276

Odelstiti, il, ěn, ění = lstí odníti, ab-
listen. — co komu. Kdyby kdo komu co
odelstil. Zlob.

Odemčení, n., das Aufschliesscn, Offnen.
Pr. měst.

Odemčený, -čen, a, o, aufgeschlossen,
offen. V.

Odemek, mku, m., odemknutí, das Auf-
schliessen. Jg.

Odemka, y, f., catabrosa. O. vodní, c.
aquatica, rostl. FB. 12.

Odemknouti, knul a kl, ut a, čen, utí a,
čení; odmykati, aufmachen, öffnen, eröffnen,
aufschliessen. Jg.— co: dvéře, V., závoru.
Jg. — co komu: dům. — co čím: zámek
klíčem. Kom. O. klíči. Chč. 303. Vrata ná-
silím o. Us.

Odemknutí, n. = odemčení.

Odemknutý, obyč. odemčený, offen. —-
O-tá truhla. D.

Odempne, zastr. = ode mne. St. skl.
V. 217.

Odemříti, odemru, el, ení; odmírati. Vz
Mříti. Absterben, hinwegsterben. — komu.
Rodiče dítkám odumřeli. V. -- odkud.
Z toho světa o. Jg. Z domu o. Zlob. —
koho, čeho, od čeho (čím), nach dem
Tode hinterlassen, ansterben. O. dítek, od
dítek. V. Rodiče ho příliš časně odumřeli.
V. Bohactví (gt.) Hladem odumřeli, sich
mitten im Reichthum zu Tode hungern. Jg.
— co komu. Tak mi ani haléřka neode-
mřel (nezůstavil). Kam. Odkúpil mého dě-
dictví, ježto mi otec mój nebožčík odemřel.
Půh. ol. 1412., Půh. brn. 1406.

Odemsta, y, f., die Gegenrache, Revanche.
Nežádá jen pomsty nějaké, nýbrž žádá ode-
msty; o-stu vykonati. Sš. L. 173., 174.

Odemstitel, e, m., pomstitel, der Rächer.

Odemstiti, pomstiti a pomstou svou opro-
stiti tak, že člověk více křivdě a bezpráví
protivníkově vystaven není, tedy: ochrániti
a obhájiti před křivděním, Gegenrache neh-
men, von der Unbill Jemands Jemanden be-
freien, ixöixelv. — koho od čeho, Odemsti
mne od protivníka mého. Sš. L. 173. Bůh
křivdy odemstí. Exc. Č.

Odemšiti, il, en, ení, abmosen. Jg.

Oděnák, a, m., loricaria, ryba. Krok.

Oděncová stráže, armatorum vigiliae. BO.

Oděnec, nce, m., oděný člověk, ein ge-
harnischter, gepanzerter Soldat. V. O. lehký.
Nt. Debsánie o-cóv a válečníkóv. BO. —
v čem. V štítu na prsech oděnci. V.

Oděnek, nku, m., duše ve stromě, Mark.,
n. Us. na Vysokomýtsku. Mš.

Odění, n. O., oděníčko, a, n., kožka,
kterou děti na svět okolo hlavy přinášejí,
pláštíček, šátky, roucho, ovčí kožka, das Schaf-
häutchen, die Wasserhaut. — O., zbroj, oblek
železný, pancéř, die Rüstung, der Harnisch.
V o. obléci. V. V oděnie sě oblecte. Dal.
124. O. dáti. V. V o. se připraviti. Troj. O.
na sebe vzíti. V. V úplném o. D. K odění
dospěli. Dal. Lehkého odění voják (voják
lehce oděný). Rohn. O. výbojné, Angriffs-,
záštitné, Schutz-. Sš. II. 143. O. (arma) na-
šeho rytieřstvie není tělestné. ZN. — O , šat.
Jaké o., takové uctění. Vz Oděv. Lb. — O.

devatero, allium victorialis, Siegmarswurz,
rostl. Byl.

