278

jak. S velikou nevážností posly zase odsý-
lají. Sokol. Ale oni zmrskavše odeslali jej
s prázdnem. Sš. L. 188. — po kom. Půhon po
půhončím někomu odeslati. Žer. Záp. П. 16.

Odesličněti, ěl, ění, sličnosť ztratiti, die
Schönheit verlieren, unschön werden. Nohy
odesličnějí. Sš. I. 111.

Odesmáti se. On se odesmál. Sládek.

Odespati, odspati, odespím n. odspím,
al, ání; odspávati = spáním zameškati, ver-
schlafen. — co. Odspí on svůj díl (o ospa-
lých). Ros. — O., = vyspati se z čeho, aus-
schlafen. — čeho. Truňku (opilství) odespá-
vati. Lom.

Odestání, n. Nejdalší o. planety od slunce,
odsluní, aphelium, die Sonnenferne. D.

Odestati, odstatí, odestanu a odstanu,
stal, ání; odestávati a odstávati = odstou-
piti, abstehen, klaffen; vzdalovati se, sich
entfernen, verlassen; odjeti lodí, absegeln.
Jg. — abs. To prkno odstává, odstalo (od
stěny atd.). Ros. — s čím odkud. Megellán
odstav se svým lidstvem 10. srpna ze Se-
villy, nalezl atd. Víd. list. — čeho. Jenom
kdo světských věcí a žádostí odestal, hotov
bude pro spravedlnosť svízely podstupovati.
Sš. Mt. 71. — se = zpátkem jíti, ungeschehen
gemacht werden, zurückgehen. Jg. Co se
stalo, odestati se nemůže. Solf., V., Jel. —
se čím kdy. Tento bojovník odestal se
sprostým vojákem v konec života svého (i. e.
byv prve vůdcem). Nej. — se komu. Rač
se k tomu ukázati jako přítel, aby se na-
šemu švagru odestaio a jeho chudým lidem
to bezpravie, dass ihm gut gemacht werde.
Mus. X., 264., Ps. o záští. Jestli se co stalo,
má se odestati ji. Půh. brn. 1406. — se komu
za co. Něčí zbožie tak dlúho držeti, ažby
se pohnanému za škody i za náklady dosti
odestaio. O. z D.

Odestřeliti, il, en, ení; odestřelovati =
zastřeliti, weg-, abschliessen. Jg. — co: zvěř.
Um. les. — O., abprellen. Hanka.

Odestřený, -střen, a, o, aufgedeckt. Jg.

Odestříti, stru, střel, en, ení, odestírati
a odstírati = odkryti, aufdecken, ent-, ab-,
losdecken; 2. zastřením odděliti, verdecken,
scheiden. — co. Opony u postele odstírati
a zastírati. Berg. — co čím. Stan od stanu
plachtami odestříti dal. Kron. tur.

Odesýlání zboží, Güterversendung. Us.
Vz Odeslati.

Odesylatel, e, m., der Ver-, Absender.

Odešlý, kdo odešel, abgegangen. — kam.
Krajan na věčnosť o. Hlas.

Odeští, n. Tato knížectví po o. (nach dem
Hinscheiden) knížat ku koruně české při-
padla. 1562.

Odeštiti, il, ěn, ění, deštěm zavlažiti, zú-
rodniti, beregnen. — co. Sš. L. 18.

Odeštvati, odštvati, odštvu a odeštvu,
al, án, ání; odštívati, ab-, weghetzen. D. —
koho čím: dobytek psem. — odkud: ze
zahrady.

Oděti, n. = odění, die Kleidung. V.

Odetkati, odetkávati, abweben, abwirken.
Jg. Vz Odetknouti.

Odetknouti, knul a kl, ut, utí; odetkati,
odetkávati —- odkryti, oddělati, wegthun, ab-
stecken. — co: sopouch. Jg.

Odetnouti, odtnouti, odetnu a odtnu,
ul, ut, utí; odbíti, ťal, at, tětí; odtínati, ab-
hauen. — co čím: ratolesť sekerou. Us.
Hlavu o. Kom. — co od čeho. Odetne od
Israele hlavu a ocas. Br. — Jg.

