289

Odkupní cena, der Abkaufspreis. Dch.

Odkupnice, e, f. = odkupitelka. Zlob.

Odkupník, a, m. = odkupitel. Zlob.

Odkupnosť, i, f., die Abkäuflichkeit. Jg.

Odkupný, abkäuflich.

Odkupovati, vz Odkoupiti.

Odkůrka, y, f., krajina, odkorek, das
Schwartenbrett. Na Mor. Vz Odkorek.

Odkuřovací, k odkuřování sloužící, Ab-
dampfungs-. O. mísky. Techn.

Odkuřovati ; odkouřiti, kuř, řil, en, ení,
přestati kouřiti, aufhören zu rauchen. Jg. —
O., obrácením v kouř odehnati, abdampfen
lassen. — co. Odkuř od vody třetí díl; třetí
díl vody z mísy o. Vys.

Odkusek, sku, m., der Abbiss. Tpl.

Odkutáleti, el, en, ení; odkutaliti, il, en,
ení; odkutalovati,weg-, abwälzen. — co čím:
sud rukou. — kam: do pivováru, ke zdi
atd.

Odkvákati, aufhören zu krächzen.

Odkvapiti, il, ení, davon eilen. Us.

Odkvasiti, il, šen, ení, odkvašovati, od-
hodovati, abspeisen. — O. se, odkysati, ab-
gähren. Pivo se odkvasilo. Us.

Odkvět, u, m., Abblüthe, f. Dch. Není
květu bez odkvětu. Č. 317.

Odkvetati, vz Odkvetnouti.

Odkvetlý, odkvětlý, ab-, verblüht. O.
strom. Ros.

Odkvětený, abgeblüht. Stromy byly o-né,
nesprávně m. odkvětlé. Na mor. Zlínsku. Brt.
Vz Příčestí.

Odkvetnouti, ul, utí; odkvésti (odkvésti),
odkvísti, odkvetu a (odkvětu; zastr. odektvu),
kvetl (květl), ení; odkvetati (odkvětati) a od-
kvítati, ab-, verblühen. Vz Kvésti. Růže od-
kvetla. Jg. — kde: v zahradě. — komu.
Mladosť jí odkvetla.

Odkvetnutí, n., das Ab-, Verblühen. V.

Odkvíliti, el, ení, aufhören zu jammern.
Us. Dch., Ros.

Odkvitovati, ausquittiren. Pr. měst.
Odkýchnouti, chnul a chl, utí; odkýchati,
odkýchávati, odkychovati. Nemůže o., abmes-
sen. Ros.

Odkýchnutí, n., das Abmessen. Ros.

Odkysati, odkysám a odkyši; odkysávati;
odkysnouti, snul a sl, utí, abgähren. Když
mest odkyše. V. Pivo odkysalo. D. — Jg.

Odkysličiti, il, en, ení; odkysličovati.—
co čím. Kyslíku zbaviti, den Sauerstoff ent-
ziehen, entsäuern, desoxydiren. Presl., Tpl.

Odláhlý, v Krkon. = odvyklý, entwöhnt.
Kb.

Odlámati, vz Odlomiti.

Odláti, láním zbaviti, widersprechen. —
se čím. Nectným jazykem se odláti. Bart.

Odlatovati, co: krov, ablatten. Jg.

Odléhati, odlíhati; odlehnouti, hnul a hl,
utí; odléhávati = od něčeho lehnouti, sich
weglegen; odstoupiti, odlehčiti se, leichter,
besser werden; vzdáleným býti, entfernt,
entlegen sein. — abs. Prkno odléhá. Šm.,
Dch. Odlehni dále. Jg. — od koho, od čeho.
Odlehni ote mne a nedotýkej se mne více.
BN. Odléhá asi půl hodiny od moře. Sš. L.
63. O. od města. Bibl. Když popláče, odlehne
od srdce. V., Č. 195. Ta země od Asie od-
léhá (jest vzdálená). Krok. — komu. Dnes

mi odlehlo (bolesť se zmírnila). Jg. Odlehlo
mi (trápení, starosť zmizela). Ros. — komu
kde. Odlehlo mi na srdci. Bs. Odlahlo mu
na srdci. Mt. S.

