275

Oddychati, vz Oddechnouti.

Oddymati; odedmouti, ul, ut, utí; oddy-
movati = oddychati, wegathmen, abblasen.
Ras. — se = naběhnouti, aufschwellen. —
se proč. Když se odedmou cecky pro množ-
ství mléka. Rkp. lék. — se čím. Břicho se
odedme nemocí. Rkp. lék.

Oddymení, n., die Ausdünstung. Rostl.

Oddymiti, vz Dymiti.

Oddymovací, Abdampfungs-. O. pánev.
Techn. II. 298.

Oddymování, n., oddmychování. Reš. —
O., die Abdampfung (nové). Presl.

Oddyšení, n., oddychání, das Athem. Gníd.

Ode, vz Od.

Odebrání, n., das Ab-, Wegnehmen. —
O. se = odjití, der Austritt, Abschied, das
Abreisen, Abziehen. Jg. O. se z tohoto ži-
vota. V. O. se na věčnosť.

Odebrati, odberu, odebral, brán, ání; od-
bírati= od něčeho bráti, odníti; weg , ab-
nehmen von etwas; dostati, vybrati, přijíti,
empfangen, herausnehmen, platiti se, poko-
jiti se bráním něčeho, sich mit etwas bezalt
machen. Jg. Vz Odebrati se. Jg. — co:
úkol, práci (u horníků — práci dělníkem vy-
konanou měřiti. V obec. mluvě: odebrati
kdynk). Vys. — co od koho, od čeho:
maso od kosti, kosť od masa. Ros. Snopy
ode mne odbíral. Us. — co, čeho (komu)
čím. Tím život si odbíráš (zabíjíš se). Puch.
Jmění někomu mocí o. Us. O. zboží obcho-
dem. Šp. Odbírá toho dluhu vínem (platí se
bera vino). Ros. Odebral to vínem, pivem.
Jg. Lidi šprýmy vtipnými odbírati (nabírati,
natahovati, posmívati se). Jel. — komu.
Odbírá mu noha (podbírá se). Na Mor. a na
Slov. — se = odjíti někam, odstěhovati se,
odtáhnouti, pryč jíti, sich weg begeben, sich
fortmachen, sich beurlauben, wohin verfügen;
odraziti se od někoho, sich wegmachen.
Všecko se odbéře a odejde. Na Mor. a na
Slov. = podbírati se, jítřiti se. Jg., Mřk.,
Tč. — se kdy kam. Po utišení větru po-
málu jsme se odbírali. Har. — se odkud
kam (k čemu, do čeho, v co, na co).
O. se jinam, odtud. V. O. se ze světa, k vět-
šímu houfu (umříti), V., ze země, Ros., do
města, Ml, do ciziny, D., V., do kraje, Jg.,
Šm., na odpočinutí, Jg., Ml., na odpočinek,
Har. II. 248., na věčnosť. Ml. O. se v místo,
J. tr., ve svou vlasť. T.

Odečetný. O. číslo. Vz Minus.

Odečtení, n., das Abzählen. — 0. se, die
Lossagung. Proch. na bibl.

Odečtený, abgezählt. O. peníze. Bibl.

Oděditi koho, jest slovo špatné, pouhý
překlad německého beerben m. děditi po
někom. Jv.

Odedmouti, vz Oddymati.

Odedmulý, angelaufen, aufgeschwollen.
Volk.

Odehnalý, co odehnati lze, abwendbar.
Neodehnalá moc. Er. Roter. Otčenáš. Č.

Odehnání, n., der Abtrieb, die Ver-, Weg-
jagung. O. nemoci. Jg.

Odehnaný, weggejagt, fortgetrieben. O.
stádo. Berg.

Odehnati, odženu, odeženu, odžeň, od-
žena (ouc), hnal, án, ání; odhoniti, il, ěn.

ční; odháněti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ěn, ění; od-
hánívati ----- pryč, zpět od něčeho hnáti, ab-,
weg-, zurücktreiben, wegjagen, verjagen; na
stranu hnáti, hinwegtreiben; odhoniti pře-
stati honiti, aufhören zu jagen. Jg. — abs.
Již odhonili (přestali Honiti). Ros. — co:
nemoc, V., nepřítele, vlka. Ros., stáda, Rkk.
17., dobytek. Ros. Hovědce (dobytek) ote-
hnachu. Rkk. 36. — co čím: mocí, V., vě-
trem, V., Kom., zimu kožichem, Jel., mouchy
oháňkou. Kom. Aby takovými činy odehnal
od svých vrat protivné věci. Chč. 448. —
koho od čeho: od sebe, Kom., mouchy od
mléka, V., někoho od veřejí. Jel. Nepřítele od
města. D. Se strany přísloví a pořekadel vz:
Jíti, Káď, Kotě, Křen, Macek, Páv, Plátno,
Sklenář, Sklo, Slunce, Táhnouti, Voda. —
čeho. Lidí sobě odženu, wegtreiben. Klat. --
koho od čeho jak: s hanbou od hradu.
V. — koho odkud: dobytek z pole. —
co před kým. Všecken dobytek před ne-
přítelem odehnali. Jg. — se. Kráva se ode-
hnala (odehrála, oběhla). D.

