292

Odměnka, y, f., das Fleissbillet. Dch.

Odměnlivý, entlohnend, vergeltsam. Dch.

Odměnně = vzájemně, gegenseitig, wech-
selseitig. Plk., Reš. My vám o. slibujeme.
Act. m. Ferd. — O., odplatně, zur Ver-
geltung. Takovouž měrou o. jako poddaným
se stalo. Ottersd.

Odměnnosť, i, f., der Wechsel, die
Wechselseitigkeit. Reš.

Odměnný, obapolný, vzájemný, wechsel-
seitig, gegenseitig. O. láska, milování, ne-
návisť, rány, posýlání listů, služba, skutky,
povinnosť. Jg., Jel., Br., D. Sousedé o-né sobě
posluhy dlužni jsou. Kom. Milosť věc od-
měnná jest. Mudr. — O., odplatný, vergeltend.
O. pokuta, Pr. měst., záplata, Klat, dobro-
diní. Plk., právo. D. — Jg.

Odměra, y, f., odměření, die Abmessung,
das Mass; krátkosť řeči. Jg. Pán Buoh dá
dobrú o-ru, dada mieru střesenu, natlačenu,
vrchovatu, osutu. Št. Děti tyto mají hlad,
dostávají chleba na odměru. Mřk.

Odměřenosť, i, f., míra. O. v chování-se,
vážnosť; chladnosť. Abgemessenes Betragen.

Odměřený; -en, a, o, vz odměřiti, ab-
gemessen; spořádaný, mírný, gemessen. Nt.

Odměřiti, il, en, ení; odměřovati, messen,
zu-, vermessen; bestimmen, einschränken. —
abs. Prodej, jak můžeš, jen spravedlivě od-
měř. Sk. — co: horní majetnost', lán. Vys. —
co komu: obilí kupci, D., Us., sukno, pole.
Us. — komu čeho jak. Bůh mi dnů mých
na dlaň odměřil. Jg. — od čeho. Má sie
ot súseda ot jeho zdi pol druhého lokte ot-
mieřiti. Rkp. pr. m. — co (komu) čím:
něco krokem. Nz. Synu dědictví poslední
vůlí. Plk. Dobrou měrou někomu něco od-
měřiti. Ráj. Ne touž měrou o. V. Zase něčím
dobrým o. (odplatiti). Reš. — za co. Touž
měrou odměřuje Bůh podlé věci, zlem za
zlo, dobrem za dobro. Sš. L. 74.

Odměrka, y, f., das Mass. Já stojím jen
o svou o-ku, více nechci. Us. u Rychu.

Odměrný = odměřený, abgemessen. Mlu-
vil způsobem odměrným. Div. z och.

Odměřovač, e, m., der Messer. Us. Rk.

Odměsek, sku, m. Vz Odměšování.

Odměsíčí, n., záře měsíčná, která měsí-
cem zdá se býti, der Nebenmond. D.

Odměsitel, e, m. O. nebo přeběrač rudy,
Markscheider. CJB. 317. O., kdo rudu stluka
na drobné kusy rozděluje dobrú od zlé.
CJB. 317.

Odměsiti, odměšovati, vz Odmísiti.

Odmésti, vz Odmetati.

Odměšování, n., v lékařství jest výkon
ústrojní, jímž kapalné látky z krve vystu-
pují na povrch blan ústrojných; látky o-m
vytvořené jsou: pot, slza, sliz, slina, žluč,
mléko, moč atd.; celkem slovou odměsky.
Vz S. N.

Odmet, u, m. O. s koně, das Abschwin-
gen. Tš. — O., odmět, odmetení, vyvrácení,
Widerlegung, f. Nemůžeme se tuto vydávati
v o. a odvod námitek, výmyslů a výplodků
nevěry. Sš. J. 6. O. výtky. Sš. J. 181.