Oděnice, e, n., zastr. = oděv. Výb. I. 252.,
St. skl.

Oděný; oděn, a, o, bekleidet, angeklei-
det, bedeckt. Aqu. Oděný a branný lid. Troj.
O. moc. Troj. Oděnou rukou (s vojáky). Troj.

— čím: šupinami, rouchem. Kom. Město,
jenž bieše oděno kolčem. ZN. O. nachem.
Výb. I. 21. — do čeho: do zbroje. Jg. —
v co: v odění. Rkp. Cont. Ben. V brnění.
Rkk. — k čemu. Mysl k mravnému životu
oděná. Ryt. křest. — v čem: v brně. BO.

Odepnouti, odepnu, pnul, ut, utí; od-
píti, odepíti, odepial, odepal, iat, pětí, od-
pínati, odpínávati, odvázati, otevříti, auf-
knöpfen, aufheften, aufschnallen. Jg. — co:
pás, V., sedlo, Ros., meč. Púto jeho otpal.
BO. — se. Us. — co komu. — co s čeho:
sedlo s koně.

Odepnutí, n., die Aufknöpfung, Auflhä-
kelung. Jg.

Odeprati, odeperu; odpírati = odehnali,
ab-, zurückschlagen. — koho čím: klackem.

— O., odmyti, spláchnouti, wegwaschen;
z první vody vyprati, aus dem ersten Wasser
den Schmutz waschen. Us. Jg. — co : košile.
Jg. — co čím : vodou. Tkadl. — Jg.

Odepřecí, lépe: odpěrací dopis, Absage-
brief, m. Rk.

Odepřelec, lce, m. Ableugner, Absager,
m. Rk.

Odepřenec, nce, m., der Ableugner, Ab-
sager. Kat.

Odepření, n. Duplik, Verweigerung, Ab-
sagung, f., Widerspruch, m. Není moci k ode-
pření. V. O. obžalovaného, Widerspruch. Pr.
měst. A jakož požádání skrze odporu bývá
odepřeno neb odraženo, též odpora skrze
druhé odvrácení bývá poražena a odepření
skrze odvojení. CJB. 389. O. daně n. berně.
S. N.

Odepřený, -en, a, o, versagt, abgesagt,
abgeschlagen. Jg.

Odepříti, odepru, odepři, odepra (ouc),
přel, en, ení; odpírati= opříti, aufstämmen;
zprotiviti se, zhrániti, odolati, odpor činiti,
zpírati se, zepříti se, sich widersetzen, wider-
stehen, widerstreben, sich zur Gewehr stellen,
widerstreiten, steuern; mluviti proti čemu,
odmlouvati, wider-, einsprechen, wider-, ein-
reden, bestreiten, einwenden (V.); zapříti,
leugnen, ableugnen; nepovoliti, abschlagen,
verweigern, weigern, versagen (V.). Jg. —
abs. Vz Odepříti se. Jg. Co se stalo, ode-
příti se nemůže (zapříti). Pr. Když se znáti
nechtěl (k tomu), ale odpíral. V. — s adv. :
zarputile, Kom., zjevně a patrně, zřejmě,
Jg., ustavičně a stále, Štelc, zhola, zprosta,
právně odpírati. D. Statečně a zmužile od-
pírati. Str. — (čím) čemu. Odpírá tomu
tím a tím. Ros. Násilí o. (zprotiviti se), Br.,
rozkazu, moci mocí. V. Naši jsou tomu ode-
přeli a pověděli, že v to nepůjdou. Cr.
To uslyševše odepřeli tomu. Let. 294. Žádný
tehdáž nebyl tomu odpíraje. Bart. G7. Ne-
víme komu prve Turkům-li či domácím ne-
přátelům odpírati. Cr. O. svědkům. Vác. O.
svěření věci. Vl. zř. 85. Jestliže by kto
slibu ústnímu odpíral. Vl. zř. 215. O. své