263

nesměl pokusiti. Zav. — Oč ----- o něco, um
etwas. Má-li s kým oč mluviti. Rkp. pr. pr.

— Oč, tázací. Oč se hádáte ? Oč se sadíš ?
Oč (i. e. se sadíme), žes něco zavinil? Oč,
že spadneš ? — Jg.

Očaděti, ěl, ění, vom Rauche schwarz
werden. Kouřem tím mi tamto křídla oča-
děla. Sš. Bs. 58.

Očaditi, il, zen, zení; očadívati, očazo-
vati, berussen, beräuchern. — co se čím —
očaděti.

Očadlosť, i, f. Berusstheit, das Berusst-
sein.

Očadlý, očazený, berusst, verraucht, braun
vom Rauch. O. kotel, výheň, střecha, obraz.

— čím: kouřem. — O., osmahlý, obhořelý,
abgebrannt. O. lidé. Jel. Očadlý a osmahlý
jako mouřenín. Kom. — Jg.

Očadnouti, dnul a dl, utí, vom Rauch
schwarz werden. — kde od čeho. Očadli
po tváři své od dýmu. Br. —O., osmah-
nouti, zčernati, schwarz werden. — od čeho:
od slunce. Ros. — čím: sluncem.

Očák, u, m., vz Lukno, Nastavovací. Mřk.

Očalouniti, il, ěn, ění. Mit Tapeten be-
hängen. — co: stěny. Č.

Očankati, očankovati, na Slov. = ošáliti,
betrügen; uchlácholiti, besänftigen. Plk.

Očapek, pku m. = ocepek. Us. v Klat.
Rk.

Očar, u, m., očarování, kouzlo, der Zauber.
Dopřej sviětu trvať na o-ru. Sš. B. 186.

Očařiti, il, en, ení = očarovati. Koll.

Očarnosť, i, f., das Bezaubernde. Rk.

Očarný, bezaubernd. Kamar., Mus.

Očarování, n, das Bezaubern, die Be-
zauberung. V. Tu máme to o., da haben wir
die Bescherung. Šm.

Očarovaný; očarován, a, o, verzaubert,
behetzt, verwünscht. Dch. O. milosť. V. Ten
člověk jest očarován. Us.

Očarovatelnosť, i, f., das Bezaubernde.

Jg.

Očarovatelný, bezauberlich. N1.

Očarovati, okouzliti. — koho co : člo-
věka. Br., ručnici (aby selhala). D., Sych. —
co komu, koho čím. Us. — k čemu:
k nějakému účelu. V.

Očarovný kruh, der Bannkreis. Dch.

Očazení, n., das Berussen, Berusstsein. Us.

Očazený, berusst. O. zdi.— čím: dýmem.

Očehlat = odrati. Kabát očehlaný. Na mor.
Zlínsku. Brt.

Očechrati, načechrati, auflockern. — co:
vlnu. Ros.

Očekati, očekávati = stále čekati, erwarten,
hoffen, harren; slibovati sobě, erwarten, sich
versprechen. Jg. — Ačkoliv jim dlouho sho-
vívá a očekává. Br. — co, koho. Duše má
očekává Pána. Br. Očekávejte nás. Us. Nevíš,
co tebe očekává. Us. Neočekává mne nic
jiného. Jel. Očekáváše je Vlaslav. Rkk. —
čeho. Zk. Chuti o. Kom. Úrody o. Jg. Pří-
hodného času. Háj. Již poslední hodiny oče-
kává. Har. Očekával, kdo ví, jakých divů,
er erwartete Wunder was. Dch. — co, čeho
na koho, na co. Nač očekáváno nebylo.
V. Na císaře o., V., na Hospodina, Br., na
boží požehnám. Kom. Darmo na těšínská
jablka o. Jg. Smrti na sebe očekávají (bojí

se jí). Pref. Očekává tiše na hlas trouby boží.
Sš. Bs. 7. — co, koho jak. s toužením,
Bs., s řečí. Br., s radostí. Ojíř. — co, čeho
po kom :dědictví po strýci, Us., peněz po
rodičích. Štelc. — co, čeho od koho. Od
tebe to očekávají. V. Čeho ode mne oče-
kávati mají. Br. — koho kde: na rovni,
Rkk. 22., v nádraží, Us., na světě, Br., u rad-
nice, u sochy. Na svých lodích v nemalém
počtu Turků na ně očekával. Sl. Uh. I. 48.

— že. Očekávali, že oteče. Br. — s adv.:
žádostivě. V.

Očekávací. O. konjunktiv či futurní značí
očekávání děje. Ndr. §. 747. Konjunktiv s &v
má vždy platnosť o. Ndr. §. 749. O. věta. Ndr.
§. 890.

Očekávání, n., naděje, toužení, das Warten,
die Erwartung. V o. býti. V. V o. příští
chvíle, často lépe přechodníkem: očekávaje.
Pk. Vz Abstrakta. Nad vše o. brzy přišel. Nt.

Očekávati, vz Očekati.

Očelí, n., die Stirnbinde. Krok.

Očelice, ves u Nového města n. M. PL.

Očemeřiti se, čemer dostati, die Ekel-
krankheit bekommen. Na Slov. Plk.

Očep, u, m., die Halse. D.

Očepák, u, m., veliká buchta, která se
peče v domě nevesty a místy na velikém
obecném pekáči. O očepák dělí se ženy, když
nevěstu do ženichova obydlí poprvé vstou-
pivší očepily. Po očepení zpívají ženy: Už
je to uděláno, už je to hotovo; pár vajíček
na rendlíček, kousek másla do toho. Potom
o. mezi sebe rozdělí. Us. v Tochovicku, Bře-
znicku a jinde. Sml. Us. u Petrov. Dch.

Očepek, pku, m., očepky, pl. = tvrdá kůže
na konci bidélce u cepu a na hlavě cepu,
die Flegelkappe. Jg. — O., kování u hrabice,
der Beschlag bei der Sense. D. — Očepky,
stavění čepce na hlavu nevěsty, druhý den
po svatbě, das Hauben. Jíti na očepky, býti
na očepkách. Us. — Jg.

Očepení, n., das Behauben der Braut.
Ženské o. Štelc. Ten všechen způsob podobný
byl k nynějšímu ženskému očepování, jakéž
nyní po Španělsku neb francouzsku na stru-
nách nesou s velikým drdolem bez podbradku.
Štelc.

Očepiti, il, en, ení, očepovati = čepec na
hlavu stavěti, hauben. —koho: nevěstu. Us.

— co čím: hlavu nevěstinu čepcem. Káz. lut.
Očepivši své vlasy čepcem. BO.

Očepky, vz Očepek.

Očepné, ého, n., plat za právo prodávati
pivo a víno. Gl.

Očernalosť, i, f., die Schwärzlichkeit. Jg.

Očernalý, schwärzlich. O. pšenice. Zlob.

Očernati, herum schwarz werden. Jg.

Očernělosť, i, í. = očernalosť.

Očernělý, schwarz geworden. Plk.

Očernění, n., die Ein-, Verschwärzung. D.

Očerněti, ěl, ční, schwarz werden. Jg.

Očerniti, il, ěn, ění; očerňovati, ein-, an-,
beschwärzen. — co čím. Us. — koho =
ostuditi, pomlouvati, omalovati, verschwärzen.
Jg. — koho čím kde: pomluvami u souseda.

Očerstven, a, o; očerstvený = občerstvený,
erfrischt. — čím: radostí. V.

Očerstvení, n., osvěžení, die Erfrischung.
V.