Odmetati, odmítati, odmésti, metu, metl,
ten; odmetávati, wegwerfen; wegkehren. V.
— co, koho: dřevce. Rkk.57. Všecky bez-
božníky země odmítáš. Br. O. důvod, něčí

mínění, Šm., porotce (ablehnen), Us., obilí
= vrstviti, na Mor. Hý. — co od koho.
Vzal ho za ruku a odmetl ho od sebe. Jg.

— co z čeho: mrtvoly z cesty. Čes. vč. —
čím: slávou světa o. Kram. Koštětem. V.
Pán přesličným výrokem odmítá dorážku,
wehrt den Angriff ab. Sš. L. 70. — se od
čeho = odcizovati se. — co jak: s chutí
něco o. Dch. — s adv. Slušně něco o. Dch.

— co kam: obilí do perny o. = skládati,
vrstviti, bansen. Us. na Mor. Hý.

Odmezek, zku, m., čásť pole při mezi,
die Scheidefahre. Us. u Petrov. Dch.

Odmeziti, il, en, ení; odmezovati = me-
zemi odděliti, abgränzen. — co komu: místa,
Trip. — co čím od čeho: pole potokem
od zahrady. Us. — Háj.

Odmíchati, vz Odmísiti.

Odmilovati, lásku láskou odměniti, mit
Gegenliebe lohnen. Jest správné, abychom
Boha asa zasě odmilovali ze všie své moci.
O 7 vstup.

Odmínka, y, f., odměna, kleine Vergel-
tung. Jg.

Odmírka, y, f., odměření, das Mass. Na
odmírky živu býti, diät. Dává na odmírky
dobytku. Us. — Jg.

Odmirt, vz Odmrť.

Odmísení, odmíšení, n., die Absonderung.
Tys.

Odmísený, odmíšený, abgesondert. Jel.

Odmísitel, lépe: odměsitel, e, m., der
Absonderer.

Odmísiti, měs, il, sen a šen, ení; odmí-
chati, odměšovati, absondern; aufhören zu
mischen, kneten. Jg. — co, koho, se (čím)
od čeho. Bezbožné od pobožných odmísí.
Br. Knihy od knih o. Jel. Jistým znamením
své vyvolené od světa odmísil. Br. Bičem
kachny od hus o. Us. O. křivdu od pravdy.
Bart. I. 20. O. se od tovaryšstva. BN. Pravdu
od nepravdy, zrno od plevy, pšenici od bu-
řeně o. Sš. L. 6. — co komu. Odmísil mu
Otakar knížectví opavské (oddělil). V. —
koho mezi kým k čemu. Mezi jinými i ji
k smrti odmísil. V. Kteréž k správě obci od-
mísil. V. — co mezi co. Br. — co na co:
kvas na chléb (kvas moukou zamíchati). Us.
Těsto na chléb již odmísil. Us.

Odmístný, nemístný. O. výklad. Sš. I. 391.

Odmítati, vz Odmetati.

Odmítka, y, f., vrstvení, skládání obilí
do perny, das Bansen. Čeká na nás ještě o.
Na Mor. Hý. — O., odmetení, odpor, die
Widerlegung. O. z nepříma vedená musila
u židů dopadati. Sš. I. 101.

Odmítavě, ablehnend. Dch.

Odmítavý, ablehnend.

Odmítka, y, f., das Ab-, Wegwerfen, die
Widerlegung.

Odmízení, n., ablaktování, druh štěpo-
vání, jenž v tom záleží, že se větve dvou
rostlin zbaví kůry až na kambium, obnažená
místa obou větví pevně se spojí a obváží.
Vz více v S, N, Kk. 36. Das Abiaktiren.

Odmlaď, i, f., odmlad, u, m., odmladek,
dku, m. = mladá ratolest, Schössling, m. Jg.

— O., odmladí, n. = omladí, Wechserfeld.
Když žito do ječniště nebo do ovesniště se
seje, nazývá se do odmladu síti. Puch. —