Odlehčení, n. Cítím o. (v nemoci). Ros.
Die Erleichterung.

Odlehčitelný, erleichtbar. Jg.

Odlehčiti, il, en, ení; odlehčovati, sich
Luft machen, erleichtern, leichter machen. —
se komu. Trochu se mi odlehčilo (jest mi
lépe). Ros. — komu v čem. Rk. — si čím:
mluvením, domlouváním. Šm. — čemu čím.
Tiem bolesti odlehčíš. Alx.

Odlehčování, n., die Erleichterung. Jg.

Odlehlosť, i, f., vzdálenost, slovo novější,
die Entfernung, Ferne. O. slunce od zemi.
Marek. O. od západu (západní). Nz. O. nej-
větší, Elongation, f. S. a Ž.

Odlehlý, vzdálený, entfernt, fern. O. les
(vzdálený stranou, s cesty; skrytý). Us. Vz
Zajíc.

Odlehnouti, vz Odléhati.

Odlepiti, il, en, ení; odlepovati, ablösen,
abkleiben. — co komu čím. Us.

Odlesk, u, m., der Abglanz, Schein. Světlo
měsíce jest o. slunce. Nt.

Odlet, u, m., das Wegfliegen, der Hin-
strich. Jg.

Odletek, tku, m., der Abfall. Po tření
lnu pozůstalé o-ky slovou babinami a jiné
ničemné výtěrky pazdeřím. Koubl.

Odletěti, ěl, ění; odlítnouti, tnul a tl,
utí, odlétati, odlítati; odletovati, weg-, fort-,
entfliegen, davon fliegen, hinstreichen. D. —
od koho. Ptáci mnozí na zimu od nás od-
létají. Záv. Třísky (od sekery) odletují. Kom.
Dvéře odletěly (náhle a rychle se otevřely).
Plk.

Odléti, odlím, el, ení, odlévěti, odlévati,
prodlíti, zögern. — čím (meškati), strč. Výb.
I. 769. Bóh odleje (odlévěje) pomstú pro
pokánie. Št. Vz Odlévěti.

Odletlý, kdo odletěl, weggeflogen. Ajtu
leže! Teplá krev za dušicú teče, za odletlú,
syrá země vřelú krev pije. Rkk. 26.

Odlev, u, m., die Ebbe. Přílev a o. Krok.

Odleva, y, f., obleva, Linderung, Erho-
lung. MM. O. nastává. Nt. To by jim byla
hned o. (polehčení). Us. Vk.

Odlévati, vz Odliti, Odléti.

Odlevení, n. = odleva. Dch.

Odlévěti čím, pomstou. Vz Odléti. Výb.
I 768.

Odleviti, il, en, ení; odlevovati = oble-
viti, nachlassen, lindern. — komu. Odlevilo
mu (v nemoci). Jg. Odlev mu, kde můžeš
( = odlehči). Jg.

Odlezly, dle Dolany, něm. Voitles, ves
u Manetína. PL.

Odlézti, odlezu, lezl, ení; odlézati (v obecné
mluvě: odlízati), weg-, fortkriechen. D. Had
již odlezl. Dítě daleko odlezlo. Ros. Vz Lézti.

Odleželý, doleželý, uleželý, abgelegen.
O. ovoce, pivo, slad. Us.

Odležeti, el, ení; odležívati = ležením
odbyti, ab-, beilegen; přeležeti. durchliegen;
ležením změkknouti, abliegen; počkati do
jiného času, warten; odpočinouti, liegen,
ruhen; proležeti se, sich aufliegen; ležením
pozbyti, durch Liegen verlieren. Jg. — čeho.