Odehnouti, odhnouti, ul, ut, utí; odhy-
bovati, abbiegen, wegneigen. V. — co : klo-
bouk, D., železo. Ros.

Odehráti a odehrati, odehrána a odehraji,
al a ál, án, ání = hráním dostati, abspielen;
hru ukončiti, zu spielen aufhören. — co :
prohrané o.; písničku o. Us. — na čem: na
pianě. — se, o kravách, rindern. Vz Hráti
se. Hlr.

Odehřímati, odehřimovati, wieder don-
nern. D. — O., aufhören zu donnern. Jg.

1. Odechnouti, chnul a chl, ut, utí a
odešen, ení = vůkol dchnu, umhauchen. Jg.

2. Odechnouti (V.), špatně m. oddech-
nouti. Jg.

Odechtíti se, chce, ěl, ění = chuť ztratiti,
die Lust verlieren. — se komu s inft. Ode-
chtělo se mu jíti. Us.

Odei-on, a, n., vz Odeum.

Oděj, e, m. = oděv. Na Slov. Plk.

Odejeti, vz Odjeti.

Odejíti, vz Odjíti.

Odejmenný, od jmen odvozený. O. časo-
slova. Vz Časoslovo.

Odejmouti, vz Odjíti.

Odejmutí, n., die Benehmung. D. Vz Od-
jetí.

Odejmutý, benommen, weggenommen, ab-
genommen. Us. Vz Odjatý.

Odejsť = odejíti. U Opav. Klá.

Odekřtěnec, nce, m., der Wiedertäufer. I).

Odekřtění, n., die Wiedertaufe. D.

Odekřtíti, po druhé křtíti, wieder taufen.
1507.

Odělati, odělávati = obklíčiti něco něčím,
ummachen, umgeben, umthun. — co čím.
Zdmi se odělali vysokými. Háj. Ves zdi odě-
lali. Háj.

Odelektrovač, e, m., der Entlader. O. se
skleněnou rukověti, všeobecný, Hengelův.
Ck.

Odelhati se, odelhu se = lží od sebe
odstrčiti, abläugnen. — se čeho: o. se škody
učiněné. Us.

Odelnouti, nul, utí = odvrátiti se, sich
wegkehren. — od čeho: od dobra. Měst.
bož.



