274

Lužicemi oddělen byl. Peš. 1378. Abgefertigt.
— v čem od koho. Oddělený v dědictví
od otce. Aqu. — po kom. Dcera o-ná po
otci. Půh. a nál. 1463.

Oddělitelnosť, i, f., die Trennbarkeit. Us.

Oddělitelný, trennbar.

Odděliti, il, en, ení; oddělovati; oddíleti,
3. os. pl. -ejí, el, en, ení = rozděliti, díly
udělati, ein-, abtheilen; odloučiti, rozpojiti,
sondern, ab-, aussondern, ausscheiden, ab-
theilen, ausmärzen; někomu jeho díl dáti,
vybyti, abtheilen, seinen Theil geben, abfer-
tigen; ustanoviti, bestimmen. Jg. — koho.
Již ho oddělil (dal mu jeho díl). Ros. — co
na co: knihu na kapitoly. Jg. — co v co.
Dlouhé šiky vojáků v kratší o. D. Něco
v půli (rozpůliti). Jg. — co, koho od čeho,
od koho: ovce od kozlů, světlo od temnosti,
D., V., vosk od medu, hlavu od těla, D.,
zlato od stříbra. Vys. — co, koho čím
k čemu: dílem, podílem dědictví. Zlob.
Bezbožníky k jejich většímu zlému tím od-
děluje. Br. Měli ho odděliti půl třetí kopou
(vybyti.) Svěd. Já Jindř. Berka odděluji své
syny Jablonským zbožím. Dsky. Odděloval
mu drvama. Us. na Mor. Brt. Boleslava Bole-
slavem (městem) otdělichu. Dal. 43. Vz Od-
dělený. — co, koho kdy. Za svého života
je oddělil (vybyl). Dal. Zlato od cínu v lití.
Vys. — co od čeho skrze co. Zlato od
stříbra skrze silnou vodu. Vys. — v čem
(kde). Když se jeden od druhého oddělí
v statku. Aqu. V játrách se žluč od krve
odděluje. Lk. — se od čeho. Oddělil se
od nich (nešel s nimi). Ros. Od způsobu to-
hoto světa jako mrtvý se oddělil. V. Od
jednoty se odděliti. Štr. — se čeho. Někteří,
oddělíce se jiných, díl Pannonie sobě oso-
bili. Peš. — komu z čeho: ze zásob. Vz
Děliti.

Oddělnice, e, f., Differencialgrösse, f. Rk.

Oddělovací. O. vrstva, Isolirschichte. Dch.
O. znaménka, die Unterscheidungszeichen. Us.

Oddělování, n., das Absondern, Abthei-
len. Ssav.

Oddělovatelný, trennbar. — O., oddělu-
jící. Reš.

Oddenek, nku, oddeněk, ňku, m., od-
zemek, pařez, peň. Rozdělujeme kořen v od-
deněk (rhizoma, der Wurzelstock) a v ocas
neb vlaseničko (radiculae). O. slove pod-
zemní osa neb soustava souvisících os oněch
rostlin, které po mnoho let trvají a ročně nové
lodyhy ženou. Vz S. N. O. jest vedlejší osa
podzemní, zdřevnatělá, více let vytrvalá, ko-
řenu podobná. Vz více v Kk. 23. O., lodyha
podzemní. Jak rozeznáváme o. od kořene?
Na kořenu neobjevují se nikdy listy neb
listům podobné ústroje; na o-ku nalezáme
obyčejně zakrnělé listy t. j. šupiny n. šupi-
naté pochvy, na koncích i pupeny, z nichž
nadzemní kmeny se vyvinují. Schd. II. 171.
Oddeňku trojí způsob, totiž oddeněk vlastně
tak zvaný (rhizoma), cibule (bullus) a hlíza
n. bambulina (tuber). Rostl. Z dřínových od-
deňku palce do kol mlynářských dělají. Zlob.
Prut oddeňku uříznouti. Zlob. O. válcovitý,
kořeny posázený, oblý, rovnovážný, kolmý,
krátký, tlustý, kořeny porostlý, složený, hlí-
zovitě napuchlý, plazivý, podzemní, šikmý, ře-

povitý, kroužkovaný, přehrádkovaný, sladký,
vonný, prodloužený, plazivý, větevnatý,
dřevnatý, článkovitý, polezavý, provázko-
vitý, mrcasatý, bezcibulný, vytrvalý, uzlatý.
Vz Kmen, Stonek. Čl. Vz Oddenkový. S. N.