Odětý; odět, a, о (nebo odít) = oděn, an-
gekleidet, bedeckt. — čím: prostěradlem.
Lom. Dobrými myšleními. Kom. — v co:
v roucho rozedrané. Č. — Jg.

Ode-um, a, n., z řec. ůďelov, veřejná bu-
dova k provozování hudby a někdy též k ji-
ným účelům, k filosofickým rozpravám atd.
Vz S. N.

Odeur, u, m. (fr., odér), z lat. odor, vůně,
Wohlgeruch, m. Rk.

Odeurs, vonné látky, vonidla. S. N.

Oděv, u, m., oděv, i, f., od odě (odě-ji),
vz V. O., roucho, šat, oblek, der Anzug, die
Kleidung, das Kleid, Gewand. V. O. chatrný
a útrpný, Br., poctivý a vážný, svrchní, smutný
(smutku), černý, šerý, popasní (kabát), V.,
skvostný, ozdobný, pěkný, nákladný, Jg.,
poutnický, bratří řádu sv. Františka, Har.,
podšitý, ženský, chodecký, Kom., ovčí (pře-
tváření-se zlého člověka), Jg., lovecký, ry-
bářský. O. rybářský; boty (škorně) lovecké,
lovečka (lovecká kazajka), rukávce kožené,
zástěra kožená s naprsníkem. Šp. (Vz O ry-
bářství, str. 69., Sp.). O. bálový, na ples,
k plesu, ženichův, nevěstin; o. o slavnosť,
na krk, krásný, drahý, bohatý, prostý, vy-
šívaný, hladký, vystřižený, vatovaný, volný,
pohodlný, světský, španělský, starý, obno-
šený, zvetšelý, ošumělý, otřený, puštěný,
lemovaný prýmem. Šp. O. vypustiti, vyložiti,
zúžiti, ušpiniti, pokáleti, zadělati, zmíciti,
trhati, obléci, svléci, složiti; o. dobře leží;
vyrůsti z oděvu; oděvu šetřiti; oděl se
pěkným oděvem, přistrojil se do pěkného
oděvu; o. tento dobře sluší, se třepí; tento
o. je příliš dlouhý. Šp. O. nevkusný, se strany
pořekadel vz: Čižma, Pes, Slušeti komu.
Pilnéť jest, té drahé oděvi pilnu býti. St.
N. kř. 170. O. od perel, od kamení drahého.
Chč. 628. Hotové o-vy pro dámy, Damen-
konfektion. Dch. Žádného oděv nedělá lepšího
ani vzácnějšího. Vš. IV. 2. Živnosti a oděvu
dobývají. Kom. O. dobře přiléhá. D. Ozdoba
v oděvu. V. O. dělá muže (roucho šlechtí,
ozdobuje člověka). V. O. smuteční, vojenský.
Us. Vlk (zlý člověk) se obleče v ovčí oděv.
Jg. Příspěvek na oděv (oděvní). Šp Jaký
oděv, taková česť. Č. (Jaké odění, takové
uctění. Č., Lb.). Vz Šat, S. N., KP. I. 33.

Oděvací, Anzieh-. O. plášť, sukně, šaty
(liší se od: šaty postelní). Jg.

Oděvačka, y, f., langes Tuch zum Tragen
der Kinder auf dem Arme, loktuše. Na Slov.
Na Mor. chůvka. Mřk. — O. = oděvadlo. BO.

Oděvadlo, a, n., Gewand, n., Decke, f.
O. se svého lože (operimentum). BO.

Oděvárna, y, f., kde se oděv zhotovuje.
O. vojenská, Montursanstalt. Čsk. Hlavní
kommisse vojenské oděvárny, kommisse vo-
jenských oděváren, filialní zásobárna vojen-
ských oděvů, hlavní polní zásobárna vojen-
ských oděvů. Rf.

Odevdati se, wieder ledig werden (von
Frauen), die Ehe ungeschehen machen. Babka
ráda by se odevdala. Lom.