	275

	Oddychati, vz Oddechnouti. Oddymati; odedmouti, ul, ut, utí; oddy- movati = oddychati, wegathmen, abblasen. Ras. — se = naběhnouti, aufschwellen. — se proč. Když se odedmou cecky pro množ- ství mléka. Rkp. lék. — se čím. Břicho se odedme nemocí. Rkp. lék. Oddymení, n., die Ausdünstung. Rostl. Oddymiti, vz Dymiti. Oddymovací, Abdampfungs-. O. pánev. Techn. II. 298. Oddymování, n., oddmychování. Reš. — O., die Abdampfung (nové). Presl. Oddyšení, n., oddychání, das Athem. Gníd. Ode, vz Od. Odebrání, n., das Ab-, Wegnehmen. — O. se = odjití, der Austritt, Abschied, das Abreisen, Abziehen. Jg. O. se z tohoto ži- vota. V. O. se na věčnosť. Odebrati, odberu, odebral, brán, ání; od- bírati= od něčeho bráti, odníti; weg , ab- nehmen von etwas; dostati, vybrati, přijíti, empfangen, herausnehmen, platiti se, poko- jiti se bráním něčeho, sich mit etwas bezalt machen. Jg. Vz Odebrati se. Jg. — co: úkol, práci (u horníků — práci dělníkem vy- konanou měřiti. V obec. mluvě: odebrati kdynk). Vys. — co od koho, od čeho: maso od kosti, kosť od masa. Ros. Snopy ode mne odbíral. Us. — co, čeho (komu) čím. Tím život si odbíráš (zabíjíš se). Puch. Jmění někomu mocí o. Us. O. zboží obcho- dem. Šp. Odbírá toho dluhu vínem (platí se bera vino). Ros. Odebral to vínem, pivem. Jg. Lidi šprýmy vtipnými odbírati (nabírati, natahovati, posmívati se). Jel. — komu. Odbírá mu noha (podbírá se). Na Mor. a na Slov. — se = odjíti někam, odstěhovati se, odtáhnouti, pryč jíti, sich weg begeben, sich fortmachen, sich beurlauben, wohin verfügen; odraziti se od někoho, sich wegmachen. Všecko se odbéře a odejde. Na Mor. a na Slov. = podbírati se, jítřiti se. Jg., Mřk., Tč. — se kdy kam. Po utišení větru po- málu jsme se odbírali. Har. — se odkud kam (k čemu, do čeho, v co, na co). O. se jinam, odtud. V. O. se ze světa, k vět- šímu houfu (umříti), V., ze země, Ros., do města, Ml, do ciziny, D., V., do kraje, Jg., Šm., na odpočinutí, Jg., Ml., na odpočinek, Har. II. 248., na věčnosť. Ml. O. se v místo, J. tr., ve svou vlasť. T. Odečetný. O. číslo. Vz Minus. Odečtení, n., das Abzählen. — 0. se, die Lossagung. Proch. na bibl. Odečtený, abgezählt. O. peníze. Bibl. Oděditi koho, jest slovo špatné, pouhý překlad německého beerben m. děditi po někom. Jv. Odedmouti, vz Oddymati. Odedmulý, angelaufen, aufgeschwollen. Volk. Odehnalý, co odehnati lze, abwendbar. Neodehnalá moc. Er. Roter. Otčenáš. Č. Odehnání, n., der Abtrieb, die Ver-, Weg- jagung. O. nemoci. Jg. Odehnaný, weggejagt, fortgetrieben. O. stádo. Berg. Odehnati, odženu, odeženu, odžeň, od- žena (ouc), hnal, án, ání; odhoniti, il, ěn.	ční; odháněti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ěn, ění; od- hánívati ----- pryč, zpět od něčeho hnáti, ab-, weg-, zurücktreiben, wegjagen, verjagen; na stranu hnáti, hinwegtreiben; odhoniti pře- stati honiti, aufhören zu jagen. Jg. — abs. Již odhonili (přestali Honiti). Ros. — co: nemoc, V., nepřítele, vlka. Ros., stáda, Rkk. 17., dobytek. Ros. Hovědce (dobytek) ote- hnachu. Rkk. 36. — co čím: mocí, V., vě- trem, V., Kom., zimu kožichem, Jel., mouchy oháňkou. Kom. Aby takovými činy odehnal od svých vrat protivné věci. Chč. 448. — koho od čeho: od sebe, Kom., mouchy od mléka, V., někoho od veřejí. Jel. Nepřítele od města. D. Se strany přísloví a pořekadel vz: Jíti, Káď, Kotě, Křen, Macek, Páv, Plátno, Sklenář, Sklo, Slunce, Táhnouti, Voda. — čeho. Lidí sobě odženu, wegtreiben. Klat. -- koho od čeho jak: s hanbou od hradu. V. — koho odkud: dobytek z pole. — co před kým. Všecken dobytek před ne- přítelem odehnali. Jg. — se. Kráva se ode- hnala (odehrála, oběhla). D. Odehnouti, odhnouti, ul, ut, utí; odhy- bovati, abbiegen, wegneigen. V. — co : klo- bouk, D., železo. Ros. Odehráti a odehrati, odehrána a odehraji, al a ál, án, ání = hráním dostati, abspielen; hru ukončiti, zu spielen aufhören. — co : prohrané o.; písničku o. Us. — na čem: na pianě. — se, o kravách, rindern. Vz Hráti se. Hlr. Odehřímati, odehřimovati, wieder don- nern. D. — O., aufhören zu donnern. Jg. 1. Odechnouti, chnul a chl, ut, utí a odešen, ení = vůkol dchnu, umhauchen. Jg. 2. Odechnouti (V.), špatně m. oddech- nouti. Jg. Odechtíti se, chce, ěl, ění = chuť ztratiti, die Lust verlieren. — se komu s inft. Ode- chtělo se mu jíti. Us. Odei-on, a, n., vz Odeum. Oděj, e, m. = oděv. Na Slov. Plk. Odejeti, vz Odjeti. Odejíti, vz Odjíti. Odejmenný, od jmen odvozený. O. časo- slova. Vz Časoslovo. Odejmouti, vz Odjíti. Odejmutí, n., die Benehmung. D. Vz Od- jetí. Odejmutý, benommen, weggenommen, ab- genommen. Us. Vz Odjatý. Odejsť = odejíti. U Opav. Klá. Odekřtěnec, nce, m., der Wiedertäufer. I). Odekřtění, n., die Wiedertaufe. D. Odekřtíti, po druhé křtíti, wieder taufen. 1507. Odělati, odělávati = obklíčiti něco něčím, ummachen, umgeben, umthun. — co čím. Zdmi se odělali vysokými. Háj. Ves zdi odě- lali. Háj. Odelektrovač, e, m., der Entlader. O. se skleněnou rukověti, všeobecný, Hengelův. Ck. Odelhati se, odelhu se = lží od sebe odstrčiti, abläugnen. — se čeho: o. se škody učiněné. Us. Odelnouti, nul, utí = odvrátiti se, sich wegkehren. — od čeho: od dobra. Měst. bož.