Oddení, adj. O. střevo, intestinum rectum.
Gern.

Oddenkový, oddenkový, z oddeňků,
Stock-. O. dříví, Stockholz. Dch.

Odděra, y, f., odděrek, rku, m., záděra,
kůže u nehtu oddírající se, Nietnagel, m. Us.

Odděsiti, il, en, ení, zurückscheuchen. Dch.

Oddežmovati = desátek odváděti, ver-
zehnten. Na Slov. D.

Oddíl, u, m., podíl, díl, Abtheilung, Theil,
Antheil. Ještě nic nepřijala z dědictví za
svůj oddíl. Pr. kut. Úkol dělajícímu o. jeho
náleží, denní, měsíčný, roční. Kom. Lidí
světských oddíl jest v tomto životě. Br.
Tenť jest o. náš a takový los. Br. Nemá
dosti na svém oddílu. Syr. Každému jeho
oddíl dává. Kom. O. vojska, Us., půdy. Dch.

Oddíleti, vz Odděliti.

Oddílný, abgesondert. Rk.

Oddílový boj, Theilgefecht. Čsk.

Oddírati, vz Oddrati.

Oddmychovati = oddychovati. Ler. —
O., oddmychati, wegblasen. Jg.

Oddojiti, il, en, ení, dojení skončiti, auf-
hören zu melken. Již oddojili. Ros. — O.,
dítě odstaviti, abstillen. Ps. ms.

Oddolati, šp. místo odolati.

Oddouti, odduji, ul, ut, utí; oddouvati,
odfouknouti, abblasen. — se, abspringen.
Kopyto se odduje. Jg.

Oddovka, y, f., oddavka, die Trauung. --
O., die Assentirung. Byl při o-ce. Na Ostrav.
Tč.

Oddrápati, oddrápám a oddrápi, oddrápu;
oddrápnouti, pnul a pl, ut, utí; oddrapovati,
abkratzen. V. — co komu s čeho: sobě
přílepek s rány. Us. — Jg.

Oddrati, odderu, oddral, án, ání; oddírati,
abreissen, abreiben. Jg. — co čím: semeno
rukou. — co s čeho: list se stromu. —
co, se čím: šat prací. Vz Dráti.

Oddražinec, nce, m., pole podlé drah.
Oves na o-ci. Us. u Petrov. Dch

Oddrbati, oddrbám a oddrbi; oddrbnouti,
bnul a bl, ut, utí; oddrbovati, abkratzen,
abreiben. — si co čím: strup nehtem.

Oddrhnouti, hnul a hl, ut, utí, auscheuern.
— co čím: špínu věchtem s nádoby.

Odduch, u, m. Athem, m. Nemá odduchu
žádného. Us. Vz Oddech.

Odducha, y, f., odtucha, uspokojení. Ni-
kděžť nenie o-cha jen v korábi. Ms.

Oddulý chléb (když kůrka od třídy se
odrazila), abgesprungenes Brod.

Oddutí, n., das Abblasen, Abspringen. —-
O. kopyta, das Abspringen. Ja.

Oddutý, vz Oddouti.

Oddvihnouti, hnul a hl, žen, ení = po-
zdvihnouti, aufrichten, wieder heben. — co.
Ž. k. 144. 14.

Oddych, u, m. Na tři oddychy (v me-
chanice). Vz Oddech. Nz.

Oddycháni, n., das Athemholen. Ochla-
zuje se srdce oddycháním skrze chřtán. Kom.
Nesnáz vdychání a oddycháni. Ras.