o., oktrojírka, oktrojované zřízení, ta ústava, kterou vláda jménem panovníkovým vyhlá- sila bez porady a mnohdy i proti vůli ná- roda a jeho zastupitelů na sněmě. Vz S. N. Ocucati, ocicati, ocecati; ocucávati, ab- saugen. — co: dítě prs ocucalo. Ros. Ocuch, u, m., cár, špatný šat, schlechtes Kleid, Fetzen. Nemá kusa o-chu na sobě. Us. Poličan. Ocukřiti, il, en, ení; ocukrovati, zuckern, verz.— co: kávu. D. — čím komu: bílým cukrem. — co kde: kávu v sklenici, v hr- nečku. Oculi, lat., 3. neděle postní, kýchavná. S. N. Ocún, ocoun, u, m., lépe: ocun, Mk., rostlina, Colchicum autumnale, z řádu česne- kovitých. O. podzimní (naháč,jesenka), Herbst- zeitlose. Jg. Vz Čl. 151., Kk. 123., FB. 21. Ocundrati, otrhati, zerfetzen, abreissen. Je všecka ocundraná. Koll. zpěv. I. 80. Ocunovina, y, f., Kolchicin, n. Rk. Ocunovité rostl., colchicaceae, Zeitlosen. Čl. 151., Kk. 123., Schd. 270. -oč, přípona jm. podstatných mužských: brkoč, klokoč. D. Vz -áč. Oč, očež = o co, um was. Vz co. — Oč, vztažné, o kteréž, um welches. Oč se nikdo